|
|
Pacient s mentálním znevýhodněním v přednemocniční péči
FILIPOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zaměřuje na pacienty s mentálním znevýhodněním v přednemocniční péči, přičemž dotazování se účastnili zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Teoretická část definuje mentální znevýhodnění, jeho etiologii a klasifikaci, přístup a komunikaci s těmito pacienty a popisuje specifika přednemocniční péče včetně legislativy. Praktická část zjišťuje frekvenci setkávání záchranářů s pacienty s mentálním znevýhodněním a úroveň jejich informovanosti o této problematice. Výzkum využívá smíšených metod kvalitativního a kvantitativního přístupu formou dotazníků a rozhovorů, s cílem zmapovat zkušenosti a názory zdravotnických záchranářů na péči o pacienty s mentálním znevýhodněním v přednemocniční péči. Věříme, že stanovené cíle se podařilo naplnit a že tato bakalářská práce přispěje k rozšíření informovanosti o problematice týkající se pacienta s mentálním znevýhodněním.
|
|
|
Komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči
SCHMIDTOVÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace u osob s poruchou sluchu v primární péči a je rozdělena do dvou hlavních částí: teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na přehled různých poruch sluchu, primární zdravotní péči a specifické aspekty komunikace s pacienty trpícími sluchovou poruchou. Dále se zabývá komunikačními bariérami a zásadami, které mohou ovlivnit kvalitu interakce mezi zdravotníky a pacienty. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zmapovat, jak probíhá komunikace mezi pacientem se sluchovou poruchou a sestrou v primární péči. Kromě toho byla práce zaměřena na identifikaci nejčastějších bariér a na posouzení spokojenosti pacientů s úrovní dorozumění během poskytování ošetřovatelské péče. Pro dosažení těchto cílů byla použita kombinace kvalitativních i kvantitativních výzkumných metod. Kvalitativní část zahrnovala polostrukturované rozhovory s osobami se sluchovým postižením a kvantitativní část zahrnovala dotazníkové šetření mezi sestrami. Analýza dat z rozhovorové části probíhala pomocí nahrávání na diktafon s tím, že jsem získala od všech respondentů ústní souhlas. Po dokončení sběru dat byly nahrávky smazány. Všechna získaná data byla přepsána do spisovného jazyka a výsledky výzkumného šetření byly analyzovány pomocí metody barvení textu. V odpovědích respondentů byla hledána stejná slova a následně byla zařazena do jednotlivých podobně zaměřených skupin. Tyto skupiny byly poté kategorizovány. Byly vytvořeny čtyři kategorie a patnáct podkategorií. Analýza dat z dotazníkového šetření byla provedena pomocí statistického softwaru IBM SPSS. Platnost hypotézy byla hodnocena pomocí testu nezávislosti chí-kvadrát a Fisherova přesného testu. První výzkumný soubor zahrnoval 15 osob se sluchovými poruchami. Druhý výzkumný soubor zahrnoval 100 sester, které pracují v ordinacích praktických lékařů, zubařů nebo gynekologů. Z výsledků vyplynulo, že úspěšná komunikace mezi sestrami a pacienty se sluchovou poruchou vyžaduje přizpůsobení individuálním potřebám pacientů. Klíčovými prvky efektivní komunikace jsou pomalá a srozumitelná řeč, čelní kontakt, vyhýbání se složitým výrazům a umožnění odezírání z úst. Tyto faktory jsou zásadní pro zajištění toho, aby pacienti mohli správně porozumět informacím. Dále z rozhovorů vyplynulo, že i když většina sester dodržuje zásady efektivní komunikace, pacienti se sluchovou poruchou zdůraznili význam vytvoření klidného a vhodného prostředí bez rušivých faktorů. Kombinace mluveného a psaného slova spolu s vizuálními pomůckami byla hodnocena jako velmi účinná. Pacienti také vyjádřili potřebu větší empatie a trpělivosti ze strany zdravotníků, přičemž někteří respondenti zaznamenali sníženou kvalitu komunikace, pokud sestry vykonávaly jiné činnosti během rozhovoru. Ačkoliv byla spokojenost pacientů s komunikací se sestrami hodnocena pozitivně, bylo identifikováno několik oblastí, kde je potřeba zlepšení, zejména v oblasti postojů zdravotníků a přímého očního kontaktu. Dále bylo z dotazníků od sester zjištěno, že časová omezení a vysoké pracovní nasazení často brání sestrám v důkladné komunikaci. Kvantitativní výzkum ukázal, že úroveň znalostí zásad komunikace s pacienty se sluchovým postižením se výrazně liší podle dosaženého vzdělání. Zdravotníci s vyšším vzděláním vykazují lepší znalosti než ti s nižším vzděláním nebo specializačními kurzy, což naznačuje, že pokročilé vzdělání přispívá k lepším komunikačním schopnostem.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta s dentofobií
ŠÍMOVÁ, Tereza
Dentofobie, známá jako strach ze zubařů, představuje častý problém. Pro pacienty trpící dentofobií je návštěva zubního lékaře často zdrojem stresu a úzkosti, což může vést k odložení potřebné péče a zhoršení stavu jejich zubů. Teoretická část práce se zabývá problematikou vzniku dentofobie, vysvětluje etiologii a příčiny jejího udržení a představuje různé alternativy léčby. Dále se zaměřuje na význam sestry edukátorky a proces edukace, který představuje klíčovou metodu pro práci s pacienty. Verbální i neverbální komunikace, profesionální přístup a prostor pro pacientovo pochopení poskytnutých informací jsou klíčové prvky péče o pacienty s dentofobií. Jeden z cílů je shromáždit dostupné poznatky edukačního procesu sester o pacienta s dentofobií. Výzkumná část práce se zaměřuje na sběr dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů se zubními sestrami. Otázky jsou zaměřeny na jejich zkušenosti s pacienty trpícími dentofobií, na rozpoznání této fobie a na následné intervence vhodné k podpoře pacientů. Cílem je také zmapovat prostředky, které zubní sestry využívají k edukaci pacientů. Dále identifikovat ošetřovatelské problémy v péči sestry o pacienta s dentofobií. Získaná data jsou pro větší přehlednost zpracována pomocí otevřeného kódování. Výsledky ukazují nedostatky v povědomí zubních sester o dentofobii a absenci edukačních materiálů pro sestry, aby mohly efektivně edukovat pacienty s touto fobií. Tato zjištění zdůrazňují potřebu zlepšení informovanosti sester a poskytnutí vhodných materiálů, které by jim pomohly lépe porozumět a podporovat pacienty s dentofobií. Celkově lze říci, že výzkum poskytl důležité poznatky o stavu informovanosti a dostupnosti zdrojů pro sestry, které se snaží edukovat pacienty s dentofobií.
|
|
|
Komunikace sestry s pozůstalými v praxi
NECHVÁTALOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace, jejím rozdělením a komunikačními bariérami. Věnuje se komunikaci s pozůstalými, zaměřuje se na péči o pozůstalé a popisuje reakce na bolestnou ztrátu jejich blízkého. Empirická část bakalářské práce je zpracovaná formou kvalitativního šetření, metodou dotazování a technikou polostrukturovaných rozhovorů s předem připravenými otázkami. Výzkumný soubor je tvořený probandy, konkrétně všeobecnými sestrami, které pracují na interním a chirurgickém oddělení. Výzkumné šetření je provedeno na stanici interního a chirurgického oddělení ve zvoleném zdravotnickém zařízení Jihočeského kraje. Pro výzkumnou část bakalářské práce jsou stanoveny tři cíle, kterými jsou: zjistit, zda mají všeobecné sestry zkušenosti s komunikací s pozůstalými. Zmapovat, zda všeobecné sestry poskytují dostatek času pro případné otázky při komunikaci s pozůstalými a zmapovat, zda všeobecné sestry zajišťují dostatek intimity pozůstalým. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že všeobecné sestry na interním oddělení komunikují s pozůstalými daleko častěji než na oddělení chirurgickém. Odlišnosti se dále objevují v délce rozhovoru a v popisu prostředí, ve kterém komunikace s pozůstalými probíhá. Výzkumné šetření poukazuje na skutečnost, že oslovené všeobecné sestry mají při rozhovoru s pozůstalými nepříjemné pocity. Dále je z výsledků výzkumného šetření zřejmé, že poskytovaný čas pro dotazy není časově omezený, prostor pro dotazy je poskytovaný zejména na konci rozhovoru a pozůstalé vyzývají ke kladení dodatečných otázek. Dále všeobecné sestry znají a mají stejné postupy pro setkání a popisují stejný obsah rozhovoru s pozůstalými. Oslovené všeobecné sestry popisují i shodnou úpravu prostředí, ve kterém komunikace s pozůstalými probíhá. Na základě výsledků výzkumného šetření je vytvořený manuál, který obsahuje desatero doporučení pro všeobecné sestry, které se s pozůstalými setkávají. Manuál může posloužit jako návod pro zefektivnění komunikace. Domnívám se, že získané výsledky zefektivní komunikaci všeobecných sester i lékařů s pozůstalými ve zdravotnických zařízeních.
|
|
|
Multidisciplinární péče u pacientů s poraněním mozku
PIKOLONOVÁ, Šárka
Předložená diplomová práce se zaměřuje na téma "Multidisciplinární péče u pacientů s poraněním mozku." Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je věnována anatomii mozku, etiologii a patofyziologii poranění mozku a diagnostickými postupy. Dále se zabýváme monitorací pacienta, specifikami ošetřovatelské péče a kvalitou života pacienta. Součástí teoretické části je komunikace s pacientem, komunikace s rodinou pacienta, multidisciplinární tým a příprava všeobecných sester na specifickou péči o pacienty s poraněním mozku. Ve výzkumné části využíváme kvalitativní techniku, kde cílem výzkumné studie je popsat spolupráci vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků u pacientů s poraněním mozku, zjistit spolupráci mezi všeobecnými sestrami a rodinou pacienta s poraněním mozku, zmapovat nejnáročnější činnosti vybraných nelékařských zdravotnických pracovníků v péči u pacientů s poraněním mozku a zjistit názor všeobecných sester na jejich připravenost zvládat specifickou ošetřovatelskou péči u pacientů s poraněním mozku.
|
|
|
Dítě se sluchovým postižením - jeho komunikace a vztahy v mateřské škole a v rodině
ROČKOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dítě se sluchovým postižením a jeho komunikaci a vztahy v rodině a v mateřské škole. Hlavním výzkumným cílem této práce je zmapovat zkušenosti slyšících rodičů při nastavování vhodného komunikačního systému s dítětem se sluchovým postižením předškolního věku, jaká jsou specifika komunikace v rodině a prožívání běžných každodenních komunikačních situací, které jsou však ovlivněny aspektem sluchového postižení. Dále se dozvědět z pohledu učitelek, jak vypadá komunikace dítěte v MŠ dle § 16 školského zákona a jaké má vztahy v kolektivu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část objasňuje základní problematiku a terminologii týkající se sluchového postižení a definuje důležitá témata ohledně problematiky dítěte se sluchovým postižením v rodině, v mateřské škole a jejich vzájemné spolupráce. Praktická část je uskutečněna formou kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného, hloubkového rozhovoru se třemi matkami dětí se sluchovým postižením a strukuturovanými rozhovory se třemi učitelkami v mateřských školách dle §16. Tato práce může být přínosná zejména pro rodiče dětí se sluchovým postižením, a to především těm, jejichž dítě bylo právě diagnostikováno a oni možná tápou jak v oblasti komunikace, tak v navazování vztahů s dítětem a jeho výchovou. Tato práce poskytuje užitečné informace a přímý vhled do rodin, které s tím mají zkušenost a jejich příběh tak může nabídnout doporučení a strategie, jak lépe porozumět potřebám svého dítěte a zlepšit komunikaci a vztahy v rodině.
|
|
| |
|
|
Od zadání k reklamě - reklamní komunikace v sociologické perspektivě
Novák, Michal ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Hendl, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice přenosu informace v reklamní komunikaci. Na pozadí klíčových sociologických teorií se snaží popsat, jak smysluplná reklamní komunikace vzniká a jaká na jaká úskalí lze při její tvorbě narazit. Zdůrazňuje zásadní potřebu poznání účastníků komunikace, odesílatele a příjemce - v marketingové praxi značky a její cílové skupiny. S využitím teoretických přístupů k procesu komunikaci zejména v podobě recepční teorie Stuarta Halla, Elaboration Likelihood Modelu Cacioppy a Pettyho nebo Laswellovy formule popisuje sofistikovaný, byť zjednodušený proces tvorby profesionální reklamní komunikace s ohledem na analýzu možností a zájmů komunikátora, na správné kódování jako předpoklad preferovaného dekódování, na intervenující šumy a na charakter využitého média. Praktická část práce se opírá především o studii kampaně internetového prodejce parfému a kosmetiky Parfums.cz v roce 2014 s využitím unikátních analytických dat z celého průběhu přípravy nové komunikační strategie. Cílem práce je ukázat reálný proces tvorby kampaně - získání odpovědí na marketingovou troj-otázku KDO, CO a JAK - od zadání přes exekutivní tvorbu sdělení až po vyhodnocení efektivity komunikace - změny vnímání či chování cílové skupiny značky - tedy dosažení preferovaného čtení.
|
|
|
Možnosti komunikace dětí s dětskou mozkovou obrnou
Zikmundová, Klára ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Cílem této diplomové práce je pokusit se shrnout, jaké možnosti komunikace mají děti s těžkou formou dětské mozkové obrny, popsat je a popřípadě osvětlit, čím konkrétně jsou tyto možnosti limitovány. Pokouší se také odpovědět na otázku, jak se komunikace těchto jedinců liší od způsobů vyjadřování intaktních osob. Těžiště práce spočívá v teoretickém výkladu, který se zabývá mimo jiné procesem komunikace a její verbální i neverbální složkou, diagnostickou charakteristikou dětské mozkové obrny a narušenou komunikační schopností při symptomatických poruchách řeči, které se pojí s tímto postižením. Popisuje, jak se na způsobu a možnostech komunikace odráží zejména postižení hybnosti a mentální retardace. Zvláštní pozornost je věnována metodám alternativní a augmentativní komunikace, které mohou být využívány jako terapie při stimulaci rozvoje komunikačních i řečových dovedností a často pro osoby s tímto postižením představují jeden z mála možných způsobů, jak vůbec komunikovat. Teoretickou část doprovází videonahrávky zachycující komunikaci čtyř dívek s dětskou mozkovou obrnou. Vzhledem k tomu, že projevy této diagnózy mohou být velmi různé, liší se i možnosti a způsoby komunikace jedinců s tímto postižením - ačkoli i zde můžeme najít určité obecné tendence, jako například zvýšený podíl její neverbální...
|
|
|
Komunikace neslyšících prostřednitvím SMS zpráv
Růženská, Helena ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Stará, Radka (oponent)
Bakalářská práce je teoreticko-analytické povahy a věnuje se komunikaci českých neslyšících prostřednictvím SMS zpráv. V teoretické části zpracovává témata jazyka a komunikace, konkrétně vymezuje jazykovou komunikaci, komunikační funkce a faktory ovlivňující styl komunikátu. Dále charakterizuje komunikaci prostřednictvím SMS zpráv a postihuje její typické jazykové rysy v českém prostředí. Teoretickou část uzavírá shrnutí poznatků o psané češtině neslyšících Čechů. Tyto okruhy slouží jako východiska pro následnou analýzu SMS neslyšících. Součástí práce jsou SMS zprávy shromážděné ze soukromého a oficiálního typu komunikace. V praktické části jsou získané SMS analyzovány ze tří hledisek: jaké nesou funkce, jak se v nich projevuje vliv stylotvorných faktorů a zda se do nich promítly charakteristické rysy SMS zpráv popsané v českém prostředí. Analýza hledá tendence, kterými se vyznačuje psaná čeština neslyšících v SMS zprávách. V závěru práce je provedena diskuse, kde jsou naznačeny možné směry dalších výzkumů.
|
host ::
RSS.