|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
| |
|
|
Alfred Fuchs
Prausová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
(abstrakt) Cílem diplomové práce "Alfred Fuchs (1892 - 1941)" je zmapovat život a dílo Alfreda Fuchse. Tento vynikající novinář, spisovatel a překladatel byl po dlouho dobu neprávem opomíjen, přestože za svého života patřil k významným osobnostem české kulturní i politické scény. Ve svém díle se věnoval křesťanské teologii, morálce, diplomacii, kultuře, politice i aktuálním společenským a sociálním otázkám. Patřil také k výrazným osobnostem českožidovského hnutí. Byl propagátorem myšlenky asimilace, kterou prosazoval ve své rozsáhlé přednáškové činnosti. Za svůj život se stal autorem více než dvaceti knih a jako novinář přispíval do desítek novin a časopisů. K nejznámějším patří Česká kultura, Rozvoj, Lidové list, Lidové noviny či Přítomnost. Znám byl především díky svým entrefiletům, které jako DRAF publikoval v deníku Tribuna. Funkci šéfredaktora zastával v Pondělníku Českého slova a v deníku Prager Abendblatt. V roce 1921 učinil Alfred Fuchs velký životní krok a konvertoval ke katolictví. Ve své době byl považován za odborníka na náboženskou problematiku a stal tak důležitým prostředníkem mezi církví a společností. Od roku 1921 působil na Tiskovém odboru prezidia ministerské rady, a to až do roku 1939, kdy byl z rasových důvodů perzekuován. Pro svůj židovský původ byl v roce 1941 umučen v...
|
|
|
Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle
Semsch, Alžběta ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem bakalářské práce Konverze a rekonverze Emanuela Haunera v období fin de siècle je představit a interpretovat básnické dílo Emanuela Haunera, které dosud stálo na okraji české literární historie. Usilovala jsem o analýzu příčin, kvůli kterým se jeho dílo ocitlo na okraji zájmu čtenářů i kritiky. K upřesnění této analýzy bylo potřeba se ve vztahu k Haunerově dílu blíže zabývat dvěma fenomény: fenoménem stylizace a epigonství. Druhou stěžejní částí práce je hledání odpovědi na otázku, jak Haunerův vztah k okultismu a katolictví ovlivnil jeho tvorbu. Ke zvratům v Haunerově vztahu ke katolictví jsem hledala paralely u dalších autorů evropské literatury, kteří konvertovali ke katolictví a v některé fázi svého života měli blízko k okultismu. Haunerovo dílo jsem tak zasadila jednak do kontextu tvorby autorů, do jejichž díla se konverze ke katolictví výrazně promítla, jednak do kontextu tehdejších uměleckých kritérií. Klíčová slova: Česká literatura, dekadence, Emanuel Hauner, epigonství, fin de siècle, katolictví, martinismus, okultismus, Rudolf Steiner, stylizace, Sursum, teosofie
|
|
| |
|
|
Postavy v krátkých prózách Jaroslava Durycha
Jumrová, Pavla ; Wiendl, Jan (vedoucí práce) ; Holý, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce předkládá typologii postav v krátkých prózách Jaroslava Durycha. V úvodu jsou čtenáři seznámeni se současnými přístupy literární teorie k postavám a se způsoby, jak vytvářet typologie postav. Také jsou zde uvedeny autorovy názory na umění a člověka, protože Durychova beletristická tvorba je ovlivněná jeho uměleckými a náboženskými názory. Durychova prozaická tvorba je také charakterizována ve vztahu k literárním směrům. Úvod rovněž podává informace o dosavadních pracích, které se postavami v Durychových prózách zabývaly. Vlastní část diplomové práce je zaměřena na rozbor postav v jednotlivých krátkých prózách. Postavy ženské i postavy mužské jsou zkoumány pomocí týchž kritérií: postava-definice vs. postava-hypotéza, postava-subjekt vs. postava-objekt, jméno, zevnějšek, nitro, smrt, láska k Bohu a pozemskému partnerovi. V rámci jednotlivých oddílů, např. Zevnějšek, jsou krátké prózy rozebírány chronologicky, aby bylo patrné, jak se postavy proměňovaly a jak byly ovlivňovány literárními směry apod. Nakonec je uvedeno, čím se liší ženské postavy od postav mužských, a jsou zde popsány dva základní typy postav ženských a dva základní typy postav mužských, které v Durychově próze nacházíme. První typ představují ty ženské a mužské postavy, které směřují k Bohu díky pokoře, chudobě a...
|
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Farnost a obec Křemže v letech 1885 -1920
NOVÁK, Jaroslav
Tato práce se zabývá životem farnosti a obce v Křemži v období let 1885 - 1920. Úvod práce obsahuje stručný popis vzniku obce a farnosti od prvních zmínek v historických análech až po rok 1885. Dalším sledovaným časovým úsekem jsou roky 1885 - 1905 z pohledu života farnosti v Křemži a vzniklých sakrálních staveb v tomto období. Ve stejném časovém rozmezí v samostatné kapitole potom život a události obce Křemže a průniky farního a obecního života. Následující kapitola zpracovává období před vznikem světové války, tedy roky 1911 {--} 1914. I zde je členění provedeno z pohledu farnosti a samostatně pohled obce Kremže a opět společných průniků života. Samostatná kapitola je věnována první světové válce, kde je důraz kladen na popis situace života v obci samé a těžkostech a útrapách války na území farnosti. Závěrečná kapitola obsahuje popis vzniku nové samostatné republiky a jeho dopad na složení národnostní a politické. Popisuje také tendence a vývoj katolické církve na území farnosti Křemže v letech 1919 {--} 1920.
|
host ::
RSS.