|
|
Možnosti komunikace dětí s dětskou mozkovou obrnou
Zikmundová, Klára ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Hudáková, Andrea (oponent)
Cílem této diplomové práce je pokusit se shrnout, jaké možnosti komunikace mají děti s těžkou formou dětské mozkové obrny, popsat je a popřípadě osvětlit, čím konkrétně jsou tyto možnosti limitovány. Pokouší se také odpovědět na otázku, jak se komunikace těchto jedinců liší od způsobů vyjadřování intaktních osob. Těžiště práce spočívá v teoretickém výkladu, který se zabývá mimo jiné procesem komunikace a její verbální i neverbální složkou, diagnostickou charakteristikou dětské mozkové obrny a narušenou komunikační schopností při symptomatických poruchách řeči, které se pojí s tímto postižením. Popisuje, jak se na způsobu a možnostech komunikace odráží zejména postižení hybnosti a mentální retardace. Zvláštní pozornost je věnována metodám alternativní a augmentativní komunikace, které mohou být využívány jako terapie při stimulaci rozvoje komunikačních i řečových dovedností a často pro osoby s tímto postižením představují jeden z mála možných způsobů, jak vůbec komunikovat. Teoretickou část doprovází videonahrávky zachycující komunikaci čtyř dívek s dětskou mozkovou obrnou. Vzhledem k tomu, že projevy této diagnózy mohou být velmi různé, liší se i možnosti a způsoby komunikace jedinců s tímto postižením - ačkoli i zde můžeme najít určité obecné tendence, jako například zvýšený podíl její neverbální...
|
|
|
Využití systémů alternativní a augmentativní komunikace v rámci logopedické intervence u jedinců s kombinovaným postižením
Saláková, Kateřina ; Klenková, Jiřina (oponent)
Shrnutí Rigorózní práce nabízí podrobný rozbor logopedické intervence se zaměřením na systémy alternativní a augmentativní komunikace u jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami (kombinované postižení) různého věku (19, 12, 8 let). V teoretické části předkládáme obecnou charakteristiku komunikační schopnosti jako součásti sdělovacího procesu, jejího možného narušení v souvislosti s kombinovaným postižením respondentů i vlastní logopedickou intervenci, kdy poukazujeme na posun terapeutických přístupů orientovaných od zvukové stránky řeči k obsahové. Popis kombinovaného postižení prezentujeme z pohledu časté kombinace mozkové obrny a mentální retardace včetně symptomatologie a diagnostiky. Poslední kapitola profiluje jednotlivé systémy alternativní a augmentativní komunikace i kritéria uplatňovaná v průběhu jejich volby. Výzkumná část podává detailní přehled logopedické intervence v jednotlivých vývojových etapách respondentů. Následné zhodnocení jednotlivých terapeutických přístupů předkládá závěry nekoordinované a nesystematické logopedické intervence, která je i přes včasnou diagnostiku realizována ve věku čtyř let jedinců. Současná podpora všech složek, tj. primárních funkcí, řeči a komunikace představuje u respondentů různorodou subvenci. Systémy alternativní i augmentativní komunikace jsou u jedinců...
|
|
| |
|
|
Vztahy v rodině dítěte s kombinovaným postižením
Krausová, Natalie ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou vztahů v rodině dítěte s kombinovaným postižením, dále se zabývá ekonomickou, sociální situací a dopadem postižení dítěte na sourozence a širší rodinu. Teoretická část obsahuje tři kapitoly. V první kapitole je vymezen pojem "kombinované postižení", jeho druhy, sociální služby podporující rodiny s kombinovaným postižením a jednotlivé druhy postižení vývojová vada mozku, SYNGAP, porucha autistického spektra, epilepsie, kortikální postižení zraku, ADHD, které se odrážejí v mé výzkumné části bakalářské práce a zmiňuji také další druhy kombinovaného postižení (Downův syndrom, dětská mozková obrna). Druhá kapitola je zaměřena na pojem "rodina", kde popisuji funkce, znaky a druhy rodiny. Třetí část bakalářské práce je věnována popisu mezilidského vztahu, partnerského vztahu, sourozeneckému vztahu a jak tyto vztahy ovlivňuje dítě s postižením. Je zde zmiňována i širší rodina. Praktická část BP se zabývá výzkumem vztahů v rodině dítěte s kombinovaným postižením. Mezi výzkumné metody jsem zařadila multi-případové studie a polostrukturované rozhovory, které jsem dále analyzovala. V bakalářské práci je také využita metoda tzv. otevřeného kódování a Interpretativní fenomenologická analýza (dále jen IPA) u rodin dítěte s kombinovaným postižením. V závěru jsou uvedena...
|
|
|
Alternativní a augmentativní komunikace jako prostředek komunikace u osob s kombinovaným postižením
Kopalová, Pavla
Předkládaná disertační práce s názvem Alternativní a augmentativní komunikace jako prostředek komunikace osob s kombinovaným postižením si klade za cíl popsat současné zahraniční trendy a výsledky vybraných výzkumných šetření zahraničních odborníků daného tématu. Práce prezentuje klasifikace komunikačních schopností u osob s kombinovaným postižením (CFCS - Systém klasifikace komunikačních schopností osob s mozkovou obrnou, VSS - Škála řeči Viking), které jsou v zahraniční běžně používané. Předkládá též základní informace o této problematice. Zabývá se otázkou vhodnosti a správného načasování pro zavedení augmentativních a alternativních systémů komunikace. Vyvrací mýty spojené s oblastí AAK, které jsou bohužel dodnes ve společnosti přítomné. V práci jsou stručně popsány formy AAK - systémy bez pomůcek a systémy s pomůckami, odlišnosti mezi jádrovou a okrajovou slovní zásobou či jak by mělo vypadat správné hodnocení a intervence v oblasti AAK. V neposlední řadě je zdůrazněna důležitost spolupráce rodiny a celého týmu AAK, do kterého spadají odborníci, ale zároveň i všichni komunikační partneři jedince. V rámci této disertační práce vznikly dva výzkumné projekty, které se zabývají komunikačními schopnostmi osob s kombinovaným postižením. První kvantitativně zaměřený projekt se zabývá klasifikací...
|
|
|
Kvalita partnerského vztahu rodičů dětí s tělesným /kombinovaným postižením
Skalická, Adéla ; Hájková, Vanda (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu partnerského vztahu rodičů, kteří mají potomka s tělesným nebo kombinovaným postižením. Cílem práce je popsat, jaká je kvalita jejich vztahu, jakým obtížím rodiče čelí v běžném životě a jaké faktory jim naopak pomáhají vztah utužovat. Pro dosažení těchto cílů byl použit kvantitativní výzkum, konkrétně metoda dotazníku s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. Dotazník sloužil ke sběru dat od rodičů dětí s tělesným nebo kombinovaným postižením a od jejich partnerů. Shrnutí výsledků naznačuje, že dítě s tělesným nebo kombinovaným postižením může mít významný vliv na partnerský vztah rodičů. Nelze však jednoznačně říct, zda tento vliv působí pozitivně či negativně. Některé vztahy tato komplikovaná životní situace navždy ukončí, jiné naopak posílí a vytvoří mezi partnery nezlomné pouto. Zjištěnými výsledky je zřejmé, že různorodé rodiny s dětmi s postižením mají spoustu specifických a unikátních starostí. Ukazuje se však, že některé obtíže jsou velmi podobné. Tato bakalářská práce poskytuje ucelený pohled na kvalitu partnerského vztahu rodičů dětí s tělesným nebo kombinovaným postižením. Její výsledky mohou přispět k lepšímu porozumění této specifické skupiny rodičů a poskytnout podklady pro podporu a intervence v oblasti partnerských vztahů v...
|
|
| |
|
|
Alternativní a augmentativní komunikace jako prostředek komunikace u osob s kombinovaným postižením
Kopalová, Pavla ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Chleboradová, Barbora (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Předkládaná disertační práce s názvem Alternativní a augmentativní komunikace jako prostředek komunikace osob s kombinovaným postižením si klade za cíl popsat současné zahraniční trendy a výsledky vybraných výzkumných šetření zahraničních odborníků daného tématu. Práce prezentuje klasifikace komunikačních schopností u osob s kombinovaným postižením (CFCS - Systém klasifikace komunikačních schopností osob s mozkovou obrnou, VSS - Škála řeči Viking), které jsou v zahraniční běžně používané. Předkládá též základní informace o této problematice. Zabývá se otázkou vhodnosti a správného načasování pro zavedení augmentativních a alternativních systémů komunikace. Vyvrací mýty spojené s oblastí AAK, které jsou bohužel dodnes ve společnosti přítomné. V práci jsou stručně popsány formy AAK - systémy bez pomůcek a systémy s pomůckami, odlišnosti mezi jádrovou a okrajovou slovní zásobou či jak by mělo vypadat správné hodnocení a intervence v oblasti AAK. V neposlední řadě je zdůrazněna důležitost spolupráce rodiny a celého týmu AAK, do kterého spadají odborníci, ale zároveň i všichni komunikační partneři jedince. V rámci této disertační práce vznikly dva výzkumné projekty, které se zabývají komunikačními schopnostmi osob s kombinovaným postižením. První kvantitativně zaměřený projekt se zabývá klasifikací...
|
|
|
Rodina pečující o dítě se závažným zdravotním postižením
PECHOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou rodin pečujících o dítě se závažným zdravotním postižením. Řeší téma jako je závažnost zdravotního postižení, charakterizuje vybraná postižení, zabývá se významem rodiny, narozením zdravotně postiženého dítěte a podporou rodin pečujících o zdravotně postižené děti. Praktická část se zaměřuje na smíšený výzkum. Kvalitativní část využívá metodu rozhovoru a analýzy dokumentace k prozkoumání psychologických aspektů dvou pečujících rodin. V rámci kvantitativní části byla použita metoda dotazníkového šetření, která nám poskytuje pohled odborníků pracujících s těmito rodinami. V souvislosti s kvalitativním výzkumem se potvrdila jedinečnost pečujících rodin a důležitost individuálního přístupu k jejich podpoře v této náročné životní situaci. Díky kvantitativnímu šetření zjišťujeme prostřednictvím odborníků, co je důležité pro efektivní podporu těchto rodin a zároveň nahlížíme na problémy současného systému.
|
|
|
Partnerský život osob s kombinovaným postižením
Ramseidlová, Dana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šiška, Jan (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá tématem partnerských vztahů osob s kombinovaným postižením. Dané problematice akademická literatura nevěnuje dostatečnou pozornost. Poznatky z této oblasti jsou však zásadní pro řádnou integraci jedinců do společnosti a zajištění jejich možností pro rozvíjení sociálních vztahů srovnatelných s těmi, které vidíme v rámci většinové intaktní společnosti. Cílem práce je proto identifikace charakteristických znaků partnerského soužití osob s kombinovaným postižením. Za tímto účelem bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření formou strukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 13 respondentů, 11 osob s kombinovaným postižením a 2 vedoucí pracovníci Jedličkova ústavu. Práce poskytuje podrobný vhled do problematiky vzniku a fungování partnerských vztahů a prostřednictvím metody otevřeného kódování identifikuje determinanty, které tyto vztahy ovlivňují. Hlavním zjištěním analýzy je negativní konotace identifikovaných determinantů, které tak představují spíše bariéry zabraňující vzniku vztahů. Tento poznatek představuje, nejen pro pracovníky zařízení sociálních služeb, ale i pro jedince se zdravotním postižením, výzvu spočívající v nacházení způsobů, jak dané překážky překonat. KLÍČOVÁ SLOVA partnerské vztahy, kombinované postižení, determinanty, ústav, pracovník...
|
host ::
RSS.