|
| |
|
| |
|
|
Strukturovaná studia anglického jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze: názory studentů a vyučujících
Piškulová, Jiřina ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Bendl, Stanislav (oponent)
NÁZEV: Strukturovaná studia anglického jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze: názory studentů a vyučujících AUTOR: Bc. Jiřina Piškulová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. RNDr. Hana Voňková, Ph.D. et Ph.D. ABSTRAKT: Následkem Boloňského procesu se pětileté studium učitelství rozdělilo na tři roky bakalářského studia s navazujícími dvěma lety magisterského studia. Cílem této práce je reflektovat změny, které s sebou tato strukturace přinesla, konkrétně ve studiu učitelství anglického jazyka na Katedře anglického jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a předložit výsledky výzkumu názorů vyučujících a studentů na katedře a absolventů oboru. V teoretické části práce je představen Boloňský proces, jeho cíle, vývoj a ohlasy na jeho přijetí v České republice. Je také popsáno, jaké bylo pojetí studia učitelství v České republice před Boloňským procesem. Pro srovnání je uvedena charakteristika systému vzdělávání učitelů ve Spolkové republice Německo. V empirické části jsou pak porovnány studijní plány ještě neděleného studia s těmi současnými. Dále je popsán a vyhodnocen samotný výzkum - dotazníkové šetření, které mj. ukázalo, že respondentům chybí prakticko-didaktické předměty, hodinová dotace na oborové předměty je poměrně nízká, ale počet...
|
|
| |
|
|
Analyze the Bologna Process and European Higher Education Integration from the perspective of Government Network Structure Theory
Fan, Jingyi ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Amini, Chiara (oponent) ; Weiss, Tomáš (oponent)
ABSTRAKTNÍ V roce 1999, Francie, Německo, Spojené království a Itálie společně podepsaly Boloňskou deklaraci a navrhly vytvoření otevřeného evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání. Boloňský proces podporoval integraci vysokoškolského vzdělávání v Evropě a působil proti integraci evropské politiky a ekonomiky. V současné době se k boloňskému procesu připojilo 48 zemí. Vliv Boloňského procesu se vyvinul také z Evropy do dalších zemí v Asii, Africe a Severní Americe. Boloňský proces stanovil na začátku šest cílů: kreditní systém, studijní systém, mobilita studentů, celoživotní učení, zajišťování kvality a evropský výzkumný prostor. Od roku 1999 do roku 2000 dosáhl boloňský proces těchto cílů a navrhl plán pro nové desetiletí. Disertační práce bere rok 2010 jako uzel a rozděluje boloňský proces na politické cíle a politické subjekty prostřednictvím rámce pro analýzu politické sítě a analyzuje korelaci mezi politickými subjekty prostřednictvím neo-funkcionalismu. Výsledek ukazuje, že boloňský proces v příštím desetiletí dále prohloubí své cíle a přiláká další země, aby se připojily v kontextu globalizace. Kvůli rozdílům v ekonomickém a politickém pozadí však bude existovat diferencovaná integrace na základě jejich vlastního pozadí a cílů. Klíčová slova: Boloňský proces; Globalizace; Vysokoškolské vzdělání
|
|
|
Rozdílnost přístupu k výuce cestovního ruchu na VŠE a na MCI
Šetková, Eva ; Jarolímková, Liběna (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Cílem této bakalářské práce je porovnat efektivnost a praktičnost výuky cestovního ruchu na Vysoké škole ekonomické v Praze a na Management Center Innsbruck. Teoretická část práce vymezuje metody vysokoškolské výuky, řeší problematiku sjednocování vysokoškolských programů v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání a také popisuje historii výuky cestovního ruchu na daných vzdělávacích institucích. Na toto téma navazuje praktická část práce. Ta se již zaměřuje na analýzu přijímacího řízení a nabídku předmětů na VŠE a MCI na oboru cestovního ruchu v bakalářském programu. Následně pomocí kvalitativního dotazníku mezi studenty a učiteli je v práci hodnocena celková spokojenost s oborem na daných institucích. Přínosem práce je jak srovnání výuky cestovního ruchu, tak přenesení efektivních prvků do výuky a případný motiv k vylepšení přístupu k výuce cestovního ruchu.
|
|
|
Bildung - historie a perspektivy
Šíma, Jakub ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sycha, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem myšlenkové tradice Bildung, jejími předchůdci i pokračovateli. V první části poskytuje terminologické nástroje k uchopení celé šíře termínu Bildung, který různí autoři používají v různých významech. V druhé části se výklad soustředí na genezi myšlenkové tradice Bildung a její proměny. Tato linie začíná u J. A. Komenského a jeho humanisticky orientovaných názorů, pokračuje přes Kantovy etické a pedagogické myšlenky až k W. von Humboldtovi a J. H. Newmanovi, kteří jsou představeni jako nejvýraznější představitelé myšlenkové tradice Bildung v devatenáctém století. Ve třetí části se zabývám proměnami, které vědění a vzdělanost zažili ve dvacátém století. V této části se práce orientuje na teorie T. W. Adorna a K. P. Liessmanna, kteří ve svých dílech sledují krizi současné podoby vědění.
|
|
|
Strukturovaná studia anglického jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze: názory studentů a vyučujících
Piškulová, Jiřina ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Bendl, Stanislav (oponent)
NÁZEV: Strukturovaná studia anglického jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze: názory studentů a vyučujících AUTOR: Bc. Jiřina Piškulová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. RNDr. Hana Voňková, Ph.D. et Ph.D. ABSTRAKT: Následkem Boloňského procesu se pětileté studium učitelství rozdělilo na tři roky bakalářského studia s navazujícími dvěma lety magisterského studia. Cílem této práce je reflektovat změny, které s sebou tato strukturace přinesla, konkrétně ve studiu učitelství anglického jazyka na Katedře anglického jazyka a literatury na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, a předložit výsledky výzkumu názorů vyučujících a studentů na katedře a absolventů oboru. V teoretické části práce je představen Boloňský proces, jeho cíle, vývoj a ohlasy na jeho přijetí v České republice. Je také popsáno, jaké bylo pojetí studia učitelství v České republice před Boloňským procesem. Pro srovnání je uvedena charakteristika systému vzdělávání učitelů ve Spolkové republice Německo. V empirické části jsou pak porovnány studijní plány ještě neděleného studia s těmi současnými. Dále je popsán a vyhodnocen samotný výzkum - dotazníkové šetření, které mj. ukázalo, že respondentům chybí prakticko-didaktické předměty, hodinová dotace na oborové předměty je poměrně nízká, ale počet...
|
|
| |
|
|
The Criticism of Bologna Process in Germany
Boťová, Kateřina ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce se zabývá německou kritikou evropských vysokoškolských reforem v rámci tzv. boloňského procesu. Mezi tyto reformy patří především rozdělení studia na dva, později tři cykly, zavedení jednotného kreditního systému nebo podpora mobility. Právě Německo představuje stát, kde boloňský proces vyvolal velkou akademickou diskuzi a stal se jedním z předmětů studentských protestů. Práce pojednává jak o kritice jednotlivých cílů a celkového pojetí reforem, tak o kritice jejich implementace v Německu. Zaměřuje se na to, kde leželo těžiště kritiky u pedagogů a kde u studentů. Analyzované období je ohraničeno podpisem Boloňské deklarace roku 1999 a rokem 2010, jež byl původně stanoven za konec procesu. Někteří akademici považovali boloňský proces za nástroj komercializace vysokého školství a odklon od modelu W. v. Humboldta. Většina ale upozorňovala na špatné zavádění reforem a nepochopení stanovených cílů. Podobný postoj zaujímali také studenti. Nejčastěji byly kritizovány nové bakalářské programy kvůli jejich nevhodné koncepci nebo nízké kvóty pro přijetí studentů do následujícího magisterského studia. Studenti zároveň zdůrazňovali nutnost více zohledňovat sociální rozměr reforem, který je podle nich nezbytný pro naplnění cílů boloňského procesu.
|
host ::
RSS.