|
|
Media-facilitated Nation Branding: the Case Study of Brave Ukraine
Kazymyr, Daria ; Švecová, Martina (vedoucí práce) ; Jarolímková, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá aplikací nation brandingu v oblasti politické komunikace. S prolínáním profesionálních hráčů a globálních perspektiv napříč komunikačními, politickými a mediálními oblastmi nabývá význam moderních postupů, jako je nation branding. Efektivní taktiky mediálního managementu také nově definovaly možnosti veřejné diplomacie a umožnily národům propagovat své přesvědčení v národním i mezinárodním kontextu. Hlavním cílem tohoto výzkumu je proto zdůraznit klíčovou roli vytváření veřejného obrazu země pro zahraniční publikum a obrovský potenciál využití komunikačních prostředků. Dalším cílem je diskutovat roli digitálních médií při vytváření politicky nastaveného veřejného obrazu země. Na případu Ukrajiny je čtenářům nabídnuta komplexní analýza kampaně Brave Ukraine, zahrnující zhodnocení jejích cílů a obsahu. Empirická studie účinnosti této kampaně na její zahraniční publikum, která byla zkoumána prostřednictvím řady hloubkových rozhovorů, nabízí cenné poznatky o vzájemném působení veřejného obrazu země, digitálních médií a jejich vlivu na vnější zainteresované strany.
|
|
|
Nation branding blízkovýchodních států na příkladu Saúdské Arábie
Kolská, Martina ; Soukeník, Štěpán (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Změna image státu je komplexní proces, který vyžaduje dlouhodobé strategické úsilí. Státní značky jsou ovlivňovány širokými vnějšími vlivy, které mohou způsobovat i negativní image nebo stereotypizaci. V kontextu států se často hovoří o nation rebrandingu, který se snaží o redefinici obecně vnímané image. Image státu je nicméně velmi zakořeněná a není možné ji změnit jen marketingovými nástroji a komunikací a je třeba jasných změn a politických aktivit, které vytvoří silný komunikační základ pro tvorbu nation brandingové strategie. Státy, které mají obecně s reputací problém, mají často nedemokratické státní uspořádání a růst jejich značky bývá limitován. Blízký východ se často potýká s negativní image a stereotypizací. Zároveň ale věnuje nation brandingu velkou pozornost, úsilí a rozpočty. Saúdská Arábie svou nation rebrandingovou strategii zahájila představením dokumentu Vision 2030, který je plánem celkové společenské a ekonomické transformace země. Cílem práce je zjistit míru multidisciplinarity nation brandingu v kontextu Saúdské Arábie skrze kombinaci kvantitativní analýzy nation brandingových indexů a polostrukturovaných expertních rozhovorů. Nation branding Saúdské Arábie zaznamenal mírný růst, značnou profesionalizaci i první strategické úspěchy dokumentu Vision 2030. Práce nicméně...
|
|
|
Remembering together: Russian memory diplomacy as a soft power tool towards France
Bobbi, Emylie Aurore ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Součástí ruského arzenálu veřejné diplomacie vůči Francii je paměťová diplomacie. Podle toho si ruská vláda klade za cíl integrovat své historické příběhy s francouzskými příběhy a tam exportovat pamětní postupy. Taková diplomacie je jednou z více opomíjených nástrojů měkké síly. Tato práce zkoumá, jak Rusko v letech 2000 až 2019 využilo paměťovou diplomacii jako měkkou sílu vůči Francii. Tvrdí, že Rusko záměrně Rusko svou roli v minulosti neprosazovalo, ať už přímou nebo nepřímou, když jsou místní interpretace sdílené události v Francii příliš roztříštěné. V konsensuálnějších podmínkách a zejména s ohledem na druhou světovou válku byla ruská paměťová diplomacie všestranná ve svých metodách a využívala jak tradičních, tak nových nástrojů veřejné diplomacie. S soft power jako cílem se ruské úřady prostřednictvím této politiky paměti zaměřily na rozličné ruské diaspory ve Francii a francouzské politiky, aby oni šířily politické příběhy Kremlu v společnosti.
|
|
|
China's High-Speed Railway Diplomacy (HSRD) as a Tool for Improving Soft Power
Xiu, Lanyu ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Následující práce provedla případovou studii, jejímž cílem bylo prozkoumat názor od borníků pracujících na HSR Bombay-Ahmadabad a HSR Ankara-Istanbul na to, jak Č ína využívá HSRD a BRI k rozvoji a využití její měkké síly a zda se toto stanovisko s hoduje s oficiálním čínským hlediskem . Oficiální čínský názor na BRI je, že se snaží přinést účastnické země prospěšné výsledky, rozvoj a zlepšení životů. Kromě toho "n emá žádné geopolitické motivy, neusiluje o vyloučení bloků a neukládá žádné obchod ní dohody ostatním… řeší touhu lidí po lepším životě… a sdílené výhody." K hodnocení názorů respondentů byla použita operacionalizace pojmu globální obraz od Rama (2007). Výsledky ukázaly, že mezi respondenty je nízká spolehlivost celkov ého BRI. Většina respondentů (60%) tvrdila, že BRI a HSRD jsou úspěšní, ale nebyla ohromena dodanou hodnotou a kvalitou BRI. 70% respondentů věřilo, že Bombay-Ah madabad HSR dosáhne svého cíle a že má vysokou úroveň technologie. Pokud jde o f inanční, sociální a politické dopady, odpovědi ukázaly, že podíl 40%, 37%, 44%, dal kladnou odpověď. Celkově lze konstatovat, že pokud jde o image, Bombay-Ahmadab poskytl protichůdné výsledky, protože 70% považuje projekt za projekt s vysokými ná klady na stavbu. U projektu Ankara-Instanbul považovalo 75% a 76% z nich projekt za...
|
|
|
The 2016 Coup d'Etat Attempt in Turkey and its Impact in Kosovo: A look into the Media Discourse Surrounding the 2018 Gulenist Extraditions and the Resulting Turkish-Kosovo Relationship.
Day, Ryan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
The overall purpose of this thesis is three folded; to analyze Turkey's constantly changing influence since the 1990s in the Western Balkans, consider the failed 2016 coup attempt in Turkey and the anti-Gülenist campaign by Erdogan in the region (with Kosovo as the focus), and to delve into the international and local media discourse surrounding the deportations of suspected Gülenist from Kosovo with the help of Turkish intelligence on March 29, 2018. Employing a mixed methodology approach, the author evaluated existing sources in an attempt to answer the research question; "In what ways has the 2016 Coup d'état attempt in Turkey resonated in the Western Balkans, and how did the local and international media discourse portray the 2018 Gülenists extraditions from Kosovo to Turkey?" The research holds that while the media discourse displayed Kosovo and Turkey's actions as being in violation of numerous international laws, the issue was quickly swept away from the spotlight. Since 2012 (the beginning of the Erdogan-Gülen rift) and especially following the 2016 failed coup attempt in Turkey, Erdogan has been emboldened by his growing personal relationships with key Balkan politicians. This has led to continued demands (thus far met with little success) that Western Balkan states arrest and deport...
|
|
|
Vliv Číny a Ruska na vietnamskou zahraniční politiku
Phanová, Thu Thao
Tato bakalářská práce se věnuje tématu Vlivy Číny a Ruska na vietnamskou zahraniční politiku. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Pomocí komparativního přístupu zjišťuje souvislosti mezi historickými událostmi a současným stavem vlivů. Teoretický rámec je tvořen měkkou a tvrdou silou (soft a hard), jsou zmíněny pojmy moc a vliv, společně se strategií zajišťování (hedging), které jsou předvedeny na teritoriálních sporech v Jihočínském moři a na rusko-vietnamských vztazích, kde se práce opírá o užívání měkké síly Ruska a o vojenské vazby analytické části. Výsledky výzkumných otázek jsou prezentovány v závěrečné části.
|
|
|
The geopolitical determinants of India's Central Asia strategy
Sandilya, Hrishabh ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Baar, Vladimír (oponent) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato práce si klade za cíl identifikovat články a determinanty indické strategie a politiky s ohledem na pět postsovětských států střední Asie: Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán v rámci geopolitického rámce. V současnosti rozeznáváme tři faktory (ovladače) indické strategie v této oblasti - bezpečnosti a strategické nezbytnosti, energetické diverzifikace dané bohatstvím přírodních zdrojů Střední Asie, hospodářská angažovanost a konektivita. Použitím této identifikace jako odrazový můstek, disertace se snaží potvrdit platnost těchto předpokladů, a prozkoumat tyto determinanty v detailu. Kromě toho, že se snaží identifikovat jiné determinanty indické strategie, poskytuje koncepční rámec, jehož prostřednictvím se pochopit indické agentury ve Střední Asii. Ve svém průzkumu, z dizertační práce vyplívá, že počáteční hypotéza je platná, a navíc naznačuje velmocenské ambice Indie (a následné využití měkké síly v regionu) jako dodatečný determinant své strategie. Dále tvrdí, že nejenže může Indická agentura ve střední Asii, se koncepčně zarámovaný v klasickém geopolitického hlediska, ale také naznačuje, že motivace pro indické agentury v této oblasti by měla být z pohledu objektivem rodícího všeobjímající indické grand strategie, jako pomocné cíl, disertace nabízí komentáře na...
|
|
|
Reflexe velkého hladomoru na Ukrajině (1932 - 1933) v současných zahraničních politikách Ruské federace a Ukrajiny
Hynková, Gabriela ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Zilynskyj, Bohdan (oponent)
Práce pojednává o současné zahraniční politice Ruské federace za prezidentů Vladimira Putina a Dmitrije Medveděva, konkrétně o jedné její součásti, kterou je soft power. Jedná se o problematiku sdílené historie mezi v Ruskou federací a Ukrajinou a využívání vlivu společných historických zkušeností na Ukrajině. Práce obsahuje krátký popis dění na Ukrajině během hladomoru, různé interpretace ukrajinského hladomoru z let 1932 - 1933, které se rozvíjely po celá desetiletí a v současnosti jsou základem ruského a ukrajinského pohledu na toto období. Důležitá jsou 90. léta, kdy Rusko mělo po rozpadu Sovětského svazu velké problémy se sebeidentifikací. Ukrajinci se naopak v 90. letech snažili o vytvoření "ukrajinské národní identity". Období (1928 - 1953) bylo pro Ukrajinu nejvíce formující a zároveň nejtragičtější v její historii. Zároveň také nejvlivnější co se týká formování současného myšlení o národu a vyrovnání se s minulostí. Od roku 2000 se mezi Ukrajinou a Ruskou federací vedou spory, zda šlo o společnou tragédii, hladomor či dokonce genocidu. Práce se dále zabývá současným sporem, zda lze považovat hladomor za genocidu či nikoliv a zda je tato debata pro současné dění vůbec aktuální.
|
|
|
Cultural diplomacy of Canada
Polachová, Barbora ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
V současné době globalizace, kdy kulturní diplomacie neodmyslitelně patří k nástrojům tzv. měkké síly zahraniční politiky, je relevantní zkoumat postavení kulturní diplomacie v agendě zahraničních politik národních států. Cílem této diplomové práce je zhodnotit přístup kanadské vlády ke kulturní diplomacii od 90. let minulého století do současnosti. Kanadské hodnoty a kultura se v roce 1995 staly jedním z tří základních pilířů kanadské zahraniční politiky, autorka se proto snaží zmapovat, zda-li se kulturní diplomacie stala v této době i koherentním a strategickým nástrojem kanadské zahraniční politiky . Za pomoci analýzy nástrojů kanadské kulturní diplomacie liberálních vlád Jeana Chrétiena, Paula Martina a současné konzervativní vlády Stephena Harpera práce hledá odpověď na otázku, nakolik jsme svědky postupného opouštění konceptu kulturní diplomacie jako nástroje měkké síly za Harperovy administrativy. Pomocí rešerše vládních dokumentů, analýzy zdrojů a programů kulturní diplomacie a za pomoci rozhovorů s důležitými vládními úředníky autorka dochází k závěrům, že z finančních a organizačních důvodů kulturní diplomacie nebyla používána jako strategický nástroj vedení kanadské zahraniční politiky až do třetího volebního období premiéra Jeana Chrétiena v roce 2000 a teprve poté je možné hovořit o...
|
|
|
United States Soft Power- Using Free and Open Media to Bolster the Afghan Democracy. Radio Azadi -A Case Study
Smoot, Taylor Grant ; Žídková, Markéta (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Since the US-led invasion began in October 2001, the United States has spent $440 billion on military operations in Afghanistan. Afghanistan still suffers from widespread corruption, ineffective government agencies, daily attacks taking place by both US-led forces and the Taliban - not to mention that 4 million refugees remain dislocated around the countryThe United States declared political objectives in the country are to -disrupt, disable, dismantle al- Qaeda in Afghanistan, to prevent it from using Afghanistan and Pakistan as a base to attack the United States. The U.S. and its military officials feel the best way to achieve this is by building a functioning Afghan Government that can secure its populations, protect its borders, keep Al-Qaeda out of Afghanistan and create a democratic social culture. For them to achieve this it is going to take a generational effort and billions of dollars. With the war entering its tenth year with no clear-cut victory in sight, the US-led forces will either have to leave Afghanistan due to enormous cost and domestic political pressure, or refocus its allocation of resources and redefine its objectives. The best way the U.S. will be able to leave Afghanistan but still help sustain and create a working stable and effective democratic government is through the...
|
host ::
RSS.