|
|
Panel art
Váňová, Gabriela ; Magid, Václav (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Hlavní tématikou diplomové práce jsou povrchové doly v severních Čechách na mostecku. Uchopení tématu se pohybuje převážně v osobní a zároveň sociální rovině. Podkladem pro praktickou diplomovou práci sloužila teoretická diplomová práce. Zkoumání fenoménu panelového domu v teoretické diplomové práci vedlo k odbočení panelové tématiky k povrchovým dolům. Na první pohled nesouvisející témata však obsahuji důležitou spojitost. Uhelný průmysl tvoří podstatnou část vývoje současné podoby severních Čech, tedy podoby rozsáhlých panelových sídlišť. Zájem o původnost tehdejší výstavby sídlišť vedl ke zpracování tohoto tématu. Práce se skládá z několika autentických záznamu a materiálů přímo z povrchových dolů v Bílině zpracovaných v malbě a videu.
|
|
| |
|
|
Vnímání smrti u předškolních dětí
HNOJSKÁ, Michaela
Má bakalářská práce se zaměřuje na problematiku vnímání smrti u dětí předškolního věku. Mapuje vyrovnávání se dětí s úmrtím otce a podporu, kterou v rodině měly. Teoretická část tématizuje ztrátu v rodině, hlouběji se věnuje vývoji porozumění smrti. Představuje specifika dětského truchlení a možnosti podpory dětí, které truchlením procházejí. Okrajově hovoří o tématu smrti v knihách pro děti. Praktická část představuje výzkumnou sondu mapující, jak se 6 dětí v předškolním věku setkalo a vyrovnávalo se smrtí svého otce. Představuje, jak matky s dětmi komunikovaly a jak moc se jejich život od této události změnil. Ukázalo se, že svou roli ve vyrovnávání hrál způsob smrti. Děti, jejichž otcové umírali na závažnou nemoc, byly svědky postupného zhoršování jejich tělesného stavu, přijaly smrt jako určité přirozené vyústění. Naopak děti, jejichž otec zemřel násilnou smrtí (sebevražda a vražda), reagovaly silněji. Vjednom případě, kde matka dceři po nějaký čas úmrtí otce tajila, je patné náročnější truchlení. Ve sledovaných rodinách se dodržuje zavedený řád dne a na tatínka děti vzpomínají pomocí hodinek či prohlížení si společných fotografií. Ke komunikaci někdy využívají dětskou literaturu - Lentilka pro dědu Edu, Špunťa a já anebo plyšáka, který je prostředníkem těchto hovorů. V některých případech si děti vytvořily určité rituály, které jim nepřítomnost otce pomáhají překonat.
|
|
|
Jak ženy prožívají čas rodičovské dovolené?
SOUČKOVÁ, Ivana
Diplomová práce na základě kvalitativního výzkumu provedeného nestrukturovanými individuálními rozhovory popisuje způsob prožívání času matek na rodičovské dovolené. Teoretická část práce obsahuje pojednání o čase a volném čase. Praktická část je věnována významným tématům vzešlým z rozhovorů, jako je pozice otce v rodině, porovnávání péče o malé a velké děti, volný čas matek, povinnosti v domácnosti a podpora dětí.
|
|
|
Metafora nepřítomnosti otce v rodině ve výtvarné produkci dcery
CÁBOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá tématem nepřítomnosti otce v rodině při vývoji a dospívání dcery, důsledky této nepřítomnosti a jejich zrcadlením ve výtvarné produkci dospělé dcery. V teoretické části jsou shrnuty základy současného porozumění komplexním vztahům mezi otcem a dcerou, dále jsou zde popsány stěžejní principy interpretace obrazové symboliky. V praktické části jsou hledány souvislosti mezi fyzickou či emoční absencí otce, paternální deprivací a symbolickým významem výtvarných artefaktů dcery. Pro analýzu výtvarných metafor byly použity obrazové série 9 žen, jejichž životní zkušenosti nejlépe odpovídaly cíli bakalářské práce. Prvních osmnáct obrazů (tj. tři autorky) bylo v textu interpretováno podrobně, rozbory dalších obrazových sérií byly z prostorových důvodů uvedeny pouze heslovitě v interpretačním souhrnu. Výsledkem interpretační činnosti bylo nalezení množství metafor nepřítomnosti otce i paternální deprivace. Metafory se objevovaly napříč celou formální i obsahovou úrovní díla. Nalezené symboly a metafory se ukázaly jako neoddělitelné od obrazového kontextu, přesto však jejich objevení přineslo zajímavé vhledy do problematiky.
|
|
|
Být dobrým otcem - vnímání otcovství u mužů otců
HRABĚTOVÁ, Iva
Vnímání otcovství muži je ovlivněno jednak jejich výchovou a zkušenostmi, ale i společností, ve které žijí. Téma otcovství bylo ve výzkumech po dlouhou dobu opomíjeno a zrak byl upřen na vztah matky a dítěte. V současné chvíli se otcovství dostává do hledáčků odborné veřejnosti. Má práce je zaměřená na popis toho, jak otcové vnímají otcovství před narozením dítěte a jak se tento proces mění po jejich narození. Cílem bylo zjistit, jak se liší očekávání od otcovské role a reálné naplňování této role. V práci byl použit kvalitativní výzkum. Bylo osloveno deset respondentů, kteří odpovídali na tři hlavní otázky. Otcové se shodovali, že otcovství je proces, který se neustále vyvíjí. Otcovství je o větší zodpovědnosti vůči svému okolí, realita po narození dítěte byla jiná než jejich představy před narozením, být otcem je práce takříkajíc na plný úvazek, ale i přesto nemusí docházet ke konfliktu sociálních rolí.
|
|
|
Psychospirituální krize z pohledu sociální a pastorační práce
Horáčková, Valentýna ; Ulrichová, Monika (vedoucí práce) ; Hudcová, Eliška (oponent)
Obsahem této bakalářské práce je psychospirituální krize z pohledu pastorační a sociální práce. V teoretické části popisuji formy a projevy psychospirituální krize a snažím se vysvětlit, jak se tato krize liší od psychického onemocnění. Problematiku uvádím do kontextu pastorační a sociální práce. V praktické části se nacházejí jednotlivé rozhovory s pastoračními a sociálními pracovníky, které jsou součástí výzkumu. Jako výzkumný design jsem použila případovou studii. Výběr respondentů byl prováděn na základě teoreticky zaměřeného výběru dat, která následně interpretuji pomocí obsahové analýzy. V praktické části jsou položeny výzkumné otázky. Výsledky šetření jsou uvedeny v závěru práce. Cílem práce bylo zjistit, jak je problematika psychospirituální krize vnímána sociálními a pastoračními pracovníky. Sociální pracovníci považují psychospirituální krizi za důležité téma a cítí nedostatečnou informovanost o této problematice v oblasti sociální práce. U většiny pastoračních pracovníku, především katolické církve, bylo patrné, že o téma, týkající se psychospirituální krize, nemají zájem. Někteří z respondentů se k důležitým otázkám nevyjádřili vůbec a neměli potřebu problematiku rozvádět. Přestože jsem si vědoma citlivosti tohoto tématu, věřím, že se postupně začne o psychospirituální krizi mluvit více...
|
|
|
Role otce v rodině s dítětem s mentálním postižením
Slabá, Magdalena ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Zemková, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rolí otce v rodině s dítětem s mentálním postižením. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje informace o roli otce a muže v rodině s dítětem s mentálním postižením. Část praktická je založena na průzkumu provedeném pomocí internetového dotazníku zaměřeného na otce dětí s mentálním postižením. Druhou částí výzkumu byly navazující fenomelogické rozhovory s otci dětí s mentálním postižením. Cílem průzkumu je popsat a zachytit zkušenosti těchto mužů.
|
|
| |
|
|
Systém péče o ohrožené děti v ČR - jeho determinanty a východiska
Pilná, Lenka ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou systému péče o ohrožené děti v České republice a zvyšujícím se počtem dětí v ústavní výchově. Při zpracování práce bylo využito zejména kvalitativních metod sběru dat formou vlastního dotazníkového šetření na úřadech obcí s rozšířenou působností u zaměstnanců, kteří se zabývají výkonem sociálně-právní ochrany dětí a rozhovory se zaměstnanci vybraných zařízení pro výkon ústavní výchovy. Dále byla provedena sekundární analýza dat. Závěrem jsou navržena některá dílčí opatření, jejichž realizace by mohla zlepšit postavení ohrožených dětí ve společnosti a snížit počty dětí umístěných v ústavní výchově.
|
host ::
RSS.