|
| |
|
|
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji
Votavová, Kateřina ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Brázová, Kateřina (oponent)
Populační vývoj okresních měst v Jihočeském kraji Abstrakt Cílem práce je analyzovat a popsat populační vývoj v sedmi největších městech Jihočeského kraje v letech 1997-2021. Práce čerpá z poskytnutých individuálních a anonymizovaných dat na jejichž základě analyzuje základní demografické ukazatele plodnosti, úmrtnosti a migrace. V práci jsou porovnávána města mezi sebou, přičemž dochází i ke komparaci vývoje s celorepublikovým průměrem. Mimo jiné práce zkoumá angažovanost vedení měst, především jejich snahu řešit demografické problematiky. Z analýzy vyplývá, že většina měst s výjimkou Písku má tendence ke ztrátovosti obyvatel, avšak s jinou intenzitou a časováním. U všech sledovaných měst se intenzita plodnosti i úroveň úmrtnosti vyvíjí ve všech městech podobně s minimálními odlišnostmi. Vedení měst se demografické problematiky ve většině městech snaží aktuálně řešit. Klíčová slova: populační vývoj, města, plodnost, úmrtnost, migrace
|
|
|
Zeměpanské konfirmační listiny pro česká a slezská města do r. 1420
Velička, Tomáš ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent) ; Ryantová, Marie (oponent)
V předkládané práci se zabývám konfirmačními listinami, které vydali čeští králové a slezská knížata pro česká nebo slezská města. Práce je rozdělena do pěti částí. V první se zabývám dosavadním bádáním a také metodickými inspiracemi, které jsem následně použil. Druhá kapitola pak shrnuje poznatky týkající se procesu vzniku konfirmačních listin - počínaje motivy k jejímu vydání, přes samotný proces vzniku písemnosti v kanceláři a průběh celého řízení, až k předání hotové listiny příjemci a zaplacení taxy. Následně se věnuji jednotlivým druhům konfirmačních listin a odděleně pojednávám též o observačních listinách. Třetí část je věnována konfirmacím pro česká města na pozadí všech písemností, které královským městům vydávali čeští panovníci. Problematika je traktována jak z pohledu vydavatelů, tak příjemců, stejně jako listin samotných (jejich obsah, formulář). Stejně postupuji také v případě čtvrté kapitoli, kde se zabývám ze stejných hledisek slezskými městy a konfirmacemi, které pro ně byly vydány. V poslední páté kapitole shrnuji zjištění, k nimž jsem na předchozích stranách dospěl. Důležitou součástí celé práce jsou různé přehledy a grafy, které umožňují lépe vnímat naznačené souvislosti a tendence vývoje. Stranou nenechávám ani srovnávání českých, slezských i moravských konfirmačních listin. Powered by...
|
|
|
Dual Securitization of Public Space in Relation to Sport Mega Events
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cieľom tejto práce je skúmať bezpečnostné opatrenia v mestách v súvislosti s veľkými športovými podujatiami. S použitím medzinárodnej politickej sociológie ako teoretického základu argumentujem, že mestský priestor je vystavený procesu ktorý nazývam dvojitá sekuritizácia. Formulujem štyri základné charakteristiky daných bezpečnostných opatrení ktoré sú globálne štandardizované a ktoré považujem za neliberálne: mimoriadnosť, sledovanie, militarizácia a urbánne obmedzenia. V prípadových štúdiách sa zameriavam na to, ako sa tieto opatrenia ospravedlnili a aplikovali počas Olympijských hier a Svetového pohára FIFA v Pekingu, Južnej Afrike, Londýne a Riu de Janeiru. Napriek určitým rozdielom ktoré vyplývajú z lokálnych kontextov argumentujem, že prístupy hlavných aktérov v daných štyroch mestách boli veľmi podobné. Bez ohľadu na typ politického režimu alebo stupeň socioekonomického rozvoja, mimoriadnosť veľkých udalostí slúži ako impulz pre rozsiahle a hlboké sledovanie a militarizáciu súčasných miest. V tomto procese sa zabezpečovanie verejného priestoru a mestského obyvateľstva deje na úkor osobných slobôd.
|
|
|
Securing cities: 'Urban resilience' as a technology of government
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent) ; Chandler, David (oponent)
Svitková, K. 2019. Securing cities: Urban resilience as a technology of government, 282 pp. Doktorská práce (PhD) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí práce: doc. PhDr. PNDr. Nikola Hynek, M. A., PgDip Res, PhD Abstrakt Z "resilience" se stal politický a praktický termín užíván v souvislosti se zabezpečováním a rozvojem měst a městského obyvatelstva. Tato studie diskutuje užití tohoto konceptu v kontextu vládnutí a subjektivity. Konkrétně, reflektujíc její empirické zaměření, pokládá kritické otázky o konstrukci a podpoře "městských resilientních subjektů" a zkoumá proces internalizace resilience jako techniky sebe-vládnutí, aplikován občany pro své vlastní dobro. Cílem je problematizace resilience jako univerzálního nástroje vládnutí městům a jejich obyvatelům, a to za každodenních i extrémních okolností. Studie překračuje tradiční kritiku neoliberalismu a pokládá otázky o vlivu resilience ve smyslu performativního vládnutí, zkoumajíc disciplinární a biopolitickou podstatu tohoto procesu. Klíčová slova resilience, vládnutí, městský, města, moc, biopolitika
|
|
|
Faktory úspěchy a bariéry projektů na ochranu klimatu ve vybraných českých městech
Hejralová, Eva ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Sutlovičová, Klára (oponent)
Města jsou významnými aktéry na poli světové ochrany klimatu. Jsou zodpovědná za téměř 80% emisí CO2, ale zároveň mají dobré předpoklady přicházet s inovativními řešeními. V České republice však mnoho městských iniciativ, které by explicitně usilovaly o snížení emisí skleníkových plynů, nenajdeme. Tato práce proto zkoumá devět projektů, které byly realizovány českými městy v oblasti budov, pro něž je ochrana klimatu vedlejším přínosem. Klade si při tom za cíl zjistit, jaké faktory přispěly k jejich vzniku, usnadnily nebo naopak ztížily jejich realizaci. Faktory jsou zjišťovány pomocí polo-strukturovaných rozhovorů. V průběhu výzkumu byly identifikovány dvě hlavní bariéry a dvanáct faktorů úspěchu, které byly rozděleny do pěti tematických kategorií: ekonomika, životní prostředí/kvalita života, politika, instituce a informovanost. Nejvíce faktorů se týká kategorie "informovanost". Naopak žádný relevantní faktor nebyl nalezen v oblasti "životního prostředí/kvality života." Výsledky výzkumu se mohou stát inspirací pro další města a aktéry, kteří vytváří pro místní ochranu klimatu vhodné podmínky: zejména nevládní organizace i státní správu.
|
|
| |
|
|
Securing cities: 'Urban resilience' as a technology of government
Svitková, Katarína ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent) ; Chandler, David (oponent)
Svitková, K. 2019. Securing cities: Urban resilience as a technology of government, 282 pp. Doktorská práce (PhD) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií, Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí práce: doc. PhDr. PNDr. Nikola Hynek, M. A., PgDip Res, PhD Abstrakt Z "resilience" se stal politický a praktický termín užíván v souvislosti se zabezpečováním a rozvojem měst a městského obyvatelstva. Tato studie diskutuje užití tohoto konceptu v kontextu vládnutí a subjektivity. Konkrétně, reflektujíc její empirické zaměření, pokládá kritické otázky o konstrukci a podpoře "městských resilientních subjektů" a zkoumá proces internalizace resilience jako techniky sebe-vládnutí, aplikován občany pro své vlastní dobro. Cílem je problematizace resilience jako univerzálního nástroje vládnutí městům a jejich obyvatelům, a to za každodenních i extrémních okolností. Studie překračuje tradiční kritiku neoliberalismu a pokládá otázky o vlivu resilience ve smyslu performativního vládnutí, zkoumajíc disciplinární a biopolitickou podstatu tohoto procesu. Klíčová slova resilience, vládnutí, městský, města, moc, biopolitika
|
|
|
Evropeizace měst v České republice
Schacherlová, Sylva ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce Evropeizace měst v České republice se věnuje dopadům členství v Evropské unii na administrativní struktury vybraných měst. Jedná se o komparativní případovou studii měst různých velikostí a významů, konkrétně práce zkoumá hlavní město Praha, statutární město Plzeň a město s rozšířenou působností Písek. Cílem práce je objasnit, které instituce se v rámci vybraných městských administrativ věnují agendě EU. V práci jsou následovány tři dimenze konceptu evropeizace (top-down; bottom-up a horizontální), které umožňují sledovat danou problematiku z různých úhlů. Výzkumné otázky následují logiku těchto tří dimenzí a poslední výzkumná otázka se zabývá srovnáním evropeizace zkoumaných měst a identifikací rozdílů vyplývajících z jejich odlišné velikosti. Primárně je v práci čerpáno z rozhovorů s úředníky a politiky vybraných měst, kteří jsou za unijní agendu zodpovědní. Výsledky práce potvrzují teoretické předpoklady, že právě velikost měst má do značné míry vliv na správu unijní agendy. Roli zde hrají především finanční a administrativní kapacity, nastavení evropských fondů pro dané město a názory místních politických elit. Zatímco větší města Praha a Plzeň využívají mnoho institucí přímo určených ke správě unijní agendy na úrovni městských administrativ a v oblasti prosazování zájmů na půdě...
|
|
| |
host ::
RSS.