|
|
Role politických symbolů Slovenského štátu ve volbách 2023 na Slovensku
Bartovská, Barbora ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá politickými symboly Slovenského štátu, jejich rolí a použitím krajně pravicovými stranami ve volební kampani v předčasných parlamentních volbách v roce 2023 na Slovensku. První část práce zahrnuje shrnutí aktuální stav poznání o krajní pravici, politické paměti a symbolice, Slovenském štátu, klerofašismu, a končí stručným nastíněním politického vývoje na Slovensku do května roku 2023. Ve druhé části dochází o operacionalizaci symbolů a výběru zkoumaných politických stran, čímž dochází k vytvoření případové studie, kterou práce analyzuje v další části. Analýza samotná probíhá ve vizuální a obsahové formě ve volebních programech stran, billboardech, webech a vybraných webových článcích. Závěrem dochází ke shrnutí výsledků analýzy a poznatků. Cílem práce je odpovědět na otázku, jakou roli hrají politické symboly Slovenského štátu v rukou krajně pravicových slovenských politických stran v předčasných parlamentních volbách v roce 2023 na Slovensku?
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Memory politics and European integration on the Hungarian Right: a comparative analysis of the rhetoric Viktor Orbán and Gábor Vona
Holányi, Ákos ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Asavei, Maria Alina (oponent)
V posledních letech se v Evropě stále častěji používá kolektivní paměť. Konfliktní čtení kolektivní paměti využívají především pravicové strany, aby využily společenského odporu a prosadily nacionalistickou a/nebo radikální politiku. Vzhledem k tomu, že naše současné chápání využívání kolektivní paměti pro politické účely se zaměřuje především na domácí stranickou soutěž, tento článek analyzuje, jakým způsobem je kolektivní paměť mobilizována k tomu, aby dávala smysl Evropské unii. Na základě vzpomínkových projevů lídrů maďarských pravicových stran, Viktora Orbána z Fideszu a Gábora Vony z Jobbiku, tento výzkum předkládá tvrzení, že kolektivní paměť je v souvislosti s evropskou integrací využívána pouze v případě, kdy dochází ke konfliktu mezi politikou EU a preferencemi mluvčího. Pokud nedochází k výraznějšímu střetu zájmů, zmínky o Evropě mizí a výklad historie se méně zaměřuje na boj a ohrožení národa. Klíčová slova: kolektivní paměť, politika paměti, pravicová politika, Evropská unie, Maďarsko
|
|
| |
|
|
The Serbian Orthodox Church's Engagement in Memory Politics of Post-2000 Serbia: Memory of Suffering and Resistance
Hofmeisterová, Karin ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Aleksov, Bojan (oponent) ; Pavlaković, Vjeran (oponent)
Čím více jsou pozdně moderní společnosti roztříštěné, tím větší mají potřebu ukotvení v přítomnosti skrze minulost. Hledání kolektivní paměti jako předpokladu kolektivní sounáležitosti je obzvláště naléhavé ve světle společenské nejistoty, která rozkládá známé významové systémy. Církve, definované imperativem kontinuity, představují rezervoár paměti a poskytují velmi účinnou odpověď na takovou nejistotu. Náboženské instituce proto často využívají svůj paměťový potenciál k neustálému potvrzování svého veřejného významu v podmínkách pozdní modernity. Ve své disertační práci se věnuji motivacím, formám, strategiím a výsledkům působení Srbské pravoslavné církve (SPC) na poli politiky paměti po roce 2000. Skrze analýzu pramenů shromážděných pomocí metod multi-lokální etnografie (multi-sited ethnography) zkoumám aktivity SPC týkající se připomínání srbských hrdinných obětí druhé světové války. Tyto aktivity zasazuji do širšího procesu utváření paměti, který je rámován současnými možnostmi společensky přijatelného a zároveň ovlivňován dominantními rysy interakce mezi jednotlivými paměťovými aktéry. Druhá světová válka jakožto zlomová historická událost je předmětem interakce, jíž se účastní aktéři na různých úrovních produkce paměti, od lokální po nadnárodní a od vernakulární po oficiální, a odhaluje tak...
|
|
|
Politika paměti a nostalgie: dnešní obraz bývalého režimu a Nicolae Ceaușeska na sociálních sítích
Smitková, Klára ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Králová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vzpomínání a nostalgii na bývalý rumunský komunistický režim a jeho dlouholetého vůdce Nicolae Ceauşeska. Práce nejdříve shrnuje základní důvody, proč došlo k pádu režimu a následně se snaží vykreslit základní vývojovou linku v oblasti vzpomínání na bývalý režim a Nicolae Ceauşeska a zmapovat, jak se nostalgie k režimu v průběhu let vyvíjela a co bylo příčinou jejích proměn. Zároveň definuje faktory, které ovlivnily nárůst nostalgie v průběhu let a její hlavní rysy. V praktické části se práce soustředí na vzpomínání a nostalgii v digitálním prostoru, a to konkrétně na sociálních sítích. Jádrem celé práce je výzkum na Twitteru a Instagramu, kde pomocí analýzy sentimentu a multimodální analýzy autorka analyzuje příspěvky týkající se režimu a Nicolae Ceauşeska a na jejichž základě se snaží určit jejich hlavní charakteristiky a zda vykazují prvky nostalgie. Nakonec se snaží vykreslit obraz, jaký dnes má komunistický režim Nicolae Ceauşeska na sociálních sítích.
|
|
|
Kauza Lidice a politika paměti v České republice
Antonyová, Veronika ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou mobilizace paměťové politiky v souvislosti s mírou kolaborace v Čechách s nacistickým Německem. Celý případ jsem zasadila do širšího kontextu vyrovnávání se s otázkou holokaustu v postkomunistických zemích. Proces a důsledky mobilizace paměťové politiky jsem analyzovala na konkrétním případu lidické kauzy. Blíže jsem zkoumala, jaké konkrétní dopady má špatné a nepřesné vyrovnání se s historickou minulostí na současnou politickou scénu a veřejnost v České republice. Klíčová slova politika paměti, mobilizace paměťové politiky, holokaust, kolaborace, Lidice, europeizace
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
host ::
RSS.