|
|
Kreativní třída v Praze
Hurtová, Anna ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Kreativní třída v Praze Abstrakt Cílem této práce je vymezit městské části Prahy, které vykazují vyšší podíl kreativní třídy. Dalším cílem je pojmenovat důvody tohoto jevu. Výzkum byl proveden kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Kvantitativní přístup spočíval v analýze dat Sčítání lidu, domů a bytů 2011, těžištěm kvalitativní části bylo vedení strukturovaných rozhovorů se zástupci kreativní třídy žijícími v Praze 7. To bylo doplněno zúčastněným pozorováním a neformálními rozhovory. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejvyšší výskyt kreativní třídy vykazují městské části v centru Prahy a k němu přilehlé. Periferní oblasti jsou výjimkou. Příčinou tohoto jevu ve zkoumané oblasti byla blízkost centra města, městská zeleň a místní komunita. Sledovaná cílová skupina potvrdila, že výběr lokality místa bydliště způsobil to, že začali mnohem méně využívat další městské části. Klíčová slova: kreativita, kreativní třída, kultura, kreativní index, inovace, Praha
|
|
|
Vývoj veřejného prostoru ne-heterosexuálních lidí v Česku: Praha jako "queer" metropole?
Sak, Jan ; Pitoňák, Michal (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výzkumem vývoje prostorové organizace českých ne- heterosexuálních lidí, studiem veřejných socializačních možností této skupiny v Praze od počátku socialismu do současnosti a otázkou, jakým směrem se Praha jako "gay metropole" vyvíjí v současnosti. Výzkumná část práce se opírá o sekundární geografickou obsahovou analýzu dostupné literatury a dat vycházejících především z tzv. metody orální historie. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že největším milníkem v tomto vývoji byl rok 1989 a tím i rapidní nárůst socializačních možností ne-heterosexuálů v 90. letech. Tento rychlý vývoj v současnosti z Prahy vytváří metropoli nabízející množství gay a lesbického vyžití, která je schopná konkurovat jiným západoevropským velkoměstům. klíčová slova: ne-heterosexuální, homosexuál, gay, lesba, queer, Praha, socialismus, veřejný prostor, heteronormativita
|
|
| |
|
|
Znělost v češtině německých mluvčích
Pospíšilová, Lucie ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností češtiny německých mluvčích, konkrétně problematikou znělostí obstruentů. Jejich fonologická znělost je v češtině a němčině realizována odlišnými způsoby a asimilace znělosti se řídí rozdílnými principy. Výslovnost je ve výuce často podceňována. Cílem této práce je zjistit nejčastější chyby a navrhnout způsoby ke zlepšení výuky této problematiky. K tomu jsem pečlivým poslechem analyzovala 20 čtených projevů mluvčích, jejichž mateřštinou je němčina. Také jsem provedla srovnání učebnic z hlediska toho, jak se věnují výuce výslovnosti. Nejvíce problémů jsem zjistila v asimilaci znělosti přes hranice slabik a slov. Přínosem pro učitele češtiny jako cizího jazyka by mělo být shrnutí problémů s výslovností německých mluvčích a vytvořené materiály, které je možné zařadit do výuky.
|
|
|
Prostorové aspekty každodenního života
Pospíšilová, Lucie
Studium každodenního života získává v dnešní diferencované společnosti nový rozměr. Za posledních několik desítek let došlo k významným proměnám časových a prostorových vztahů, které dnes nabývají mnoha různých podob, z nichž některé jsou relativně novými fenomény (např. virtuální vztahy). Společnost se diferencuje také sociálně a kulturně. Na jednom místě se dnes střetávají každodenní životy lidí s různými postoji a hodnotami, zvyky a způsoby chování, lidí odlišných životních stylů. Tyto skutečnosti ukazují na důležitost výzkumu každodenního života, který je rutinní a samozřejmý pro člověka nebo skupinu lidí v daném prostoru a čase, ale jinak je proměnlivým a diferencovaným jevem. Zároveň vyvstávají v kontextu soudobých proměn společnosti nové otázky, které vybízejí k revizi definic každodenního života a k hledání nových metod výzkumu. Tato dizertační práce se snaží nalézt pozici geografie ve výzkumu každodenního života a přispět tak k formování geografické subdisciplíny, která zatím není plně rozvinuta. Reaguje na přístupy ovlivněné geografií času, které mají tendenci redukovat každodenní život lidí na cestu časoprostorem a vytvářet modely lidského chování a snaží se je "oživit" pomocí konceptů, které reflektují subjektivní vnímání a prožívání jednotlivců a atmosféru míst. Každodenní život lidí...
|
|
|
Fenomén lesních mateřských škol: případová studie na Praze 6
Vostradovská, Barbora ; Jíchová, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá lesními mateřskými školami, které představují alternativu ke klasickým mateřským školám a lze je považovat za nový institucionální fenomén v oblasti předškolního vzdělávání. Téma je zasazeno do teoretického rámce geografie času a mobility, důraz je kladen na koncept omezení. Případová studie realizovaná na Praze 6 porovnává uživatele (rodiče) lesní mateřské školy a klasické mateřské školy. Sleduje rozdílnost prostorové denní mobility - dojížďky a odlišné sociálně demografické charakteristiky uživatelů obou typů zařízení. Při terénním šetření v předškolních zařízeních byly využity techniky sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů a dotazníků. Případová studie potvrdila, že rozdíly mezi uživateli existují a nejvíce se projevují v ochotě dojíždět na větší vzdálenost a jejich vztahu k ochraně životního prostředí. Klíčová slova: lesní mateřská škola - mateřská škola - dojížďka - uživatelé - Praha 6
|
|
|
Význam časového systému pro zdraví člověka
Pospíšilová, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cirkadiánní systém vznikl jako adaptace na cyklicky se opakující změny podmínek pro život na Zemi, především střídání světla a tmy s periodou solárního dne. Rytmický signál vzniká v organismu na buněčné úrovni díky rytmickému spínání hodinových genů a jejich proteinových produktů. Suprachiasmatická jádra (SCN) v hypothalamu jsou hlavním cirkadiánním oscilátorem savců a řídí denní cykly fyziologických a behaviorálních procesů. V periferních tkáních fungují lokální oscilátory, které jsou neuroendokrinními signály ze SCN synchronizovány k denní době a k sobě navzájem. Pro správnou funkci organismu je nutná vzájemná synchronizace všech složek cirkadiánního systému. Nejdůležitějším synchronizátorem systému s denní dobou je světlo působící na SCN přes retinu. U některých nevidomých je vnímání světla v retině narušeno a proto nemohou být světlem synchronizováni. SCN řídí rytmické uvolňování hormonu melatoninu z epifýzy. Tento hormon zprostředkovává informaci o denní době dalším tkáním, které nejsou na světlo citlivé. Cirkadiánní systém časově řídí řadu dalších procesů, včetně cyklu buněčného dělení. Zdá se, že jednou z příčin některých nádorových onemocnění může být narušení této časové regulace. V lidské populaci byla zjištěna různá exprese a polymorfismy hodinových genů. Na základě rozšiřujících se poznatků o...
|
|
|
Časoprostorové aspekty vzniku "edge cities" v Pražském městském regionu
Beneš, Jan ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Novák, Jakub (oponent)
Fenomén edge city má své kořeny v amerických metropolitních oblastech. V současnosti se podobné městské formy rovněž nachází i v jiných vyspělých městech. Transformace odehrávající se v post-socialistických metropolích od počátku 90. let zapříčinily vznik nových socio-prostorových forem v suburbánní oblasti Pražského městského regionu. Případová studie komerčního areálu Čestlice-Průhonice poukazuje na nově vytvořené koncentrace rozvinutých služeb v prostoru pražského suburbia, což má za následek vyšší výskyt populace a dopravy během dne. Hlavním cílem této práce je nalézt časovou dimenzi vnějších prostorových vazeb komerčního areálu pomocí analýzy denního rytmu dopravy. Jako nástroj k tomu využívá metody přímého pozorování projíždějících vozidel a jejich registračních značek. Výzkumem byla dokázána regionální významnost tohoto areálu. V této bakalářské práci je čtenáři ukázáno, že nové socio-prostorové formy v pražském suburbiu jsou důležitým předmětem dalšího studia geografie. Klíčová slova: edge city, komerční suburbanizace, denní rytmus, doprava
|
|
|
Lokalizační faktory nákupních center: případová studie nákupních center v Praze
Hladík, Zdeněk ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Lokalizace ekonomických aktivit je v odborné literatuře velice často a dlouhodobě diskutovaná otázka. Zejména určení lokalizačních faktorů pro maloobchodní jednotky v tak komplexním prostředí, jako je metropolitní Praha, je velice komplikovaný proces. Rozdíl v řádu i několika desítek metrů může rozhodnout o celém úspěchu či neúspěchu daného nákupního centra. V první části práce je tak uvedena a diskutována celá řada studií a metod s rozdílnými přístupy k určení této lokality. Výsledky práce ukazují na snahu zákazníků o minimalizaci času a námahy vynaložené na nakupování, jejímž odrazem je právě důraz na dostupnost stanice metra jako hlavního lokalizačního faktoru v pražském prostředí. Avšak nejen samotná lokalizace, ale také preference zákazníků určitého marketingového mixu a charakteristik center ovlivňují jejich úspěšnost. Klíčová slova: nákupní centrum, lokalizační faktory, Praha, metro, dostupnost
|
|
|
Prostorové aspekty každodenního života
Pospíšilová, Lucie ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Illner, Michal (oponent)
Studium každodenního života získává v dnešní diferencované společnosti nový rozměr. Za posledních několik desítek let došlo k významným proměnám časových a prostorových vztahů, které dnes nabývají mnoha různých podob, z nichž některé jsou relativně novými fenomény (např. virtuální vztahy). Společnost se diferencuje také sociálně a kulturně. Na jednom místě se dnes střetávají každodenní životy lidí s různými postoji a hodnotami, zvyky a způsoby chování, lidí odlišných životních stylů. Tyto skutečnosti ukazují na důležitost výzkumu každodenního života, který je rutinní a samozřejmý pro člověka nebo skupinu lidí v daném prostoru a čase, ale jinak je proměnlivým a diferencovaným jevem. Zároveň vyvstávají v kontextu soudobých proměn společnosti nové otázky, které vybízejí k revizi definic každodenního života a k hledání nových metod výzkumu. Tato dizertační práce se snaží nalézt pozici geografie ve výzkumu každodenního života a přispět tak k formování geografické subdisciplíny, která zatím není plně rozvinuta. Reaguje na přístupy ovlivněné geografií času, které mají tendenci redukovat každodenní život lidí na cestu časoprostorem a vytvářet modely lidského chování a snaží se je "oživit" pomocí konceptů, které reflektují subjektivní vnímání a prožívání jednotlivců a atmosféru míst. Každodenní život lidí...
|
host ::
RSS.