Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Literární reportáže Petry Procházkové: Poprava - věc veřejná a Adžamal
Marcinková, Veronika ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Maňák, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá literárními reportážemi Petry Procházkové Poprava - věc veřejná a Adžamal. Jejím cílem je oba texty analyzovat a nalézt v nich znaky literární reportáže. Práce se také pokouší nastínit důvody, které vedou k tomu, že se v České republice literární reportáž téměř nevyskytuje. První kapitola se zaměřuje na charakteristiku žánru reportáže, jeho vznik a vývoj. Zabývá se také fikcí a objektivitou v reportážních textech. Druhá kapitola stručně popisuje současnost psané reportáže v českých tištěných a online médiích. Třetí kapitola se věnuje literární reportáži, pokouší se ji definovat, nastiňuje fenomén polské školy reportáže a dotýká se i současného stavu literárně-publicistických textů v České republice. Druhá část práce začíná kapitolou o životě reportérky a humanitární pracovnice Petry Procházkové. Pátá kapitola se soustředí na popis kontextu vzniku jejích literárních reportáží, konkrétně na situaci v Čečensku (kde se odehrává Poprava - věc veřejná) a Afghánistánu (dějišti Adžamala) na počátku 21. století. Poslední kapitola literární reportáže analyzuje, využívá teoretické poznatky a je doplněna citacemi z obou textů. Součástí práce je také rozhovor s Petrou Procházkovou. Analýzy potvrdily, že jak Poprava, tak Adžamal jsou literárními reportážemi. Rozhovor s autorkou...
Sklizeň brambor na Vysočině - rozhlasová reportáž
Procházka, Adam ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce za pomoci rozhlasové reportáže přiblíží posluchači proces sklizně brambor, a to na statku Josefa Vlka v Čelistné nedaleko Pelhřimova. V první, tedy teoretické části, je zmíněné téma reportáže jako rozhlasového žánru s doplněním jeho minulosti i současnosti. Jedna kapitola se také zaměří na základní orientaci o sklizni brambor. Druhá polovina je věnována metodologii tvorby rozhlasové reportáže. Zabývá se přípravou, postupem při nahrávání a následnou postprodukcí.
"Žně" Rozhlasová reportáž ze žní na Vysočině
Máčala, Marek ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Gulda, Jana (oponent)
Podstatou této bakalářské práce je přiblížení žánru rozhlasové reportáže a její praktické zpracování během sklizně obilí zvané žně. první části práce teoreticky přibližuje reportážní žánr a současně se věnuje jeho rozvoji na domácí scéně až po jeho současnost. práci dále popsáno i téma sklizně obilí neboli žní, o kterých autor natočil patnáct minut dlouhou zvukovou reportáž. druhé polovině je definován způsob postupu při přípravě na natáčení, průběh natáčení a následná postprodukce. Během té byly zvukové stopy roztříděny a očištěny tak, aby se s mohlo pracovat při závěrečném střihu.
Práce vinaře v šatovské oblasti (rozhlasová reportáž)
Šťastný, Jakub ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Hlavním cílem této praktické bakalářské práce je představit a přiblížit posluchači život a práci vinaře na jižní Moravě, konkrétně v šatovské oblasti (Znojmo). Zejména pak při podzimním období vinobraní, které je skutečným začátkem několikaměsíčního procesu výroby vína. Práce sestává ze dvou částí; praktické a teoretické. Cílem praktické části je posluchači přiblížit a popsat procesy spojené s počátkem výroby vína, atmosféru vinobraní a přítomné osoby. Výsledkem je reportáž, využitelná v rozhlasovém vysílání. Teoretická část je zaměřená předně na rozhlasovou reportáž a její specifika; dále také na podobnosti s reportáži nejbližšími rozhlasovými žánry a komparaci těchto žánrů s cílem je v jejich nuancích vzájemně odlišit.
Teorie vs.praxe - současná televizní reportáž na zupravodajských kanálech ČT24 a CNN Prima NEWS se zaměřením na parlamentní volby 2021
Svoboda, Ondřej ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Cílem této diplomové práce je odhalit, do jaké míry současné podoby politické reportáže v televizním zpravodajství odpovídají definici televizní reportáže, kterou nastoluje teorie. Zároveň také porovnává, zda se její současná podoba zásadně liší mezi dvěma hlavními českými zpravodajskými kanály - ČT24 a CNN Prima NEWS. V teoretické části popíše historický vývoj žánru televizní reportáže, jeho současnou podobu podle teoretiků i "ideální" pracovní postupy reportérů. V praktické části však problematiku nesleduje z tradičního pohledu obsahové analýzy - namísto toho se na ni snaží dívat "zevnitř", optikou novinářů aktivně se pohybujících v praxi. Na vzorku šesti aktivních televizních novinářů (tří z každého kanálu) napříč redakční hierarchií pomocí zakotvené teorie zkoumá, zda jejich pohled na televizní reportáž odpovídá teorii a zda si případné souvislosti uvědomují. Na otázkách jako "Co podle Vás dělá správnou reportáž?" či na popisu jejich průměrného pracovního dne nejenom zkonfrontuje realitu s teorií, zároveň také srovná rozdíly mezi těmito dvěma kanály. Především se zaměří na zkušenosti reportérů s pokrýváním událostí parlamentních voleb 2021.
Dokumentární cyklus České televize - Český žurnál
Prokopcová, Nikola ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Lokšík, Martin (oponent)
Bakalářská práce Dokumentární cyklus České televize - Český žurnál je zaměřena na první tři řady tohoto cyklu premiérově odvysílané v letech 2013 až 2015. Celkem patnáct dokumentárních filmů (Život a smrt v Tanvaldu, Rozezlení, Pančovaná republika, Spřízněni přímou volbou, Svobodu pro Smetanu, Dělníci bulváru, Gadžo, Zločin pana Chytila, Já, horník!, Obnažený národ, Pět zrození, Matrix AB, Ubytovny, Blízký daleký východ a Má vlast Afghánistán) je analyzováno z hlediska kvalitativního, kvantitativního, formálního a žánrového. Zejména zkoumání žánrů jednotlivých filmů je pro práci stěžejní. Počátečním východiskem pro zkoumání je žánrové kolísání Českého žurnálu mezi televizní publicistickou reportáží a dokumentárním filmem. Tři kapitoly bakalářské práce toto téma vyhodnocují nejdříve z terminologického hlediska, pak z formálního a nakonec analytického. Metody použité pro zvolené zkoumání představují kvantitativní obsahové analýzy filmů (např. výčet shodných rysů), ale zejména kvalitativní analýzy. Pro účel kvalitativního výzkumu v této práci vzniklo čtrnáct rozhovorů s tvůrci Českého žurnálu. Kvalitativní prvek dále představují autorkou vypracované filmové analýzy. Ve třetí kapitole bakalářské práce výzkum vyústí ve vytvoření žánrové řady. Všech patnáct filmů je tu za sebou seřazeno stupnicovitě...
Osobnost pedagoga, scénaristy a spisovatele Karla Štorkána
Mileriková, Aneta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Aplt, Daniel (oponent)
Práce mapuje život a tvorbu pedagoga, scénáristy a spisovatele Karla Štorkána, jedné z osobností, která stála u budování vysokoškolského studia oboru žurnalistika na Univerzitě Karlově v 60.letech 20.století a dalšího jeho vývoje. Zaměřuji se tedy hlavně na jeho pedagogickou činnost a odbornou tvorbu - knihy o fejetonu, reportáži, interview a soudničce a příspěvky v časopisech Svazu československých novinářů - konkrétně v Novináři a Sešitech novináře. Podrobněji se zabývám i vybranými beletristickými knihami (Nemravové ze septimy bé, Rodeo), filmovými náměty (My ztracený holky, Milion, Matěji, proč tě holky nechtějí?). Nevynechám ani seriál Chlapci a chlapi, ke kterému napsal Karel Štorkán scénář společně s Jiřím Bednářem, a který se dočkal i své knižní podoby. Dodnes ho televize vysílá. Rozbor knih a filmů doplňuji recenzemi z novin a časopisů jako je Rudé právo, Mladá fronta, Tvorba, Literární měsíčník…
Zpráva a reportáž - stylistická analýza zpravodajských útvarů v dánštině
Hušková, Taťána ; Vachková, Marie (vedoucí práce) ; Březinová, Helena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Oddělení skandinavistiky Diplomová práce Taťána Hušková ZPRÁVA A REPORTÁŢ - STYLISTICKÁ ANALÝZA ZPRAVODAJSKÝCH ÚTVARŮ V DÁNŠTINĚ (NEWS REPORT AND REPORTAGE - STYLISTIC ANALYSIS OF NEWSPAPER REPORTING GENRES IN DANISH) Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Marie Vachková, Ph.D. Praha, srpen 2012 Za pomoc při vypracování diplomové práce děkuji Doc. PhDr. Janě Hoffmannové, DrSc. a za laskavé vedení Doc. PhDr. Marii Vachkové, Ph.D. Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. ................................................ V Praze, dne 15. srpna 2012 Resumé Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat hlavní rysy zpravodajského stylu v dánštině srovnáním vybraných zpravodajských útvarů - zprávy a reportáže - a uplatněním metody stylistické analýzy několika zpravodajských textů, které popisují shodnou událost, což je nezbytným předpokladem pro komparativní stylistickou analýzu. Samotné analýze předchází teoretická část, v níž se snažím vymezit základní terminologii stylistiky, která vychází z funkčního přístupu ke stylu. Zde čerpám především ze stylistických...
Současná rozhlasová reportáž v proudovém vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu
Skalický, Matěj ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
(abstrakt) Podstatou této bakalářské práce je obsahová a formální definice současné rozhlasové reportáže v proudovém vysílání nejposlouchanějšího veřejnoprávního rádia v České republice - Českého rozhlasu Radiožurnálu. V teoretické části autor na základě popisu geneze rozhlasové reportáže pomocí odborné literatury a teorií renomovaných mediálních odborníků vymezuje tento syntetický žánr a pojmenovává jeho základní atributy. Nashromážděné údaje vytváří komplexní schéma pro klasifikaci rozhlasové reportáže a jejích derivátů a současně poskytují obsažný přehled syntaktických prvků reportáže využívaných v jiných rozhlasových žánrech. Výzkumná část této bakalářské práce je vystavěna na rozhovorech s vybranými respondenty z vedení Českého rozhlasu a také případovými studiemi odvysílaných příspěvků profesionálních reportérů. Rozbor těchto materiálů spolu s výpověďmi autorů reportáží v kontrastu s teoretickou částí této práce nabízí ucelenou představu o podobě současné rozhlasové reportáže na Radiožurnálu, a to včetně témat, výrazových prostředků, pracovních postupů a technických parametrů těchto zpravodajsko-publicistických příspěvků. Součástí kvantitativního výzkumu stavějícího na analýze je zároveň výzkum kompozičních postupů uplatňovaných při přípravě, realizaci a případné postprodukci rozhlasové...
Anglie v cestopisech Nikose Kazantzakise a Karla Čapka (Ταξιδεύοντας. Αγγλία & Anglické listy)
Stružková, Petra ; Šípová, Pavlína (vedoucí práce) ; Vořechovská, Dita (oponent)
Kazantzakisův cestopis Ταξιδεύοντας. Αγγλία patří k nejvýznamnějším dílům tohoto žánru jak v Řecku, tak v zahraničí. V domácím prostředí se nabízí srovnání s obdobně významnými Anglickými listy Karla Čapka. Na jednotlivých tématech jsme se pokusili srovnat zejména způsob, jakým oba autoři, zároveň žurnalisté, navštívenou zemi vnímají a jak své dojmy zprostředkovávají, co mají společného a v čem se nejvíce liší. Pro oba cestopisy je charakteristické mísení žánrů. Čapkův je psán formou humorně laděného cestopisného fejetonu, Kazantzakisův cestopis je vážnou úvahou s prvky fikce. Kazantzakis se v něm zabývá historií národa a politikou, u Čapka tato témata zcela chybí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.