|
|
Evoluční hypotézy vzniku obezity
Dundr, Matěj ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
Obezita je velkým sociálním, ekologickým, ekonomickým a zdravotním problémem dnešní civilizace. Lidé se evolučně přizpůsobili na jiné prostředí, než ve kterém žijí dnes, měli více pohybu a konzumovali přirozené zdroje potravy. Nerovnováha v příjmu a výdeji energie, kterou pozorujeme u dnešních lidských populací je nejvíce skloňovanou příčinou obezity. Tato práce se však bude zabývat méně diskutovaným pohledem na vznik obezity, a to na možné vysvětlení vzniku obezity evolučními hypotézami. Práce se pokusí rovněž zhodnotit a diskutovat, na základě porovnání dostupné literatury, zdali by mohly tyto hypotézy skutečně objasnit původ obezity na globální úrovni. V úvodu práce představujeme problematiku obezity, její prevalenci v populaci a komorbidity s obezitou spojené. V další části je popsána diagnostika obezity, po které následuje část o historii obezity. Hlavní část je věnována evolučním hypotézám vzniku obezity, jmenovitě hypotézám adaptace na šetrnost, hypotéze genetického driftu a poté ostatním ekologicko-behaviorálním hypotézám a jejich zhodnocení. V závěru, práce shrnuje, že popsané hypotézy by mohli být užitečné pro objasnění rozdílu prevalence obezity mezi populacemi a studiu obezity v jednotlivých populací, nikoli však pro objasnění obezity v globálním měřítku.
|
|
|
Monitoring rizikových faktorů civilizačních onemocnění u učitelů základních škol
Faber, Dominik ; Kinkorová, Ivana (vedoucí práce) ; Kramperová, Veronika (oponent)
Cílem práce je zmapovat výskyt civilizačních onemocnění u učitelů základních škol v Praze a okolí. Zjistit jakými disponují znalostmi o daném tématu a které rizikové faktory civilizačních onemocnění se u nich vyskytují. Teoretická část se zabývá především různými typy rizikových faktorů civilizačních onemocnění. Mezi nejzákladnější uvádí nedostatečnou fyzickou aktivitu, nezdravou výživu a stres. Zabývá se ovšem i dalšími významnými rizikovými faktory. Dále popisuje vybrané druhy civilizačních onemocnění. Obecně se jedná o kardiovaskulární, onkologická a metabolická onemocnění. V praktické části probíhal výzkum na 5 školách v Praze a okolí. Výzkum byl zaměřen na učitele základních škol. Výzkum probíhal formou vlastního anketního šetření. Anketu vyplnilo 60 učitelů základních škol. Výsledkem je zjištění, že nejzákladnější rizikové faktory civilizačních onemocnění, u učitelů zúčastněných se výzkumu, jsou nedostatečná fyzická aktivita a negativní rodinná anamnéza. Významným rizikovým faktorem je vysoká konzumace vysokotučných a masných výrobků. Pozitivem je vysoký příjem zeleniny a ovoce. Kouření a užívání alkoholu není významným rizikovým faktorem civilizačních onemocnění u zúčastněných učitelů základních škol. Klíčová slova: civilizační onemocnění, rizikové faktory, kardiovaskulární, výživa, fyzická...
|
|
|
Informační zdroje ve zdravotní edukaci pacientů s civilizačními chorobami
DRSOVÁ, Lucie
Tato předkládaná práce se zabývá problematikou informačních zdrojů ve zdravotní edukaci u pacientů s civilizačními chorobami. Informační zdroje sehrávají v edukaci pacienta klíčovou úlohu. Především z důvodu, že všeobecná sestra může díky své edukační kompetenci ovlivňovat zdravotní gramotnost jednotlivců i společnosti. V současné době existuje mnoho forem informačních zdrojů, a tak sestra může pomocí nich efektivně edukovat, následně motivovat pacienta a předávat mu informace. V teoretické části jsou popsány příklady civilizačních chorob, informačních zdrojů a zásady edukace pacientů, jež sestra využívá ve svém povolání. Výzkumná část je zrealizována kvantitativní metodou pomocí dotazníku, který anonymně vyplnilo 93 respondentek. Stanoveným cílem bakalářské práce je zjištění způsobů použití informačních zdrojů při edukaci pacientů s civilizačními chorobami, dále jakou metodou jej používají. Posledním cílem je zjištění teoretických znalostí sester pro uvádění informačních zdrojů pacientům. Tento výzkum byl prováděn na různých klinických ambulancí. Z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry doplňují edukaci o informační zdroje u pacientů s civilizačními chorobami. Dále, že většina sester nejčastěji používají v rámci informačních zdrojů tištěné dokumenty ve zdravotnickém zařízení. Posledním výsledkem bylo vyzkoumáno, že více jak polovina sester dbá na zásady při doplnění edukace o informační zdroje. Výsledky analýzy mohou sloužit jako podklad pro opatření, a zlepšit tak správné využití informačních zdrojů ve zdravotní edukaci pacientů právě s civilizačními chorobami.
|
|
|
Prevence civilizačních onemocnění životním stylem
Vinklárková, Monika ; Šatný, Martin (vedoucí práce) ; Altschmiedová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nejčastějších civilizačních onemocnění a jejich prevencí zdravým životním stylem. Cílem této práce je zmapovat, jak lidé ve věku 18 - 65 let dodržují zdravý životní styl, který vede k prevenci civilizačních onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou a především prevencí nejčastějších civilizačních onemocnění, mezi než řadíme arteriální hypertenzi, obezitu, diabetes mellitus 2. typu, dyslipidemie, respektive aterosklerózu a její komplikace (např. aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění) či onkologická onemocnění. Do zdravého životního stylu spadá správná výživa, dostatečná fyzická aktivita, nekouření, dostatek spánku a odpočinku, snížení stresu a absence abúzu tabáku a alkoholu. V praktické části je zkoumáno dodržování zásad zdravého životního stylu pomocí dotazníkového šetření. Výzkum byl proveden na 122 náhodně vybraných osobách bez civilizačních onemocnění ve věku 18 - 65 let. Z výsledků výzkumu vyplývá, že většina respondentů na zdravý životní styl příliš nedbá. Respondenti nekonzumují dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin, ořechů, ryb a zakysaných mléčných výrobků. Často se v jejich stravě vyskytuje bílé pečivo, maso a uzeniny. Dále má většina respondentů nedostatečnou pohybovou aktivitu,...
|
|
|
Životní styl mládeže středních škol na Teplicku
Fürst, Roman ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá životním stylem středoškolské mládeže v Teplicích, zejména jejich zdravým životním stylem. V teoretické části jsou shrnuty základní informace o životním stylu, o zdraví. Jsou zde současně uvedeny informace na základě životního stylu, které se zabývají zdravou výživou, stravovacími návyky, pitným režimem, pohybovou aktivitou a spánkem. Zároveň jsou součástí teoretické části uvedené determinanty, které nejvíce škodí lidskému zdraví, jako je nadměrná konzumace alkoholických nápojů, kouření nebo nadměrná psychická zátěž. Praktická část má za cíl zmapovat základní faktory životního stylu středoškolské mládeže v Teplicích a zjistit, zda vyučovaný předmět zaměřený na zdraví, na zdraví životní styl, ovlivní středoškoláky v chování, které vede k zdravějšímu způsobu života. Dotazníkové šetření jsem vyhodnocoval pomocí vlastní metody pro hodnocení, na základě zásad zdravého životního stylu. Důvodem bylo, že jsem nenašel vhodnou metodu pro hodnocení otázek dotazníku a z nich vytvořených oblastí. Prokázalo se, že vyučovaný předmět týkající se zdraví, ovlivňuje zdravý životní styl u žáků středních škol pouze nepatrně. Výsledky jsou zpřehledněny v tabulkách a znázorněny v grafech. Přílohu tvoří ukázka mnou vytvořené metody pro hodnocení, dotazník použitý pro výzkum, tabulka zpracování...
|
|
|
Prevence civilizačních onemocnění očima generace 50+
NOVÁKOVÁ, Anna
Úvod: Diplomová práce se zabývá tématem prevence civilizačních onemocnění očima generace 50+. Výskyt civilizačních chorob v České republice je stále na vzestupu. Včasná a důsledná prevence je proto nezbytná zejména v oblastech zdravého stravování, vhodné pohybové aktivity, prevence stresu či rizikového chování. Cíl: Práce si klade za cíl poukázat na znalosti generace 50+ v Královéhradeckém kraji o rizicích a prevenci vzniku civilizačních onemocnění, na postoj této generace k prevenci, na to, jak hodnotí své zdraví a popisují svůj životní styl. Metodika: K realizaci výzkumného šetření byl využit kvalitativní přístup pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 24 informantů ve věku 51 až 79 let. Z toho bylo 16 žen a 8 mužů. Výsledky: Výsledky ukázaly, že generace 50+ v Královéhradeckém kraji má určité znalosti v oblasti prevence. Většina informantů si pod civilizačními chorobami představí již konkrétní onemocnění, a to především kardiovaskulární onemocnění, onkologická onemocnění či diabetes mellitus. V oblasti rizikových faktorů informanti převážně správně zařadili rizikové faktory vzniku civilizačních onemocnění. Nejčastěji uváděnými byly rizikové faktory životního stylu, a to především stravování, pohybová aktivita a rizikové chování, jako jsou kouření či alkohol. Co se týká prevence, tak ji většina informantů považuje za důležitou, ale i přesto ne všichni informanti chodí na pravidelné preventivní prohlídky či preventivní screeningová vyšetření. Změna názoru na prevenci se u informantů mění s postupem věku a po diagnostikování nemoci. Informace týkající se prevence informanti nejčastěji získávají od lékaře, z médií nebo tisku, od všeobecných sester pak v menší míře. V oblasti zdraví většina informantů klade důraz na to, aby byli bez bolesti, soběstační a pohybliví. V oblasti životního stylu z výzkumného šetření vyplývá, že většina informantů se výrazněji o zdravý životní styl nezajímá. Ale i přesto se snaží dodržovat určité zásady zdravého životního stylu, a to především v oblasti vhodného stravování a pohybové aktivity. Závěr: Výsledky poukazují na oblasti prevence, o kterých by lidé měli být opakovaně informováni a upozorňováni na jejich důležitost a na případné následky při jejich nedodržování. Důležité je klást především větší důraz na primární prevenci, a to zejména na oblast životního stylu v podobě vhodného stravování, pohybové aktivity, prevence stresu a rizikového chování. Neméně důležitá je i prevence sekundární a oblast preventivních prohlídek a preventivních screeningových vyšetření, a terciární prevence, se zaměřením na odstranění nebo zmírnění následků onemocnění a zlepšení kvality života.
|
|
|
Zdravý životní styl a výživa jako prevence vzniku civilizačních nemocí
Rudolf, David ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zdravého životního stylu a výživy v souvislosti s prevencí vzniku civilizačních onemocnění. Popisuje příčiny vedoucí ke vzniku těchto nemocí, rizika a možnosti prevence. Upozorňuje na zásady správného stravování, úskalí různých diet, následky přejídání, nebezpečí nadváhy a obezity, negativní vliv stresu na naše zdraví, způsoby a zásady zdravého snižování nadváhy. Shrnuje rady a doporučení odborníků pro optimální skladbu jídelníčku, změnu životního stylu a význam správného dýchání, relaxace, pohybu, pozitivního myšlení a spánku pro zdraví. Praktická část obsahuje popis případu ženy trpící vysokou nadváhou a zdravotními obtížemi, analýzu příčin a projevů nezdravého životního stylu a stravování. Jsou uvedeny kroky k řešení situace i návrh vhodné terapie ke snížení stresové zátěže doporučený odborníkem. Je popsán průběh léčby a vyhodnocení rizik, jsou také navržena vhodná opatření k udržení optimální hmotnosti v budoucnu, včetně doporučení vhodného stravování. Práce poukazuje na problém nárůstu nadváhy a obezity a nebezpečí výskytu civilizačních onemocnění u současné populace jako na velmi aktuální téma a na potřebu širší informovanosti veřejnosti a prevence.
|
|
| |
|
|
Flowin a jeho využití pro ovlivnění zdraví
Salanská, Anna ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Mahrová, Andrea (oponent)
Název: Flowin a jeho využití pro ovlivnění zdraví Cíle: Ve své práci se budu snažit dojít k cíli odstranit současný nedostat pohybu, který je u velké části populace důsledkem současného životního stylu. Dále se budu snažit poukázat na to, jak samotný pohyb je nezbytný pro zdraví člověka. Tímto cílem dojdeme k dalšímu cíli a tím bude najít nové druhy pohybu, které budou pro lidi zajímavé a motivační. A poslední na co se budu snažit poukázat je dané využití cvičební pomůcky flowin. Metody: Prostudování odborné literatury a vlastní zkušenosti. Na těchto základech jsem vytvořila vlastní metody a jejich použití pro všechny věkové struktury cvičenců a to i se zohledněním na jejich aktuální zdravotní stav. Výsledky: Zjistila jsem, že dnešní životní styl nám ubírá přirozený pohyb, který se musí nahrazovat nově vzniklými pohybovými cvičeními, které člověka zaujmou a motivují. Jednou z nich je flowin. Došla jsem k tomu, že pohyb přináší pozitivní vliv na zdraví člověka hlavně vzhledem k civilizačním chorobám. Flowin je využíván ve zdravotnictví, ve školství, u sportovců a pro veřejnost. Ve své práci rozvíjím použití pro sportovce a veřejnost. Klíčová slova: životní styl, pohybová aktivita, civilizační choroby, druhy cvičení
|
|
| |
host ::
RSS.