|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961
Dohnalová, Kristýna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Bakalářská práce Autor: Kristýna Dohnalová Léta obnovy: rozdílnost přístupů k urbanistické strategii v Západním a východním Berlíně v letech 1945-1961 Abstrakt Tématem této bakalářské práce je rozdílnost urbanistických strategií Západního a východního Berlína od konce druhé světové války do roku 1961, kdy došlo stavbou Berlínské zdi k faktickému rozdělení města. Dané rozmezí let 1945 až 1961 se neslo v duchu poválečné znovuvýstavby městské struktury Berlína. Období, které je předmětem zkoumání, se člení do časově vymezených fází, z nichž každá byla charakteristická jiným urbanistickým přístupem, a to jak ve východní, tak v západní části; od roku 1948, kdy došlo k politickému rozdělení města, mluvíme již o Západním a východním Berlíně. Práce se ve svém teoretickém oddílu zaměřuje na nejvýraznější urbanistické principy uplatňované oběma částmi města v průběhu vymezeného období. Skrze podrobné zkoumání jednotlivých urbanistických koncepcí se práce ve své praktické části zabývá rozdíly mezi oběma architektonickými přístupy a srovnává měnící se západoberlínské a východoberlínské urbanistické strategie. Dochází k závěru, že obě politiky rozvoje města se významně lišily. Tato rozdílnost byla způsobena geopolitickou příslušností k východnímu či západnímu bloku a odlišnými sférami vlivu. Diferenciace tedy souvisela...
|
|
| |
|
| |
|
|
Cesta k Pražské smlouvě
Mentlík, Petr ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá okolnostmi, za nichž byla na počátku 70. let 20. století vyjednávána a uzavřena Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo označovaná jako Pražská smlouva. Těžiště práce představuje kapitola Cesta k Pražské smlouvě, která obsahuje jednak analýzu vyjednávání o textu Pražské smlouvy, při němž byla největší překážkou neshoda o povaze neplatnosti Mnichovské dohody, ale i otázky kolem závaznosti některých ustanovení smlouvy pro Západní Berlín, a dále se pak věnuje vlastnímu podpisu smlouvy v Praze v prosinci 1973 a konečně i procesu ratifikace smlouvy v obou státech. Rozbor procesu ratifikace spočívajícího zejména v projednávání smlouvy v zákonodárných sborech obou států je založen především na primárních pramenech, tedy parlamentních tiscích a stenoprotokolech. Komplikované bylo projednávání zejména ve Spolkové republice, kdy proti smlouvě vystupovali poslanci opoziční CDU/CSU ve Spolkovém sněmu a Spolková rada se dokonce dvakrát vyslovila proti schválení smlouvy. Ve Federálním shromáždění ČSSR byla smlouva schválena jednohlasně, nicméně vystoupení jednotlivých poslanců bylo využito především k proklamaci vlastního výkladu některých ustanovení smlouvy. Lze konstatovat, že uzavření Pražské smlouvy byl...
|
|
|
Německo jako "rozpolcený aktér" na příkladu projektu Nord Stream
Bundová, Klára ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá vnější energetickou politikou Německa se zaměřením na německo-ruskou energetickou spolupráci a projekty Nord Stream I a II. Cílem práce je hledat rozporuplnosti v německém jednání na příkladu daného projektu, ve kterém se prolínají strategické zájmy na straně jedné a hodnoty na straně druhé. Práce proto pracuje s konceptem Jakuba Eberleho, který označuje Německo za tzv. "dividual actor" (v češtině jako rozpolcený aktér). Tento koncept umožňuje pracovat se zmíněnými rozporuplnostmi a hledá v německé politice znaky "geo-economic power" (upřednostnění strategických a především obchodních zájmů) a naopak také znaky "civilian power" (spíše hodnotová politika). Práce si tak klade za cíl přispět k debatě o rolích německé zahraniční politiky. Mimo to je také analyzována německá vnitřní energetická politika, která vytváří východiska pro energetickou politiku vnější. Práce je zaměřena především na zemní plyn a jeho význam v německém energetickém mixu a také na míru závislosti na jeho dovozu. Zvláštní důraz je pak kladen na import této energetické suroviny a již zmíněné přepravní trasy - plynovody Nord Stream I a II. Práce si dále klade za cíl přispět také k výzkumu německo-ruských vztahů, jimž je věnován značný prostor. Kromě energetické spolupráce je analyzován také obecný...
|
|
|
Poststalinský otřes v NDR - příčiny lidového povstání v červnu 1953
Partynglová, Daniela ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Bakalářská práce Poststalinský otřes v NDR - příčiny lidového povstání v červnu 1953 se věnuje příčinám potlačeného lidového povstání, ke kterému došlo v červnu 1953 v Německé demokratické republice (NDR), jednotlivé kapitoly práce sledují vývoj a mezinárodní postavení sovětské okupační zóny a NDR od konce 2. světové války až po léto 1953 s cílem analyzovat možné důvody, které vedly k nespokojenosti obyvatel NDR a vypuknutí povstání, pozornost je věnována též bezprostřední reflexi a interpretaci události i jejích příčin z pohledu Západ- Východ v kontextu s mezinárodní situací a studenou válkou. Na Západě a ve Spolkové republice Německo (SRN) byl zdůrazňován širší polický rozměr a odpor vůči prosovětskému systému jako takovému a touhou po svobodě a demokracii. Ve východním bloku byla událost označována za fašistický puč organizovaný Západem. Práce dochází k závěru, že základní pohnutkou k protestům východních Němců a následnému povstání byly především bezprostřední dopady politiky východoněmeckého vedení, tedy postupné omezování základních svobod a zhoršené ekonomické i sociální podmínky.
|
|
|
Odsun Němců ze Šternberka a jeho vliv na šternberské hospodářství
Zajíc, Marek ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Abstrakt/Anotace Tématem této bakalářské práce je vliv odsunu Němců ze Šternberka na tamní hospodářství po roce 1945. Práce se zabývá jednak stavem šternberského hospodářství před odsunem, jednak jeho vývojem po výše uvedeném roce. V práci jsou uvedeny statistické údaje o původním složení obyvatelstva a dále počtu živností a řemesel. Dále jsou představeni největší zaměstnavatelé ve městě i regionu. V jednotlivých kapitolách je rovněž uvedeno, že transformace hospodářství nebyla výhradní záležitostí roku 1945, ale docházelo k ní v různých odvětvích postupně. Prameny, s nimiž jsem při psaní textu pracoval, jsou důkazem toho, že charakter šternberského regionu byl ještě několik desítek let nazpět úplně jiným než dnes. Prostřednictvím archivních materiálů uložených v současnosti v Olomouci lze vytvořit ucelený obraz toho, jak probíhal odsun šternberských Němců na konci druhé světové války. Z části vybraných zdrojů je rovněž patrné, že Šternberk a severomoravský region byl následně osidlován rovněž repatrianty. Cílem této práce je seznámit veřejnost s dochovanými prameny, které poskytují náhled do tehdejšího dění v severomoravském regionu.
|
host ::
RSS.