|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Tématem této bakalářské práce je subjektivní prožívání psychózy a pobytu na psychiatrickém oddělení. Cílem práce je jak poskytnutí náhledu na psychózy z prizmatu pacientů, tak i snaha jejich prožitky určitým způsobem zmapovat v rámci života jednotlivců či hledáním společných rysů. Teoretická část práce nastiňuje pojetí psychózy, resp. hlavně schizofrenie, z několika úhlů pohledů - psychiatrického, psychologických teorií S. Freuda a C. G. Junga, ze sociálně vývojového hlediska, kognitivního, konstruktivistického i alternativního. Dále pojednává krátce o problematice prožívání s ohledem na patologii psychózy, a o možnostech léčby. Empirická část práce, založená na vlastním výzkumu autorky pomocí zakotvené teorie přibližuje zvlášť prožitky pěti respondentů na psychiatrickém oddělení a prožívání psychózy se zaměřením na psychotickou epizodu. Výzkumné otázky se zaměřují i na důvody hospitalizace, vlastní chápaní situace jedincem, vliv psychózy na okolí, přínos / nepříznivost hospitalizace / léčby. Klíčová slova: Psychóza, schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace, léčba.
|
|
|
Vliv efektu flow na prožívání, chování a zkušenost člověka
Čašková, Barbora ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Autorka se v práci věnuje možnostem využití hry a efektu flow v oblasti sebepoznání. V teoretickém pojednání představuje vymezení hry a uvádí cíle, které lze hrou dosáhnout. Prací dokazuje, že hra je i pro dospělé jedince přínosná. Popisuje metodu zážitkové pedagogiky, která s hrou systematicky pracuje a uvádí také způsoby využití hry v terapii. Dále seznamuje čtenáře s fenoménem flow a jeho dimenzemi. Mezi efektem flow a hrou jsou ukázány podobnosti a možnosti pro jejich využití v psychologii. Kapitola o sebepoznání seznamuje s pojmy vztahující se k tomuto termínu a se způsoby sebepoznání. Druhá část práce předkládá empirický výzkum. Rozhovory s účastníky experimentu jsou základem pro kvalitativní analýzu a interpretaci. Cílem výzkumu je zjistit, zda zkušenosti ze hry a z prožitků flow vedou k sebepoznání. Výsledky potvrzují, že hra přináší řadu zajímavých podnětů pro sebeuvědomění. Ukázalo se, že flow nemusí být jedinou podmínkou sebepoznání, zážitek z nečekané situace až frustrace je také dobrým zdrojem. Zásadní bylo zjištění důležitosti členství ve skupině a nutnost reflexe. Sami účastníci hodnotí jako přínos především uvědomění týkající se jejich aktuální životní situace. Závěry práce naznačují, že při hraní je možné dosahovat podobných výsledků, o které usiluje psychoterapie, současně však...
|
|
|
Psychické prožívání neplodnosti a asistované reprodukce z pohledu neplodného jedince
Vinterová, Lucie ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Konečná, Hana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak žena prožívá neplodnost, jak prožívali proces asistované reprodukce, komunikaci s personálem centra asistované reprodukce a vztah se svým okolím, rodinou a přáteli. Diplomová práce odpovídá na tři výzkumné otázky: Jak jedinci prožívají asistovanou reprodukci? Jaké používají jedinci copingové strategie k zvládání stresu spojeného s asistovanou reprodukcí? Jak jedinci prožívají přístup zaměstnanců center asistované reprodukce a komunikace s nimi? Vzhledem k zvolenému tématu prožívání neplodnosti, jsem zvolila typ kvalitativního výzkumu na případové studii. Jako základní strategii pro výběr výzkumného souboru jsem zvolila prostý účelový (záměrný) výběr prostřednictvím center asistované reprodukce. Pro analýzu a interpretaci dat jsem zvolila metodu zakotvené teorie. Ke sběru dat jsem si vybrala metodu polostrukturovaného interview. Výsledky kvalitativního výzkumu přinesly poznání v porozumění prožívání neplodnosti. Nabyté poznatky přispějí k většímu empatickému pochopení pacientů a jejich partnerů v jejich nelehkém období života ze strany zdravotníků a lékařů, kteří pracují v centrech asistované reprodukce. Výstupem jsou doporučení pro lékaře a personál v komunikaci s pacienty. Klíčová slova: asistovaná reprodukce, neplodnost, prožívání, komunikace
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje subjektivnímu prožívání čtyř respondentů v akutní fázi paranoidní schizofrenie a jejich spokojenosti s léčbou a náplni času při hospitalizaci na jednom z oddělení psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Byla zjištěna převážná spokojenost s péči personálu daného oddělení. Zároveň se ale objevila i mírná kritika oddělení jiných, především uzavřených. Co se týká prožívání akutní fáze nemoci, na povrch vystoupily různé existenční problémy, obavy, zmatené a zvláštní myšlení, i vztahové problémy v okruhu blízkých osob. Přínosem práce je poukázání na možnost lepšího začlenění pacientů do spolupráce při léčení a to skrze jejich vlastní chápání své nemoci a uchopení jejich prožitků. První část práce vymezuje koncept schizofrenie z různých teoretických úhlů pohledů, které se spíše doplňují, než že by stály proti sobě. Je zde uveden psychiatrický základ znalostí o dané poruše, psychologické aspekty z pohledů psychodynamických teoretiků a praktiků, neuro-kognitivní hledisko problematiky filtrace příjmu informací a nakonec možné vývojově- sociální spouštěče onemocnění. Dále práce obsahuje teoretické uchopení prožívání a prožitku a možností léčby schizofrenie při hospitalizaci i mimo ni. Klíčová slova: Schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace,...
|
|
| |
|
|
Jak výtvarní umělci chápou a prožívají svoji tvorbu
Horčicová, Jana ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Vanek, Marián (oponent)
Předložená bakalářská práce zkoumá jedinečný život výtvarných umělců. Cílem práce je porozumět tomu, jak výtvarní umělci chápou a prožívají svoji tvorbu. Práce se skládá z teoretické a empirické části. V teoretické části se věnujeme problematice umění a umělecké tvorby v kontextu psychologie, důraz je kladen především na přístupy vybraných psychologických směrů k dané problematice. Empirická část zkoumá problematiku chápání a prožívání tvorby na základě realizace a zpracování hloubkových polostrukturovaných rozhovorů se třemi výtvarnými umělci ve věku 51, 35 a 41 let. Pro porozumění jedinečné žité zkušenosti zkoumaných výtvarných umělců byl zvolen psychologický kvalitativní přístup - interpretativní fenomenologická analýza (IPA). Výsledkem analýzy a interpretace rozhovorů jsou 3 tzv. portréty, které vyobrazují perspektivu zkoumaných výtvarných umělců, jejich jedinečnou žitou zkušenost a subjektivně významné pilíře jejich života a tvorby. Druhým výsledkem jsou 4 tzv. hlavní témata, která zachycují souvislosti mezi zkušenostmi jednotlivých respondentů, mapují nejdůležitější témata a odhalují esenci zkoumaného fenoménu. Z dostupného materiálu nám vykrystalizovala následující hlavním témata: "Tvorba jako…", "Víc nežli profese", "Umělec jako stvořitel", "(Pro)žít umění po svém". Jednotlivá témata...
|
|
| |
|
|
Podpora školy žákům, kteří zažili ztrátu blízké osoby
Zemanová, Kateřina ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá způsoby, jakými pedagogové a školní psycholog mohou přistupovat k jednotlivým žákům, kteří zažili úmrtí blízké osoby, zejména rodinného příslušníka. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na dosavadní výzkumy v oblasti prožívání ztráty a truchlení u dětí školního věku, a zejména upozorňuje na rizika spojená s necitlivým přístupem pedagogů, resp. školy, vůči žákům s touto zkušeností. Práce se zaměřuje na formulování principů senzitivního přístupu vyučujících v hodinách, kde se učitelé zaměřují na práci se žákovou osobností a hodnotový rozvoj v oblasti přístupu jedince k okolnímu světu, konkrétně v hodinách výchovy ke zdraví a výchovy k občanství. Dále se v teoretické části práce zaměřuje na kognitivní vývoj žáků a obecně dětský pohled na smrt jako na součást života, na kterou je třeba se nějakým způsobem připravit a vědět o úskalích, jež s sebou tato životní etapa nese. Empirická část je realizovaná formou individuálních rozhovorů s pedagogy obohacená o rozhovor se školním psychologem. Součástí rozhovorů je rozbor konkrétních učebních a studijních materiálů, jejich výhod i rizik. Cílem práce je formulovat principy senzitivního přístupu pedagogů vůči žákům, kteří zažili ztrátu blízké osoby. Výsledky práce ukazují, že přístup učitelů je ovlivněn především nepříjemným...
|
|
|
Místo, kde žijeme
Pauchová, Petra ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Gajdošíková, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá v obecnější rovině charakteristikou místa přírodního i kulturně přetvořeného člověkem, jeho geniem loci i problematikou ztráty místa a našeho vztahu k místu, kde žijeme. Podrobněji je pak zaměřena na město a jeho periferií. Nabízí krátký pohled do historie vzniku měst, architektury a urbanismu a fenoménu městské periferie. Práce se také zabývá českým výtvarným uměním, které je spojeno s městským prostředím - umělci, pro které bylo a je město inspirací a námětem, ale také rolí výtvarného umění ve veřejném prostoru. Výzkumná část práce je zaměřena na dětské vnímání místa, kde žijeme. Prostřednictvím metod kvalitativního výzkumu se pokouší zjistit, co vše považují současné děti za svůj domov, jak vnímají své bezprostřední okolí i jak se jejich uvažování vyvíjí. V didaktické části práce nabízí tematickou výtvarnou řadu na téma Město, jejímž cílem je prohloubit dětské vnímání městského prostředí. V části úkolů jsou použity metody psychogeografie, která se zabývá lidským vnímáním životního prostředí a jeho odrazem v našem vědomí. Součástí jsou také pedagogické reflexe realizovaných výtvarných úkolů. Závěr práce je věnován činnosti pražského sdružení CAMP (Centrum architektury a městského plánování) a jeho edukačním aktivitám. Součástí je také pracovní list, který je možné využít...
|
|
|
Resilience u seniorů: Interpretativní fenomenologická analýza
Chramosta, Jakub ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo zachytit a porozumět unikátní životní zkušenosti prožívání stáří u resilientních osob a identifikovat fenomény, které jsou v této zkušenosti významné. Teoretická část je tvořena přiblížením pojmů resilience a stáří. V praktické části jsme se rozhodli pro kvalitativní výzkum. Nás vzorek tvoří tři resilientní osoby ve věku 80 až 90 let, které jsme vybrali za pomoci osobních zkušeností pracovníků centra pro seniory. Data pro výzkum jsme získali pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které jsme analyzovali pomocí metody interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky jsou prezentovány ze dvou perspektiv. První je analýza zkušenosti jednotlivých resilientních seniorů, druhá představuje perspektivu témat, která jsou v prožívání resilience důležitá a všem našim respondentům společná. Jsou jimi aktivita, rutina vs. otevřenost novému, interní místo kontroly, flexibilita, vztahy a afiliace, humor a realistický optimismus s nadějí. V diskuzi propojujeme tato témata s již existujícími výzkumy a teoretickými poznatky. KLÍČOVÁ SLOVA Resilience. Stáří. Kvalitativní výzkum. Interpretativní fenomenologická analýza.
|
host ::
RSS.