|
|
Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972 v kontextu rodinné a ženské politiky NDR
Sklenková, Kateřina ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Kateřina Sklenková: "Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972 v kontextu rodinné a ženské politiky NDR." Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na Zákon o přerušení těhotenství z roku 1972, který byl jako jediný zákon Východního Německa přijat nejednohlasně. Dával ženám možnost ukončit těhotenství během jeho prvních 12 týdnů bez jakýchkoli indikací. Ve společnosti byly na tuto praxi ambivalentní názory. Církve po četných protestech získaly výjimku a interrupce mohla být na základě víry zamítnuta. Na vlně odporu, která se zvedla, když začalo být patrné, že v procesu sjednocování Německa budou umělé terminace těhotenství opět kriminalizované, lze vidět,že Zákon byl obecně vnímánpozitivně.Zákonje vpráci zasazendo kontextuhistorického a kontextu další rodinné a emancipační politiky režimu Tento text zodpovídá otázku, jak bylo možné, že v NDR platila takto liberální norma. Vysvětluje, že faktorů bylo vícero. Předně to byl sám socialistický režim, který měl být v duchu marxistické revoluce vědecký a rovnoprávný. Dále tlak zevnitř státu, kde restriktivní politiku kritizovala široká veřejnost zaštítěna profesionálnímikruhy.Režim tak dostal možnost podpořit svou legitimitutím,že jim vyhoví. Rozhodující pro načasování byl tlak zvenčí - jednak z východního bloku, kde byly interrupce již liberálně regulované,jednak od...
|
|
|
Podvodníci, nebo oběti? Vnímání státem řízeného dopingu po sjednocení Německa a otázky odškodnění
Kousal, Jan ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Tématem bakalářské práce je státem řízený doping v NDR. Cílem práce je zodpovědět, jakým způsobem bylo po sjednocení Německa na tyto sportovce nahlíženo a zda jim lze vůbec přiřknout statut podvodníků, který je u dopujících sportovců ve světě tolik běžný. Zároveň předložená práce zkoumá boj těchto sportovců či dalších iniciativ za jejich finanční odškodnění. Práce se v úvodní teoretické kapitole zabývá obecnou historií dopingu a systémem státem řízeného dopingu v NDR jako takovým. V další kapitole se zkoumá vývoj dění okolo východoněmeckých sportovců v 90. letech, kdy nejprve sjednocené Německo chtělo navázat na úspěšnou tradici sportu v NDR, ale po odhalení kauzy státem řízeného dopingu nastal odklon od této idey. Naopak se v tomto období začíná na sportovce nahlížet jako na oběti. Součástí kapitoly je také vznik spolku na pomoc dopingovým obětem DOH, jenž nastartoval boj sportovců za morální i materiální odškodnění, jehož začátek je rovněž součástí kapitoly. V té další už jsou pak prezentovány konkrétní výsledky těchto snah, a sice schválení dvou zákonů na pomoc dopingovým obětem a úspěch kolektivní žaloby sportovců na farmaceutickou společností VEB Jenapharm, která ve východoněmeckém dopingovém systému hrála klíčovou roli dodavatele preparátů na zvýšení výkonnosti.
|
|
|
Solidární daň v Německu.
Le, Le Phuong ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje solidární dani v Německu. Solidární daň byla poprvé zavedena v roce 1991 k financování nákladů znovusjednocení Německa a překlenutí rozdílů mezi západoněmeckými a východoněmeckými zeměmi. Daň byla původně zamýšlena pouze dočasně na jeden rok, nicméně z důvodu větších fiskálních výdajů byla solidární daň opětovně zavedena od roku 1995 a povinnost jejího odvodu byla pro všechny daňové poplatníky až do konce roku 2020. Cílem této bakalářské práce je zodpovědět otázku, proč byla solidární daň zrušena právě k začátku roku 2021. Výchozími tezemi pro tento výzkum jsou dvě. První je, že východoněmecké země dosáhly ekonomické úrovně jako země západoněmecké. V této části se práce zaměřuje především na finanční sílu jednotlivých zemí demonstrovanou na příkladu tzv. finančního vyrovnání spolkových zemí. Druhou hypotézou je, že celospolková ekonomická situace umožnila zrušení solidární daně, aniž by tím byly negativně ovlivněny veřejné finance. K ověření této teze jsou zkoumány německé státní rozpočty, které jsou následně konfrontovány s příjmy ze solidární daně. V neposlední řadě bakalářská práce taktéž pokrývá veřejné diskuze ohledně zavedení a posléze rušení solidární daně. Solidární daň byla a stále je předmětem několika soudních sporů a mají na ni odlišné názory politické...
|
|
|
Menšinová politika vůči Lužickým Srbům v NDR
Stodolová, Magdaléna ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tématem bakalářské práce je menšinová politika vůči Lužickým Srbům v Německé demokratické republice. Práce se zaměřuje hlavně na období od vzniku východoněmeckého státu do začátku sedmdesátých let. Cílem práce je zjistit, jaké aspekty leninské národností politiky lze nalézt ve východoněmeckém modelu menšinové politiky směřovaném na lužickosrbskou etnickou skupinu. Práce nejprve krátce představuje, kdo jsou Lužičtí Srbové a popisuje jejich měnící se postavení ve dvacátém století. Poté uvádí definici etnicity a dalších důležitých pojmů od norského antropologa T.H. Eriksena. V návaznosti na to popisuje přístup k etnicitě v Sovětském svazu a ve Východním Německu. Následně představuje nejdůležitější aspekty sovětské národnostní politiky s důrazem na korenizaci, která byla důležitou součásti leninské národnostní politiky. Stejně tak představuje národnostní politiku v NDR a zkoumá uplatnění leninské národnostní politiky v činnosti zastřešující organizace Domowina a ve dvojjazyčném školství v Lužici. V poslední kapitole je zmíněna kolektivizace a industrializace, které výrazně ovlivnily situaci Lužických Srbů, ale nespadají do hlavního rámce zkoumání. Hlavním závěrem práce je zjištění, že o leninské národnostní politice jako souboru podpůrných opatření v menšinové police vůči Lužickým Srbům lze ve...
|
|
|
The picture of the GDR in German prose after 1989
Běličová, Alžběta ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá obrazy NDR v německé próze po roce 1989 v dílech autorů pocházejících z NDR a narozených po roce 1960. Literární obrazy NDR jsou sice pouhými odrazy individuálních vzpomínek či fiktivními obrazy tohoto státu, které nelze srovnávat s obrazem poskytnutým historiky, mohou ovšem i tak významně přispět k vytvoření kolektivní paměti na tento stát a tím ovlivnit obraz NDR, který je v současné německé společnosti dominantní. Na příkladu devíti textů jsou ukázány různé způsoby zobrazení různých aspektů někdejší reality tohoto státu, přičemž významnou roli hraje využití prvků humoru a nostalgie. V rámci skupiny autorů posledních dvou generací narozených v NDR jsou hledány paralely a odlišnosti v přístupu k tomuto státu a jeho vyobrazení.
|
|
|
Východoněmecká tisková agentura ADN
Francová, Pavla ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Tato práce se věnuje vzniku a vývoji východoněmecké tiskové agentury Allgemeiner Deutscher Nachrichtendienst (ADN). Popsána je zde historie a hlavní vývojové změny a směřování této agentury v období od jejího vzniku v roce 1946 do začátku roku 1990. Součástí stěžejního textu o ADN je také kapitola věnující se spolupráci mezi východoněmeckou agenturou ADN a Československou tiskovou kanceláří ČTK. Tato práce přináší také stručný přehled dějin sovětské okupační zóny Německa a později Německé demokratické republiky (NDR) od roku 1945 do konce roku 1989. Součástí práce je kromě toho i pohled na mediální krajinu NDR, její hlavní rysy a charakteristiky. V této části je představen také sytém řízení a kontroly médií ve východním Německu ve druhé polovině 20. století.
|
|
|
Olympijské hry v Mnichově jako dějiště politického soupeření mezi SRN a NDR
Papežová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Bakalářská práce "Olympijské hry v Mnichově jako dějiště politického soupeření mezi SRN a NDR" se zabývá využitím sportu k politickým účelům ze strany obou německých států na konkrétním příkladě olympijských her v Mnichově v roce 1972. Tyto olympijské hry byly pro oba státy přelomové - pro SRN jako pořadatelskou zemi znamenaly příležitost jak ukázat světové veřejnosti nové a moderní Německo, na druhé straně mohla NDR ke své prezentaci využít první rovnoprávné účasti samostatného týmu na olympijských hrách. V první části se práce zaměřuje na vývoj německo-německého soupeření na olympijských hrách, kapitola věnující se samotným olympijským hrám v Mnichově pak odpovídá na otázku, jaké cíle si oba německé státy na vrcholné události kladly, jakým způsobem jich chtěly dosáhnout a který stát byl v naplňování svých cílů úspěšnější. Pozornost je věnována i roli palestinského atentátu v politickém soupeření obou států. K závěrům práce přispívá i provedená analýza ohlasu politického soupeření NDR a SRN na mnichovských olympijských hrách v denním tisku, konkrétně ve východoněmeckém deníku Neues Deutschland a západoněmeckém Berliner Morgenpost.
|
|
|
Book and its adaptation-Thomas Brussig "At the shorter and of sonnenallee" and the film "Sonnenallee" directed by Hausmann. Comparison
Bílková, Alžběta ; Haupenthal, Thomas Maria (vedoucí práce) ; Poimer, Christiane (oponent)
Cílem mé práce je srovnání knížky Thomase Brussiga "Am kürzeren Ende der Sonnenallee" a jejího zfilmování režisérem Leanderem Haußmannem pod názvem "Sonnenallee". Práce je rozdělena do několika kapitol, v kterých se kromě obsahu příběhu a vlastního srovnání zabývá např. jednotlivými tvůrci či herci, kteří na knize a filmu spolupracovali. Najdete zde ale i informace o vzniku filmu i samotné knihy. V příloze práce jsou k nahlédnutí vybrané fotografie a kritiky filmu. Klíčová slova: Sonnenallee, Thomas Brussig, Leander Haußmann, Východní Berlín, NDR, 70. léta, Socialismus.
|
|
|
Společný tým NDR a SRN na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956
Veselková, Ivana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Diplomová práce "Společný tým NDR a SRN na olympijských hrách v Melbourne v roce 1956" pojednává o procesu vytváření společného olympijského družstva NDR a SRN, který začal v roce 1955 a který byl podmíněn tehdejším rozhodnutím Mezinárodního olympijského výboru, že obě Německa musí na olympijských hrách startovat v jednom týmu. Práce se zabývá průběhem vzájemných vyjednávání německých olympijských výborů a rozebírá cíle včetně těch ryze politických, které během jednání sledovali sportovní funkcionáři a politici NDR. Další část práce se věnuje fungování společného olympijského družstva v praxi na letních olympijských v Melbourne v roce 1956 a zabývá se otázkou, zda se ve skutečnosti spíš než o společné družstvo nejednalo o dva autonomní týmy, které měly společné jen viditelné atributy jako byly dresy a vlajka.
|
|
|
Vietnamese Community in Germany 1990 - 1995
Do Thu, Trang ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Německá spolková republika (SRN) v 70. letech přijala a úspěšně integrovala uprchlíky ze člunů, tzv. boat people, kteří utíkali před občanskou válkou ve Vietnamu. Naopak Německá demokratická republika (NDR) přijala od 80. let několik desítek tisíc dělníků z různých socialistických zemí, mezi nimi i z Vietnamu pro práci v továrnách. Po pádu berlínské zdi se integrační rozdíly mezi těmito dvěma skupinami Vietnamců prohloubily. Zatímco bývalí "boat people" měli zajištěný poklidný život, jejich "východoněmečtí" krajané čekali roky na přidělení povolení k pobytu a čelili útokům pravicových extrémistů. Léta po znovusjednocení Německa však s sebou přinesla i mnoho možností začít svobodně podnikat. Předložená práce popisuje rozdílný vývoj ve vietnamské komunitě v Německu mezi lety 1990-1995, který pramenil z odlišných podmínek emigrace z Vietnamu. První část práce se zaměřuje na charakterizaci vietnamských dělníků v NDR a uprchlíků ze člunů. Na tomto základě je pak postaveno srovnání rozdílné integrace obou skupin. Další kapitoly se věnují jednotlivým problémům, které postihly vietnamskou komunitu mezi lety 1990-1995. Konkrétně se jedná o vnitropolitické boje o status bývalých dělníků z NDR, útoky na jejich ubytovny a v neposlední řadě postupnou nezávislost Vietnamců související s vlastním podnikáním v Německu.
|
host ::
RSS.