|
|
Souvislosti spánkové deprivace v životě adolescentů
Doležalová, Pavlína ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Panenková, Erika (oponent)
Východiskem práce je pojem spánková deprivace. Práce se konkrétně zabývá jejím dopadem na život v adolescentním věku. V teoretické části práce analyzuje výsledky vědeckých studií, které se zabývaly souvislostí mezi spánkovou deprivací a kognitivními procesy, jako například myšlením, pamětí či rozhodováním. Práce bude obsahovat stručný nástin spánku jakožto objektivního fyziologického procesu, dále vymezí definici spánkové deprivace a krátce rozebere důležitost dospívání. Jádro práce tvoří vlivy, rizika a praktické dopady nedostatku spánku na každodenní fungování nejen mladistvých osob. Závěr práce se bude soustředit na možné způsoby, jak minimalizovat dopady spánkové deprivace. V empirické části práce předkládá zpracování konkrétního návrhu výzkumného designu, který se zabývá dílčím problémem vyplývajícím z obecné části práce. Klíčová slova: Spánek, deprivace, adolescenti, kognitivní funkce
|
|
|
Perception of criminal activities by patients of Ordered protective treatment
Nichtová, Andrea ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Duševná porucha a trestná činnosť je neustále aktuálna téma vďaka vysokej medializácii trestných činov pacientov, ktorá podporuje ich stigmatizáciu. Cieľom práce bolo zmapovanie pohľadu pacienta na svoju trestnú činnosť. Popísali sme proces trestnoprávneho konania s duševne chorých páchateľom a ochranné opatrenia. Venovali sme sa vybraným aspektom vnímania trestnej činnosti - motivácii, atribúcii viny, sebaobrazu a trestu. Popísali sme duševné poruchy v psychiatrickej ochrannej liečbe a ich forenzný význam. Pre účely výskumu sme využili kvalitatívnu analýzu pološtruktúrovaného rozhovoru, metódu koláča viny, zdravotné záznamy a súdnoznalecké posudky. Vzorku tvorilo 16 pacientov nariadenej psychiatrickej ochrannej liečby v Psychiatrickej nemocnici Bohnice, Praha, Česká republika. Získané výsledky sú rôznorodé a zodpovedajú vysokej heterogenite výskumného súboru. Za najdôležitejšie výsledky práce považujeme potvrdenie názoru, že nielen duševná porucha, ale aj ďalšie faktory ako osobnosť, užitie návykových látok alebo nízka kontrola impulzov, sa podieľajú na vzniku trestnej činnosti a pacienti si toho sú vedomí a nevysvetľujú svoju trestnú činnosť len v rámci duševnej poruchy. Práca poukazuje na využívanie množstva obranných mechanizmov u pacientov s cieľom vyrovnať sa s pocitmi viny a zachovania...
|
|
|
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
|
|
|
Ověření konvergentní a diskriminační validity české verze dotazníku Self-compassion Scale.
Reichová, Anna ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Cílem této práce je představení soucitu k sobě - zdravého a podpůrného sebevztahu, který by mohl být dosažitelnější než bezpodmínečné sebepřijetí a obnášet méně nevýhod než vysoká sebeúcta. Teoretická část popisuje koncept soucitu k sobě, porovnává jej s příbuznými konstrukty, nastiňuje jeho aplikační oblasti, uvádí související psychometrické metody (SCS, SCS-SF, FoSC) a popisuje do češtiny přeloženou Škálu soucitu se sebou (SCS-CZ). Empirická část prověřuje konvergentní a diskriminační konstruktovou validitu SCS-CZ pomocí Beckovy sebeposuzovací škály deprese (BDI-II), Spielbergova dotazníku na měření úzkostnosti (STAI X2), a Škály bezpodmínečného pozitivního sebepřijetí (UPSRS). Nadto poskytuje podklady pro porovnání konstruktů soucitu k sobě a bezpodmínečného sebepřijetí na základě empirických dat. Kvantitativní šetření zaměřené na neklinickou populaci ve věku 15-75 let (n = 415) proběhlo formou baterie dotazníků administrovaných přes internet. Dotazník SCS-CZ vykazuje silnou negativní korelaci s BDI-II a STAI X2 a silnou pozitivní korelaci s UPSRS. SCS-CZ je validní, úsporná metoda vypovídající jak o míře soucitu k sobě, tak o schopnosti regulace emocí a o vztahu k sobě samému, a představuje vhodný nástroj k meziskupinovému a mezipopulačnímu srovnávání. Pro vyvozování závěrů o jednotlivci je...
|
|
|
Úprava, ověření, standardizace a příprava pro vydání aktualizované projektivní metody PFT (C-W) pro dospělé
Čáp, David ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Obereignerů, Radko (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Rosenzweigův obrázkový frustrační test (PFT) pro dospělé neměl nikdy vytvořeny normy na české populaci. Od doby, kdy vznikl, jeho grafický podnětový materiál velmi zestárl a stal se téměř nepoužitelným. Tato práce si klade za cíl seznámit čtenáře s metodou PFT a následně představit novou verzi pro dospělé PFT (C-W) připravenou pro vydání. Součástí nové sady je také forma předkládaná na samostatných kartách. Vedle již dříve ověřované validity a test-retest reliability byla také zkoumána reliabilita metodou shody nezávislého hodnocení dvou hodnotitelů. Standardizace byla provedena na vzorku 300 osob ve věku 18 až 81 let. Nové normy byly vytvořeny pro faktory, kategorie, S-E vzorce a GCR. Upraveno bylo také vyhodnocení testu. Klíčová slova: agrese, frustrace, projektivní metoda, Rosenzweigův obrázkový frustrační test, příručka
|
|
|
Souvislost emoční inteligence a stylu řešení konfliktu
Kučová, Hana ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o vztahu emoční inteligence a stylů řešení konfliktních situací. V teoretické části je nejprve představen konstrukt emoční inteligence, jeho nejvýznamnější teoretické koncepce a přístupy k jeho měření, a poté jsou shrnuty argumenty z probíhající odborné debaty o relevanci a validitě tohoto konceptu. Dále je v kontextu interpersonálních konfliktů představena teorie a typologie konfliktních stylů jednotlivce a způsoby jejich měření, a také poznatky o diferencích v konfliktních stylech. Po představení obou konceptů jsou prezentovány stávající poznatky o jejich vzájemném vztahu. V empirické části je pak testován vztah dvou dimenzí emoční inteligence, porozumění emocím a emočního managementu, s konfliktními styly. Získané výsledky nejsou jednoznačné. Zatímco u emočního porozumění nebyl žádný vztah ke konfliktním stylům zjištěn, u emočního managementu byl identifikován negativní vztah s vyvážeností repertoáru konfliktních stylů a negativní vztah s mírou využití vztahu spolupráce.
|
|
|
Strategie zvládání stresu ve vztahu k emoční inteligenci u vězeňských dozorců
Rychnovská, Simona ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Jiřička, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá pojetím stresu a emoční inteligence. Nejprve je pojednáno o významných teoriích stresu, copingových strategiích a odolnosti. Dále jsou předkládány a podrobněji popsány metody zjišťování strategií zvládání stresu. V další kapitole je popsán syndrom vyhoření a příčiny jeho vzniku. Kapitola emoční inteligence se zabývá teoretickými vstupy této problematiky a stejně jako u stresu jsou i v této kapitole předloženy metody zjišťující emoční inteligenci. Poslední kapitola je zaměřena na osobnost vězeňského dozorce a kvalifikační požadavky na tuto profesi. Empirická část se věnuje výzkumu emoční inteligence a strategií zvládání stresu u vězeňských dozorců. Následně jsou zhodnoceny výstupy, kvantitativně zpracovány výsledky těchto dvou proměnných a korelaci mezi nimi.
|
|
|
Využití psychofyziologických metod při objektivizaci mentální zátěže pilotů
Kloudová, Gabriela ; Stehlík, Luděk (oponent) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá možností využití psychofyziologických metod při identifikaci mentální zátěže, a to konkrétně u vojenských pilotů. V teoretické části se věnuje vymezení pojmu mentální zátěže, její možné interpretace, nejnovějším metodám objektivizace a dále zvyšování psychické odolnosti. Součástí teoretického úvodu je zasazení problematiky do oblasti letové činnosti, se zaměřením na specifikaci práce vojenských pilotů. Praktická část se opírá o teoretickou přípravu, z pohledu výzkumu ověřuje předem stanovené předpoklady o platnosti využití psychofyziologických metod při určování mentální zátěže. Tyto předpoklady byly empiricky ověřeny experimentem prováděným na taktickém letovém simulátoru, kde běžně trénují piloti proškolení na stíhací letouny. K objektivizaci mentální zátěže byla využita fyziologická data a psychologické dotazníky. Výsledky poskytují informace o signifikantním rozdílu mezi klidovou a letovou tepovou frekvencí a vedou k závěru, že je možné tento fyziologický parametr považovat za dobrý indikátor mentální zátěže. Další analýzy se týkají nejstresovějších a nejobtížnějších událostí objevujících se v průběhu taktické bojové mise. Byla prokázána souvislost mezi osobnostními rysy, klidovou tepovou frekvencí a efektivitou výkonu. Klíčová slova: Mentální zátěž, Vojenští piloti,...
|
|
|
Rozpoznávání projevů emocí ve tváři
Zajícová, Markéta ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Lukavský, Jiří (oponent)
Název práce: Rozpoznávání projevů emocí ve tváři Autor: Mgr. Markéta Zajícová Katedra: Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Konzultant práce: Mgr. Ing. Martin Vraný Abstrakt: Práce je věnována tématu rozpoznávání emocí z výrazu v obličeji, teoretická část začíná obecnými informacemi o emocích, rozpracována je však především část, která se týká základních emocí a jejich projevů, prostor je věnován i schopnosti emoce rozpoznávat, jejím deficitům a způsobům měření. Teoretickou část uzavírá téma emoční inteligence, které je zastřešujícím prvkem. Empirická část je věnována rozdílnostem ve schopnosti rozpoznávat emoce, výsledky prokazují, že ženy jsou v rozpoznávání lepší než muži, obdobně jsou na tom i psychologové a kouči, na rozdíl od pacientů s diagnózou z psychotického okruhu, jejichž výsledky jsou subnormní. Naznačena je tendence pozitivní korelace úrovně vzdělání a kýžené schopnosti, tedy že s rostoucím vzděláním se zlepšuje i schopnost rozpoznávat emoční výrazy. Jemně naznačené emoce jsou v testu rozpoznávány hůře, ale emoce zobrazené členy out-group skupiny jsou, oproti očekáváním, rozpoznávány lépe. Nepodařilo se potvrdit pozitivní efekt všeobecného tréninku emocí na schopnost rozpoznávat emoce u výše zmíněných pacientů. Klíčová slova: Základní emoce, projevy emocí ve...
|
|
|
Emoční inteligence a její srovnání u heterosexuálních a homosexuálních jedinců
Jelínek, Jakub ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Diplomová práce má za své ústřední téma v teoretické části emoční inteligenci a podává přehled o tom, jak se chápání toho konstruktu vyvíjelo od jeho explicitního etablování. Sumarizuje též dva významné modely emoční inteligence a ukazuje přehled existujících nástrojů pro její měření, což je následováno výčtem studií o souvislosti emoční inteligence s vybranými oblastmi lidského života. Zahrnuty jsou též možnosti rozvoje emoční inteligence. Praktická část analyzuje kvantitativním výzkumem individuální diference v úrovni emoční inteligence a to srovnáním její celkové úrovně mezi heterosexuály a homosexuály. Výsledky potvrdily, že existuje významný rozdíl v úrovni rysové emoční inteligence mezi homosexuálními a heterosexuálními muži a dále, že se heterosexuálové a homosexuálové od sebe odlišují v celkové emoční regulaci a v emočně-regulační strategii potlačování emocí. Replikována byla též zjištění, že ženy mají vyšší emoční inteligenci než muži a že jedinci posuzující se jako zdraví jsou emočně inteligentnější než ti, kteří se vnímají jako vážně nemocní. Klíčová slova: Emoční inteligence, emoční regulace, heterosexualita, homosexualita.
|
host ::
RSS.