|
|
Kazakh Capitals and the Construction of Kazakh Identity in the post-Soviet Period
Shelekpayev, Nariman ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Fourniau, Vincent (oponent) ; Gossiaux, Jean François (oponent)
Kazašská hlavní města a utváření kazašské národní identity v postsovětském období (1991 - 2011) Nariman Shelekpayev Tato práce se zkoumá městskou krajinu dvou hlavních měst v postsovětském Kazachstánu: Astany a Almaty. Analýza jejich městské architektury, organizace veřejných prostranství a toponymie poskytuje informace o identitě a identifikaci země v dvacátém prvním století. Hlavními zdroji pro tento výzkum jsou texty produkované geografy, obrazové prameny (hlavně fotografie a pohlednice) a několik učebnic "Historie Kazachstánu." Primární výzkumné otázky zahrnují jak historické a politické změny (zejména přechod od sovětského systému na národní v roce 1990) ovlivnily městskou krajinu, jak se proměnila role měst a krajina v konstrukci národní (sebe) identifikace, a to, co symbolizuje "Kazakhness". Z časového hlediska se studie pokouší o diachronní srovnání sovětského a post-sovětského Kazachstánu. Z prostorového hlediska, analýza městské krajiny ve dvou městech v různých částech země s odlišnou historií a geografií pomáhá vidět různá, heterogenní území, která jsou součástí jednoho státu. Astana je hlavní město Kazachstánu, město s nejostřejším kontrastem mezi "minulosti" a "moderním" stylem v architektuře a stavebnictví. Během sovětské éry, to bylo periferní agrární město, v roce 1997 se stalo hlavním...
|
|
|
Transmigrants from Spanish Speaking Latin America and the Instrumentalisation of Nostalgia: Symbolic Goods of Those Who Leave and Return
Hidalgo Solís, Priscilla ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Militello, Paolo (oponent)
SHRNUTÍ Tato diplomová práce prezentuje výsledky šetření o transmigrační praxi a integraci hispánských Američanů v Praze. Zkoumá procesy, které souvisí s pracovní a ekonomickou migrací, která není vystěhovalectvím, ale opakovaným procesem vyjíždění a návratů. Autorka se v této souvislosti opírá o teoretický přístup známý jako transnationalismus a koncept transmigrace. Její výzkum představuje empirický popis existujících vazeb mezi transmigranty a jejich domovskou zemí na jedné straně a jejich novými vazbami utvářenými v místě jejich nového bydliště. Studie analyzuje praktické postupy, které vedou k utváření migrační sítě (sítě migrantů) jako výsledek praxe v průběhu migrace. Práce prokazuje, že mezinárodní migrace podněcuje výměnu tzv. symbolického zboží (Bourdieu) mezi zemí původu a zemí přijímající transmigranty. Tato výměna je často způsobena pocitem nostalgie, která je často spojena se zkušenostmi transmigrantů. Autorka se zaměřujeme na portrét migračních sítí a na identifikaci různých strategií přistěhovalců z Latinské Ameriky. Objevuje nadnárodní postupy migrantů, jejich integrační strategie a nástroje, které jim usnadňují udržet kontakt se svou vlastí, a nativní civilizací/ kulturou.Výměna symbolických výrobků je jedním z velmi důležitých nástrojů. Z výpovědí transmigrantů, které tvoří kostru tohoto...
|
|
|
Kurdish Municipalities in Turkey (1999-2013)
Yaralı, Mustafa Serkan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Ozouf Marignier, Marie Vic (oponent) ; Bozarslan, Hamit (oponent)
Kurdská obecní správa v Turecku (1999-2013) Případová studie obce Sur. Mustafa Serkan Yarali Tato diplomová práce se zaměřuje na studium institucionalizace kurdského hnutí prostřednictvím obcí v kurdském regionu od konce 90. let. Rámcem analýzy je kurdská obec Súr ve městě Diyarbakır, kde je kurdské hnutí dobře organizované. Mým hlavním argumentem je, teze, že se kurdské hnutí účastní právního politického systému, kurdští aktivisté mají přístup ke zdrojům, které jim umožnily rozšířit jejich repertoár tvrzení a vytvořit protitlak díky institucím. Skutečnost, že se stanou součástí institucionalizované moci, dává kurdským aktivistům možnost vnutit své standardy a postupy. Avšak poté, co staly normotvornou silou, kurdské obce kříží zájmy jiných normotvorných sil. Počínaje studiem kurdského obyvatelstva a identity v Turecku, tato diplomová práce analyzuje vztahy mezi státem a společností v kurdské oblasti Turecka. Poté, v rámci naší případové studie, práce následně identifikuje proměnu kurdského hnutí prostřednictvím obce Súr a nových kurdských institucí objevujících se v kurdském regionu. Nakonec diplomní práce studuje proces standardizace a tvorbu norem na straně kurdského hnutí. Závěrem, vzhledem k tomu, že obce nejsou jediným subjektem tvořícím kurdské hnutí, práce argumentuje, že navzdory některým omezením...
|
|
|
Luigi Angiolini - Život ve službách Toskánska
Prokopová, Oldřiška ; Tinková, Daniela (vedoucí práce) ; Klusáková, Luďa (oponent)
Tato bakalářská práce chronologicky přibližuje život šlechtice Luigi Angioliniho (1750-1821) - toskánského cestovatele, spisovatele a diplomata působícího v období habsburského reformismu, Francouzské revoluce, Napoleonovy nadvlády a restaurace v Itálii. Na základě dostupné literatury a pramenů práce mapuje Angioliniho mládí, cestu do Anglie a Skotska, diplomatickou kariéru v Paříži ve službách toskánského velkovévody Ferdinanda III. a poslední životní etapu strávenou s rodinou na venkově. Právě Angioliniho pestrý život a otevřenost moderním myšlenkám dovoluje aktéra pojmout jako typického muže své doby a na základě jeho zájmů a činnosti jeho prostřednictvím přiblížit celé období v širším kontextu.
|
|
|
Představy migrantů z bývalé Jugoslávie v západní Evropĕ (Francie a Rakousko)
Daniel, Ondřej ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Mayer, Francoise (oponent)
Tato dizertační práce se zaměřuje na představy migrantů z bývalé Jugoslávie kontextualizované v jejich vztahu k historii, prostoru a kultuře. Z velké části je práce založena na empirických datech vycházejících ze současných dějin migrací z prostoru bývalé Jugoslávie. Její první část se zabývá představením metodologických a teoretických konceptů, které jsou relevantní pro případové studie i konstrukci dějinného příběhu migrací z bývalé Jugoslávie. Ten pak tvoří páteř třetího oddílu této práce. Pod vlivem dosud vydané literatury, která se tématem migrací z bývalé Jugoslávie zabývá, rozděluje autor v této práci migrační pohyby na politickou emigraci, ekonomickou migraci a migraci související s rozpadem komunistické federace a následnými válkami. I v této nejvíce historické části jsou jako jeden z pramenů analýzy používány výpovědi, které autor sesbíral při svém terénním výzkumu ve dvou hostitelských zemích, ve Francii a v Rakousku, i v kyberprostoru. Nejrozsáhlejší kapitolu této práce představují případové studie věnované postupně vztahu migrantů k historii, žitému prostoru a populární kultuře.
|
|
|
The image of rural france in the travel diary of Arthur Young
Borodáčová, Jana ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent)
Autorka v práci analyzuje cestopis Arthura Younga, ktorý z pozície fyziokrata primárne pozoroval a skúmal hospodársku situáciu francúzskeho vidieka v priebehu svojich troch ciest v rokoch 1787, 1788, 1789/90. Cestovateľ sa pri tom opieral o vlastné skúsenosti agronóma a svoje pozorovania dopĺňal informáciami od miestnych vlastníkov pôdy, ktorí javili záujem o otázku agronómie a svoj obzor si rozširoval i prostredníctvom rozhovorov so svojimi francúzskymi priateľmi. Pri mapovaní stavu francúzskeho vidieka využíval svoju metódu štatistiky, ktorú zaviedol už pri predchádzajúcich výskumných cestách po Anglicku a Írsku. Cestovateľ však pri tejto metóde prehliadal sociálnu stránku života na vidieku, ktorej charakteristika sa zostručnila na všeobecný názor vzdelaných osvietenských vrstiev. Dielo Arthura Younga je tiež klasickým osvietenským cestopisom i keď cieľom cesty sa autor vymaňoval z tradičných destinácií. Cestovateľ sa vo francúzskom prostredí výrazne národnostne vymedzoval a svoje posudky tak formuloval z pozície Angličana. Tento rys je charakteristický pre celý obsah cestopisu, či už sa jednalo o poľnohospodárstvo, chovanie a zvyky francúzskej spoločnosti, alebo o popis revolučných udalostí. Kľúčové slová Arthur Young, Francúzsko, vidiek, poľnohospodárstvo, 18. storočie, cestovanie, cestopis
|
|
|
Architektonické proměny center českých měst v letech 1945 - 1989
Kurz, Michal ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tématem práce jsou architektonické proměny (přestavby a novostavby) historických center českých měst v letech 1945-1989. Autor se snaží zařadit tyto procesy do kontextu dobové architektury a památkové péče a hledá odpovědi na některé základní otázky. Jak se vyvíjely představy o optimální podobě nových objektů určených do historického prostředí? Jakými faktory byly tyto představy ovlivňovány? Proč byly nové objekty tak často situovány právě do těchto cenných částí měst a kdo se na jejich vzniku podílel? Práce je rozdělena do pěti časově navazujících kapitol a autor klade důraz na kontinuitu tématu s předválečným obdobím, neboť střet tradicionalismu a modernismu, stejně jako výhody a limity obou těchto přístupů, můžeme sledovat už ve 30. letech. Jednotlivé příklady jsou vybírány ze vzorku 71 okresních měst České republiky s vynecháním Prahy. Klíčová slova: Modernizace center historických měst, urbanismus, architektura, památková péče, 1945-1989
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Řezník, Miloš (oponent) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
|
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko - britská a česko - německá hranice v letech 1750 - 1850
Power, Martina ; Klusáková, Luďa (oponent)
Vnímání zemských hranic a jejich role v členění geografického prostoru: irsko-britská a česko-německá hranice v letech 1750-1850 Abstrakt Martina Power Tato práce analyzuje vnímání zemských hranic a prostoru za pomoci srovnání německých cestopisů Čechách a britských cestopisů o Irsku publikovaných mezi lety 1750 až 1850. Obě země mají multietnický a multikulturní charakter, historicky a geograficky definované zemské hranice a jsou ve sledovaném období součástí větších nadnárodních politických celků. Význam a vnímání těchto politických příslušností je zkoumán především s ohledem na sílící integrační tendence vycházející z centra těchto celků. Zohledněno není pouze vnímání hranic politických, ale také vnímání hranic geografických, či "přirozených" (moře a hory) a hranic kulturních. U reprezentací Čech a Irska je předpokládáno, že významné místo mezi kulturními hranicemi budou zaujímat hranice konfesionální, jazykové, etnické, hranice mezi různými typy aglomerací (města a venkov), mezi různými krajinnými typy (hory a nížina) a kvalitativní hranice mezi chudobou a prosperitou. Ačkoli se přítomnost kulturní hranice do jisté míry odráží také do fyzické podoby prostoru, je její konstrukce produktem mysli a vnímání jedince, cestovatele, který se v prostoru pohybuje. Při využití cestopisů k rozkrytí významů, které...
|
|
|
Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století
Kubecová, Barbora ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Zelený prostor je podstatnou součástí městského urbanismu. Výzkum, věnující se vývoji zeleně a vzniku prvních veřejných parků přispívá velkým dílem k poznání městské problematiky a dějin měst. Zelený prostor má estetickou funkci, je však také sociálně stratifikovaným prostorem. Každé město má svou vlastní jedinečnou zeleň. Ne jinak tomu je i v případě Prahy, jejíž dominanta - Pražský hrad vytváří spolu s Petřínem a Malou Stranou unikátní propojení městské zástavby a zeleně. Diplomová práce "Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století" si klade za cíl přiblížit historický vývoj pražské zeleně, především vznik veřejného zeleného prostoru a poukázat na fakt, že lidmi běžně přijímaný fenomén veřejných parků nebyl vždy samozřejmostí. Vývoj zeleného prostoru, zápas o jeho rozvoj i záchranu zaměstnával spolky, společnosti i jednotlivce a stal jednou z priorit městské politiky. Jako pramenná základna byly v práci použity zejména dobové průvodce, jejichž prostřednictvím byl popsán vznik prvních veřejných parků v 19. století a proměna typů městské zeleně. Další zdroj představovaly odborná literatura, dobové knižně vydané tituly, memoáry, mapy, obrazy, dobové pohlednice, administrační zprávy a statistické příručky vydávané městskou obcí. Práce byla inspirována...
|
host ::
RSS.