|
|
Sluchově postižení a jejich svět
Novotný, Petr
Práce se zabývá sluchovým postižením, průzkumem informovanosti a pohledu obecné společnosti na toto postižení. Začíná uvedením čtenáře do celkové problematiky sluchového postižení. Dozví se o významu sluchu pro člověka o oboru surdopedie a terminologii, která je potřebná k lepšímu porozumění tématu. Dále čtenáři přiblížím osobnost sluchově postiženého jedince a klasifikaci sluchových vad a poruch. Poté bude čtenář seznámen se vzděláváním sluchově postižených, různými druhy přístupů a historií jejího vývoje. Na závěr teoretické části uvedu možnosti kompenzace sluchové vady a způsoby komunikace neslyšících. Pro sběr dat byla využita metoda kvantitativní, v rámci, které jsem zvolil dotazníkové šetření. Dotazník byl vytvořen v elektronické podobě a výsledky jsou porovnány s již provedeným průzkumem Jany Kociánové z roku 2018 a získaná data prezentuji pomocí sloupcových grafů. Cílem práce je prozkoumat názory intaktní společnosti na problematiku sluchového postižení a zjistit, jak moc se názor běžné populace změnil v průběhu čtyř let Celkovým výstupem práce je následné zhodnocení a porovnání výsledků, týkající se informovanosti o tomto tématu a pohled respondentů na diskriminaci a předsudky vůči sluchově postiženým, včetně jejich zkušeností. Pozornost je zde věnována i názorům na vzdělávání a integraci těchto jedinců do škol a zaměstnání či míře pomoci sluchově postiženým.
|
|
|
Dítě se sluchovým postižením - jeho komunikace a vztahy v mateřské škole a v rodině
ROČKOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce se zaměřuje na dítě se sluchovým postižením a jeho komunikaci a vztahy v rodině a v mateřské škole. Hlavním výzkumným cílem této práce je zmapovat zkušenosti slyšících rodičů při nastavování vhodného komunikačního systému s dítětem se sluchovým postižením předškolního věku, jaká jsou specifika komunikace v rodině a prožívání běžných každodenních komunikačních situací, které jsou však ovlivněny aspektem sluchového postižení. Dále se dozvědět z pohledu učitelek, jak vypadá komunikace dítěte v MŠ dle § 16 školského zákona a jaké má vztahy v kolektivu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část objasňuje základní problematiku a terminologii týkající se sluchového postižení a definuje důležitá témata ohledně problematiky dítěte se sluchovým postižením v rodině, v mateřské škole a jejich vzájemné spolupráce. Praktická část je uskutečněna formou kvalitativního výzkumu. Data byla sbírána pomocí polostrukturovaného, hloubkového rozhovoru se třemi matkami dětí se sluchovým postižením a strukuturovanými rozhovory se třemi učitelkami v mateřských školách dle §16. Tato práce může být přínosná zejména pro rodiče dětí se sluchovým postižením, a to především těm, jejichž dítě bylo právě diagnostikováno a oni možná tápou jak v oblasti komunikace, tak v navazování vztahů s dítětem a jeho výchovou. Tato práce poskytuje užitečné informace a přímý vhled do rodin, které s tím mají zkušenost a jejich příběh tak může nabídnout doporučení a strategie, jak lépe porozumět potřebám svého dítěte a zlepšit komunikaci a vztahy v rodině.
|
|
|
Proces získávání sociálních kompetencí u osob se sluchovým postižením
Mihočová, Jiřina ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Předložená diplomová práce analyzuje, jak probíhá proces získání sociálních kompetencí u osob se sluchovým postižením. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se nacházejí kapitoly objasňující význam sluchu v procesu sociálních kompetencí a vliv jeho nedostatku na život jedince. Dále zde nalezneme kapitoly objasňující problém sluchového postižení a vymezení sociálních kompetencí s ohledem na sluchové postižení. V praktické části výzkum odhaluje subjektivní postoj respondentů, do jakých míry se určité instituce zapojily do procesu získání sociálních kompetencí v životě respondentů. Byla zvolena kvalitativní metoda a technika polostrukturovaného rozhovoru. Praktická část dále analyzuje, zda potřebné sociální kompetence jsou stejné z pohledu slyšící i neslyšící komunity. Uvedený výzkum nepřímo navazuje na část průzkumu, který byl popsán v bakalářské práci (Mihočová, 2022) kde výzkum odhalil, jaké sociální kompetence jsou vhodné pro uspokojivé sociální fungování právě z pohledů slyšících jedinců. Byl rovněž prováděn kvalitativní metodou. V praktické části rovněž analyzuji výsledky obou výzkumných šetření a porovnávám získané poznatky. Na základě získaných informací jsou formulována doporučení pro praxi sociálních pracovníků nebo tlumočníků znakového jazyka.
|
|
|
Hrubá motorika u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku
Vrtišková, Eliška ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem hrubé motoriky u dětí se sluchovým postižením v předškolním věku. Pro porozumění vztahu mezi sluchovým postižením a hrubou motorikou popisuje první kapitola nejprve anatomii sluchového orgánu. Poté přechází k vymezení sluchového postižení, jeho dělení a možnostem kompenzace. Druhá kapitola charakterizuje motoriku a jednotlivé milníky psychomotorického vývoje s důrazem na předškolní věk. Poslední kapitola shrnuje zjištění některých zahraničních výzkumů zabývajících se touto problematikou. Praktická část přináší data o stavu hrubé motoriky u dětí se sluchovým postižením. Za tímto účelem podstoupilo deset probandů se sluchovým postižením dvě různé testové baterie. Výsledky první byly porovnány s předpokládaným věkem osvojení úkonu a výsledky druhé byly srovnány s bodovým ziskem dvou kontrolních skupin intaktních dětí převzatých ze dvou diplomových prací. Získaná data prokázala nižší úroveň motorických schopností u dětí se sluchovým postižením oproti dětem intaktním. Zjištění jsou blíže popsána v diskuzi společně s odpověďmi na výzkumné otázky. KLÍČOVÁ SLOVA Hrubá motorika, rovnováha, sluchové postižení, předškolní věk
|
|
|
Pracovní uplatnění osob se sluchovým postižením v Karlovarském kraji
Bíbová, Iva ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se věnuje pracovnímu uplatnění osob se sluchovým postižením v Karlovarském kraji. Cílem práce je zmapovat a poskytnout vhled na možnosti zaměstnání osob se sluchovým postižením na území vybraného regionu, dále také na možnosti podpory, které zde mohou osoby se sluchovým postižením využít z pohledu státních i neziskových institucí. V prvních kapitolách teoretické části je stručně popsána klasifikace osob se sluchovým postižením, způsoby komunikace, bariéry a příprava na povolání osob se sluchovým postižením. Následně je pozornost věnována problematice zaměstnávání, významu i možnostem zaměstnání osob se sluchovým postižením v České republice. Poté je upřesněna charakteristika institucí, které se věnují problematice zaměstnávání osob se sluchovým postižením. Konkrétně se jedná o úřad práce, obecně prospěšnou společnost Tichý svět a neziskovou organizaci Česká unie neslyšících. Praktická část je zaměřena právě na výše zmíněné instituce působící na území Karlovarského kraje. Pro výzkumné šetření byl využit polostrukturovaný rozhovor určený pro zástupce úřadu práce, Tichého světa a České unie neslyšících. Bylo zjištěno, že na území Karlovarského kraje bývají osoby se sluchovým postižením zaměstnávány nejčastěji na pozici úklidu. Přestože se v regionu nabízejí možnosti pracovního...
|
|
|
Mimoškolní sportovní aktivity žáků se sluchovým postižením na území hlavního města Prahy
Zoulová, Anna ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na identifikaci postojů žáků druhého stupně ZŠ pro sluchově postižené v Praze k mimoškolním sportovním aktivitám. Teoretická část je uvedením do problematiky sportování se sluchovým postižením. Popisuje člověka se sluchovým postižením z hlediska jeho specifické životní situace a věnuje se jeho komunikaci, osobnosti a kompenzačním pomůckám. Dále se teoretická část věnuje problematice staršího školního věku, vzdělávání žáků ve školách pro sluchově postižené v Praze a sportovním aktivitám osob se sluchovým postižením. Sportu se sluchovým postižením se práce věnuje z hlediska jeho historie i současného stavu a nabízí také vhled do profesionálního sportu. V praktické části jsou zkoumány postoje žáků k mimoškolnímu sportování pomocí postojové škály a dále identifikovány okolnosti vedoucí k výběru sportu a vliv komunikační bariéry na mimoškolní sportování těchto žáků. Praktická část také popisuje cíle práce, použité metody výzkumu a samotný postup sběru dat. Výzkum je kvantitativní a využívá metody dotazování. Práce předkládá zjištění kladných postojů žáků k mimoškolnímu sportování a informace o jejich praktickém provozování volnočasových sportovních aktivit. Bakalářská práce dále poskytuje praktické doporučení konkrétních opatření, která by mylo možné v základních školách pro...
|
|
|
Sluchové postižení a únava v každodenním životě
Kučerová, Kamila ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Diplomová práce je věnována vztahu sluchového postižení a únavy v každodenním životě. Teoretická část nejprve uvádí čtenáře do tématu sluchového postižení a únavy samostatně, následně dochází k propojení těchto dvou aspektů a představení aktuálních poznatků a studií, které se zabývají problematikou únavy u osob se sluchovým postižením. Na teoretické poznatky navazuje empirická část popisující výzkum, který si klade za cíl analyzovat a reflektovat vliv sluchového postižení na každodenní únavu u osob se sluchovým postižením. Pro dosažení cíle byl využit kvalitativní výzkumný design inspirovaný zahraničním výzkumem Holmana et al. (2019) - v tomto směru jsme se pokusili, i přes nejrůznější limity vycházející především z charakteru kvalifikační práce, o replikaci zahraničního výzkumu. Náš výzkum spočíval v realizaci šesti polostrukturovaných rozhovorů (n = 6) s dospělými jedinci s různou mírou sluchové ztráty. Všechny rozhovory byly následně analyzovány pomocí tematické analýzy. Výsledky výzkumu přinášejí v dané problematice řadu zjištění - pociťovaná každodenní únava související se sluchovým postižením je velmi individuální záležitostí a projevuje se u většiny respondentů (ne však u všech) v různé míře. Únava spojená se sluchovým postižením se objevuje v situacích zvýšeného úsilí při poslechu či...
|
|
|
Písemné projevy žáků se sluchovým postižením vzdělávaných na školách pro sluchově postižené
Scheinostová, Markéta ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje tématu písemných projevů žáků se sluchovým postižením vzdělávaných na školách pro sluchově postižené. Diplomová práce se skládá z části teoretické a z části praktické. Teoretická část je věnována poznatkům, které jsou k tomuto tématu k dispozici jak v domácí, tak v zahraniční literatuře. Konkrétně se věnuje tématům, jako je jazyk a komunikace osob se sluchovým postižením, výuka žáků se sluchovým postižením se zaměřením na výuku jazyků, především českého jazyka, a gramotnost osob se sluchovým postižením. Praktická část diplomové práce je věnována výzkumnému šetření, jehož cílem bylo popsat odlišnosti mezi texty žáků se sluchovým postižením vzdělávaných ve školách pro sluchově postižené a texty intaktních žáků vzdělávaných ve školách hlavního vzdělávacího proudu. V rámci výzkumného šetření byly získány texty žáků se sluchovým postižením a texty žáků intaktních, přičemž obě skupiny dostaly identické zadání. Tyto texty byly dále analyzovány a porovnávány v jejich rozsahu, struktuře a obsahu a následně v nich byly vyhledány chyby, které byly dále kategorizovány a popisovány. Chyby identifikované v textech informantů byly dále rozděleny do čtyř kategorií, a to chyby formální, hlásková stavba slov, slovní zásoba a morfosyntax. V těchto kategoriích byly identifikována...
|
|
|
Využití biblioterapie při rozvoji čtenářské gramotnosti u prelingválně neslyšících žáků
Vinklátová, Veronika ; Valešová Malecová, Barbara (vedoucí práce) ; Komorná, Marie (oponent)
Bakalářská práce Využití biblioterapie při rozvoji čtenářské gramotnosti u prelingválně neslyšících žáků propojuje oblast biblioterapie a surdopedie. Cílem práce je na základě teoretických poznatků vypracovat návrh biblioterapeutického programu zaměřeného na podporu rozvoje čtenářské gramotnosti žáků, kteří přišli o sluch před osvojením mluvené češtiny a za svůj první jazyk považují český znakový jazyk, jenž bude také primárním komunikačním kódem programu. V teoretické části jsou shrnuty a syntetizovány české i zahraniční poznatky o neslyšících (s důrazem na jejich komunikační systémy a osvojování češtiny), čtenářské gramotnosti, jejím významu a rozvoji a o biblioterapii a jejích technikách. Praktická část práce obsahuje návrh biblioterapeutického programu, v němž budou klienti pracovat s různými druhy textů, jako je komiks, recept, populárně-naučné texty a vyprávění. Aktivity navazující na přečtené texty rozvíjejí vybrané čtenářské strategie a složky čtenářské gramotnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.