|
|
Josef Svátek (1835-1897) a jeho knihovna
Jelínková, Jana ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce pojednává o redaktorovi, spisovateli nejen historických románů Josefu Svátkovi (1835- 1897) a jeho osobní knihovně. Práce vychází z dochované Svátkovy pozůstalosti, především z korespondence, dobových periodik a jeho osobní knihovny. Důraz je zde kladen na Svátka v roli redaktora a historika a na doposud nezveřejněná fakta ze Svátkova života. Svátkova knihovna je podrobena analýze, díky které lze poznat, jak se v ní Svátkova práce, zájmy a povinnosti odrážejí. Tato práce také vzniká v rámci projektu Knihovny Národního muzea PROVENIO. Klíčová slova Korespondence Knihovna Česká periodika Redaktor Spisovatel
|
|
|
Možnosti identifikace elit mladší doby římské v prostoru středoevropského barbarika
Payne, David ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá těmi aspekty hmotné kultury na sídlištních a pohřebních areálech, které se spojují s manifestací elit 3. a 4. století v barbariku střední Evropy. Diplomant provede kompilaci relevantních pramenů a kriticky zhodnotí přístup různých badatelů k možnostem poznání reprezentace elit, a to jak prostřednictvím identifikátorů v hmotné kultuře, tak v kulturně- antropologickém pojetí problematiky. Výsledky pak srovná s projevy elit v předcházejícím období. Autor také předloží návrh možných metodických postupů k syntetickému pochopení fenoménu reprezentace elit a prestižního zboží.
|
|
|
Český umělec v letech 1968 - 1989: Sluha, nebo hrdina? Stanislav Kolíbal a Josef Malejovský
Manová, Markéta ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
Úvod bakalářské práce nastíní politický vývoj v Československé republice v letech 1948-1989. Hlavním tématem bude zachytit rozdíl mezi oficiální a neoficiální scénou českého uměleckého života v letech 1968-1989, zastoupenou umělci Stanislavem Kolíbalem a Josefem Malejovským. Obsahem bude porovnat podmínky, ve kterých tvořili během normalizace i před tímto obdobím, srovnat kvalitu jejich tvorby, porovnat pro a protirežimní postoj k umělecké tvorbě a v neposlední řadě jejich politický názor nejen v uměleckém projevu. Text se kromě života umělců zaměří i na vývoj skupin, ve kterých se pohybovali, výstavy a projevy ostatních uměleckých činitelů.
|
|
|
Jan Pelár, muzikant, jenž by neměl být zapomenut
Janušová, Martina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Jan Pelár je nedílnou součástí valašského kulturního dědictví. Osobně reprezentoval valaškou kulturu na Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Při této příležitosti si vyřídil svou první muzikantkou koncesi. Údajně při cestě do Prahy složil i valašskou hymnu "My sme Valaši". Předmětem práce nebude pouze jeho muzikantská kariéra, ale i jeho osobní život, který nebyl nijak všední. Práce nebude sledovat pouze Pelárův život, ale i jeho odkaz mladším hudebníkům či případnou kritiku jeho díla.
|
|
|
Obraz Lucemburků v Českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století
Šťastný, Antonín ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat obraz Lucemburků v českých učebnicích dějepisu v 19. a 20. století. Práce vychází z předpokladu, že výuka dějepisu ve školách (základních a středních) se výrazně podílí na utváření identity mladého člověka. Diplomová práce popisuje vývoj tohoto obrazu a způsob, jakým se do vzdělávacích publikací promítaly aktuální dobové nálady a jejich proměny v kontextu historického vývoje. Dynamický vývoj obrazu českých dějin 14. a 15. století v učebnicích je ústředním námětem práce. Zaměřena bude především na historické postavy českých lucemburských králů: Jana Lucemburského, Karla IV., Václav IV. a Zikmunda Lucemburského.
|
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Jaroslav Werstadt a jeho místo v české historiografii
Baran, Marek ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
7 Abstrakt Jaroslav Werstadt se narodil 21.3.1888 v Plzni a zemřel 8.1.1970 v Praze. Byl to významný český historik a publicista. Od studentských let se zúčastňoval politického boje proti Rakousku-Uhersku. Byl vězněm koncentračního tábora Buchenwald. Mnoho jeho prací se věnuje odbojové problematice. Dále projevoval velký zájem o české dějiny a filosofii dějin. Tato práce se zaobírá prací Jaroslava Werstadta v oboru českých dějin a jejího rozvoje ve filosofii dějin. Následně srovnává jeho práci, pohled a názory s jinými filosofy a historiky. Jmenovitě s Františkem Palackým, Bohuslavem Balbínem, Tomášem G. Masarykem a dalšími. Ukazuje, se kterými nesouhlasil a oponoval jim, a se kterými určité názory sdílel. Klíčová slova: Jaroslav Werstadt, české dějiny, filosofie dějin
|
|
|
Obraz České koruny v díle Ernesta Denise a Victor-Luciena Tapiého
Štverka, Adam ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
(česky) Ernest Denis (1849-1921) i V.-L. Tapié (1900-1974) patřili k předním francouzským historikům českých dějin. Ač velká část jejich díla zachycuje stejné historické období, jeho popis se mnohdy rozchází se skutečnostmi popsanými v díle historika druhého. Práce si klade za cíl rozdíly v jejich díle popsat - zmapovat motivace, které je k psaní o České koruně vedly a zachytit roli, kterou České koruně vzhledem k uspořádání mocností střední Evropy přikládají. Za tímto účelem je ke každému z historiků přistupováno nejen skrz jeho dílo, ale i pobyty v českých zemích. Stejný důraz se klade i na jejich dobový vliv na českém území, čtenost jejich děl, míru a případnou úlohu překladů. Životopisné údaje jsou následně propojeny s dějepisnou tvorbou autorů ve snaze zachytit vykreslení Koruny české a poukázat na odlišnosti, které toto vykreslení provází.
|
|
|
Vzpomínání na tzv. normalizaci v popkultuře a způsoby jeho didaktického využití
Pinkas, Jaroslav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zaměřuje na sociální praxi vzpomínání na tzv. normalizaci ve veřejném prostoru a možnosti jak toto téma uchopit ve výuce dějepisu. Cílem práce je tuto praxi popsat a zároveň definovat efektivní způsoby její tematizace ve školním prostředí. V první části se zabývám koncepty paměti od Maurice Halbwachse až po Alison Landsbergovou a zdůvodňuji svou preferenci konceptu mediální paměti jako východiska pro mé další výzkumy. Dále analyzuji modely historického vzdělávání v angloamerickém prostředí na straně jedné a v německém prostředí na straně druhé. Analyzuji silné i slabé stránky těchto modelů založených na představě "historického myšlení" a "historického vědomí". V druhé části analyzuji podobu vzpomínkových figur na tzv. normalizaci ve filmových reprezentacích a jejich recepci ze strany uživatelů filmového portálu www.csfd.cz. Cílem této analýzy bylo postižení toho, jak se komunikuje o filmech a jaké hodnoty jsou se sledováním filmů spojeny. Analýzu filmových obrazů a jejich recepce jsem napojil na představu o dominantních kulturních formacích české společnosti v představách Michaela Kennedyho. Analyzoval jsem čtyři filmy, které podle mého názoru reprezentují "formaci tranzice" (Pelíšky, Pupendo, Báječná léta pod psa, Jak vytrhnout velrybě stoličku), dva filmy reprezentující...
|
|
|
Formy reprezentací československých historiků 1. poloviny 20. století. Václav Chaloupecký (1882 - 1951), Fridolín Macháček (1884 - 1954), Josef Pešek (1878 - 1958)
Sixta, Václav ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá pojmem "reprezentace historika" na příkladu československé historiografie první poloviny 20. století. Pro její porozumění je důležité její východisko z bakalářské práce, která se zabývala reprezentací historika v Kulturním adresáři Antonína Dolenského na základě kvantitativní analýzy. Diplomová práce je antropologizováním téhož problému ve smyslu zdůraznění mnohosti reprezentací a jejich nezávislosti na obvyklém makroskopickém pohledu na československou historiografii. Tuto perspektivu mi umožnila volba materiálu, kterým jsou texty tří historiků - spolužáků, kteří společně studovali obor historie - geografie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, nicméně jejich kariéry se posléze odvíjely odlišnými směry. Jsou to Fridolín Macháček spojený celým svým profesním životem s Plzní a jejím archivem, Josef Pešek profesor Akademického gymnázia v Praze a regionální historik východních Čech a v neposlední řadě Václav Chaloupecký archivář v Roudnici nad Labem, profesor československých dějin na univerzitě v Bratislavě a posléze i v Praze. Výhodou takto zvolené pramenné základny je možnost zaměřit se na samotný pojem "reprezentace historika" jako výsledek procesu symbolické komunikace mezi historikem a jeho čtenáři. Výsledkem práce tak je konstrukce vnitřní struktury tohoto pojmu, založená...
|
host ::
RSS.