|
|
Recepce českých her v domácích a zahraničních médiích
Dovole, David ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Švelch, Jan (oponent)
Vývoji a tvorbě digitálních her se v současné době mohou věnovat jak talentovaní jednotlivci, tak velká herní studia. Herní průmysl se v posledním desetiletí usadil na trůnu nejvýdělečnějšího odvětví zábavního průmyslu. Jeho roční obrat činí 180 miliard USD, zatímco filmový průmysl generuje ročně 100 miliard USD méně. Dosáhnout se svým projektem úspěchu v celosvětovém měřítku je v tomto velmi kompetitivním prostředí nelehkou výzvou. V Čechách se nicméně uspět, bez ohledu na to, jak malá jsme země, podařilo poměrně velkému množství projektů. Pětice z nich, každý reprezentující jiný herní žánr, tvoří základ výzkumného korpusu této práce, jejíž záměrem je jednak sledovat, zda je geografický původ hry faktorem, kterému zahraniční herní žurnalisté přikládají určitý význam, a ve druhé řadě pak pokusit se najít a vyvodit společné charakteristiky sledovaných her, které je pomohly dovést až k jejich celosvětovému úspěchu, a analyzovat, zdali je v nich možné vysledovat vliv našeho sdíleného socio-kulturního prostředí. Z provedené analýzy vyplývá, že ačkoli český původ sledovaných her nehraje u autorů sebraných textů významnou roli, z charakteristik, kterými jsou jimi hry popisovány, je možné vyvodit podobné přístupy tvůrců k herním žánrům a v nich zažitým principům a mechanismům, na jejichž základě je možné...
|
|
|
Glosátoři a komentátoři ve Strahovské knihovně
Novák, Marek ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Salák, Pavel (oponent) ; Falada, David (oponent)
346 a v v kodifikace zprac z popudu v 6. stole tituty a systematiku be jejich zpra Tento proces vedle sa ne kod nedos norem a etap va, a koment Mapuje fond v knihovn popisuj ku nejen pro bu k ce o autorech a i O po a kon ze Strahovs i. v ou k 31. prosince od Vedle na tuje nformace v obdo kace do 347 a v i podk kapitola pak podob koment e 21 podk V k a knihovny.
|
|
|
Recepce vybraných děl J. K. Šlejhara
MIHÓKOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá recepcí Šlejharových povídek, jimiž jsou próza Florian Bílek, mlynář z Byšic: příběhy z vesnického života a povídkové soubory Co život opomíjí a Z krajského města. První část dokumentuje primární recepci zejména z publikovaných časopiseckých kritik z období Šlejharova života a krátce po jeho smrti. Následuje část zaměřená na sekundární recepci z let 1959 až 2008, kterou čerpám především z literárně historických knih. Závěrem porovnávám recepci na základě přeměny úhlů pohledu a zdůrazňování různých aspektů.
|
|
|
Typologie posunů v překladech románů Santiaga Gamboy ze španělštiny do češtiny
Michálková, Eliška ; Obdržálková, Vanda (vedoucí práce) ; Charvátová, Anežka (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu nejčastějších překladatelských posunů v překladech románů Perder es cuestión de método a Necrópolis kolumbijského autora Santiaga Gamboy (1997, 2009) vyhotovených dvěma překladateli. Teoretická část práce je založena na představení obou románů a rozboru jejich recepce ve španělsky mluvících zemích a v České republice. Dále práce představí oba české překladatele, redaktory a česká nakladatelství, ve kterých knihy vyšly. Praktická část diplomové práce se věnuje analýze posunů v obou překladech, definovaných na základě teorie výrazových změn a teorie posunů v překladu Antona Popoviče (1975, 1983), podrobněji se zaměřujeme na individuální posuny (lexikální konkretizace, opis, vynechání významu, vkládání významu atd.). Klíčová slova: Gamboa, posuny v překladech, recepce, recenze, translatologická analýza, Holišová, Hurdálek, Nekropolis, Prohrávat se musí umět
|
|
|
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
|
|
|
Recepce italských renesančních forem architektury v českém prostředí
Volfová, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Předmětem zkoumání této bakalářské práce je přijetí italských renesančních forem architektury v českém prostředí. Základ práce tvoří zkoumání teoretických spisů týkajících se architektury a využívání zásad v nich sepsaných v období renesance. Část práce je zaměřena na obsah spisů římského stavitele Vitruvia a renesančního architekta Leona Battisty Albertiho. Alberti při psaní svého spisu přímo vycházel ze zásad sepsaných Vitruviem, ale pro jejich tehdejší využití považoval za nutné je aktualizovat. V této části práce je obsažen popis staveb, které Alberti vytvořil ve Florencii v souladu s teorií renesanční architektury. Hlavní část této práce je věnována příchodu renesance do středoevropského stavebního prostředí a zařazení italských renesančních forem architektury do stavebního programu. Do českého prostředí se tyto formy dostaly přes uherský královský dvůr Matyáše Korvína a byly v počátcích aplikovány především jako dekorativní prvky, čemuž je v práci rovněž věnována pozornost. Klíčová slova recepce, italská renesance, architektura, teorie, Čechy
|
|
| |
|
| |
|
|
Ladislav Vycpálek: kantáta Blahoslavený ten člověk…
Kraftová, Nikol ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá kantátou Blahoslavený ten člověk… v kontextu dobové kantátové tvorby a recepce díla Ladislava Vycpálka. Úvodem je předkládán ucelený skladatelův životopis s přehledem jeho mimohudebních aktivit a ocenění. Následuje souhrn výpovědí o skladatelově osobnostním založení a sumarizace hodnocení tvorby Ladislava Vycpálka jeho současníky v porovnání s referencemi v hudebněvědních publikacích. Další část týkající se kantátové tvorby Ladislava Vycpálka vychází ze skladatelových vlastních rozborů a je doplněna přehledem dobové české kantátové tvorby. K faktografii kantáty Blahoslavený ten člověk… je přidán výklad textové předlohy a shrnutí recenzí dosavadních provedení díla. Závěrečná kapitola se snaží nastínit změny v recepci této kantáty i celého Vycpálkova díla v průběhu 20. a 21. století a postihnout jejich příčiny a kontext.
|
|
|
Krysař Mariny Cvětajevové: geneze, recepce a překlad poemy s komentářem
Zakiyanov, Oskar ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce)
Ruská básnířka Marina Ivanovna Cvětajevová (1892 - 1941) je jednou z nejzajímavějších světových autorek první poloviny 20. století. Mezi vrcholné dílo její tvorby patří poéma Krysař. Cílem mé rigorózní práce bylo je poému doslovně přeložit a zpracovat k ní podrobný komentář. Překlad je určen pro slavisty, ale také pro širší veřejnost.Překlad má charakter návrhu a mohl by sloužit jako výchozí text pro případný další básnický překlad do češtiny. Záměrem komentáře je především poukázat na vztahy Krysaře Cvětajevové a možné zdroje inspirace texty jiných autorů nebo vlastními díly. Komentář dále vysvětluje pojmy specifické pro tvorbu Cvětajevové a její charakteristické poetické postupy. Komentář však prakticky neobsahuje interpretaci. Ta je použita pouze jako doplnění komentářů k jednotlivým částem, které jsou uváděny pro lepší pochopení originálního textu a překladu. První kapitoly pojednávají o historii vzniku, genezi poemy a o její recepci kritiky a spisovateli. Dále následují technické poznámky k přeloženému textu s vysvětlením specifik originálního textu, včetně syntaktických zvláštností M. Cvětajevové, které jsou vodítkem pro pochopení rytmiky díla. Pro lepší orientaci v přeloženém textu a eventuální srovnání s originálem je ruský text uváděn na dvojstraně s českým. Pro správné pochopení díla v kontextu...
|
host ::
RSS.