|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942
Hájek, Jakub ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Bakalářská práce "Vznik vyhlazovacích táborů nacistického Německa 1941 - 1942" se zabývá stupňováním nacistické perzekuce Židů v období vymezeném útokem na Sovětský svaz a konferencí ve Wannsee. Práce studuje rozhodující období pro osud Židů na území nacistického Německa a hledá momenty vedoucí k postupnému stupňování pronásledování Židů. Od počátečního hledání vhodného cíle deportací po vraždy vrcholící spuštěním masového vyvražďování, skrytého pod pojmem "konečné řešení", v systému specielně budovaných vyhlazovacích táborů. Důraz je kladen na distribuci rozkazů, řízení a koordinaci procesu z pohledu centrálních institucí bezpečnostního aparátu a nacistické administrativy. Vznik systému řízení a postupná centrální organizace procesu hrají klíčovou roli pro pochopení způsobu fungování hromadného zabíjení a jeho posunu od lokálních akcí k industrializovanému procesu, který postihl židovské obyvatelstvo celé Evropy.
|
|
|
Civil Society in Peace Negotiations. The Case of Colombia
Závodníková, Naďa ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; NÁHRADNÍ, OPONENT (oponent)
Diplomová práce "Civil Society in Peace Negotiations. The Case of Colombia" se zabývá zapojením kolumbijské občanské společnosti do mírových jednání s gerilami Hnutí 19 (Movimiento 19, M-19) v letech 1989-1990, s Vojskem národního osvobození (ELN) v letech 1998-2002 a s Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie (FARC) v letech 1999 - 2002. Analýza jednotlivých mírových procesů ukázala, že občanská společnost měla jen velmi omezený vliv na jednání. Účast reprezentantů občanské společnosti vedla k nárůstu počtu a rozsahu projednávaných témat, ke snížení úrovně organizovanosti jednání a kromě toho, že její zapojení nevedlo k posílení jednací pozice žádného z hlavních aktérů, samotní reprezentanti občanské společnosti neměli dostatečnou moc na to, aby mohli vyvinout efektivní nátlak na vládu a gerilu. Jednání občanské společnosti bylo ovlivněno především vnějšími neformálními institucemi - jež představují tradiční výkon moci, klientelismus, fungování politických stran a elit a pokračující ozbrojený konflikt - a vnitřními neformálními institucemi - především charakteristikou kolumbijské občanské společnosti a formou zapojení do mírových jednání. Naopak vliv formálních institucí - tedy ústavy a zákonů - se ukázal jako velmi malý.
|
|
| |
|
|
Charta základních práv Evropské unie
Schwarz, Josef ; Moravcová, Dagmar (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Šišková, Naděžda (oponent)
Cílem této disertační práce je identifikovat prvky integrace a stagnace v procesu vzniku Charty. Jak se členské státy identifikovaly s myšlenkou vzniku Charty a její konkrétní podoby? Přispívá Charta k zodpovězení otázky konečného cíle evropské integrace (finalité politique)? V čem může listina, jejímž primárním účelem má být ochrana práv jednotlivců, nikoli pravomocí institucí Unie, být trnem v oku kritikům evropské integrace? Kteří aktéři sehráli v případě vzniku Charty nejvýznamnější roli? Toto jsou jen některé z otázek, na které má být touto prací poskytnuta odpověď. Záměrem předkládané práce je poskytnout mezioborový rozbor Charty zahrnující analýzu právní i historickou. Jak již bylo naznačeno, absence rozsáhlejší odborné diskuze o Chartě a jejím dopadu v souvislosti s budoucím přistoupení České republiky k Protokolu, iniciovaným a prosazeným prezidentem České republiky Klausem, pouze dokládá aktuálnost a význam tématu práce.
|
|
|
Postoj konzervativní Baldwinovy vlády k pokusům o vytvoření systému kolektivní bezpečnosti ve 20. letech 20. století
Novotný, Lukáš ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Evropa se po skončení první světové války nacházela ve složité situaci; po období válečných hrůz bylo nutné vytvořit systém kolektivní bezpečnosti, aby se už podobné události neopakovaly. Po odmítnutí Spojených států amerických vstoupit do Společnosti národů, do organizace, jež měla fungování nového pořádku zajistit, se do role nejdůležitějšího subjektu při vytváření bezpečnostního systému dostala Velká Británie. Rozhodující úloha při jednání o dvou zásadních konceptech systému kolektivní bezpečnosti v první polovině 20. let 20. století (Ženevský protokol, Rýnský garanční pakt) připadla konzervativní vládě Stanleyho Baldwina. V prvním případě kabinet odmítl ratifikovat dokument, na jehož vzniku se podílel jeho labouristický předchůdce. Důvodů pro to měl několik - neomezené závazky, povinná arbitráž nebo automatické sankce. Rýnský garanční pakt z října 1925 představoval vítězství skupiny tzv. umírněných v Konzervativní straně, kteří odmítali jak návrat do dob politiky skvělé izolace, tak myšlenku pokračující ostrakizace Německa. Dohoda zároveň ztělesňuje ideu, jež jako jediná možná z hlediska kolektivní bezpečnosti pro konzervativní vládu v roce 1925 existovala - ideu zvláštních dohod, které by zahrnovaly omezené závazky týkající se pouze západní Evropy. Výsledek konference v Locarnu představoval pro Velkou...
|
|
|
Současná integrační politika SRN a důsledky nelegální migrace
Kučerová, Julie ; Šiklová, Jiřina (vedoucí práce) ; Moravcová, Dagmar (oponent)
Na území Spolkové republiky Německo pobývá podle odhadů Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky téměř 7 milionů přistěhovalců a nemalé procento z nich zde žije více než 20 let. Ačkoli se debaty o integraci přistěhovalců a integrační politice vedly od konce sedmdesátých let minulého století, oficiální integrační politika SRN vzniká až v roce 2005 v souvislosti se "Zákonem o přistěhovalectví" (das Zuwanderungsgesetz). Předložená bakalářská práce se zabývá nejprve vývojem přistěhovalectví počínaje poválečnou dobou až po současnost. Zaměřuji se zejména na vývoj přistěhovalectví do západní časti Německa a to z toho důvodu, že zde mělo přistěhovalectví složitější a širší strukturu než ve východní části země. Proto také právě v západním Německu vznikaly první pokusy o oficiální integrační politiku. Práce se cíleně věnuje integračnímu vývoji po roce 2005 a současně sleduji tento vývoj z pohledu samotných imigrantů. Zabývám se jejich postavením na pracovním trhu a jejich vzdělanostní situací. O nelegální migraci existuje daleko méně informačních zdrojů a zdánlivě nesouvisí s prvním tématem mnou daleko rozsáhleji pojatým. Zvolila jsem ho z toho důvodu, že může být jistým dokladem neúspěšnosti integrační politiky a je velmi aktuálním problémem imigračních politik Evropské unie. Z hlediska metodologického je práce z...
|
host ::
RSS.