|
|
Zprostředkování tématu specifických poruch učení a chování žákům ve škole prostřednictvím literatury pro děti mladšího školního věku
Jetelová, Kateřina ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Špačková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zprostředkování tématu specifických poruch učení a chování žákům ve škole prostřednictvím literatury pro děti mladšího školního věku. Zaobírá se popsáním specifických poruch učení a chování, zejména ve vztahu ke školnímu prostředí, a charakteristikou vybraných titulů současné literatury pro děti a mládež, zaměřených na téma specifických poruch učení a chování. Cílem práce je navrhnout lekce s knihami, které by žákům tato témata přiblížily, provést realizaci těchto lekcí ve vybraném druhém ročníku základní školy a zhodnotit jejich dopad na porozumění žáků dané problematice. Všechny lekce vychází z třífázového modelu učení a metod RWCT doporučených pro práci s knihou. Dle časového harmonogramu jsou lekce učené v pěti týdnech. V každé lekci se pracuje s jednou vybranou knihou, mezi něž se řadí Můj brácha Tornádo, autorky Petry Štarkové, Pravidla skutečných ninjů, autorky Petry Štarkové, Největší nemehlo pod sluncem, autorky Petry Štarkové, Mise dyslexie, autorů Julie McNeil a kol. a Nikdo nejde z kola ven autorky Hany Zobačové. Praktická část je postavena na akčním výzkumu, využití pretestu a postestu i reflektování literárních lekcí. Výstupy práce mohou posloužit jako inspirace pro pedagogy při otevírání problematiky specifických poruch učení a chování ve výuce...
|
|
|
Kniha jako součást odpočinkové činnosti ve školní družině
Šimůnková, Andrea ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Havlová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prací s knihou ve školní družině v rámci odpočinkové činnosti. Cílem práce je zmapovat čtenářskou rodinou infrastrukturu prostřednictvím rozhovorů s žáky v družině, dále navrhnout aktivity s knihami - předčítání, hovory o knihách, sdílení o přečteném a další aktivity s vybranou knihou od Miloše Kratochvíla - Puntíkáři, včetně tvorby lapbooku, který by tyto aktivity završil. Realizovat tyto aktivity a reflektovat jejich účinnost prostřednictvím pozorování, rozhovorů s žáky nad danými činnostmi a analýzou žákovských produktů. Teoretická část se zabývá školní družinou v historickém i v současném kontextu, její funkcí a cíli. Práce bude pracovat s pojmy jako čtenářství a čtenářská gramotnost, osobnostní rozvoj, rozvoj komunikačních dovedností, volným časem, výchovou ve volném čase, čtenářskými strategiemi a rozvojem čtenářství u žáků mladšího školního věku. V praktické části se pracuje na základě čtenářských strategií s knihou Miloše Kratochvíla Puntíkáři a je vyroben lapbook k jednomu z příběhů. Její součástí jsou výsledky průzkumu mezi žáky s využitím rozhovoru na téma literatura pro děti. Zjišťován je také vztah žáků k četbě, oblíbené tituly, žánry, autoři a témata. Všechny činnosti byly realizovány od října 2023 do února 2024 ve školní družině s žáky třetího ročníku....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Téma holocaustu zprostředkováno žákům mladšího školního věku na 1. stupni ZŠ prostřednictvím práce s knihou
Velčovská, Tereza ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Komberec, Filip (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat vhodnou literaturu obsahující téma holocaustu a citlivé zprostředkování tématu žákům mladšího školního věku. Téma holocaustu je velmi náročné a vyžaduje zvláštní přístup, zejména pokud se jedná o mladší žáky. První kapitola teoretické části je proto zaměřena na charakteristiku dítěte mladšího školního věku, jeho kognitivní, emoční a hodnotový vývoj. Dále se teoretická část zaměřuje na charakteristiku literatury pro děti a mládež, její funkce a typické žánry. Dostává se také k vymezení tématu holocaustu v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a pojedná o tématu holocaustu v literatuře pro děti a mládež. V závěrečné kapitole teoretické části je nejprve definována čtenářská gramotnost a její rozvoj. V rámci rozvoje čtenářství je v kapitole charakterizován program Čtením a psaním ke kritickému myšlení a jsou zde popsány vybrané metody tohoto programu, které budou později využity ve výzkumné části diplomové práce. Praktická část je rozdělena do několika částí. První část je věnována metodologii akčního výzkumu. V další části je navržen pre-test, který zjišťuje úroveň povědomí o tématu holocaustu u žáků pátého ročníku. Následně jsou didakticky analyzovány vybrané knihy, obsahující téma holocaustu. Vybranými knihami jsou Dítě s hvězdičkou, Deník...
|
|
|
Jak vypadají a k jakým aktivitám jsou využívány čtenářské koutky v mateřských školách? Případové studie
Šupová, Jaroslava ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Straková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem čtenářských koutků v mateřské škole. Jejím cílem je popsat čtyři vybrané čtenářské koutky včetně aktivit, které se v nich odehrávají, navrhnout změny, jež by mohly vést ke zkvalitnění těchto koutků a poukázat na zjištění, která by mohla být inspirativní pro další pedagogy. Teoretická část se věnuje přiblížení pojmu čtenářská pregramotnost a představuje informace a doporučení týkající se založení čtenářských koutků, jejich umístění, vybavení a aktivit v nich se odehrávajících. Praktická část je postavena na kvalitativním designu výzkumu, konkrétně se jedná o deskriptivní vícepřípadovou studii, v rámci které byly jako metody sběru dat zvoleny rozhovory s pedagogy a dětmi, pozorování a analýza knih a materiálů. Pomocí získaných dat byly vytvořeny podrobné popisy čtenářských koutků čtyř navštívených tříd, na základě kterých byly navrženy možnosti zkvalitnění těchto koutků a vyzdvihnuty inspirativní příklady z praxe. Každá třída má svá specifika, avšak lze shrnout, že všechny čtenářské koutky se nachází v rohu místnosti, je v nich dostatek světla a pohodlné sezení. Knihy jsou zpravidla uloženy hřbetem ven a rozděleny jen podle toho, zda si je děti mohou brát samy či ne. Pouze v jedné třídě je rozdělení označeno obrázkem a popiskem. Z hlediska žánrů je ve všech...
|
|
|
Návrh systémové podpory čtenářského prostředí v mateřské škole (akční výzkum)
Fiedlerová, Eliška ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Ronková, Jolana (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu čtenářské pregramotnosti a vytvoření kvalitního čtenářského prostředí. Cílem práce je podpořit u dětí a rodičů jejich zájem o čtenářství a knihy pomocí realizování různých aktivit. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V části teoretické se nachází vysvětlení, co čtenářské prostředí je a ovlivňuje ho. Dále zde dochází k vymezení základních pojmů pojící se s čtenářskou pregramotností a její důležitost v rámci vývoje dítěte. Dále zde jsou popsané vybrané aktivity a projekty podporující čtenářství a jak by měla dětská knihovna ve škole vypadat a splňovat. Závěrem teoretické části jsou popsány vhodné žánry pro děti předškolního věku a doporučené vybrané tituly do dětských knihoven. Empirická část popisuje realizovaný výzkum ve vybrané mateřské škole. Jako forma výzkumu byl stanoven akční výzkum, který nejlépe splňoval podmínky pro dosažení daného cíle. Problémem akčního výzkumu byl stanoven nedostatečný zájem o knihy a čtení u dětí a jejich rodičů. V rámci výzkumu bylo stanoveno šest výzkumných otázek a navrženy aktivity pro zvýšení zájmu. Dále byly ve výzkumu využity metody pozorování, rozhovory a dotazníky. Během výzkumu docházelo ke komplikacím, které znemožňovaly výzkum v plném rozsahu a jsou v práci popsány. V rámci realizace navržené podpory se...
|
|
|
Vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárních postav u dětí předškolního věku
Marklová, Tereza ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí předškolního věku v rozmezí 3 až 6 let. Cílem mé výzkumné části práce je zjistit, jak velký vliv má čtení v mateřských školách na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u dětí ve věku 3 až 6 let. První hypotéza předpokládá, že děti, které v rámci měsíčního projektu budou nejvíce vystavovány předčítání a práci s knihou, se nejvíce zlepší v porozumění textu a slovní zásobě. Další dvě hypotézy chtějí ve stejných oblastech ověřit, že starší děti budou mít na začátku i na konci projektu lepší výsledky než ti nejmladší účastníci výzkumu. Třetí hypotéza potom předpokládá, že nejmladší, tříletí, se zlepší pouze v otázkách opakujících se, kontrolních, a to vlivem paměti, nikoliv porozumění. Poslední hypotéza chce ověřit, že děti, které budou nejvíce vystaveny čtení, si oblíbí nové literární hrdiny. Teoretická část se zabývá vývojem dítěte od narození do 6 let věku s důrazem na období od 3 do 6 let a rozborem pohádky jako literárního žánru i prostředku ke stimulaci vývoje dítěte. Praktická část je korelační studie, která vychází z kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Cílem výzkumné práce bylo zjistit vliv čtení na slovní zásobu, porozumění textu a oblibu literárního hrdiny u...
|
|
| |
host ::
RSS.