|
|
Informatické myšlení sociálně znevýhodněných žáků v datech ICILS
KLOKOČKA, Matěj
Tato práce se zaměřuje na analýzu dat z mezinárodního srovnávacího výzkumu ICILS. Klíčovými cíli mé práce bylo rozdělit žáky v tomto výzkumu na dvě skupiny podle jejich sociálního pozadí a následně zjistit, zda existují rozdíly v informatickém myšlení mezi těmito skupinami. Dále jsem se snažil zjistit, zda tyto rozdíly přetrvávají v rámci jednotlivých složek informatického myšlení. Výzkumu ICILS 2018 se zúčastnilo přibližně 46 000 žáků a 26 000 učitelů z 13 zemí. Identifikace žáků do skupin byla založena na proměnné socioekonomického pozadí, která byla vypočítána autory výzkumu ICILS z dotazníku, jenž byl jeho součástí. Výzkumný soubor byl rozdělen tak, aby skupina sociálně znevýhodněných reprezentovala 5 % žáků s nejnižším indexem socioekonomického pozadí. První skupina byla pro tuto práci pojmenována "Sociálně znevýhodnění žáci" a ve výzkumu jsou označování indexem "1". Druhá skupina je nazvána "ostatní žáci" a jsou označování indexem "0". V rámci analýzy jsou využity statistické metody odpovídající struktuře a rozsahu dat, přičemž byly aplikovány váhy pro adekvátní vyvážení vzorků. Pro statistické podložení rozdílů mezi skupinami byl použit Mann-Whitney U test. Pro dosažení uvedených cílů byly využity tyto analytické nástroje: MS Excel pro vizualizaci dat, IBM SPSS Statistics pro statistické testování a manipulaci s datovými soubory a IEA IDB Analyzer pro komplexní analýzu dat s ohledem na jejich původní váhy. Výsledky analýzy ukazují, že sociálně znevýhodnění žáci dosahovali nižších skóre v oblasti informatického myšlení než ostatní. Toto pozorování bylo statisticky podloženo. Během výzkumu byly identifikovány skupiny otázek, které odpovídaly dvěma složkám informatického myšlení podle ICILS. Následně byly prováděny srovnání skóre mezi sociálně znevýhodněnými a ostatními žáky v těchto skupinách otázek. Výsledky ukázaly, že v jednotlivých skupinách otázek skórovali sociálně znevýhodnění žáci v průměru hůře než ostatní, což bylo také statisticky podloženo. Toto zjištění zdůrazňuje potřebu specifických vzdělávacích intervencí a strategií zaměřených na podporu těchto žáků. Výsledky této práce nabízejí cenné informace pro další výzkum v oblasti digitální gramotnosti.
|
|
|
Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí v populacích Evropy
Hrabcová, Tereza ; Lustigová, Michala (vedoucí práce) ; Hrkal, Jakub (oponent)
Faktory související s prevalencí omezení fyzických funkcí v populacích Evropy Abstrakt Potíže s chůzí mají zásadní vliv na každodenní život. Hlavním cílem této diplomové práce tak bylo nalézt faktory, které ovlivňují prevalenci omezení chůze. Rovněž se práce zabývala vlivem omezení chůze na kvalitu života a také toho jak se prevalence těchto zdravotních potíží liší v jednotlivých evropských populacích. Do binární logistické regrese, která byla hlavní statistickou metodou, vstupovaly vybrané proměnné za respondenty starší 25 let, kteří se zúčastnili studie EHIS v roce 2019. Rizikové se ukázaly být všechny sledované sociodemografické faktory, faktory životního stylu a zdravotní faktory, kromě potíží s krční páteří, které začaly mít až ve finálním modelu protektivní charakter. Nijak zásadní rozdíly nebyly shledány mezi pohlavím. Dále bylo zjištěno, že mezi nejrizikovější faktory, které ovlivňovaly kvalitu života analyzovanou pomoci subjektivního hodnocení zdraví a výskytem depresivních symptomů, patří skutečně omezení chůze společně s bolestí a depresivními symptomy v případě subjektivního hodnocení zdraví. Na základě standardizované míry prevalence omezení chůze a naděje dožití bez omezení chůze byla zjištěna polarizace Evropy na západní a východní, kdy populace východních zemí byly zatížené potížemi s chůzí...
|
|
|
Social Inequalities in Colorectal Cancer Screening (Non-)Attendance in Europe
Vančíková, Sabína ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Ngo, Ondřej (oponent)
Kolorektálny karcinóm (KRK) je jedným z najčastejšie diagnostikovaných typov nádorových ochorení na svete, pričom každoročne spôsobí takmer jeden milión úmrtí. Jeho pomalý vývoj ponúka jedinečný čas na detegovanie (a odstránenie) prekanceróznych lézií a skorých štádií nádorov a zníženie incidencie a mortality KRK. Pravidelne opakované testy na okultné krvácanie do stolice pre ľudí vo veku 50-74 rokov a následná kolonoskopia v prípade pozitívneho výsledku je odporúčanou skríningovou stratégiou v Európskej únii. Avšak, každá krajina si plánuje vlastný skríningový program, populačný alebo oportunistický, a miery účasti sa líšia naprieč Európou. Táto diplomová práca sa zameriavala na charakteristiku hlavných sociodemografických bariér účasti na skríningu KRK v Európe s využitím dát z medzinárodného prierezového zisťovania o zdraví, tretej vlny EHIS. Pre pochopenie situácie boli vypočítané vekovo- štandardizované miery celoživotnej neúčasti pre každú krajinu. Sociálne nerovnosti boli sledované na dvoch úrovniach - v celej európskej populácii a v jednotlivých krajinách. Rôzne socioekonomické faktory a faktory životného štýlu boli použité v analýzach ako potenciálne prediktory účasti na skríningu KRK. Sociálne nerovnosti v neúčasti na skríningu KRK v Európe pretrvávajú. Vekovo- štandardizované miery...
|
|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Jak Češi vnímají homosexuální partnerství.
Nováková, Klára ; Teichmanová, Klaudia (vedoucí práce) ; Kozubík, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na postoje mužů k homosexualitě, jakožto k souvztažnému prvku při konstruování společenského přístupu k homosexualitě. Výzkumnou pozornost jsem zaměřila na muže s českým občanstvím ve věku 35 do 50 let. Na výzkum byla uplatněna kvalitativní analýza dat za pomocí zakotvená teorie po vzoru a L. Strausse a J.Corbin. K navýšení teoretické citlivosti, která je podstatná pro porozumění tématu, mi sloužila odborná literatura zaměřující se na gender a metodologii. Ta byla prezentována v první, teoretické části. V druhé části byly zmíněny metodologické koncepty, z kterých vychází třetí výzkumná část, kde byla analyzována data získána z polo-strukturovaných hovorů. Výzkumem bylo zjištěno, že postoje respondentů, jsou nekonzistentní, nicméně, významný vliv na jejich podobu má účast mužů v maskulinních skupinách.
|
|
|
Sociální konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání a přijímacím řízení
Rossová, Iveta ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Šanderová, Jadwiga (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem konstrukce nerovností v přístupu k terciárnímu vzdělání se zřetelem k přijímacímu řízení. Cílem práce je zjistit, jak je přijímací řízení a přístup do vzdělání na úrovni terciéru vnímán samotnými aktéry, kteří jsou dle výzkumů vzdělanostních nerovností systematicky znevýhodňováni v největší míře. Cílem práce je tak získat odpověď na to, jak svou pozici a situaci tito aktéři v přístupu k univerzitnímu vzdělávání a přijímacím řízení vnímají, jaké situace (a zda vůbec) konstruují jako nerovné, vůči komu a jak se se svou nerovnou pozicí případně vypořádávají. Výzkumný problém je nahlížen v perspektivě interakcionisticko-konstruktivistického přístupu a zkoumán s využitím metody zakotvené teorie a výzkumnou techniku polo-strukturovaných rozhovorů
|
|
|
Šaty dělají člověka: oděv jako nositel významů
Märzová, Hana ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Volek, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá významy, jež oděvu přikládají studenti gymnázia. Posléze tyto významy srovnává s těmi, které jsou popsány v sociologické literatuře zabývající se oděvem a módou. Oděv je nejen ochranou lidského těla proti nepřízni počasí, ale také nositelem mnohých významů, které se vztahují k majiteli oděvu. Prostřednictvím oděvu je možné vyjádřit svůj sociální status a sociální roli, dát najevo své záliby, postoje, členství v různých skupinách i svůj životní styl. Odívání a móda jsou silně spjaty s mladými lidmi, pro něž je móda utvářena a kteří se zároveň na jejím vytváření spolupodílí. Pro adolescenty je oděv zvláště významný, protože mohou jeho prostřednictvím nejen vyjadřovat, ale také budovat svoji identitu a tím se nakonec zařadit mezi dospělé. Oděv také hraje významnou roli v našem vztahu k druhým lidem. Z analýzy rozhovorů se studenty vyplynulo, že významy, které oděvu přikládají, jsou podobné těm ze sociologické literatury. Pro informátory je klíčová svoboda v odívání, která jim umožňuje, aby byli sami sebou. Zjištění z rozhovorů poněkud odporují Simmelovi, když módu považují spíše za zdroj uniformity, zatímco originalita stojí mimo módu. Při vnímání oděvu druhých si informátoři uvědomují důležitost kulturního kapitálu, již zdůrazňoval Bourdieu. Souvislost stratifikačního systému a...
|
|
|
Vnímání chudoby a bohatství dětmi v kontextu mediální reprezentací
Mňuková, Dominika ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tato práce se zabývá tím, jak děti vnímají extrémní projevy sociálních nerovností - chudobu a bohatství, a jaký mají na jejich představy vliv média a mediální reprezentace. Část práce, která čerpá z literatury, vymezuje problematiku mediálních reprezentací, mediální konstrukce reality a sociálních nerovností, zabývá se diferenciacemi ve vnímání extrémních projevů sociálních nerovností - chudoby a bohatství, zaměřuje se na jejich reprezentaci v médiích a v neposlední řadě se věnuje médiím a mediálním reprezentacím v kontextu dětí. Výzkumná část práce osvětluje problematiku vnímání chudoby a bohatství dětmi v kontextu mediálních reprezentací v souvislosti s dosud provedenými studiemi a v rámci vlastního výzkumu zkoumá prostřednictvím hloubkových rozhovorů to, jak participanti z řad dětí rozumí pojmům chudoba a bohatství, jak je vnímají ve světě kolem sebe a jakou roli v tomto procesu hrají média. Hlavním zjištěním týkajícím se sociálních nerovností je, že většina dětí je vnímala jako legitimní a k jejich ospravedlnění je vedla romantizace chudoby a/či metoda naturalizace. Hlavním zjištěním týkajícím se vlivu médií je, že média mají na děti primárně podvědomý vliv, a že jejich myšlenky a představy týkající se sociálních nerovností korespondují s mediálními reprezentacemi téhož v mediální produkci...
|
host ::
RSS.