|
|
Pozice Československé strany národně socialistické v Radě svobodného Československa
Malý, Michal ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pozicí Československé strany národně socialistické v exilové Radě svobodného Československa. V úvodu práce je představen poválečný vývoj ČSNS. Důraz je kladen na události popisující pozici ČSNS v tehdejším politickém systému až do únorového převratu a emigrace. Druhá část práce popisuje počátky a obnovení ČSNS v exilu a ostatní exilové politické strany spojené s Radou svobodného Československa. Třetí a hlavní část práce popisuje Radu svobodného Československa. Rada je zde rozdělena do jednotlivých podkapitol. Tyto podkapitoly popisují historii vzniku, organizační strukturu, krize a politiku Rady. Jejich účelem je poukázat na práci ČSNS v jednotlivých orgánech Rady a účast na tvorbě její politiky. Závěrečná kapitola porovnává Národní výbor československý a Radu svobodného Československa s cílem poukázat na jejich rozdíly a zdůvodnit je.
|
|
|
Rozpory mezi Čechy a Slováky v kanadském exilu, 1945-1968
Čadek, Matěj ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Rozpory Čechů a Slováků v kanadském exilu, 1945-1968 se zabývá turbulentní kapitolou československých exilových dějin v poválečném období. Popisuje velmi specifickou povahu československého exilu v Kanadě, jeho vývoj i způsob politické organizovanosti. Konflikty, které mezi Čechy a Slováky v kanadském exilu panovaly, rozděluje práce do dvou rovin, ve kterých je dále zkoumá. Na jedné straně se jedná o spor uvnitř českého a slovenského demokratického exilu ohledně postavení Slováků ve jednotném státě. Na straně druhé o konflikt slovenských separatistů s celkovou ideou společného státu Čechů a Slováků, kterou demokratický exil hájil. Práce tyto konflikty ilustruje na klíčových pramenech a analyzuje argumentaci jednotlivých aktérů, jejich vlastní dějinný narativ a politickou mytologii. V závěru práce tyto poznatky využívá k hledání hlavní příčiny rozkolu.
|
|
|
Novinář a politik Hubert Ripka
Pavlát, David ; Gebhart, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent) ; Kvaček, Robert (oponent)
Hubert Ripka (1895-1958) patřil za první republiky mezi nejaktivnější demokraticky orientované novináře a nejbližší spolupracovníky ministra zahraničních věcí a pozdějšího prezidenta Edvarda Beneše. Jeho politické i novinářské počátky jsou spojeny s národnědemokratickou Mladou generací. Klíčovým byl pro Ripkovu kariéru rozkol mezi levým a pravým křídlem Mladé generace v roce 1920, kdy po vítězství pravice z Mladé generace vystoupil. Antonín Pešl ho přivedl do redakce Národního osvobození, spjatého s Československou obcí legionářskou a prohradní politikou. V zahraničněpolitické oblasti se zaměřil především na sledování politického a kulturního života Jugoslávie, stal se tajemníkem Československo-jihoslovanské ligy, členem Slovanského ústavu, přispíval do jihoslovanských periodik a do obnoveného Slovanského přehledu. Nejvýznamnější Ripkova přednášková činnost byla spojena s prestižním Klubem Přítomnost. Od roku 1930 působil v redakci Lidových novin, přispíval však do celé řady dalších periodik. Usiloval o všemožnou podporu malodohodového spojenectví, především v souvislosti se sílící hrozbou německého pangermanismu. Od roku 1932 podnikal zahraniční informační cesty, z nichž pořizoval souhrnné zprávy pro E. Beneše. V roce 1934 se významným způsobem podílel na vzniku programu "Demokracie řádu a činu",...
|
|
|
Druhý londýnský exil Huberta Ripky
Dvořák, Jaromír ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje posledním třem letem života Huberta Ripky. Toto závěrečné období nelze vytrhnout z kontextu jeho předcházející politické činnosti. Autor se proto v práci rozhodl shrnout Ripkův život v první polovině 20. století. Kladl při tom důraz na jeho aktivity v době třetí československé republiky. Hlavní část práce je pak věnována Ripkově politické a diplomatické činnosti v letech 1955 - 1957. Na základě rozboru archivních materiálů autor představí, co bylo náplní cest, které Ripka z Londýna pořádal do Evropy a do Spojených států amerických. Po životopisné části práce pak následuje analýza jeho politických názorů a politologických koncepcí.
|
|
|
Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)
Nekola, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Konečný, Karel (oponent) ; Raška, Francis (oponent)
Studie "Demokrat Petr Zenkl (od učitelství do exilu)" je komplexní politickou monografií jednoho z nejvýznamnějších československých politiků, PhDr. Petra Zenkla. Popisuje jeho odboj proti Rakosko-Uhersku, osvětovou činnost a počátky v politice, komunální působení v Praze, účast ve vládách druhé a třetí republiky, kariéru v rámci Československé strany národně socialistické a vůdčí úlohu protikomunistického exilu v USA během studené války.
|
host ::
RSS.