|
|
Čím začínají romány ? K poetice incipitu: na materiálu českých románů 20. stol.
Hozman, Václav ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Předmětem této bakalářské práce jsou incipity vybraných českých románů dvacátého století. Jedná se o práci z naratologie. Záměrem bylo analyzovat konkrétní románové začátky, pokusit se o jejich interpretaci, určit, co signalizují, a naznačit souvztažnost incipitu k celému dílu. První kapitola se zabývá románovými začátky obecně. Autor práce zde chce poukázat na teoretická východiska, která se stanou základem pro rozbor incipitů vybraných románů. Nejdůležitější je vymezení pojmu incipit jako vstupu do textového světa. Je to hranice mezi fikcí a realitou. Úlohou incipitu je vtáhnout čtenáře do fiktivního světa románu. Incipit přestává být incipitem v místě, kde je již čtenář zcela ponořen do textového světa, kde již není cesta zpět. Každá z následujících kapitol se zabývá jednotlivě incipity těchto románů: Temno, Markéta Lazarová, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Hordubal, Zbabělci, Příběh inženýra lidských duší, Nesnesitelná lehkost bytí a Obsluhoval jsem anglického krále. Při práci bylo třeba dodržovat odstup od znalosti celého díla a rozebírat románové začátky z pohledu čtenáře, který čte text románu poprvé. Teprve až ve druhém plánu bylo možno vztahovat význam incipitu na kontext celého díla. Rozebírané incipity ve velké většině signalizovaly žánrový kód díla. U Čapkova Hordubala nebyl...
|
|
|
Poetika míst v románech Oty Filipa
Hozman, Václav ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Předmětem této diplomové práce je poetika míst a prostoru v románech českého autora Oty Filipa (*1930). Analýzou jednotlivých významných míst zobrazených ve Filipově díle chceme prokázat důležitost těchto míst pro narativní výstavbu autorových románů. Práce má za cíl poukázat na význam zobrazeného prostoru a jednotlivých míst pro celkový smysl fikčního světa ve Filipově díle. Metodologicky práce vychází ze stati polského literárního vědce Janusze Sławińského Prostor v literatuře: Základní rozdělení a úvodní samozřejmosti (2002 [1978]). Při zkoumání prostoru zobrazeného v literárním díle tedy vycházíme z textu daného díla. Prostor je jedním z prvků výstavby literárního díla a cílem této práce je popsat, jak je daný prostor v díle konstruován a jak se, v součinnosti s ostatními činiteli, podílí na narativní výstavbě díla a na utváření jeho smyslu.
|
|
|
Čím začínají romány ? K poetice incipitu: na materiálu českých románů 20. stol.
Hozman, Václav ; Peterka, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Předmětem této bakalářské práce jsou incipity vybraných českých románů dvacátého století. Jedná se o práci z naratologie. Záměrem bylo analyzovat konkrétní románové začátky, pokusit se o jejich interpretaci, určit, co signalizují, a naznačit souvztažnost incipitu k celému dílu. První kapitola se zabývá románovými začátky obecně. Autor práce zde chce poukázat na teoretická východiska, která se stanou základem pro rozbor incipitů vybraných románů. Nejdůležitější je vymezení pojmu incipit jako vstupu do textového světa. Je to hranice mezi fikcí a realitou. Úlohou incipitu je vtáhnout čtenáře do fiktivního světa románu. Incipit přestává být incipitem v místě, kde je již čtenář zcela ponořen do textového světa, kde již není cesta zpět. Každá z následujících kapitol se zabývá jednotlivě incipity těchto románů: Temno, Markéta Lazarová, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Hordubal, Zbabělci, Příběh inženýra lidských duší, Nesnesitelná lehkost bytí a Obsluhoval jsem anglického krále. Při práci bylo třeba dodržovat odstup od znalosti celého díla a rozebírat románové začátky z pohledu čtenáře, který čte text románu poprvé. Teprve až ve druhém plánu bylo možno vztahovat význam incipitu na kontext celého díla. Rozebírané incipity ve velké většině signalizovaly žánrový kód díla. U Čapkova Hordubala nebyl...
|
host ::
RSS.