|
|
Land art jako prostředek k vytvoření iluze ideálního prostoru
Hladová, Anežka ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Kurt, Kurt (oponent)
Diplomová práce je zaloţena na koncepci projektu akcentujícího na principu land artu
iluzi intervence do prostoru na základě historické události nebo objektu, který v prostoru
schází. Projektová část obsahuje šest landartových návrhů s představením konceptu a klíčový
sedmý landartový návrh, který je realizován na vrchu Vítkov. Součástí řešení prostoru
Vítkova je návrh parkových a terénních úprav, doplněný o land art odkazující na historii.
Návrh se zabývá zejména předimenzovanou asfaltovou cestou, která nyní vytváří
plochý vrchol tohoto významného kopce - skutečný vrchol tak Vítkov postrádá. Snahou je
vrátit Vítkovu jeho přírodnější a neznásilněný vzhled. Cesta je navíc v letních měsících kvůli
asfaltovému povrchu vyprahlým nehostinným místem. Návrh přináší řešení v podobě návratu
k úvozové cestě, která bude pod úrovní terénu, dláţděná přírodními kameny a mírně zúţena.
Podél hlavní úvozové cesty jsou vedeny mlatové cesty pro chodce a běţecká dráha, jeţ zde
doposud byla pouze jako ţivelná cesta v trávníku. Asfaltová zůstane pouze jedna cesta určená
zejména pro in-line bruslaře. Okolo tras jsou navrţeny terénní modelace, díky nimţ se ze
všudypřítomných výhledů stávají výhledy vzácnější, intimnějšího charakteru. Všechny úpravy
mají navozovat pocit, ţe vrchol Vítkova nikdy nebyl zploštěn, jak je tomu dnes, a člověk je
zde pouhým návštěvníkem procházejícím zářezem napříč vrcholem a terénní úpravy pak
poskytují pocit vrcholu, kde kdyţ člověk stane, ocitne se na nejvyšším bodě Vítkova.
Památný vrch Vítkov je veřejným prostorem, jenţ má svůj nenahraditelný význam, avšak je
stále opomíjen. Jedná se o zelený vrch promítající se do dalekých pohledů Prahy, místo, kde
se udála historická bitva a v neposlední řadě je to park určený k rekreaci. Realizovaný
landartový projekt je zařazen do programu mezinárodního Landscape festivalu 2018 v Praze a
kromě toho, ţe je jiţ dnes jeho součástí, tuto událost předznamenává. Z návrhu vzniká tedy
dílo ve veřejném prostoru s cílem akcentovat historickou událost s bolestnou vzpomínkou
paměti daného místa. Zároveň poukazuje na scházející strom v prostoru a jeho zánik
propojuje s rozměrem pomíjivosti a hodnoty, kterou pro nás měl. Land art zde umocňuje
představu, ţe zde rostoucí šeříky a akáty proti sobě stojí na bitevním poli jako v bitvě na
Vítkově či jako dnes tak trochu Karlín a Ţiţkov. Poraţené akáty (Křiţáci) prchají z
5
karlínského svahu před vítězícími šeříky (Husité) a po nich zde zůstává jen jeden padlý voják,
padlý akát či spousta zabodaných kopí.
Další landartové návrhy mají společné to, ţe se nacházejí ve městech či na hranici
města a přilehlé krajiny a autor je dobře zná. Kromě viditelných skutečností je v návrzích tedy
kladen důraz i na vnitřní souvislosti vyjádřené iluzí. Kolemjdoucí by při pohledu na
navrhovaný land art měl být schopen uvědomit si, ţe je v daném prostoru určitá chyba, kterou
si před tím neuvědomoval. Záměrně je divák staven do pozice, kdy musí zapojit svou fantazii,
protoţe k němu místo náhle promlouvá, avšak jen jakýmsi stínem či obrysem neexistující
skutečnosti. Tato práce chce mimo jiné ukázat na fakt, ţe iniciativa obyvatelstva dokáţe
město měnit a můţe přinášet zajímavé nápady, jako tomu bylo například v případě High Line
v New Yorku.
V neposlední řadě literární rešerše přináší vhled do tématu land artu, jako uměleckého
směru, ale také jako prvku ve veřejném prostoru, který je dnes častým tématem, mnohdy kvůli
jeho nesprávnému utváření. Práce se zaměřuje zejména na české autory.
|
|
|
Sčítání zvěře pomocí fotopastí
Hnízdil, Aleš ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Peterka, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce je ověření metody sčítání zvěře pomocí fotopastí na území
Doupovských hor a Šumavy. Toto téma je velmi řešeným problémem v managementu zvěře
už více jak 40 let. Metodou sčítání zvěře pomocí fotopastí se zabývá mnoho organizací. Tato
práce by měla přinést nový způsob monitoringu početních stavů zvěře v honitbách. K
výzkumu bylo použito 21 fotopastí, následně bylo vyhodnoceno 20 106 fotografií. Data byla
zpracována v programu Microsoft Office Excel. Z dat byla získána denzita zvěře. Z výsledků
vyplynulo, že pokud je dostatečný počet fotopastí v terénu více jak 6 týdnů, je výsledek
odhadu hustoty populace přesnější.
|
|
|
Poetika a malebnost v krajině
Patočková, Zdeňka ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený pohled na krajinu, její poetiku a malebnost. Zmiňuje nejen základní definice krajiny a krajinného rázu, ale také popisuje její struktury a typologie. Dále uvádí vnímání krajiny z pohledu člověka napříč stoletími. Následuje kapitola, která je věnována Karlu Hynkovi Máchovi, který byl nejen slavný básník a představitel romantismu, ale také malíř a cestovatel. Jsou zde zmapovány poetické a malebné aspekty krajiny pomocí jeho básní, poznatků a skic. Autorka se následně vydala po stopách Karla Hynka Máchy. Hlavním cílem bylo vnímat krajinu jinak. Zaměřit se zejména na její poetiku a malebnost a to jen pomocí vlastních očí, papíru a tužky.
Na literární rešerši navazuje projekt, který je situován do krajiny nedaleko Karlových Varů v západních Čechách. Konkrétně se jedná o okolí Andělské Hory. Diplomová práce nejdříve popisuje charakter území pomocí podrobných analýz. Jsou zde podrobně zhodnoceny historické analýzy, současný stav, přírodní podmínky i inventarizace dřevin. Na analýzy navazuje samotný projekt, kde je nejprve uveden celkový koncept a jeho základní principy. Následují podrobné návrhy jednotlivých míst. Projekt je zaměřen jak na krajinářské řešení, tak na obnovu drobné sakrální architektury a dalších prvků, které nejen přispějí k větší malebnosti krajiny, ale také podpoří genia loci místní krajiny. Navrhované prvky mají nejen obohatit zdejší krajinu a zpříjemnit pobyt návštěvníkům, ale také přimět k zamyšlení. Je důležité, aby se nezapomínalo na historický odkaz krajiny a předků.
|
|
|
Poetika a malebnost v krajině
Havránková, Lucie ; Hnízdil, Aleš (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Předmětem diplomové práce je popis a zobrazení poetiky a malebnosti v krajině při využití prvků přírodopopisné východoasijské poezie jako inspiračního zdroje vnímání krajiny v okolí jihočeské Kvildy. Na základě studia poetických textů se vztahem ke krajinné scenérii byla zvolena konkrétní stezka zachycující onu poetiku a malebnost. Prostřednictvím jednotlivých zastavení zvolených na cestě horskou stezkou má práce za cíl inspirovat k vnímání poetičnosti přírodních prvků v celkovém kontextu okolní krajiny. Textové zasvěcení do estetických hodnot krajiny a životního prostředí je zde cestou k vytvoření projektu revitalizované krajiny s malebnými prvky a konkrétními vegetačními druhy.
Práce je zasazena do kontextu Šumavy, které je pro konkrétní představu věnován úvod práce. Tento úvod nás seznamuje s přírodním i uměleckým pozadím šumavského pohoří a také prostředím samotné obce Kvilda, které stezku obklopuje a dává jí potřebné zázemí.
Součástí celého projektu je u každého stanoviště analýza prostředí, popis hlavního prvku i proměna místa v jednotlivých ročních obdobích s ohledem na danou krajinnou scenérii. Každé stanoviště je doplněno přírodopopisnou poezií, která má lépe nastínit atmosféru místa. V závěru každé kapitoly konkrétního zastavení jsou připojena výtvarná zobrazení daného prostředí mající přiblížit ho návštěvníkům a nabídnout jim inspiraci, kterou v sobě stanoviště skrývají. Jedním z cílů celého projektu je posunutí se poutí přírodou blíže k jejím kořenům a upozornění na konkrétní prvky v krajině, které mnohdy opomíjíme. Uváděné aspekty je možné aplikovat v projektech zahradní a krajinné architektury.
|
host ::
RSS.