|
|
Chemická charakteristika plodů slivoně mirabelky
Lukšová, Leona ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením chemických a fyzikálních charakteristik sušené, lyofilizované a kompotované mirabelky nancyské. Teoretická část je věnována původu, ekonomickému významu slivoní, botanickému zařazení mirabelky a dalším poddruhům, které patří do rodu slivoní. Dále je popsána nejšetrnější metoda uchování potravin - lyofilizace. Součástí této práce je také téma raw stravy a popis biologicky aktivních látek obsažených v mirabelce nancyské. V experimentální části byly analyzovány tyto charakteristiky mirabelkových plodů: celkové množství sušiny, refraktometrická sušina, stanovení redukujících cukrů, titrační kyselost, obsah fenolických látek a vitaminu C. Bylo zjištěno, že lyofilizované ovoce obsahuje 16,8 hm. % redukujících cukrů, což je méně než sušené s hodnotou 18,0 hm. %. Obsahuje i méně titrovatelných kyselin - 56,7 mmol/l oproti kyselinám v sušených mirabelkách - 72,7 mmol/l.
|
|
|
Možnosti přípravy kombinovaných nápojů z vybraných druhů ovoce
Zábranská, Miroslava ; Vránová, Dana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá přípravou kombinovaného alkoholického nápoje na bázi vína a ovocné šťávy. Z vybraných druhů ovoce (zimolezu, moruše, dřínu, šípku, černého bezu, rakytníku a aronie) byly získány ovocné šťávy. Pro charakterizaci uvedených šťáv byly stanoveny některé jejich chemické vlastnosti (celkové fenoly, anthokyany, vitamín C a sacharidy). Stejné chemické parametry byly stanoveny i u použitého vína. Z vína a šťáv byly připraveny 3 sady kombinovaných nápojů. Na základě jejich senzorického hodnocení byly vybrány dva nejlépe hodnocené nápoje. U těchto výsledných nápojů byly na závěr stanoveny stejné chemické vlastnosti jako u jednotlivých šťáv.
|
|
|
Základní chemická charakteristika brusinkové šťávy
Cao, Ha Thuy ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o brusinkách (Vaccinium vitis-ideaea, L.) a klikvách. Konkrétně se zabývá jejich plody – bobulemi, které byly využity na vybraná chemická stanovení. Ve spolupráci naší fakulty s Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích, s. r. o., bylo dodáno 6 poddruhů brusnice brusinky a 3 poddruhy klikvy. Bakalářská práce obsahuje teoretickou část, kde se nachází botanické zařazení brusinky a klikvy a také popis jejich vzhledu. Obecný popis charakteristických látek, které obsahují. Zejména jsou to vitamíny, přírodní barviva a antioxidační vlastnosti. Je zde uveden stručný výčet zpracování těchto bobulí nejen v potravinářském průmyslu. Dále obecné charakteristiky použitých metod pro analýzu a výpočty pro experimentální část. Experimentální část je založena na konkrétních analýzách, jsou zde uvedeny postupy, výpočty, použité chemikálie a laboratorní vybavení na jednoduchý chemický rozbor šťáv z těchto bobulí. Stanovuje se tedy výtěžnost surové šťávy, která se pro brusinku pohybuje mezi 50–60 %, s výjimkou Runo bielawskie, který má 31, 49 %, pro klikvu se hodnoty pohybují mezi 37–43 %. Obsah celkové sušiny sušením je pro brusinku vyšší než pro klikvu. Konkrétně brusinka má sušinu mezi 14,00–15,97 % a klikva mezi 11,14– 3,11 %. Obsah cukerné sušiny, respektive index lomu, odečtená z refraktometru je pro brusinku mezi 11,58–16,08 % a pro klikvu mezi 10,00–11,17 %. Metodou podle Bertranda se určil obsah redukujících cukrů, kdy více cukrů bylo v brusince (8,81–12,92 %) a méně v klikvě (7,90–9,03 %) vztažená na původní navážku bobulek. Za pomocí pH-metru se určila hodnota pH, které se pohybovala kolem hodnoty 3, konkrétně brusinka 2,84–3,16 a klikva 2,91–2,95. Zároveň se vypočítala titrační kyselost, která vyšla pro brusinku v rozmezí 32,04–49,60 mmol.l-1 a pro klikvu byl hodnota vyšší mezi 55,40–60,67 mmol.l-1. Spektrofotometricky se stanovilo více fenolických látek v brusince (2187,11–3476,75 mg.l-1) a anthokyanů je nejvíce v klikvě (54,91-65,29 mg.l-1). Naměřené a vypočítané výsledky jsou vyneseny do grafů. Nakonec je srovnání a pojednání o závěrech jednotlivých metod.
|
|
|
Studium extrakce biologicky aktivních látek z bezových výlisků
Lošková, Tereza ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením anthokyanových barviv v extraktech výlisků plodů bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. V první je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho původ a výskyt, chemické složení a možnosti využití v potravinářství. Druhá část je věnována popisu fenolických látek obsažených v bobulovitém ovoci. Největší pozornost je přitom věnována anthokyanovým barvivům, jejich výskytu, vlastnostem, zdravotním a antioxidačním účinkům a využití v potravinářství. Třetí kapitola je věnována metodám stanovení diskutovaných barviv a fenolických látek. Čtvrtá kapitola pojednává o možnostech rozrušení rostlinných buněčných stěn. V experimentální části práce byla provedena série extrakcí bezových výlisků. Účelem bylo optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv ekonomicky a provozně přijatelným způsobem. Byla studována časová závislost extrakcí a byl optimalizován druh rozpouštědla a poměr jeho jednotlivých složek. Jako rozpouštědlo byla použita destilovaná voda nebo její směs s ethanolem. Při extrakci vodou byly použity teploty 25 °C a 50 °C, přičemž při vyšší teplotě bylo dosaženo lepších výsledků. Kromě toho byly aplikovány také další podpůrné prvky jako celulolytický enzym, ultrazvuk nebo třepačka. Nejefektivnějším způsobem extrakce byla zjištěna extrakce směsí voda-ethanol (50:50) v množství 80 ml. Tímto způsobem byl po 10 hodinách extrakce získán výtěžek anthokyanů, vyjádřený jako ekvivalent kyanidu-3-glukosidu, 914,4 ± 3,8 mg100 g-1 suché váhy a výtěžek fenolických látek, vyjádřený jako ekvivalent kyseliny gallové, 1957,0 ± 9,9 mg100 g-1 suché váhy. Použitím ultrazvuku byla efektivita extrakce vodou o teplotě 50 °C zvýšena o 12 %. Naopak použití celulolytického enzymu nijak nezvýšilo výtěžnost barviv, jelikož enzym byl neaktivní.
|
|
|
Studium prostupu vybraných látek z bezových extraktů přes biologickou membránu
Škubalová, Zuzana ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem prostupu vybraných fenolických látek obsažených v extraktu bezu černého (Sambucus nigra) přes modelové systémy reprezentované dvěma typy syntetických membrán a reálný systém reprezentovaný biologickou membránou. Jako biologická membrána byla zvolena kůže z prasečího ušního boltce. Experimenty transdermální absorpce a absorpce přes syntetické membrány byly realizovány prostřednictvím vertikálních (Franzových) cel. Vybranými látkami obsaženými v extraktu bezu černého byly rutin a kyselina chlorogenová. Hlavním bodem této práce bylo zjistit jak ochotně nebo zda vůbec tyto dvě vybrané fenolické látky prostupují kůži a zvolenými syntetickými membránami. Procentuální vyjádření absorbovaného množství látky bylo stanoveno pomocí analýzy HPLC.
|
|
|
Základní chemické vlastnosti plodů vybraných odrůd třešní
Chmil, Vojtěch ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou charakteristiku devíti vybraných odrůd třešní v devíti parametrech. Byla analyzována celková a rozpustná sušina s výsledky 13,07–16,58 % resp. 14,67–19,50 °Brix, obsah popela 0,31–0,39 %, titrační kyselost 5,44–9,61 g kyseliny jablečné v 1 kg čerstvých třešní a formolové číslo 14,45–23,73 ml 0,1 M NaOH ve 100 g třešní, dále obsah hrubé bílkoviny (HB) přepočtem z celkového obsahu dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou 0,41–0,68 % HB. Z instrumentálních metod byla použita molekulová absorpční UV/VIS spektrofotometrie ke stanovení celkového obsahu fenolických látek 0,30–0,89 g kyseliny Gallové v 1 kg třešní a antokyanů 128–848 mg kyanidin-3-glukosidu v 1 kg třešní. Obsah sacharidů byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s ELSD detektorem. Obsah glukózy byl 45,45–59,49 g/kg a fruktózy 46,88–60,01 g/kg. Všechny výsledky jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů a vyhodnoceny v diskuzi. V experimentální části je popsán princip a postup každého stanovení tak aby byl reprodukovatelný. V teoretické části je popsána botanická charakteristika třešně (Prunus avium L.), obsah účinných látek v jejích plodech a využití plodů v potravinářství. Teoretická část končí popisem instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Izolace a charakterizace oleje z kávy různého typu
Vašků, Barbora ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací kávového oleje. Použité vzorky káv se od sebe liší odrůdou, původem, metodou zpracování zrna a intenzitou pražení. Teoretická část se zaměřuje na technologii zpracování kávových zrn, dále na bioaktivní látky, UV záření a SPF a v závěru také na metody získávání olejů. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a hexanové extrakty, u kterých byla stanovena výtěžnost extrakce. Dále byly všechny extrakty charakterizovány na celkové množství fenolických látek spektrofotometricky, dále na obsah flavonoidů také spektrofotometricky a antioxidační aktivitu metodou ABTS. U vodných extraktů byl stanoven obsah kofeinu pomocí metody HPLC. Pro zhodnocení UV ochranné účinnosti byla vypočtena hodnota SPF a kritické vlnové délky na základě absorpčního spektra.
|
|
|
Detoxifikace kávové sedliny oxidačními procesy
Maňáková, Helena ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá detoxifikací kávové sedliny za využití oxidačních procesů. V teoretické části je popsána charakterizace kávových zrn a kávové sedliny. Poté je popsána valorizace kávové sedliny se zaměřením využití kávové sedliny jako rostlinného substrátu. Na závěr jsou charakterizovány fenolické látky, které zapříčiňují toxicitu kávové sedliny, a jsou popsány metody jejich stanovení pomocí UV–VIS spektrofotometrie a pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Experimentální část práce se zaměřuje na přípravu vzorků, na aplikaci účinného oxidačního procesu a na analýzu detoxifikované kávové sedliny se zaměřením na obsah fenolických látek. Pro analýzu fenolických látek byly využity tři typy kávové sedliny: neupravená, odtučněná a odtučněná a zároveň hydrolyzovaná kávová sedlina. Při analýze vzorků byly ve zvýšených koncentracích identifikovány především fenolické kyseliny, přesněji kyseliny gallová, ferulová, chlorogenová a kávová. Po aplikaci oxidačního činidla byla potvrzena detoxifikace u všech vzorků kávové sedliny. Pro nejúčinnější a ekonomický nejúspornější oxidaci byl vybrán roztok 1% oxidačního činidla, které bylo schopné po 10minutové oxidaci zredukovat více než 90 % obsažených fenolických látek.
|
|
|
Extrakce bioaktivních látek z výlisků aronie
Kapiton, Ulyana ; Veselá, Mária (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kvantifikací vybraných bioaktivních látek z aroniové šťávy, extraktů aroniových výlisků a z aroniového čaje. V teoretické části je uveden botanický popis aronie, druhu Aronia melanocarpa. Dále chemické vlastnosti plodů aronie a jejich využití v potravinářském zdravotnickém a kosmetickém průmyslu. V závěru teoretické části jsou uvedeny manuální metody stanovení jednoduchých sacharidů a stručně popsány vybrané extrakční postupy. Experimentální část obsahuje stanovení těchto chemických charakteristik analyzovaných aroniových produktů: pH, titrační kyselosti, refraktometrické sušiny, redukujících sacharidů podle Bertranda a gravimetricky, fenolických látek a celkových anthokyanů. Nejvíce celkových fenolů 319,54 mg·dm-3 bylo stanoveno ve vzorku aroniového čaje po 10 minutách digesce. V takto připraveném čaji byla stanovena také nejvyšší hodnota koncentrace anthokyanových barviv – 889,49 mg·dm-3.
|
|
|
Analýza šťáv vybraných odrůd červeného a bílého rybízu
Černá, Anna ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou šťáv vybraných odrůd červeného a bílého rybízu. Teoretická část je věnována popisu rybízu, jeho biologicky aktivním látkám, pěstování a jeho využití v potravinářství. V teoretické části jsou také charakterizovány analyzované parametry rybízů, a to fenolické látky, antokyany a vitamin C a možnosti jejich stanovení. Experimentální část je věnována přípravě vzorků a pracovním postupům jednotlivých analýz. K analýze bylo použito šest vybraných odrůd bílého a jedenáct odrůd červeného rybízu z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. a šest odrůd bílého a deset odrůd červeného rybízu od soukromého pěstitele. Celkové fenolické látky a antokyany byly stanovovány spektrofotometricky, obsah vitaminu C pak kapalinovou chromatografií. Vyšší hodnoty těchto látek byly naměřeny převážně u odrůd z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Odrůdy červených rybízů obsahovaly vyšší množství celkových fenolických látek a antokyanů, bílé rybízy pak vyšší množství vitaminu C.
|
host ::
RSS.