|
|
Přirozený svět u Husserla a Patočky
ANDERSOVÁ, Adéla
Cílem práce je představit problém přirozeného světa u Edmunda Husserla a Jana Patočky. Práce v krátkosti představuje fenomenologickou filosofii, jako svébytný filosofický obor spolu s její specifickou metodou. V jednotlivých pasážích se věnuje nejprve Edmundu Husserlovi, jakožto zakladateli této filosofie a objeviteli "přirozeného světa". Dále pak představuje Patočkovo detailnější rozpracování struktur "přirozeného světa" spolu s jeho vlastním pojetím.
|
|
|
Tělo druhého: fenomenologie intersubjektivity
Krejcar, Václav ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
V diplomové práci se zabývám tématem zkušenosti o druhém člověku z pozice fenomenologické filosofie. Text navazuje na mou práci bakalářskou, kde jsem toto téma otevřel. Dvěma ústředními motivy v diplomové práci jsou: za prvé vykázání posunu v myšlení fenomenologie intersubjektivity Edmunda Husserla, za druhé doložení překonání Husserlova myšlení filosofií Merleau-Pontyho. V první kapitole vykazuji, co Husserl rozumí termínem vcítění ve svých Karteziánských meditacích a jak toto pojetí navazuje na Theodora Lippse. V druhé kapitole vykládám Husserlovo myšlení intersubjektivity z Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofie II. Ve třetí kapitole se zabývám fenomenologií intersubjektivity u Merleau-Pontyho. Ve čtvrté kapitole jsem myšlenkové proudy obou autorů interpretoval a komparoval. Snažím se ukázat, že Merleau-Pontyho pojetí mezitělesnoti překračuje Husserlovo pojetí intersubjektivity. V páté a poslední kapitole se od tohoto svého názoru snažím učinit kritický odstup pomocí Zahaviho interpretace Merleau-Pontyho filosofie v knize Husserl and Transcendental Intersubjectivity. Touto diplomovou prací tak dovršuji analýzu jednoho zdroje myšlení o zkušenosti o druhém člověku. Dokončuji tak pomyslný kruh, který jsem začal psát ve své předchozí práci.
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
|
|
Justificatory Status of Perceptual Beliefs
Sedláková, Jana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Glombíček, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce je problém vztahu mezi smyslovým vnímáním a přesvědčeními vytvořenými na jeho základě. Tento vztah budu v práci zkoumat vzhledem k oprávněnosti těchto přesvědčení. Hlavním filosofem, z jehož díla Empiricism & The Philosophie of Mind budu vycházet, je Wilfrid Sellars. Sellars kritizuje fundamentalismus a především teorie o smyslových datech (sense-data theory) poukazem na mýtus daného, kdy se zdá, že naše přesvědčení týkající se smyslových vjemů slouží jako základ pro ostatní a svou oprávněnost berou samy ze sebe. Takto přísně pojímaná hierarchické struktura oprávněnosti je však nepřípustná, protože k vytvoření přesvědčení vycházejících ze smyslového vnímání již potřebujeme velké množství jiných konceptů, v rámci kterých daná přesvědčení teprve dávají smysl. Jakákoli naše přesvědčení získávají svou oprávněnost až v prostoru důvodu (space of reason), kdy jsme schopní za naše přesvědčení brát zodpovědnost, odůvodnit je, chápat námitky a následně na ně reagovat. Daná problematika není rozebírána pouze z hlediska izolovaného statického subjektu, nýbrž tento subjekt je zasazen do dynamické sociální struktury. Sellarsova pozice obsahuje tři podstatné aspekty: normativita, intersubjektivita a holismu, které budu v práci blíže vysvětlovat a zasazovat do širšího kontextu. Poslední...
|
|
|
Securitizing Culture: Normative Behavior and the US Central Intelligence Agency in the Global War on Terror
Svítek, Filip Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Bibliografický záznam SVÍTEK, Filip. Bezpečnostní kultura: Normativní chování a Ústřední zpravodajská služba USA v Globální válce proti teroru. Praha, 2016. 82 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí diplomové práce JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Abstrakt Tato monografie se soustředí na průzkum zpravodajských služeb ve Spojených státech z konstruktivistického hlediska s cílem porozumět domácí bezpečnostní politice aplikované na mezinárodní hrozby. Výzkumné otázky se zabývají schopností Ústřední zpravodajské služby Spojených států efektivně použít kontroverzní taktiky, jako je zadržení bez soudního řízení a zastrašování během výslechu, ve společnosti zastávající zásady liberální demokracie - tedy takové, která by měla lidská práva spíše upřednostňovat, než je porušovat. Vyvstávají zde dva hlavní pojmy: bezpečnostní opatření jako zásadní článek společnosti (jako produkt) a bezpečnostní opatření jako subjektivní počin (jako proces). Tato práce tedy zpracuje pojmy Národní bezpečnostní kultury a zabezpečení jako produkt a proces, s použitím výslechů osob podezřelých z terorismu jako příklad. Bazální výsledky dokládají, že normy, pravidla a kultura národní bezpečnosti zpracovány pomocí identity a jazyka...
|
|
|
Náboženství jako výzva multikulturní výchovy
Pirklová, Klára ; Pelcová, Naděžda (vedoucí práce) ; Semrádová, Ilona (oponent) ; Stark, Stanislav (oponent)
NÁZEV: Náboženství jako výzva multikulturní výchovy AUTOR: Klára Pirklová KATEDRA: Katedra občanské výchovy a filosofie ŠKOLITEL: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Předkládaná dizertační práce Náboženství jako výzva multikulturní výchovy se věnuje tématu multikulturní výchovy, k němuž ovšem nepřistupuje z pozice sociálních věd, jak bývá běžné, nýbrž filosoficky. Naše tázání tak nevychází z předdefinovaných pojmů, nýbrž se je teprve snaží vyhmatávat. Z metodologického hlediska tedy volíme fenomenologicko-hermeneutický přístup. Přitom nás nezajímá tolik společenské hledisko multikulturality jako její osobní (intersubjektivní) rozměr, tedy setkávání tváří v tvář s druhým člověkem. Charakterem našich otázek - otázek po základech lidských vztahů, zejména pak těch výchovných - navazujeme na tradici filosofie výchovy. Zabýváme se postupně pojetím intersubjektivity u E. Husserla, B. Waldenfelse, E. Lévinase, M. Bubera, J. Patočky ad. a snažíme se tak vymezit základní podmínky dialogu s druhým-cizincem. Dialogu, který by byl oboustranně obohacující, avšak současně nebyl dialogem plochým. Ač se tématu věnujeme v teoretické rovině, pomocí řady příkladů se jej po celou dobu snažíme zasazovat zpět do činné praxe výchovy. Náboženstvím pak rozumíme odvahu vskutku se pustit do dialogu, namísto pouhého...
|
|
|
Boredom as a sociological problem
Hochmuthová, Terézia ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Napriek tomu, že nuda býva často považovaná za všednú súčasť každodenného života v dnešnej spoločnosti, akademický svet nie je jednotný v jej vysvetlení. Jednotliví autori sa rozchádzajú vo svojich stanoviskách jednak pri otázke, či je nuda univerzálnym alebo historicky vyvinutým javom a zároveň v položení dôrazu buď na subjekt alebo na vonkajšie podmienky pri otázke pôvodu a pôsobenia nudy. Predložená práca sa usiluje reflektovať tieto konceptuálne problémy a preklenúť ich pomocou alternatívneho, sociologicky relevantného prístupu. Navrhuje nový sociologický koncept, ktorý vychádza z výkladu nudy Martina Heideggera. Nudu chápe ako špecifický typ vzťahu medzi jedincom a jeho prostredím, resp. objektami v ňom. Pôvod a pôsobenie nudy vidí v pásme ich stretávania, čím sa usiluje odvrátiť epistemologické dilemy vyplývajúce z jednostrannej konceptualizácie. Koncept je následne empiricky využitý na interpretáciu konkrétneho segmentu cestovného ruchu, tzv. rekreačné zájazdy. Rekreačný zájazd ako ustálený model, vytváraný a poskytovaný cestovnými kanceláriami v podobe komplexného produktu, je tu chápaný ako inštitucionalizovaná a legitímna forma nudy. Aplikovanie konceptu poukazuje predovšetkým na aspekt dočasného vyviazania jedinca zo spoločnosti, ktorý rekreačné zájazdy umožňujú a povzbudzujú, a poukázať...
|
|
|
Druhý u J.-P. Sartra a E. Lévinase
Tlapa, Tomáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomové práce je filosofickou interpretací problému intersubjektivity v díle Jeana- Paula Sartra (1905 - 1980) a Emmanuela Lévinase (1906 - 1995). V první části práce pojednává o Sartrově pojetí intersubjektivity, jak je vypracováno v díle Bytí a nicota. Kapitola o Sartrovi (po stručném úvodu do jeho filosofie) tematizuje jednotlivé aspekty Sartrovy teorie intersubjektivity. První část diplomové práce je zakončena kritikou Sartrovy teorie intersubjektivity, která nám umožňuje pojednat o Lévinasově pojetí intersubjektivity jako o koncepci alternativní. Jádrem interpretace Lévinasovy koncepce je kniha Totalita a nekonečno. Závěrečná část práce shrnuje hlavní rozdíly obou koncepcí. Klíčová slova: intersubjektivita, druhý, existence, svoboda, etika, Sartre, Lévinas
|
|
|
Smrt a intersubjektivita
Härtel, Filip Hanuš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem této práce je vztah smrti a intersubjektivity jako dvou skutečností, které zásadním způsobem utvářejí naši existenci. Východiskem pro zkoumání této problematiky jsou texty Paula Ludwiga Landsberga a Karla Jasperse. To se soustředí na fixování a výklad klíčových pojmů a představ, které jsou v těchto textech obsaženy. Skrze srovnání těchto pojmů, představ a celých filosofických koncepcí nabízí tato práce perspektivu porozumění tématu smrti a intersubjektivity.
|
|
|
Využití metody videotrénink při práci s rodinou
ŠMÍDOVÁ, Miloslava
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití metody videotrénink při práci s rodinou. Teoretická část je rozdělena na dvě podkapitoly. V první popisuji metodu videotrénink interakcí (VTI) - její historii vzniku, teoretická východiska, vlastní průběh terapie pomocí VTI a aplikační oblasti. Druhá je věnovaná rodině jejím základním funkcím, fungování rodin a rodinnému prostředí. Cílem této bakalářské práce je zmapovat možnosti využití metody VTI v oblasti sociální práce s rodinou. Dílčím cílem je popsat vlastní zkušenosti s metodou VTI v rámci vlastní rodiny. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou možnosti využití metody VTI při práci s rodinou? Jaké jsou zkušenosti videotrenérů s používáním VTI? Jaký je přínos VTI z pohledu videotrenérů? K realizaci sběru dat byl použit kvalitativní výzkum. Byl proveden metodou dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Zkoumaným souborem byli kriteriální technikou vybráni 3 videotrenéři (zabývající se sociální prací s rodinou ve Středočeském kraji) a moje vlastní rodina. Sběr dat byl v dubnu a srpnu roku 2014. Výzkumná část sestává z rozhovorů s videotrenéry, konkrétní odpovědi jsem pro lepší přehlednost zpracovala do názorných schémat a přehledných tabulek. Vlastní zkušenost jsem realizovala cyklem videonahrávek běžných situací mé rodiny, včetně rozboru. V diskusi jsem shrnula získané informace a odpovědi na výzkumné otázky. Provedeným výzkumem jsem zjistila, že je možné použít metodu VTI při sociální práci s rodinou v domácím prostředí, ve školách, speciálních pedagogických centrech, při rané péči, osvojování, při krizové pomoci, v nápravných zařízeních, v domovech pro seniory, azylových domech a v dalších sociálních i zdravotních zařízeních. Videotrenéři mají zkušenost s tím, že v ČR je metoda VTI využívána převážně jen v institucích. Skrze VTI rodinám pomáhají videotrenéři při problémech výchovných, pedagogických, sociálních (i krizových), zdravotních (tělesných i psychických) od novorozeneckého věku až po vysoké stáří člověka. Přínos metody dle videotrenérů je v tom, že nenásilně, velmi zřetelně, rychle a sám klient pochopí své zažité vzorce chování, které si do té doby ani neuvědomoval. Mou vlastní zkušeností jsem zjistila, že metoda je opravdu účelná a účinná, potvrzuji kvalitu a přínos metody VTI. Nad rámec výzkumu jsem ověřila i skutečnost, že VTI je v ČR opravdu málo známá a využívaná metoda. Pro sociálně slabší občany je nejen absolutně neznámou, ale i finančně nedostupnou. Přitom v jejich integraci by tato názorná a nenásilná metoda orientovaná na klienta byla přínosná, a často by byla i prevencí sociálního vyloučení. Předpokládané využití poznatků by bylo dobré zužitkovat jako informační zdroj zvláště pro oblast sociální práce s rodinou i pro laickou veřejnost.
|
host ::
RSS.