|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Křížem krážem Nymburkem - edukační program pro základní školy
Ševcová, Markéta ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Sládková, Kateřina (oponent)
Cílem této diplomové práce je sestavit a následně v praxi zrealizovat edukační program zaměřený na historii královského města Nymburka. Edukační program je nazván Křížem krážem Nymburkem aneb Nymburk v proměnách dějin. Cílem této práce je vymyšlené edukační programy vyzkoušet v autentickém prostředí a získat zpětnou vazbu na vytvořené programy od žáků. Diplomová práce se zaměřuje ve své teoretické části na porovnání edukačních programů v okrese Nymburk, jež nabízejí paměťové instituce: Státní okresní archiv Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem, Polabské muzeum Poděbrady, Polabské národopisné muzeum Přerov nad Labem, Městské muzeum Nymburk a zámek Loučeň. Teoretická část se dále věnuje historii královského města Nymburka a vybraným osobnostem, které mají k Nymburku vazbu. Historická data, která popisují historický vývoj města Nymburka jsou poté využita v praktické části, kde jsou prezentovány konkrétní navržené edukační programy, které byly také s žáky realizovány. Praktická část se dělí na další podkapitoly, kde jsou představeny tři části edukačního programu. Jednotlivé části edukačního programu mohou být využity jak samostatně, tak jako ucelený edukační program zaměřený na historii města Nymburka. Ke každému edukačnímu programu jsou vytvořeny tři části - první, která popisuje edukační program,...
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině. Úvahu uzavírá návrh komunitního centra se zaměřením na propojení kultury a pěstování.
|
|
|
Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím
Frank, Lukáš ; Novotný, David Jan (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Diplomová práce Ostře sledované vlaky: od povídky Kain k novele, od novely k oscarovému filmu a k divadelním adaptacím mapuje cestu existenciální povídky Kain Bohumila Hrabala, přes novelu Ostře sledované vlaky, oscarový film stejného názvu až k divadelním adaptacím, které byly zdramatizovány různými lidmi. Do práce je zahrnut i mediální ohlas a porovnání podobnosti knih, filmu a inscenací. První část práce se zabývá teoretickým vymezením literárních žánrů, konkrétně povídky a novely. Ze žurnalistických žánrů je teoreticky popsána recenze a kritika. Definována je filmová a divadelní adaptace a popsána dramatická stavba filmového díla. Druhá část představuje život a dílo spisovatele Bohumila Hrabala a je podrobněji zkoumán jeho osobitý styl psaní. Další části jsou věnovány vždy konkrétnímu médiu, které text nese. Nejprve je analyzován text existenciální povídky Kain, následuje novela Ostře sledované vlaky včetně mediálního ohlasu v dobovém tisku, na tu navazuje oscarový film Ostře sledované vlaky, jehož součástí je i životopis režiséra Jiřího Menzela a kapitola věnovaná samotnému předávání Oscarů. V závěru těchto kapitol je srovnání knižní předlohy s filmem. Jako poslední je popsán vznik divadelní inscenace Ostře sledovaných vlaků, jsou zmíněny všichni autoři dramatizace a divadla, která představení...
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Centrum lokální komunity, reflexe tradice a autonomie
Vaculíková, Klára ; Bindr, Tomáš (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá obnovou kulturní krajiny, pozastavením její degradace a prací s fragmenty původní vesnické zástavby v novém kontextu, který jim dala významná urbánní změna. Cílem je tvorba lokálních center posilujících obdělávání půdy, které je zásadní pro ekosystém kulturní krajiny a paralelní benefity lokální produkce a rekreace pro místní obyvatele Dvě silné polarity - městské centrum a biocentrum - v těsném sousedství vytváří otázku jejich vzájemných vztahů a jejich možných vztahů v budoucnosti. Po připojení vsi Židenice k Brnu roku 1919 a necitlivé sanaci původní návsi a historického centra v 80. letech docházelo nejenom k strukturální proměně sídla, vykořenění vesnice a její kultury, ale ruku v ruce i k proměně a degradaci přilehlé kulturní krajiny, sadů, vinic a polí na židenickém kopci. Také pomocí sepsaných vzpomínek spisovatele Bohumila Hrabala, který se na tomto místě narodil a prožil mnoho let svého života ještě předtím, než byla vesnice městem zdeformována, se nám připomíná důležitost této opomíjené vrstvy sídla a její vztah ke krajině.
|
|
|
Bohumil Hrabal in Russian Translations (with a Focus on the Author's Russian Translation of Harlequin's Millions with Commentary)
Molchan, Maria ; Rubáš, Stanislav (vedoucí práce) ; Vychodilová, Zdeňka (oponent) ; Polyakov, Dmitry (oponent)
Mgr. Ing. Maria Molchan Bohumil Hrabal v ruských překladech Богумил Грабал в русских переводах Bohumil Hrabal in Russian Translations Abstrakt Cílem doktorské práce je provést analýzu existujících překladů děl B. Hrabala do ruštiny, vytvořit adekvátní překlad novely Harlekýnovy miliony B. Hrabala, zpracovat k němu translatologický komentář a zařadit tento překlad do kontextu stávající normy překladu. Práci lze definovat jako empiricko-analytickou. Empirickou část disertace tvoří vůbec první překlad Harlekýnových milionů B. Hrabala do ruštiny, jemuž předchází komplexní teoreticko- empirická translatologická studie. Tato studie má vícevrstvý charakter a skládá se z překladatelsko- kritické analýzy Hrabalova díla v ruštině dle speciálního metodologického vzorce zpracovaného pro účely této práce. Patří do ní také popis normativních aspektů překladu, přehled sekundární literatury o B. Hrabalovi, určení místa autora mezi překlady jiných českých autorů na ruském trhu. Po samotném překladu Harlekýnových milionů následuje podrobná víceúrovňová translatologická analýza překladu novely včetně zkoumání otázky souladu mezi tímto překladem a normou překladu děl B. Hrabala do ruštiny. Tímto se na příkladu velké umělecké literární formy pokoušíme prezentovat komplexní schéma soustavné práce na překladu se zohledněním všech...
|
|
|
Hrabalova Příliš hlučná samota v anglickém překladu
Michalíková, Adéla ; Kalivodová, Eva (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o Hrabalově Příliš hlučné samotě v anglickém překladu a její recepci. Nejprve je stručně popsán Hrabal a jeho tvorba v kontextu tzv. normalizace, s důrazem na novelu Příliš hlučná samota a její tři různé variace. Translatologické analýze předchází pojednání o tom, která z variací textu byla předlohou pro anglický překlad, neboť závěr české Příliš hlučné samoty a závěr anglického překladu se výrazně liší. Příčinu pomohl objasnit francouzský překlad a komentář k němu. Analýza srovnává závěr originálu s anglickým a francouzským překladem, řešení při překladu vlastních jmen a tři vybrané úseky originálu a anglického překladu. V závěru práce je popsána česká a anglická odborná recepce a také neodborné čtenářské hodnocení knihy na internetové stránce Goodreads. Analýza a recepce, respektive zjištěné překladatelské posuny a odlišnosti v recepci jsou hodnoceny z hlediska teorie kulturní manipulace. Hlavním přínosem práce je identifikování předlohy anglického překladu, popis překladatelské metody a zaznamenaných posunů a zhodnocení odlišností českého a anglického čtení Příliš hlučné samoty. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Motiv města ve vybraných prózách Bohumila Hrabala
Tvrdíková, Linda ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
v českém jazyce Práce si klade za cíl stanovit základní charakteristiku motivu města a jeho variování ve vybraných dílech Bohumila Hrabala. Oblastí výzkumu jsou některé prózy povídkových souborů Perlička na dně, Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet a novely Něžný barbar a Příliš hlučná samota. Teoretický podklad práce tvoří publikace zabývající se obecně prostorem v literárních dílech či konkrétně motivem města. Práce se zaměřuje pouze na rozbor textů, jejichž děj se zasazen do prostředí velkoměsta (konkrétně Prahy), stranou pak ponechává ty texty, jejichž dějištěm je menší město (Nymburk, popřípadě Lysá nad Labem). Prózy jsou rozebrány postupně podle data svého prvního vydání, v rámci povídkových souborů pak podle pořadí v povídkovém souboru. Nejprve dochází k detailní analýze konkrétních podob motivu města v jednotlivých dílech, na jejímž základě jsou posléze stanoveny společné prvky těchto podob, a tím i celková charakteristika motivu města v díle Bohumila Hrabala.
|
|
|
"Jesus Kind" Egon Bondy jako inspirace Bohumila Hrabala
Marek, Jakub ; Schmarc, Vít (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Egona Bondyho na Bohumila Hrabala. Nejprve nastiňuje jejich vzájemný vztah, který byl velmi přátelský a který probíhal zejména v padesátých letech dvacátého století, v další části pak představuje ve dvou rovinách vliv Egona Bondyho na literární tvorbu Bohumila Hrabala. První rovinou je zde míněn vliv Bondyho koncepce totálního realismu na rané Hrabalovy texty (viz především povídka Jarmilka, dále pak např. povídka Blitzkrieg či textová koláž Mrtvomat), druhá rovina pak představuje Hrabalovo využití Egona Bondyho jakožto literární postavy (např. v povídce Zamilovaná či v próze Něžný barbar). V první řadě se tedy práce věnuje vzniku a rozšiřování bondyovské mytologie tak, jak ji zpracoval Hrabal ve svých prózách a básních. Přitom se pokouší odkazovat i na díla dalších autorů, v nichž se Bondyho postava vyskytuje také, a porovnat je s texty Hrabalovými. Dále pak práce mapuje Hrabalovu inspiraci Bondyho básnickou metodou totálního realismu, která mu posloužila jako vhodný nástroj uchopení "odcizené" skutečnosti padesátých let.
|
|
|
Libeň Bohumila Hrabala
Zavadilová, Veronika ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Michaela (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabývala částí Prahy 8 - Libní, a to v kontextu života a díla spisovatele Bohumila Hrabala. Pokusila jsem se ukázat Libeň takovou, jaká byla ve dvacátém století, tedy v době, kdy v ní slavný spisovatel žil. Nejprve jsem se věnovala životu Bohumila Hrabala a Libni v jeho díle, následně jsem nastínila její historii. V hlavní části jsem se snažila ukázat konkrétní místa Libně, na která se Bohumil Hrabal za svého života sám vydával a která měl rád. Jednalo se především o okolí Libeňského zámku, rozmanité libeňské kopce a výhledy, okolí řeky Vltavy, potoka Rokytky a v neposlední řadě o prostředí libeňských hospod. Jako celek práce ukazuje atmosféru Libně minulého století zejména v souvislosti s Hrabalovou trilogií Svatby v domě.
|
host ::
RSS.