|
|
Diskurzivní analýza politické komunikace v Poslanecké sněmovně u projednávání novely zákona č. 329/2021 Sb. o poskytování péče o dítě v dětské skupině ve volebním období 2017-2021
Černá, Jitka ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Dětské skupiny jsou jedním z účinných nástrojů rodinné politiky pro slaďování rodinného a pracovního života. Zároveň v rámci současného systému předškolní péče v České republice doplňují nedostatečnou kapacitu mateřských školek. V roce 2014 byl schválen zákon č. 247/2014 Sb. o dětské skupině, který základně definoval podmínky a standardy, ve kterých se pohybují dětské skupiny. Nástroje pro slaďování rodinného a pracovního života, ke kterým patří i dětské skupiny, se dostaly do popředí zájmu po přijetí evropské směrnice 2019/1158 o work- life balance. Dětské skupiny byly financovány z evropského operačního programu Zaměstnanost, který ale bylo možné čerpat pouze do roku 2022. V roce 2021 proto v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky probíhala diskuse o nutnosti přehodnocení financování dětských skupin a zároveň o revizi podmínek provozování dětských skupin. Diplomová práce si klade za cíl zkoumat komunikační strategie politických aktérů u tématu dětských skupin metodou diskurzivní analýzy, zároveň komunikaci dětských skupin porovnává se způsobem komunikace dalších témat z gesce sociálních věcí ve volebních programech tehdejších parlamentních stran ve volbách v roce 2017 a 2021. Teoretickým veřejně-politickým rámcem pro tuto práci bude teorie tří proudů, která bude aplikována ve fázi nutnosti...
|
|
|
Komparace rodinné politiky umožňující slučitelnost práce a rodiny v České republice a Německu
Estočinová, Barbora ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Vlčková, Kamila (oponent)
Předmětem práce je komparace rodinné politiky České republiky a Spolkové republiky Německo z hlediska nastavení opatření umožňující harmonizaci práce a péči o děti do předškolního věku. V textu je problematika work-life balance blíže představena v kontextu tradičních sociologických konceptů a teorií modelu sociálního státu. Dále následuje popis vývoje a současný stav zaměstnanosti žen na trhu práce v obou zemích doplněný o demografické údaje. Práce se konkrétně zaměřuje na popis vládní rodinné politiky obou zemí v perspektivě nastavení rodičovské dovolené, služeb zařízení denní péče o děti, tedy jeslí a školek, a formálního zapojení otců do péče o děti. Metodologická část práce je zaměřena na popis jednotlivých opatření rodinné politiky daného státu. Komparace obou zemí z hlediska umožnění sladění práce a péče o děti je provedena na základě analýzy a porovnání jak sekundárních kvantitativních dat, tak kvalitativních dat, které byly čerpány z diskusních příspěvků umístěných na veřejně dostupných webových serverech. V závěru práce je řešena otázka možné aplikovatelnosti opatření rodinné politiky Spolkové republiky Německo na podmínky v České republice, a zda lze rodinnou politiku Německa považovat za příklad dobré praxe.
|
|
|
The Impact of Family Policies on Fertility in the Visegrád Group
Gajdušková, Karolína ; Pleticha, Petr (vedoucí práce) ; Votápková, Jana (oponent)
Tato práce zkoumá efektivitu rodinných politik realizovaných v zemích Visegrádské skupiny (V4) po pádu komunismu v roce 1989 a jejich vliv na úhrnnou plodnost. Zatímco předchozí studie na toto téma se obvykle zaměřovaly na jednu zemi nebo větší skupinu zemí, tato práce poskytuje komparativní přístup, který umožňuje lépe interpretovatelné srovnání účinků politik. Celkově jsme analyzovali dopady sedmi rodinných politik na plodnost v daných zemích. Zvolili jsme syntetickou kontrolní metodu, která simulovala vývoj úhrnné plodnosti, pokud by daná politika nebyla zavedena. Jako kontrolní skupinu jsme zvolili země, které jsou zároveň členy Evropské unie a OECD. Naše zjištění ukazují různorodé výsledky rodinných politik ve skupině V4. Zatímco Česká republika byla úspěšná ve zvýšení plodnosti prostřednictvím efektivní alokace veřejných financí, vysoké investice Maďarska do rodinných politik přinesly relativně omezené výsledky. Polsko dlouho do rodin příliš neinvestovalo, což se v posledních letech změnilo a pozitivně ovlivnilo plodnost, přesto byl přítomen pouze krátkodobý dopad. Slovensku se daří udržovat stabilní míru plodnosti navzdory nižší alokaci financí. Celkově lze říct, že dopady rodinných politik na plodnost se v rámci Visegrádské skupiny liší a je zde malý prostor pro sjednocení politik.
|
|
|
Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972 v kontextu rodinné a ženské politiky NDR
Sklenková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Kateřina Sklenková: "Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972 v kontextu rodinné a ženské politiky NDR." Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972, který byl jako jediný zákon Východního Německa přijat nejednohlasně. Dával ženám možnost ukončit těhotenství během jeho prvních 12 týdnů bez jakýchkoli indikací. Ve společnosti byly na tuto praxi ambivalentní názory. Církve po četných protestech získaly výjimku a interrupce mohla být na základě víry zamítnuta. Na vlně odporu, která se zvedla, když začalo být patrné, že v procesu sjednocování Německa budou umělé terminace těhotenství opět kriminalizované, lze vidět,že Zákon byl obecně vnímánpozitivně.Zákonje vpráci zasazendo kontextuhistorického a kontextu další rodinné a emancipační politiky režimu Tento text zodpovídá otázku, jak bylo možné, že v NDR platila takto liberální norma. Vysvětluje, že faktorů bylo vícero. Předně to byl sám socialistický režim, který měl být v duchu marxistické revoluce vědecký a rovnoprávný. Dále tlak zevnitř státu, kde restriktivní politiku kritizovala široká veřejnost zaštítěna profesionálnímikruhy.Režim tak dostal možnost podpořit svou legitimitutím,že jim vyhoví. Rozhodující pro načasování byl tlak zvenčí - jednak z východního bloku, kde byly interrupce již liberálně regulované,jednak od...
|
|
|
Slaďování rodinného a pracovního života u žen pracujících v sociálních službách
SKALOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá slaďováním rodinného a pracovního života u žen pracujících v sociálních službách, které je vymezeno pomocí klíčových oblastí vztahujících se k postavení žen na trhu práce, k existenci možných bariér při opětovném vstupu na něj, na rodinu jako primární instituci a na postavení ženy v rodině. Dále se práce zaměřuje na to, jak vnímá tuto problematiku EU, stát, a to prostřednictvím rodinné politiky. Stěžejní část práce tvoří diskuse, ve které jsou výsledky z výzkumného šetření propojeny s odbornou literaturou, mými osobními postřehy a zkušenostmi a analýzou etických problémů a dilemat, rozboru různých možných řešení a reflexe těchto řešení.
|
|
|
Ochranná funkce sociální politiky v kontextu rodinné politiky České republiky
BAUEROVÁ, Nikola
Bakalářská práce "Ochranná funkce sociální politiky v kontextu rodinné politiky České republiky" (dále jen ČR) je teoretická komparativní práce, jejímž cílem je zjistit, jaké nástroje náš stát při aplikaci rodinné politiky používá k tomu, aby zajistil rodinám ochranu před nežádoucími jevy, které mohou postihnout kohokoli. Při této bakalářské práci byla využita sekundární a obsahová analýza dat týkající se systému rodinné politiky v ČR, díky kterým bylo možné zkoumat základní jevy a trendy v daném tématu. Tato práce bude v jednotlivých kapitolách charakterizovat rodinu a její roli ve státě, dále se bude zaměřovat na způsoby ochrany rodiny, a to skrze ochrannou funkci sociální politiky. Jedná se o funkci, která má řešit jevy, které určitým způsobem mohou ohrožovat jednotlivé občany ve společnosti. Způsoby ochrany skrze přímou i nepřímou finanční pomoc budu rozebírat v jednotlivých kapitolách. Dále se práce bude zabývat proměnami rodin, trendy (např. nízká porodnost, rozvodovost), rolí státu při tvorbě prorodinné politiky, ženami a jejich mateřskou rolí, podporou bydlení pro rodiny a dalšími aspekty. Bakalářská práce vychází z odborné literatury, z legislativních norem, ze statistických informací Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ) a údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) a dalších zdrojů. Tato práce může sloužit jako výchozí materiál pro další vývoj koncepce rodinné politiky ČR a sloužit jako orientace tvorby rodinné politiky ČR.
|
|
|
Rodinná politika a sociální ochrana rodin s nezaopatřenými dětmi
Hobzová, Dana ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent) ; Šimečková, Eva (oponent)
Rodinná politika a sociální ochrana rodin s nezaopatřenými dětmi Abstrakt Tématem disertační práce je česká rodinná politika ve vztahu k sociální ochraně rodin s nezaopatřenými dětmi, s užším zaměřením na analýzu hmotné podpory této skupiny rodin v českém a evropském prostoru. Charakteristika české rodinné politiky je shrnuta do několika dokumentů vzniklých z podnětu MPSV. Cíle rodinné politiky ve vztahu k rodinám s nezaopatřenými dětmi v těchto dokumentech odrážejí realitu dobových situací, v nichž vznikaly. Některé dílčí cíle tak byly splněny, některé zůstaly nenaplněny. Nejmenší pokrok pak zaznamenala sociální ochrana rodin s dětmi předškolního a školního věku, kdy nebyly realizovány deklarované cíle spojené s dávkou přídavku na dítě. Výrazného pokroku, bylo naopak dosaženo v oblasti dávky rodičovského příspěvku, která se v uplynulých letech stala značně flexibilnější a byla značně navýšena celková čerpaná částka příspěvku. Disertační práce analyzuje směřování a současný stav sociální ochrany rodin s nezaopatřenými dětmi v českém prostoru a zároveň mapuje sociální ochranu této skupiny rodin ve vybraných evropských zemích. Práce tak obsahuje obsáhlou analýzu systému hmotné podpory rodin s nezaopatřenými dětmi v českém prostoru a zároveň obsáhlou analýzu těchto systémů v zemích napříč Evropou. Výběr těchto...
|
|
| |
|
|
A Common Legacy, Divergent Paths: Understanding the Transformation of Post-Yugoslav Welfare States
Jusić, Mirna ; Nekola, Martin (vedoucí práce) ; Pickering, Paula M. (oponent) ; Wildmannová, Mirka (oponent)
Čtyři země, které byly součástí stejného sociálního státu, socialistická federativní republika Jugoslávie, se vydaly po rozdělení země různými cestami transformace sociálních institucí. Disertační práce si klade za cíl porozumět míře a druhu změn ke kterým došlo v posledních dvou desetiletích ve dvou oblastech sociální ochrany (politika zaměstnanosti a rodinná politika) v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Severní Makedonii a Srbsku. Konkrétněji se zaměřuje na změny charakteristik sociálních program a její implikace na možnosti příjemců, jakož i úrovně stratifikace, kterou programy v těchto společnostech způsobují. Jeho dalším cílem je navíc porozumět, proč k takovým rozdílům v transformaci institucí sociální ochrany došlo. Disertace aplikuje Kingdonovy (1984) Teorie tří proudů a identifikuje důležité podmínky které přispěly k propojování proudů a otevíráním oken příležitostí, který způsobily změny politických agend.
|
|
| |
host ::
RSS.