|
|
NGOs' perceptions of Japan's role in the nuclear disarmament regime
Naumov, Danila ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje vnímání NGOs v oblasti odzbrojení roli Japonska v rámci globálního jaderného odzbrojení. Cílem výzkumu je prozkoumat postoje předních NGOs v oblasti jaderného odzbrojení v různých bodech jejich vztahu k Japonsku, ale také ke Smlouvě o zákazu jaderných zbraní, která slouží jako rámec interakce mezi nevládními organizacemi a Japonskem. Pro účely vypracování závěrů založených na jejím srovnání a analýze je operacionalizováno několik proměnných - například strategie, které NGO ve svém úsilí o obhajobu, jejich očekávání od potenciální ratifikace TPNW Japonskem nebo faktory, o kterých se domnívají, že brání Japonsku smlouvu ratifikovat - které jsou zpracovány prostřednictvím odborné literatury na téma mezinárodních norem a NGOs obecně. Hlavním zdrojem dat pro analýzu jsou rozhovory a oficiální dokumenty, jako jsou výroční zprávy nebo NGO. V závěru autor nastiňuje zjištění a jak jsou v rozporu s původními očekáváními nebo je potvrzují. Na základě studie japonského případu navrhuje několik možných scénářů dalšího rozvoje strategií nevládních organizací v rámci TPNW.
|
|
|
Nuclear-Weapon-Free Zones and the metaphysics of security communities: perspectives from Tlatelolco and Bangkok
Canola, Vanessa ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
š é á š ě ě ů ž ý ů ě í č ý ř ž š á í á ří á ý ó á ě ó ý í é ěř ú ě á í ž í ř ž ý ý í ě ší á ů í í é š ů á í ě ě á á é é ů é ý ří š š í í é ř í ě č í řá á í á í á í í é ě č í ří ž ý ý ř ěř ů čí í ý č é š ž ř áší ěží řístup k "akademické" diskusi. Pro odpověď á í í ý é á š ích "one elites interviews" a vybrala dvě ě í í ří é é ě ý í Asii: "Do jaké í ř í ě š é "bezpeč í komunity", koncept vytvoř ý ě ý Adlerem a Barnettem?", "Můž ř é á í í í í í ývojovou cestu: "mladá", "vzestupná" nebo "zralá" č í komunita?", "Jakou roli hrají í í é š ř ř á í á í á í á ích stran?". Vý ž ž í "tří ň ého" modelu a analý ý ý ří ý í ůž ž ý í ě é č í é "zralé" fá é ě á í é é ář á č á á í í ý ě ž ý ý í é ý č é ú
|
|
|
Nuclear Ban Treaty and Stigmatization of NATO's Extended Nuclear Deterrence: Responses from Germany and Czechia
Svobodová, Markéta ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Markéta Svobodová: Smlouva o zákazu jaderných zbraní a stigmatizace rozšířeného jaderného odstrašení: reakce Německa a Česka (2023) Abstrakt Zastánci Smlouvy o zákazu jaderných zbraní poukazují na to, že nejen jaderné mocnosti, ale i státy benefitující ze systému rozšířeného jaderného odstrašení porušují mezinárodní normu jaderného odzbrojení. Jak budou členské státy NATO reagovat na taková prohlášení, tj. na záměrnou stigmatizaci, považujeme-li normu jaderného odzbrojení za základ vhodného a zodpovědného chování v rámci mezinárodní politiky? Předkládaná diplomová práce si klade za cíl odpovědět na tuto otázku skrze analýzu dvou případových studií, Německa a Česka. Konkrétněji práce prozkoumá diskurzivní strategie, které tyto státy používají k regulaci oběhu potenciálně diskreditujících informací, jež by mohly mít negativní efekt na jejich identitu založenou na obrazu odpovědných členů mezinárodního společenství. Úspěch stigmatizace závisí na míře relevance stigmatizujícího subjektu v každém daném kontextu. V případě Německa tak vazby současného politického vedení na nevládní sektor lobbující za odzbrojení přispěly ve sledovaném časovém období (2013-2023) k posunu od přístupu odmítání stigmatu k určitému stupni přiznání stigmatu. V Česku absence takových vazeb mimo jiné znemožnila nevládním organizacím...
|
|
|
Typologie chování Korejské lidově demokratické republiky: Analýza vývoje vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou
Štroblová, Radka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
do prezidentského úřadu již došlo , které ovlivnily vztahy Spojených států amerických a Korejské lidově demokratické - , přes slovní urážky obou představitelů, historické setkání vůdců korejských států demilitarizované zóně společné vystoupení jihokorejských a severokorejských sportovců na zimních olympijských hrách Pchjongčchangu, až po historický summit v Čong který měl přinést zásadní proměnu vzájemných vztahů. V pořadí druhá schůze obou představitelů v Hanoji však skončila předčasně - bez podpisu plánovaného společného prohlášení. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou se neustále a často dramaticky vyvíjejí. Hlavním tématem vzájemných rozhovorů byla již v minulosti úplná, ověřitelná a nenávratná denuklearizace Korejského poloostrova, která měla zajistit trvalý mír a stabilitu regi omezení se tak staly hlavní otázkou řešenou při multilaterálních jednání, kterých se kromě Spojených států a Severní Koreje účastnila i Korejská republika, Čína, Rusko a Japonsko. Severní Korea však rozhovory často sabotovala a období kooperace tak byla přerušována provokacemi a nepřátelskými akcemi v podobě testů balistických střel či jaderných zbraní. Ve své práci se snažím nalézt obecnou typologii chování Korejské lidově demokratické republiky se zaměřením na opakující se cykly...
|
|
|
Smlouva o zákazu jaderných zbraní
Chyňavová, Kristýna ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Problematika jaderného odzbrojení trápí lidstvo od samého počátku existence těchto zbraní, které představují trvalé ohrožení celého světa. Jejich účinek nelze limitovat pouze na kombatanty, naopak je zcela jisté, že by díky případnému použití či pouhému selhání techniky zemřelo nebo trpělo obrovské množství civilního obyvatelstva. Kromě něho by bylo zdevastováno životní prostředí a infrastruktura, došlo by ke změnám podnebí a dalším katastrofickým následkům. Žádný stát na světě není připraven na takovou situaci reagovat, a to tím spíše, pokud by byla tak zásadním způsobem narušena jeho ekonomická situace. O následcích, jež jsou jaderné zbraně způsobilé vyvolat, pojednává první kapitola této práce. Kapitola druhá se věnuje dosažené úrovně právní úpravy v oblastech jaderného odzbrojení a nešíření. Třetí kapitola mapuje procesy doprovázející vznik Smlouvy o zákazu jaderných zbraní z roku 2017, která si klade za cíl dosáhnout naprosté eliminace jaderných zbraní. Samotný text smlouvy včetně jeho nedostatků analyzuje kapitola čtvrtá. Navazující kapitola pátá rozebere, proč je nutné na Smlouvu o zákazu jaderných zbraní nutné pohlížet "pouze" jako na úmluvu rámcovou, a rovněž probere návrhy ustanovení, které v závěrečném textu nebyly zahrnuty. Šestá kapitola se věnuje problematice mezinárodně právního obyčeje v...
|
|
|
Typologie chování Korejské lidově demokratické republiky: Analýza vývoje vzájemných vztahů mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou
Štroblová, Radka ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
do prezidentského úřadu již došlo , které ovlivnily vztahy Spojených států amerických a Korejské lidově demokratické - , přes slovní urážky obou představitelů, historické setkání vůdců korejských států demilitarizované zóně společné vystoupení jihokorejských a severokorejských sportovců na zimních olympijských hrách Pchjongčchangu, až po historický summit v Čong který měl přinést zásadní proměnu vzájemných vztahů. V pořadí druhá schůze obou představitelů v Hanoji však skončila předčasně - bez podpisu plánovaného společného prohlášení. Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Korejskou lidově demokratickou republikou se neustále a často dramaticky vyvíjejí. Hlavním tématem vzájemných rozhovorů byla již v minulosti úplná, ověřitelná a nenávratná denuklearizace Korejského poloostrova, která měla zajistit trvalý mír a stabilitu regi omezení se tak staly hlavní otázkou řešenou při multilaterálních jednání, kterých se kromě Spojených států a Severní Koreje účastnila i Korejská republika, Čína, Rusko a Japonsko. Severní Korea však rozhovory často sabotovala a období kooperace tak byla přerušována provokacemi a nepřátelskými akcemi v podobě testů balistických střel či jaderných zbraní. Ve své práci se snažím nalézt obecnou typologii chování Korejské lidově demokratické republiky se zaměřením na opakující se cykly...
|
|
|
Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: Case Study of Norway and the Netherlands
Sudakovová, Natália ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Magisterská práca vysvetľuje prístupy dvoch krajín, Nórska a Holandska, k Dohode o zákaze jadrových zbraní, ktorá bola prijatá na pôde OSN v roku 2017. Obe krajiny sa rozhodli dohodu nepodporiť. Výskumným cieľom práce bolo vysvetliť, prečo niektoré krajiny nemajú záujem na tom aby boli jadrové zbrane zakázané. Na tento účel boli aplikované tri modely, ktoré navrhol Scott Sagan na klasifikáciu motívov pre zisk jadrových zbraní. Prvým modelom je bezpečnostný model, ktorý predpokladá, že jadrové zbrane sú nutné k posilneniu bezpečnosti štátu. Druhým modelom je vnútropolitický model, ktorý sa zameriava na domácich aktérov a ich vplyv na politiku štátu voči jadrovým zbraniam. Tento model bližšie analyzuje rolu domácich inštitúcii, občianskej spoločnosti a tretieho sektoru. Posledným modelom je model normatívny, ktorý zdôrazňuje rolu prevládajúcich noriem v spoločnosti. Tieto normy následne formujú identitu štátu a ten následne koná v súlade so svojou štátnou identitou. Magisterská práca sa na základe týchto troch modelov snaží vysvetliť, ktoré faktory boli rozhodujúce v prípade Nórska a Holandska, a ktorý z týchto modelov najlepšie vysvetľuje ich prístupy k dohode o zákaze jadrových zbraní.
|
|
|
The social construction of nuclear threat : US nuclear disarmament discourse, 1945-2014
Pyrihová, Marie ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Nukleární zbraně jsou klíčovou součástí bezpečnostní politiky Spojených států Amerických již od roku 1945. Od této doby byly součástí společenského diskurzu Spojených států jaderné zbraně a hrozby s nimi spojené. Tato studie zkoumá, jak byly tyto hrozby společensky konstruovány jednotlivými aktéry v rámci diskurzu. Dále zkoumá diskurzivní analýzou, jak nukleární odzbrojovací diskurz reagoval na tyto identifikované hrozby. Teze se zaměřovala na to, jak na sebe tyto popsané hrozby a odzbrojovací diskurz v jednotlivých etapách působily a ovlivňovaly další vývojové etapy. Diplomová práce zkoumající nukleární diskurz USA užívá metodologický rámec diskurzivní analýzy. Diplomová práce pracovala s teorií sekuritizace a určovala klíčové momenty, kdy byla daná hrozba prohlášena za životně důležitou pro bezpečnost Spojené států a kdy případně tato hrozba pominula.
|
|
|
The Social Construction of Nuclear Threat: US Nuclear Disarmament Discourse, 1945 - 2014
Pyrihová, Marie ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Nukleární zbraně jsou součástí bezpečnostního diskurzu Spojených států Amerických po vice jak 70 let. Hrozba nukleárních zbraní se za tu dobu několikrát změnila. Naše studie zkoumá jak byla nukleární hrozba sociálně konstruovaná a jak různí aktéři sekuritizovali tuto hrozbu a za jakým účelem. Diplomová práce užívá metodologický rámec diskurzivní analýzy. Zkoumá politický a sociální nukleální diskurz v USA podél dvou linií analýzy: úroveň vládní a úroveň hnutí za nukleární odzbrojení Diplomová práce pracuje s mnoha vládními společenskovědními zdroji za účelem stanovení jak v rámci daného diskurzu různé typy nukleární hrozby vznikly.
|
|
|
Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku
Kvapilík, Ondřej ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Diplomová práce s názvem "Summity Nixon-Brežněv v letech 1973 a 1974 v československém tisku" se zabývá způsobem prezentace summitů mezi Leonidem Brežněvem a Richardem Nixonem v soudobých československých denících. Analyzovány jsou texty uveřejňované v médiích v souvislosti se schůzkami v letech 1973 a 1974 ve Washingtonu a v Moskvě ve stanoveném období více než jednoho měsíce kolem těchto schůzek. Práce zkoumá jak míru ovlivnění mediálních obsahů způsobenou ideologickou inklinací k Sovětskému svazu, tak i způsob, jakým se média v Československu vypořádala s prezentací obou znepřátelených velmocí v pozici partnerů. Teoretická část uvádí čtenáře do problematiky a poskytuje základní historické souvislosti zkoumaných událostí. Dále charakterizuje jednotlivé schůzky i analyzované deníky. V praktické části se práce věnuje podrobné kvalitativní analýze obsahů vybraných zástupců soudobého československého tisku, které představovalo Rudé právo, Svobodné slovo, Mladá fronta a Lidová demokracie. Následně práce vzájemně porovnává prezentaci obou zkoumaných schůzek a snaží se nalézt příčiny rozdílů a trendy v zobrazení summitů. Jako doplněk je uvedeno i srovnání s obdobnými summity mezi Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem, které se odehrály o desetiletí později. Závěr práce pak přináší shrnutí a...
|
host ::
RSS.