|
|
Účastenství
Nechutná, Klára ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na historický vývoj a základy platné právní úpravy účastenství v České republice. Práce se též stručně věnuje právní úpravě účastenství v Itálii. Účastenství je bezesporu jedním z nejproblematičtějších prvků trestního práva. Nicméně je jeho neopominutelnou součástí, bez které by nebylo možné naplnit základní účel trestního práva - ochranu společnosti. Navzdory výše zmíněnému, není účastenství věnována přílišná pozornost nejen zákonodárcem, ale i právní obcí. Cílem diplomové práce je poskytnout čtenáři ucelený pohled na problematiku účastenství v užším smyslu včetně kritiky nejproblematičtějších aspektů platné právní úpravy. Zaměřuje se zejména na podmínky trestní odpovědnosti a základní charakteristiku jednotlivých forem účastenství v užším smyslu jak v české, tak v italské právní úpravě. Jednotlivé instituty komparuje a hodnotí. Upozorňuje na problematické aspekty a představuje možná východiska pro budoucí úpravy. Cíle diplomové práce bylo dosaženo analýzou právní literatury, judikatury a relevantních právních předpisů. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola seznamuje čtenáře s genezí institutu účastenství na našem území od dob kmenové společnosti po právní úpravu platnou do konce roku 2009. Vyzdvihuje zásadní okamžiky, které významně ovlivnily...
|
|
|
Trestněprávní postih organizátora trestného činu
Brandtner, Anna ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
01 Trestněprávní postih organizátora trestného činu Abstrakt Tato práce se zaměřuje na jednu z modalit účastenství - na organizátorství. Ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku uvádí organizátorství na prvním místě, čímž naznačuje, že jde o nejzávažnější z forem účastenství. Organizátorství je zároveň formou účastenství, která je zcela specifická pro český právní řád. Zahraniční právní úpravy často pojímají osobu, která trestný čin zosnuje či řídí, jako pachatele činu. Cílem diplomové práce bylo předně komplexně pojednat o organizátorovi trestného činu, zhodnotit důvodnost časté kritiky jeho řazení mezi účastníky trestného činu a podat návrh, jak by bylo de lege ferenda vhodné upravit tento právní institut. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. První obsahová část této práce se věnuje teoretickým základům účastenství. Stručně popisuje možné přístupy k pachateli trestného činu a základy unitárního a diferencovaného systému, včetně jejich výhod a nevýhod. Smysluplnost diferencovaného systému záleží na úspěšném oddělení osob, které se na trestném činu podílejí klíčovým způsobem, od osob vedlejších. Následující kapitola se zaměřuje na skutkovou podstatu organizátorství, především na jeho subjektivní a objektivní stránku, a...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Šimek, Jaromír ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na institut dohody o vině a trestu, který byl do českého právního řádu přijat v rámci zákona č. 193/2012 Sb., jenž novelizoval trestní řád. Inspirací byl koncept plea bargaining, široce rozšířený v zemích s právním systémem common law. Dohoda o vině a trestu měla především za účel zrychlit a zefektivnit trestní řízení. Jedná se o formu odklonu, která spočívá v dohodě mezi státním zástupcem a obviněným. Obviněný se přizná ke spáchání trestného činu a na oplátku si může vyjednat mírnější trest, než jaký by mu byl uložen v rámci standardního trestního řízení. Uzavřenou dohodu o vině a trestu následně ještě musí schválit soud odsuzujícím rozsudkem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá ostatními alternativními způsoby vyřízení trestních věcí a narušením základních zásad trestního řízení, které bylo v důsledku přijetí dohody o vině a trestu způsobeno. Krátká část je věnována předchozím snahám zákonodárce o začlenění dohody o vině a trestu do českého právního řádu. Druhá kapitola zkoumá stávající právní úpravu s kritickým hodnocením sporných otázek a výkladem nejasností. Důraz je kladen na postavení jednotlivých procesních subjektů s uvedením jejich práv a povinností. Ve třetí kapitole je komplexně popsána právní úprava institutu plea bargaining v...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Slavík, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá institutem dohody o vině a trestu, který byl zaveden do českého trestního řádu v roce 2012. Dohoda o vině a trestu představuje alternativní způsob vyřízení trestních věcí. Dohodu uzavírá státní zástupce a obviněný za současného zohlednění zájmů poškozeného. Podmínkou sjednání dohody o vině a trestu je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán. Státní zástupce navrhne pro obviněného adekvátní trest za tento skutek, přičemž konečnou verzi dohody schvaluje soud. Pro obviněného tento procesní postup znamená zmírnění trestu výměnou za prohlášení o spáchání skutku. Výhodou pro orgány činné v trestním řízení je zkrácené a zjednodušené trestní řízení. Mezi další výhody řešení trestních věcí formou sjednání dohody o vině a trestu lze zařadit úsporu nákladů spojených se standardním řízením před soudem a ochrana poškozených. Institut dohody o vině a trestu pochází z angloamerické právní kultury, kde je jedním z pilířů trestního procesu. V českých podmínkách jde ale o institut cizí a kontroverzní, který je podroben silné kritice hlavně ze strany právních teoretiků. Cílem mé práce je zhodnotit, jestli dohoda o vině a trestu může být hojně využívaným institutem i v České republice, nebo se jedná o institut natolik cizorodý, že se v českých podmínkách nemůže...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Dimitriadisová, Šárka ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tématem této diplomové práce je relativně nový institut trestního práva procesního, kterým je dohoda o vině a trestu. Tento institut byl do českého právního řádu zakotven novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 193/2012 Sb., s účinností ke dni 1. září 2012 a účelem jeho zavedení bylo zrychlení a zefektivnění trestního řízení a zároveň odbřemenění soudů, které jsou v důsledku značného množství nových nápadů přetížené. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována systémovému zařazení dohody o vině a trestu v trestním řádu a jeho postavení z hlediska odklonů s přihlédnutím k principům restorativní a retributivní justice. Druhá kapitola se zabývá historickým vývojem zavedení dohody o vině a trestu do české právní úpravy a procesem jejího přijetí. Zároveň je v této kapitole pojednáno argumentech ve prospěch i neprospěch dohody o vině a trestu, se zvláštním zřetelem na základní zásady trestního řízení. Ve třetí kapitole je ve dvou částech podrobně rozebrána právní úprava dohody o vině a trestu, první část je věnována procesu sjednávání dohody o vině a trestu a druhá pak řízení o schválení dohody o vině a trestu před soudem. Čtvrtá kapitola je věnována stručnému popisu fungování institutu dohody o vině a trestu ve Velké Británii s přihlédnutím k rozdílům mezi kontinentálním...
|
|
|
Systémy pro synchronizaci souborů a adresářů
Říha, Jan ; Lattenberg, Ivo (oponent) ; Pfeifer, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na zjištění současného stavu v oblasti synchronizace souborů a adresářů na různých platformách. První část se věnuje nástrojům pro zrcadlení, nástrojům pro správu verzí a webovým úložištím. V druhou kapitole se autor zabývá adresářovými službami. Poslední třetí kapitola je věnována praktické části s popisem autorova skriptu.
|
|
| |
|
|
Kritická analýza ochranného léčení a zabezpečovací detence v systému ochranných opatření
Benda, Jiří ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Rigorózní práce Kritická analýza ochranného léčení a zabezpečovací detence v systému ochranných opatření se zabývá právní úpravou ochranného léčení a zabezpečovací detence v rámci české právní úpravy ochranných opatření. V úvodních dvou kapitolách práce je vymezen samotný smysl a účel ochranných opatření, proveden jejich základní přehled se zaměřením na základní zásady a instituty, které jsou s ochrannými opatřeními úzce spojeny. Současně je popisem historického vývoje právní úpravy na českém území upozorněno na některé dílčí problematické aspekty, které jsou v dalších kapitolách podrobně rozebrány. Následně ve třetí a čtvrté kapitole, které se týkají již samotného ochranného léčení a zabezpečovací detence, jsou tyto dva instituty shodným způsobem, pro možnost vzájemné komparace, kriticky analyzovány a zařazeny do systému trestních sankcí. V rámci obou institutů je i podrobně rozebrána odpovídající německá a rakouská právní úprava, která je porovnána s českou právní úpravou. Kritické analýze je tak podrobena zejména právní úprava ochranného léčení i zabezpečí detence se zaměřením na celý rozhodovací proces soudu při ukládání, ukončování, či prodlužování délky trvání výkonu obou trestních sankcí. V rámci analýzy je poukázáno na dílčí nevhodnosti právní úpravy. Po komparaci s obdobnou právní úpravou...
|
|
| |
|
|
Hodnocení vhodnosti lokality pro umístění hlubinného úložiště VJP a RAO z hlediska dlouhodobé bezpečnosti - lokalita Čihadlo.
Havlová, V. ; Bukovská, Z. ; Dudíková Schulmannová, B. ; Dudková, A. ; Franěk, J. ; Holeček, J. ; Hroch, T. ; Jelének, T. ; Jelínek, J. ; Kachlíková, J. ; Kaláb, Zdeněk ; Klomínský, J. ; Kučera, R. ; Kunceová, E. ; Polák, M. ; Uhlík, J. ; Milický, M. ; Nývlt, D. ; Ondra, P. ; Pertoldová, J. ; Rapprich, V. ; Rukavičková, L. ; Šír, P. ; Štědrá, V. ; Švagera, O. ; Verner, K. ; Maryška, J. ; Říha, J. ; Královcová, J. ; Červinka, R. ; Gondolli, J. ; Klajmon, M. ; Kolomá, K. ; Černý, M. ; Vavro, Martin ; Vopálka, D. ; Svoboda, J. ; Vašíček, R. ; Hokr, M. ; Steinová, J. ; Zeman, J. ; Kouřil, M.
Tato zpráva shrnuje dostupná data z lokality Čihadlo a hodnotit lokalitu podle kritérií odvozených pracovníky SÚRAO z požadavků SÚJB (nová vyhláška o umísťování jaderných zařízení) a MAAE (NS-R-3 rev.1 Site Evaluation for Nuclear Installations Safety Requirements, 2016, SSG-14 Geological Disposal Facilities for Radioactive Waste, 2011) na vlastnosti lokality, které mají vliv na dlouhodobou bezpečnost HÚ (Vokál et al., 2015). Lokality jsou hodnoceny podle následujících kategorií kritérií:\n1) Popsatelnost a predikovatelnost geologických vlastností lokalit\n2) Hydrogeologické vlastnosti lokalit\n3) Stabilita lokalit (seismická, klimatická, vertikální pohyby, postvulkanické jevy)\n4) Pravděpodobnost intruze (neúmyslného vzniku člověka do úložiště)\n5) Slučitelnost vlastnosti horninového masivu s inženýrskými bariérami\n6) Transportní vlastnosti lokalit
|
host ::
RSS.