|
|
Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech
Krahulcová, Zuzana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Rigorózní práce "Integrace a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech" se zabývá průběhem integrace vyhnanců v politické oblasti a jejich působením v hesenském politickém životě v padesátých letech. První část práce pojednává o postavení vyhnanců po jejich příchodu do Hesenska a počátcích jejich politické integrace v podobě vyhnaneckých svazů, krajanských sdružení a prvních stranickopolitických vyhnaneckých organizací. Práce se poté soustředí na roli a působení vyhnanců v hesenské politice v 50. letech se zřetelem na hesenský Svaz vyhnaných a zneprávněných (BHE) a politickou reprezentaci vyhnanců v hesenském zemském sněmu a nastiňuje na příkladu vybraných parlamentních diskuzí a zákonodárných procesů postoje jednotlivých politických stran k záležitostem, jež měly bezprostřední vliv na životní situaci a postavení vyhnanců v Hesensku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Útěk pronásledovaných židů z Vídně v roce 1942.
Kordová, Magdalena ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Rigorózní práce "Útěk pronásledovaných židů z Vídně v roce 1942. Interpretativní komentář deníku" pojednává o útěku dvojice židovské ženy a muže přes Alpy do Itálie. Práce má dvě základní roviny: zabývá se fenoménem uprchlictví a zpracovává autobiografický pramen, deník. Různost prostředí, ve kterých se děj deníku odehrává, vedla k důkladnému promyšlení všech možností sběru pramenů a způsobů verifikace deníku. Používá jak archivních dokumentů, tak i tištěných pramenů a artefaktů. Deník je nutno vidět jako pramen, který zaznamenává jednak událost samotnou a dále pak ukazuje, jak událost vnímal člověk, který ji prožíval. Tento interpretativní komentář představuje nejen doposud neznámou trasu ilegálního přechodu přes rakousko-italskou hranici, ale ukazuje i vztah muže a ženy v mezních podmínkách a rozdílné prožívání války v různých prostředích. Ukazuje, že pojem emigrace není ve všech případech opuštění země přesný, především pokud se jedná o nelegální opuštění země, o útěk. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přistěhovalectví a velkoměsto: Politika integrace imigrantů v Berlíně a Vídni 1971-2011
Dimitrov, Michal ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent) ; Zimmermann, Volker (oponent)
Disertační práce srovnává a interpretuje vývoj lokálních integračních politik (Západního) Berlína a Vídně v letech 1971-2011 na pozadí proměny Německa a Rakouska z etnicky homogenních států v multikulturní země. Obě metropole nejprve balancovaly mezi odmítáním trvalého začlenění přistěhovalců ("dočasná integrace") a selekcí vybraných cizinců vhodných pro integraci, později hledaly rovnováhu mezi tradičním konceptem asimilace a modernějším multikulturalistickým přístupem a v posledním desetiletí se přihlásily k politice rozmanitosti ve více či méně těsné vazbě na koncept interkulturalismu. Tento vývoj však neprobíhal v obou městech, která v základním vymezení představují podobné případy, zcela přímočaře a současně, a to zejména v první fázi před migrační krizí na přelomu 80. a 90. let 20. století. Pozornost je v práci věnována především dvěma otázkám: proč došlo k rozvoji lokální integrační politiky v (Západním) Berlíně výrazně dříve než ve Vídni a proč města na počátku nového století začala podporovat politiku rozmanitosti. Komparativní rámec odvozený z metody kontrastu kontextů interpretuje vývoj lokálních integračních politik v kontextu národního a nadnárodního politického systému, lokálních politických konstelací, reakcí většinové společnosti na imigraci, významu přistěhovalectví pro hospodářský...
|
|
|
Židovská komunita v Praze 1945-1948
Wienerová, Sára ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je židovská komunita žijící v Praze v letech 1945-1948. Specificky je kladen důraz na průběh a legislativní úpravy poválečných restitucí, ale také na průběh a legislativní úpravy s tím souvisejícího samotného zabírání židovského majetku před začátkem druhé světové války a během ní. V rámci poválečné restituční praxe je zkoumána specifická a významná role jednotlivých židovských institucí na podobu a průběh těchto restitucí. Jde především o pražské židovské muzeum a pražskou židovskou náboženskou obec s klíčovými židovskými osobnostmi jakožto svými reprezentanty. Obsáhle jsou tematizovány obtíže spojené s restituční praxí a jsou následně zasazovány do dobového kontextu. V práci je kladen důraz na specifickou podobu českého antisemitismu, který vyplývá ze spojování židovské menšiny s menšinou německou. Zmíněné obtíže v restituční praxi jsou pak vnímány v kontextu přežívajícího antisemitismu. Hlavními zdroji diplomové práce jsou archivní výtisky časopisu Rady židovských náboženských obcí. Věstník, jakož i další archivní materiály, které jsou zařazeny do dobového kontextu na základě rozsáhlé odborné literatury k tématu. Klíčová slova: Židé, restituce, náboženské organizace, druhá světová válka, poválečné Československo, antisemitismus
|
|
|
Nacistická kulturní politika v Düsseldorfu 1933-1945
Mikulová, Soňa ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelánová, Anita (oponent)
Snaha pochopit, jakým způsobem bylo umění podřizováno a využíváno nacistickou mocí, kdo se na tomto procesu podílel a co tím sledoval, stála na počátku této práce. Vzhledem k širokému záběru takového zkoumání však bylo nutné omezit se nejen tematicky, ale i zeměpisně na určitý region. Tímto se předmět mého bádání zároveň rozšířil o další rozměr, a sice o regionální charakter nacistické kulturní politiky a její vztah k centrální politice "Třetí říše". Volba Düsseldorfu, jakožto rámce zkoumání kulturněpolitických událostí let 1933 až 1945, nebyla náhodná. Od 18. století se Düsseldorf těšil velmi příznivému uměleckému klimatu. Sídlo jedné ze tří pruských uměleckých akademií se na počátku 19. století proslavilo tzv. Düsseldorfskou malířskou školou (1826), založenou ředitelem akademie Wilhelmem von Schadowem. Vzkvétající výtvarné umění působilo blahodárně i na jiné umělecké oblasti jako divadlo, hudbu a literaturu. V rodném městě Heinricha Heineho žila a tvořila řada mezinárodně uznávaných osobností, mezi nimi Robert a Clara Schumannovi a Felix Mendelsohn- Bartholdy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Architektura pražských finančních ústavů do roku 1939 v evropském kontextu
Šamšulová, Kateřina ; Altová, Blanka (vedoucí práce) ; Pešek, Jiří (oponent)
V předložené diplomové práci se zabývám architekturou pražských finančních ústavů - bank, spořitelen a pojišťoven - od poloviny 19. století, tedy od realizace prvního reprezentativního sídla peněžního ústavu v Praze, do roku 1939. Soustředila jsem se na stavby v oblasti Nového Města Pražského v katastrálním území Prahy 1, v níž ve zkoumaném období došlo k největší koncentraci budov finančních ústavů v Praze. Ve své diplomové práci se snažím evidovat a interpretovat jednotlivé stavby v historických, ekonomických a politických souvislostech v rámci zemského a státního celku habsburské monarchie, posléze i Československé republiky; a také v kontextu urbanistického a širšího architektonického vývoje v Praze a Evropě. Klíčová slova: Architektura, urbanismus, banky, spořitelny, pojišťovny, 19. a 20. století, Praha, Čechy, Československo, historizující slohy, secese, kubismus, novoklasicismus, funkcionalismus.
|
|
|
Vláda Jagellonců na českém území z pohledu učebnic 1918 až 1938
Menšík, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Tuček, Jan (oponent)
Diplomová práce nazvaná Vláda Jagellonců na českém území z pohledu učebnic 1918-1938, pozoruje proměnu historického faktu údajů období vlády Jagellonců v českých a polských učebnicích, pocházejících z let 1918-1938. Národní a sociálně-politické hledisko vzniku obou států po roce 1918, je základem k pozorování a komparaci obsahu prezentované dějepisné látky. Práce se zaměřuje na diferenci prezentace a vliv doby na úpravy obsahu textu dějepisných učebnic. Struktura diplomové práce spočívá v představení historického úseku vlády Jagellonců s následným porovnáním obsahu historické tématiky dobových Polských a Československých učebnic dějepisu. V neposlední řadě tato práce ukazuje také rozsah působení politických poměrů na transformaci historiografie a narace obsahu učebnic dějepisu v oblasti zkoumaného období. Klíčová slova: Učebnice dějepisu, narace, komparace, historiografie, transformace.
|
|
|
Výchovně vzdělávací systém ve školách Tomáše Bati.
Symerská, Ilona ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Nešpor, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce s názvem Výchovně vzdělávací systém ve školách Tomáše Bati se zabývá podnikovým a odborným vzděláváním zavedeným od dvacátých let minulého století firmou Baťa ve Zlíně. Baťův vzdělávací systém je popsán v tehdejším hospodářském a sociálním kontextu a jsou rozebrány demografické, hospodářské, podnikové, geografické a technické faktory, které se ukázaly jako klíčové pro jeho vznik. Diplomová práce dále identifikovala ideové zdroje podnikového vzdělávání - tj. podnikové edukační systémy v USA (provozované ve firmách Henryho Forda a Miltona Herscheye) a zaměřila se na důvody úspěšného přenosu těchto zámořských vzorů do prostředí tehdejšího Československa. Práce také analyzuje hlavní cíle, které zavedením podnikového vzdělávání firmy sledují. Práce se dále věnuje jednotlivým druhům Baťových škol, popisuje jejich genezi a vztah ke státnímu vzdělávacímu systému. Podrobněji je rozebrán vývoj pokusného školství na Zlínsku a jeho organizace včetně programů výuky. Součástí práce je rovněž analýza Baťova sociálního programu, který se dotkl veškerých odvětví a činností, ve kterých se Tomáš Baťa v průběhu svého život angažoval. Klíčová slova: podnikové vzdělávání, odborné vzdělávání, edukační systém, Baťovo školství, pokusné školství, Tomáš Baťa, Baťova škola práce, Masarykova pokusná...
|
|
|
Posluchačky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 192021 a 1938/39
Zilvarová, Věra ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Diplomová práce Posluchačky Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v akademickém roce 1920/21 a 1938/39 se zabývá srovnáním profilu studentek z řady hledisek. Práce si všímá nárůstu počtu posluchaček, jejich sociálního statusu, geografického, náboženského, věkového a národnostního profilu. Sleduje také profil úspěšnosti studentek. Práce současně pojednává o vývoji ženské vzdělanosti období 19. a počátku 20. století, konkrétně do konce První republiky. Zohledněn je rovněž vývoj ženského feministického hnutí, jež od 19. století usilovalo především o právo žen na vzdělání a na profesní uplatnění ve všech oblastech, které byly do té doby vymezeny jen mužům. Jedna z kapitol se rovněž zabývá pronikáním žen do vědecké sféry. Důležitou oblastí práce je také přiblížení organizace dívčího středního vzdělávání v českých zemích v období druhé poloviny 19. století a v meziválečném období. Podrobněji bylo v práci charakterizováno studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v období 20. a 30. let 20. století. Výsledky empirického výzkumu byly v mnohých oblastech doplněny o údaje ilustrující celkový obraz studentů Univerzity Karlovy v Praze. V závěrečné kapitole je ze získaných dat provedena komparace údajů z obou sledovaných období. Práce by měla odpovědět na otázku: Jaký je profil nejtypičtější...
|
|
|
Příčiny studentského protestního hnutí ve Spolkové republice Německo v 60. letech 20. století
Renner, Tomáš ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Valenta, Martin (oponent) ; Pažout, Jaroslav (oponent)
Autor disertačni prace se zabyva přičinami a duchovnimi zdroji studentskeho protestniho hnuti ve Spolkove republice Německo v 60. letech 20. stoleti. S pomoci metodologie dějin myšleni představuje dva společenske koncepty v povalečne Spolkove republice Německo. Myšlenka "formovane společnosti" ma původ v intelektualnich kruzich v okoli kancleře Ludwiga Erharda. Jeji duchovni kořeny lze nalezt ve zkušenosti ekonomickeho a politickeho padu Vymarske republiky a naslednem devastujicim konfliktu 2. světove valky. Myšlenka "dlouheho pochodu institucemi" byla formulovana studentskymi vůdci v protestnim hnuti konce 60. let dvacateho stoleti pote, co nedošlo k marxisticke revoluci v zapadni Evropě. Ačkoli oba společenske koncepty ztratily přitažlivost v dalšim vyvoji Spolkove republiky Německo, stale zůstavaji důležitym intelektualnim přispěvkem k modernizaci povalečne zapadoněmecke společnosti a současně odpovědi po ideovych přičinach studentskeho protestniho hnuti.
|
host ::
RSS.