|
|
Institucionální nastavení vůči nebezpečnému pronásledování a překážky v jeho řešení na základě zkušenosti obětí
Karmazínová, Hana ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je zkoumání institucionálního nastavení a překážek v individuálních i kolektivních snahách o řešení fenoménu nebezpečného pronásledování prostřednictvím interpretativní fenomenologické analýzy (IPA). Tato kvalitativní studie vychází z feministické perspektivy a zkoumá společný sociální kontext, do které jsou jedinečné zkušenosti zasazeny, přístup bezpečnostních složek a reakce okolí obětí. Jejím výstupem je identifikace a přehled systémových mezer, které fenoménu stalkingu (a zřejmě i dalším formám genderově podmíněného násilí), umožňují přetrvávat v naší společnosti ve stávající podobě a míře. Tyto mezery jsou překážkou tomu, aby byly případy řádně nahlašovány a řešeny v rámci stávajícího legislativního systému.
|
|
|
Pouliční obtěžování ne-heterosexuálních žen
Fialová, Markéta ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Diplomová práce vychází z konstruktivistického paradigmatu a zabývá se tématem obtěžování ne-heterosexuálních žen ve veřejném prostoru, konkrétně fenoménem zvaným pouliční obtěžování, který analyzuje z pohledu intersekce genderu a sexuality v heteronormativní společnosti. Teoretická část představuje základní terminologické koncepty jako je heteronormativita, homonegativita a misogynie, které jsou následně využívány k představení kontextu, v němž se pouliční obtěžování odehrává. Dále jsou zde popsány dopady, které takové chování na obtěžované ne-heterosexuální ženy a jejich prožívání má, způsoby, jak na něj reagují a jak s takovou zkušeností následně pracují. Výzkumná část práce využívá kvalitativní metodologii a sestává ze semi-strukturovaných hloubkových rozhovorů s osmi ne-heterosexuálními ženami na téma jejich zkušeností s pouličním obtěžováním, zde však již s konkrétním zaměřením na párový kontext ne- heterosexuálních žen. Cílem výzkumu je popsat a zviditelnit téma, jemuž v české ani zahraniční akademické debatě ještě nebylo věnováno příliš pozornosti. Pro vyhodnocení výsledků byla zvolena metoda tematické analýzy, především proto, že umožňuje přehledně vyhledat společná témata jednotlivých rozhovorů, stejně jako analyzovat konkrétní odlišnosti, které jsou pro jednotlivé zúčastněné ženy...
|
|
|
Řešení genderově podmíněného násilí na univerzitách : příklad Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Andreska, Zuzana ; Friedel, Tomáš (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou řešení genderově podmíněného násilí v akademickém prostředí na úrovni institucí jako nově vznikající agendy správy vysokých škol. Genderově podmíněné násilí nabývá různých forem, od normalizovaných verbálních projevů založených na genderových stereotypech (psychologické násilí), přes zvýhodňování na základě pohlaví (ekonomické násilí), sexuální obtěžování až po sexuální nátlak či znásilnění (sexualizované násilí). Jako takové genderově podmíněné násilí představuje překážku pro naplňování funkcí vysokých škol a ve zvýšené míře negativně dopadá na přístup ke vzdělání marginalizovaných skupin studujících. Metodou případové studie tato práce zkoumá, jaká řešení genderově podmíněného násilí byla na Právnické fakultě Univerzity Karlovy přijata k červnu 2022 a jak institucionální řešení reflektují lidé, kteří se podíleli na jeho tvorbě. Teoretickým přínosem analýzy procesu tvorby institucionálních norem perspektivou socio-právních studií a feministické kritiky práva spočívá v identifikaci několika druhů rezistencí vůči naplňování povinností vytvářet bezpečné studijní a pracovní prostředí regulací genderově podmíněného jednání jako druhu nežádoucího společenského chování prostřednictvím vnitřních předpisů. Jedná se o pasivní rezistence spočívající v záměrné neznalosti o...
|
|
|
Mediální reprezentace sexuálního a genderově podmíněného násilí v České republice z pohledu přeživších i nezúčastněných
Machatová, Karolína ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tématem této diplomové práce je mediální zobrazení sexuálního a genderově podmíněného násilí českými mainstreamovými zpravodajskými médii z pohledu lidí s různými zkušenostmi a přístupy k sexuálnímu násilí (přeživší, blízcí přeživších, lidé bez přímé či přenesené zkušenosti, ale k tématu citliví, a lidé skeptičtí či s neutrálně-negativním postojem k zobrazování sexuálního násilí jako tématu). Teoretickým rámcem této práce je genderová teorie a její pohled na média, spolu s přístupem kulturálních studií, resp. interpretativních komunit. Výzkum je koncipován jako kvalitativní, vycházející z postupů zakotvené teorie, kdy se za pomoci otevřeného a axiálního kódování analyzuje, jak lidé se čtyřmi různými zkušenostmi či přístupy k sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí vnímají způsob, jakým česká média zobrazují téma sexuálního násilí. Jak sami tento způsob hodnotí, jaké pocity to v nich vyvolává a jaké případné změny v tomto směru navrhují. V souladu s technikou vignette rovněž sami s konkrétními příklady mediálních obsahů na téma sexuálního násilí pracují a vyjadřují konkrétní změny a úpravy. Celkem se prostřednictvím kódování a techniky vignette podařilo identifikovat čtyři hlavní problematické jevy, související s českým mediálním zobrazováním sexuálního násilí - nevhodné zobrazování obětí a...
|
|
|
Gender-Based Violence as a Weapon of War: The Case of Boko Haram
Veiglová, Lucie ; Kocmanová, Markéta (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Genderově podmíněné násilí během ozbrojených konfliktů není novým fenoménem, ve společnosti se vyskytuje již po mnoho staletí. Největší dopad však zaznamenal až během 20. století, kdy se mu teprve začalo dostávat také značné pozornosti nejen od vědeckých pracovníků, ale také celosvětové veřejnosti. Pozornost se však soustředila pouze na jeho nejznámější a nejběžnější formu - sexuální násilí. Především díky práci feministických vědkyň však byly v druhé polovině 20. století odhaleny i další formy násilí, včetně psychického a fyzického násilí, nucených sňatků, nucených těhotenství či potratů, mrzačení ženských pohlavních orgánů či použití žen jako sebevražedných atentátnic. Tato diplomová práce se věnuje genderově podmíněnému násilí na ženách a dívkách v severovýchodní Nigérii ze strany Boko Haram. Jejím cílem je zjistit, jak skupina Boko Haram ovlivnila míru genderově podmíněného násilí v zemi, zda přinesla nové trendy v tomto jevu a jak ovlivnila životy dotčených žen a dívek. Přitom se práce opírá o teorii strategického znásilnění a feministickou teorii, jejichž kombinace dává prostor pro vysvětlení genderově podmíněného násilí ze strany Boko Haram, které jednak využívá ženy a dívky jako strategické objekty, ale navíc vychází ze silně patriarchální společnosti, kde jsou ženy brány jako podřadné pohlaví.
|
|
|
Gender-based violence against women in Ghana. Perspectives from the University of Ghana
Mufunda, Svodai
Pozadí: Genderově podmíněné násilí (GPN) na ženách je celosvětovou pandemií v oblasti zásahů do lidských práv. Tento typ zneužívání je mezi ženami a dívkami běžný a má nepříznivý dopad na jejich fyzickou pohodu, osobní růst a společenské blaho. GPN na ženách je ovlivněno strukturálními genderovými nerovnostmi a výskyt GPN také prohlubuje genderové nerovnosti. Cíle: Studie si vytyčila za cíl prozkoumat socioekonomický dopad GPN na socioekonomický status žen ve vztahu ke studijním perspektivám optikou studentů magisterského studia oboru sociální práce na Ghanské univerzitě. Cílem studie bylo rovněž vyhodnocení převládajících forem násilí na ženách v Ghaně a identifikace úspěchů, kterých bylo dosaženo v oblasti ochrany žen před GPN, a také posouzení právních rámců a politik, které jsou k dispozici při řešení GPN na ženách. Postupy: Studie použila smíšený výzkumný design a využila primární data, jejichž prostřednictvím respondenti odpovídali na polostrukturované rozhovory nebo dotazníky. Při výběru 98 respondentů pro tuto studii byl použit účelový výběr. Výsledky: Studie ověřila, že GPN páchané na ženách je závažným problémem v oblasti lidských práv a rozvoje, který má pro ženy smrtící ekonomické a sociální dopady. Studie zdůraznila, že IPV je nejrozšířenější formou GPN, kterou ženy v Ghaně trpí. Za jeden z největších úspěchů dosažených při řešení problematiky GPN v Ghaně studie označila zákon o násilí na lidech z roku 2007. I přesto několik překážek včetně špatné vymahatelnosti práva, kulturních předsudků, nedostatku odpovídající infrastruktury a zdrojů a chudoby oslabilo účinnost právních předpisů a institucí upravujících problematiku GPN na ženách v Ghaně, což zároveň brzdí snižování míry GPN na ženách a jeho dopadů na ženy.
|
|
|
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu
Krajíčková, Sabina ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu Abstrakt Tato disertační práce si klade za úkol zanalyzovat právní úpravu na ochranu před domácím násilím, a to jak z mezinárodněprávní perspektivy, tak především z pohledu relevantních evropskoprávních norem. Cílem analýzy těchto předpisů je pak zhodnocení, zda je současná úprava pro oběti násilného jednání dostatečná a zda skutečně nabízí efektivní nástroje k jejich ochraně. Jelikož oběti domácího násilí tvoří převážně ženy, je první kapitola věnována samotné problematice násilí na ženách, a to především s ohledem na specifika genderově podmíněného násilí a jeho projevů zejména v podobě sexuálního násilí, včetně analýzy a aplikace principu souhlasného projevu vůle (affirmative consent) a vražd páchaných z důvodu pohlaví (femicida). Podkladem pro disertační práci byly pro tyto účely mimo jiné výsledky průzkumu v oblasti shromažďování dat o násilí na ženách v jednotlivých členských státech nazvaném Violence against women: an EU-wide survey, který v roce 2012 provedla Agentura pro lidská práva. Zvláštní důraz je kladen na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) včetně popisu okolností její ratifikace a zamyšlení se nad některými ustanoveními, jejichž aplikace může být pro některé ze zavázaných zemí...
|
|
|
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu
Krajíčková, Sabina ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Forejtová, Monika (oponent) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Prevence domácího násilí v evropském a mezinárodním právu Abstrakt Tato disertační práce si klade za úkol zanalyzovat právní úpravu na ochranu před domácím násilím, a to jak z mezinárodněprávní perspektivy, tak především z pohledu relevantních evropskoprávních norem. Cílem analýzy těchto předpisů je pak zhodnocení, zda je současná úprava pro oběti násilného jednání dostatečná a zda skutečně nabízí efektivní nástroje k jejich ochraně. Jelikož oběti domácího násilí tvoří převážně ženy, je první kapitola věnována samotné problematice násilí na ženách, a to především s ohledem na specifika genderově podmíněného násilí a jeho projevů zejména v podobě sexuálního násilí, včetně analýzy a aplikace principu souhlasného projevu vůle (affirmative consent) a vražd páchaných z důvodu pohlaví (femicida). Podkladem pro disertační práci byly pro tyto účely mimo jiné výsledky průzkumu v oblasti shromažďování dat o násilí na ženách v jednotlivých členských státech nazvaném Violence against women: an EU-wide survey, který v roce 2012 provedla Agentura pro lidská práva. Zvláštní důraz je kladen na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám (Istanbulská úmluva) včetně popisu okolností její ratifikace a zamyšlení se nad některými ustanoveními, jejichž aplikace může být pro některé ze zavázaných zemí...
|
|
|
Mediální konstrukce genderově podmíněného násilí ve vybraných španělských médiích
Alvarez Alvarez, Žaneta ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem Mediální konstrukce genderově podmíněného násilí ve vybraných španělských médiích se věnuje tomu, jak španělská média zpracovávají téma genderově podmíněného násilí. Cílem této práce je identifikovat a popsat dominantní interpretační rámce, které španělská média nabízí v souvislosti s tématem genderového násilí. Východiskem této diplomové práce je koncept mediálního rámcování. Výzkumnou metodou je kvalitativní analýza vycházející z postupů zakotvené teorie a využívající otevřeného a axiálního kódování. Výzkumný vzorek tvoří vybraná španělská média. Konkrétně jde o online zpravodajské deníky El País a El Mundo a televizní zpravodajství stanice La 1 a TeleCinco. Výsledkem axiálního kódování je sedm kategorií, skrze které španělská média nabízí problematiku genderově podmíněného násilí.
|
|
|
Rámcování Istanbulské úmluvy ve vybraných českých médiích
Žiláková, Anna ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Předložená diplomová práce s názvem Rámcování Istanbulské úmluvy ve vybraných českých médiích se zabývá způsobem, jakým je v období roku 2018 prezentováno toto téma v tištěných a online médiích. Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí neboli Istanbulská úmluva je dokumentem, jehož přijetím, se i Česká republika zavazuje ke konkrétním krokům v boji s genderově podmíněným násilím na našem území. Cílem této práce je identifikovat a prezentovat konkrétní mediální rámce, které byly užívány v souvislosti s diskuzí ohledně Istanbulské úmluvy a popsat konstrukci aktérů dění okolo tohoto dokumentu. Výzkumný vzorek je tvořen čtyřmi tištěnými médii, konkrétně se jedná o Hospodářské noviny, Lidové noviny, Mladou frontu DNES a Právo a osmi online deníky, mezi kterými jsou aktualne.cz, blesk.cz, denik.cz, eurozpravy.cz, novinky.cz, parlamentnilisty.cz, reflex.cz a seznamzpravy.cz. Pro vlastní výzkum jsou použity kvalitativní metody vycházející z postupů zakotvené teorie. Výsledkem otevřeného a axiálního kódování je devět mediálních rámců vypovídajících o způsobu rámcování Istanbulské úmluvy v českých médiích
|
host ::
RSS.