|
|
Poetics of Russian rock
Tiazhkun, Antonina ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu ruské kultury a literatury poslední třetiny 20. století - ruské rockové poezii. Její unikátnost spočívá ve zvýšené pozornosti k obsahové stránce textů, což literárním vědcům umožňuje hovořit o existenci rockové poezie jako takové. Dané téma není v ruské filologii příliš reflektováno, v České republice není známo téměř vůbec. Předkládaná práce pojednává o historii a podmínkách vzniku ruského rocku, zabývá se analýzou charakteristických rysů rockové poezie, jejími zdroji a klíčovými motivy. Výzkum je založen na rozboru tvůrčích textů nejdůležitějších rockových autorů: A. Bašlačeva, B. Grebenščikova, A. Makareviče, V. Coje a J. Ševčuka.
|
|
| |
|
|
Zobrazení přírody u Turgeněva
Hessová, Zuzana ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce podává ucelenou analýzu vybraných děl známého ruského básníka, prozaika a dramatika, Ivana Sergejeviče Turgeněva. Zaměřuje se na klíčové téma jeho tvorby. Zkoumá zejména to, jak s ním autor pracuje v jednotlivých dílech, jakou roli v nich hraje a s jakými jinými tématy se spojuje. Srovnávací analýza se opírá o dobový kontext a biografická fakta, které autora značně ovlivnily, ale také o díla jiných ruských autorů, u kterých nalézáme podobnosti daného tématu. KLÍČOVÁ SLOVA: Turgeněv, příroda, povídky, román, básně v próze, poetika, filozofie.
|
|
|
Poetika míst v románech Oty Filipa
Hozman, Václav ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je poetika míst a prostoru v románech českého autora Oty Filipa (*1930). Analýzou jednotlivých významných míst zobrazených ve Filipově díle chceme prokázat důležitost těchto míst pro narativní výstavbu autorových románů. Práce má za cíl poukázat na význam zobrazeného prostoru a jednotlivých míst pro celkový smysl fikčního světa ve Filipově díle. Metodologicky práce vychází ze stati polského literárního vědce Janusze Sławińského Prostor v literatuře: Základní rozdělení a úvodní samozřejmosti (2002 [1978]). Při zkoumání prostoru zobrazeného v literárním díle tedy vycházíme z textu daného díla. Prostor je jedním z prvků výstavby literárního díla a cílem této práce je popsat, jak je daný prostor v díle konstruován a jak se, v součinnosti s ostatními činiteli, podílí na narativní výstavbě díla a na utváření jeho smyslu.
|
|
|
Poetika vybraných her Ronalda Schimmelpfenniga uvedených na českých scénách v kontextu současného německojazyčného divadla
Celárková, Michaela ; Augustová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Tato diplomová práce představuje tvorbu současného německého dramatika Rolanda Schimmelpfenniga v širších souvislostech. V hlavní kapitole práce se autorka soustředí na rozbor pěti divadelních her Rolanda Schimmelpfenniga, které byly inscenovány i na českých divadelních scénách. Zdůrazněny byly ty prvky dramatické struktury, s nimiž Schimmelpfennig pracuje ozvláštňujícím způsobem: epizace textů, nerealistická práce s dramatickým časem, prvky magického realismu a další. Autorka se v diplomové práci zabývá dále obecnou charakteristikou současného německojazyčného divadla z tematického i formálního hlediska. Významná část práce je věnována zařazení díla Rolanda Schimmelpfenniga do historického a teoretického kontextu současného německojazyčného dramatu. Jednou z důležitých studií se pro tuto diplomovou práci stala publikace s názvem Die Rückkehr der Helden německého autora Nikolause Freie, která polemizuje se studií Postdramatické divadlo Hanse Thiese Lehmanna v názorech na vývoj divadla a dramatu v posledních letech. Nikolaus Frei se zabývá otázkou životnosti/neživotnosti dramatu a s využitím vybraných ukázek z konkrétních dramatických textů současných autorů dokazuje možnou kontinuitu miméze, realistického jednání a konfliktů na jevišti až do jednadvacátého století. Závěrem lze říci, že pro...
|
|
|
Poetika a malebnost v krajině
Patočková, Zdeňka ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený pohled na krajinu, její poetiku a malebnost. Zmiňuje nejen základní definice krajiny a krajinného rázu, ale také popisuje její struktury a typologie. Dále uvádí vnímání krajiny z pohledu člověka napříč stoletími. Následuje kapitola, která je věnována Karlu Hynkovi Máchovi, který byl nejen slavný básník a představitel romantismu, ale také malíř a cestovatel. Jsou zde zmapovány poetické a malebné aspekty krajiny pomocí jeho básní, poznatků a skic. Autorka se následně vydala po stopách Karla Hynka Máchy. Hlavním cílem bylo vnímat krajinu jinak. Zaměřit se zejména na její poetiku a malebnost a to jen pomocí vlastních očí, papíru a tužky.
Na literární rešerši navazuje projekt, který je situován do krajiny nedaleko Karlových Varů v západních Čechách. Konkrétně se jedná o okolí Andělské Hory. Diplomová práce nejdříve popisuje charakter území pomocí podrobných analýz. Jsou zde podrobně zhodnoceny historické analýzy, současný stav, přírodní podmínky i inventarizace dřevin. Na analýzy navazuje samotný projekt, kde je nejprve uveden celkový koncept a jeho základní principy. Následují podrobné návrhy jednotlivých míst. Projekt je zaměřen jak na krajinářské řešení, tak na obnovu drobné sakrální architektury a dalších prvků, které nejen přispějí k větší malebnosti krajiny, ale také podpoří genia loci místní krajiny. Navrhované prvky mají nejen obohatit zdejší krajinu a zpříjemnit pobyt návštěvníkům, ale také přimět k zamyšlení. Je důležité, aby se nezapomínalo na historický odkaz krajiny a předků.
|
|
|
Poetics of Jacques Prévert's work of art and the exploitation of his poetry in a French language education.
Hornišová, Martina ; Listíková, Renáta (vedoucí práce) ; Machleidtová, Silva (oponent)
Názov diplomovej práce: Poetika Jacquesa Préverta a využitie jeho poézie vo výučbe francúzskeho jazyka Kľúčové slová: poetika, francúzska poézia, francúzsky šansón, poetický realizmus, surrealizmus, motivácia žiaka Abstrakt: Cieľom našej diplomovej práce je zachytiť a pomenovať umelecký odkaz v diele Jacquesa Préverta, ktorý nesie v sebe nadčasovosť a témami každodenného života dokáže osloviť i súčasné generácie. Tajomstvo Prévertovho génia spočíva v tom, že hovorí jednoduchým jazykom, tak ako hovoria ľudia a oni mu rozumejú. Svoje posolstvo umocňuje pomocou príkladov a ilustrácií každodenného života, ktoré jeho diela robia prístupné každému. V práci sme sa sústredili hlavne na poetiku v jeho rozsiahlej umeleckej tvorbe. Poukázali sme na špecifiká poetického jazyka, jednoduchosť a prístupnosť jeho diela. Snažili sme sa invenčným a netradičným spôsobom priblížiť mladým ľuďom nielen jazyk ale aj kultúru francúzskej krajiny. Cieľ sme naplnili spracovaním troch pedagogických listov v Praktickej časti našej práce, ktoré majú slúžiť ako metodická pomôcka učiteľom francúzskeho jazyka.
|
|
|
Poetika Holanových sbírek Triumf smrti, Vanutí a Oblouk
Enderlová, Hana ; Binar, Vladimír (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Diplomová práce analyzuje poetiku prvních dvou sbírek Vladimíra Holana - Triumfu smrti (1930, přepracování 1936, 1948) a Vanutí (1932). V první řadě se zaměřuje na určení jejich rytmické struktury, jejích konstant a postupných proměn. Zvláštní pozornost věnuje přepracováním sbírky Triumf smrti - při rozboru jejích tří variant sleduje, jak se vyvíjelo a zpřesňovalo Holanovo pojetí básnického rytmu a jeho vztah k sémantice básnického textu a jejím proměnám. Součástí zkoumání poetiky je určení funkce rytmických konstant v jednotlivých sbírkách, doprovázené pokusem prokázat, že vztah rytmu a eufonie či instrumentace verše a jejich vzájemné působení patří k osnovným složkám Holanovy lyriky v tomto období. Dále se práce zabývá sémantikou těchto Holanových sbírek, především rozborem základních rysů Holanovy metafory a metonymie, jejich vzájemným vztahem a prostupováním. Poté proměnami metafor v metonymie a jejich přerůstáním v kontextu básnického textu v symboly. Smyslem práce je ukázat, že podstata básnické sémantiky těchto Holanových sbírek tkví ve specifice a jedinečnosti jejich poetiky a že se z ní zákonitě rodí, vyrůstá a utváří.
|
|
|
Poetika místa v pohádkách bratří Grimmů a ve vybraných pohádkách Karla Jaromíra Erbena
Ledinská, Šárka ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
Poetika prostoru je velmi zajímavá oblast, která byla doposud ve srovnání s ostatními poetikami literárního díla z teoretického hlediska opomíjena a kusé informace o ní se často skrývaly jen v pracích, jež poetiku prostoru aplikovaly na určitá konkrétní díla. Abych se tedy mohla začít věnovat poetice prostoru v pohádkách, bylo nutno v první části mé práce položit základy pro samotnou poetiku prostoru. Těmi se staly kapitoly, v nichž jsem se zabývala poetikou literárního díla a v nichž jsem sesbírala, utřídila a zpřehlednila dosavadní teoretické informace o poetice prostoru a jejích částech, prostoru a místě. Z těchto kapitol jsem následně vycházela při specifikaci daných pojmů v rámci své práce. To mi umožnilo se v druhé části práce plně zaměřit na poetiku prostoru v pohádkách. Za materiál zkoumání, na kterém jsem si ověřovala platnost jednotlivých hypotéz, jsem zvolila pohádky bratří Grimmů a osm pohádek Erbenových. V rámci svého zkoumání jsem se zabývala pojmy jako poetika prostoru v širším a užším smyslu, hranice pohádkového prostoru, jeho popis a uspořádání, hlavní a vedlejší hrdina z hlediska poetiky prostoru, cesta v pohádkovém prostoru atd. Daných osm Erbenových pohádek bylo vybráno za materiál zkoumání z důvodu jejich velké podobnosti (téměř analogie) s osmi pohádkami bratří Grimmů. Proto...
|
|
|
Poetika a malebnost v krajině
Havránková, Lucie ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je popis a zobrazení poetiky a malebnosti v krajině při využití prvků přírodopopisné východoasijské poezie jako inspiračního zdroje vnímání krajiny v okolí jihočeské Kvildy. Na základě studia poetických textů se vztahem ke krajinné scenérii byla zvolena konkrétní stezka zachycující onu poetiku a malebnost. Prostřednictvím jednotlivých zastavení zvolených na cestě horskou stezkou má práce za cíl inspirovat k vnímání poetičnosti přírodních prvků v celkovém kontextu okolní krajiny. Textové zasvěcení do estetických hodnot krajiny a životního prostředí je zde cestou k vytvoření projektu revitalizované krajiny s malebnými prvky a konkrétními vegetačními druhy.
Práce je zasazena do kontextu Šumavy, které je pro konkrétní představu věnován úvod práce. Tento úvod nás seznamuje s přírodním i uměleckým pozadím šumavského pohoří a také prostředím samotné obce Kvilda, které stezku obklopuje a dává jí potřebné zázemí.
Součástí celého projektu je u každého stanoviště analýza prostředí, popis hlavního prvku i proměna místa v jednotlivých ročních obdobích s ohledem na danou krajinnou scenérii. Každé stanoviště je doplněno přírodopopisnou poezií, která má lépe nastínit atmosféru místa. V závěru každé kapitoly konkrétního zastavení jsou připojena výtvarná zobrazení daného prostředí mající přiblížit ho návštěvníkům a nabídnout jim inspiraci, kterou v sobě stanoviště skrývají. Jedním z cílů celého projektu je posunutí se poutí přírodou blíže k jejím kořenům a upozornění na konkrétní prvky v krajině, které mnohdy opomíjíme. Uváděné aspekty je možné aplikovat v projektech zahradní a krajinné architektury.
|
host ::
RSS.