|
|
The trickster in Herman Melville's The Confidence-Man: His Masquerade and the works of Charles W.Chesnutt
Kyselová, Alžběta ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent)
Šibalové jsou oblíbenými kulturními a literárními postavami, které se objevují napříč regiony a žánry v různých podobách. Postavy Strýčka Julia ze sbírky povídek Charles W. Chesnutta The Conjure Woman a podvodníka z románu The Confidence-Man: His Masquerade od Hermana Melvilla jsou obě šibaly vycházející z významných kulturních tradic: afro(-amerického) náboženského šibala, respektive skutečného podvodníka Williama Thompsona. Tato práce porovnává šibaly v tematických a structurálních prvcích. Původ literárních postav určuje očekávání čtenářů a jejich vnímání těchto šibalů. Melville a Chesnutt u čtenářů podporují stereotypní chápání postav, ale zároveň do textů přidávají alternativní pojetí. Střet těchto vnímání slouží k představení několika sociálních témat týkajících se otroctví v The Conjure Woman a soběstačnosti v The Confidence-Man, obě tato témata v důsledku poukazují na problematické rozložení svobody v americké společnosti. Šibalové se v textech objevují jako literární postavy a také jako literární nástroje, čímž naplňují rys mnohoznačnosti typický pro archetyp šibala.
|
|
|
Maska - tvář - mimika. Využití tématu v pedagogické praxi
Chocholáčová, Dagmar ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Chocholáčová, D.; Maska - tvář - mimika. Využití tématu v pedagogické praxi. /Diplomová práce/ Praha 2014 - Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, katedra výtvarné výchovy, 83 s. Diplomová práce má charakter teoretické studie a zkoumá současné podoby masky v kontextu její historie. Maska je v práci chápána jako komunikační prostředník mezi světem a jedincem, kdy se individualita jedince setkává s uniformitou masy. Fenomén maskování je zkoumán z pohledu každodenního projevu člověka, identifikujícího se společenskou skupinou s určitými kulturními tradicemi. Maska tak kontempluje mezi rituálem a zábavou, a to sondou do tradičních zvyků, obřadů, rituálů a karnevalů, ale i současného divadelního či výtvarného vyjádření. Práce se zároveň zamýšlí nad současným postavením ritu. Cílem práce je vymezit současné postavení člověka, jeho masky, tváře a mimiky v moderním světě. Pedagogické využití nabízí implementaci tématu do prostředí mateřské školy a gymnázia nabídkou námětů, z většiny realizovaných a reflektovaných. Součástí práce je zároveň nalezení tématu v přípravě a realizaci galerijních edukací pro dvě výstavy v Galerii Rudolfinum.
|
|
| |
|
|
Tvůrčí dráha Petra Popesca v kontextu rumunské poválečné literatury
Horáková, Jarmila ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Během komunistického režimu v Rumunsku byly na literaturu a její autory kladeny normativní požadavky, které výrazně omezovaly tvůrčí svobodu. Spisovatelé se však snažili různými způsoby vymanit z prosazovaného socialistického realismu a vrátit literatuře její estetickou funkci. Tento vývoj sleduje úvodní kapitola práce. Jedním z autorů, kteří přispěli k obrodě prózy v šedesátých letech, byl Petru Popescu inspirovaný městským prostředím a americkou literaturou. Svými romány dokázal vyjádřit životní pocity poválečné generace mladých Rumunů. Přes veškeré úspěchy emigroval v roce 1974 do USA, kde se prosadil jako anglicky píšící scenárista a prozaik. Další části práce představují jeho tvorbu od básnického debutu až po současnost a reflektují změny ve volbě témat a vypravěčských postupů (na základě literární teorie F. K. Stanzela). Jedna kapitola je rovněž věnována obecným otázkám spojeným s exilem, spisovatelovou identitou, jazykem a adaptačními strategiemi. Klíčová slova: monografie, poválečná literatura, exilová literatura, komunistický režim, červencové teze, Ceaușescova politika, dvojjazyčnost, konzumní literatura, role vypravěče, fikce a non-fikce, adaptace, identita, literatura faktu
|
|
|
Identita fotbalového klubu FK Dukla Jižní Město
Sýkora, Petr ; Janák, Vladimír (vedoucí práce) ; Ruda, Tomáš (oponent)
Název: Identita fotbalového klubu FK Dukla Jižní Město. Cíle: Hlavním cílem práce je analyzovat identitu FK Dukla Jižní Město, definovat slabá místa a doporučit jak by se mohla identita zlepšit. Metody: Kvalitativní výzkum formou nestrukturovaného rozhovoru se zástupci vedení, hráčů a rodičů, analýza konkurence. Výsledky: V posledních několika letech se identita FK Dukla Jižní Město výrazně zlepšila, pořád se ještě ale najdou segmenty, kde by se identita mohla zdokonalit. Klíčová slova: dukla, fotbalový klub, identita, sjednocení, spojení, ztotožnění
|
|
|
Místní cizinci: Prostor, identita a kultura pražských expatů
Králová, Petra ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi prostorem, kulturou a identitou. Jejím cílem je poukázat na to, že kultura a identita není nutně spojena s prostorem, ve kterém lidé žijí. Práce se opírá o myšlenky autorů, kteří poukazují na životní zkušenost migrantů jako na příklad "rozpojení" prostoru, kultury a identity. Pro vlastní výzkum autorka zvolila prostředí společenství pražských expatů a provedla kvalitativní výzkum sestávající z 2 zúčastněných pozorování v místech setkávání expatů, 2 rozhovorů s expaty a obsahové analýzy 7 novinových článků zmiňujících expaty. Pomocí analýzy autorka popisuje vnímání společenství samotnými expaty, jejich interakci s místní společností a povahu míst setkávání. Jádro společenství expatů tvoří kultura anglofonních zemí a do hranic společenství se promítají geopolitické hranice. Sami expati rozlišují ostatní členy společenství na základě toho, zda (ne)žijí v "expat bublině", tj. zda (ne)navazují vztahy s místní společností. Skrze vztahy s Čechy a konzumaci české historie si expati vytvářejí obraz Čechů jako historicky utlačovaného, a proto uzavřeného národa. Identita míst setkávání expatů je založena na jejich označení jako "expat-friendly" a situovanosti v historických částech města, která místům propůjčuje autentičnost.
|
|
|
Dřív to byla vesnice, všichni jsme se znali: kvalitativní výzkum změn na Malé Straně z pohledu obyvatel
Dvořáková, Klára ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o starousedlících, kteří žijí na Malé Straně, v historickém centru Prahy. Zaměřuje se na změny, které obyvatelé vnímali v průběhu svého života. Práce vychází z literatury a kvalitativního výzkumu v podobě biografických rozhovorů. V teoretické části se věnuji pojmům identita, turismus, gentrifikace, genius loci, procesům probíhajícím ve městech a stáří, které napomáhají pochopení změn identifikovaných v analytické části. Analytická část je rozdělena do sedmi oddílů, zabývám se v nich změnami atmosféry Malé Strany, jejích obyvatel, prostředí k životu, domovního a bytového fondu, změnami lidí, kteří mi vyprávěli své příběhy a globálnějšími změnami, které měly na Malou Stranu vliv. V práci je také popsáno, jaké problémy a jaké výhody života na Malé Straně jsou pro komunikační partnery a partnerky zásadní.
|
|
|
The paradigms of Uzbek identity
Ibragimova, Bibimaryam ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá otázkou uzbecké identity a jakým způsobem byla zobrazena a prezentována sovětskými akademiky a historiky nezávislého Uzbekistánu. Po pádu Sovětského svazu, v roce 1991, vyhlásil Uzbekistán svou nezávislost, jedním z důležitých bodů programu byla právě národní identita. Sovětská historiografie se rozcházela v názorech na původ Uzbeků a nový nezávislý stát tak čelil rozhodnutí, na čem svou ideologii postaví. Jedni tvrdili, že počátky uzbecké historie se datují k 10. století, jiní za zlomové období považovali vstup kočovných kmenů na území dnešní Střední Asie v 15. století. Nová vláda se rozhodla pokračovat v původním výkladu a ponechala 10. století jako zrod Uzbeckého státu. Najde se však i skupina, která datuje počátek Uzbeků k 1. tisíciletí před naším letopočtem. Literaturu, zabývající se uzbeckou identitou, lze rozdělit na dva proudy: primordialismus (prapůvodní) a konstruktivismus. Sovětská i uzbecká historiografie se opírala o prapůvodní výklad, který vysvětluje vznik uzbecké identity jako dlouhý a komplexní proces etnogeneze, který je zprostředkován skrze pokrevní spřízněnost, jazyk, náboženství, kulturu atd. Zastánci konstruktivismu oproti tomu tvrdí, že uzbecký národ vznikl v r. 1924 oficiálním založením Uzbecké socialistické sovětské republiky. Cílem této práce je...
|
|
|
Prostředí a specifika turecké občanské společnosti
Šreinová, Lenka ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Německý, Marek (oponent)
Práce Prostředí a specifika turecké občanské společnosti se věnuje možnostem prostředí, ve kterém se utváří občanská společnost v Turecké republice. Shrnuje hlavní teoretické faktory, sociální fenomény a historické předpoklady, které ovlivňují prostředí, z něhož vycházejí, a v němž se odehrávají občanské aktivity. Porovnává práce různého charakteru vyjadřující se k aplikaci konceptu občanské společnosti v zemích, které nemají stabilní demokratický režim. Dále se zaměřuje na společensko- politické faktory, které ovlivňovaly možnosti občanské aktivity od založení Turecka. V rámci popisu současné situace práce shrnuje formální zákonná opatření a klasifikaci organizací občanské společnosti. Jednání a motivace občanských organizací jsou nadále posuzovány na základě internetových prezentací vybraných aktérů občanské společnosti. S pomocí obsahové a prvků diskurzivní analýzy je vytvořen přehled údajů, které se objevují a opakují v rámci vlastních vysvětlení organizací: toho, jak se definují, jak popisují své působení a jak o něm informují. Vymezené teoretické předpoklady fungování občanské společnosti, které mohou sloužit jako motivy jednání, jsou pak porovnány s tím, jak organizace prezentují samy sebe.
|
|
|
Russian Identity: Minority Schools in Contemporary Estonia
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce Ruská identita: Menšinové školství v současném Estonsku pojednává o ruském středním školství v Estonsku v období od rozpadu Sovětského svazu do roku 2012. Zaměřuje se na dvě oblasti, které významně ovlivňují formování národní identity ruských studentů žijících v Estonsku: na vyučovací jazyk a výuku dějepisu. Co se týče první oblasti, cílem práce je ukázat, jak estonská vláda implementuje reformu požadující 60 % výuky v estonštině a jak je tato reforma přijímána ruskými studenty a jejich učiteli. Co se týče druhé oblasti, práce zkoumá vnímání sovětského období ruskými studenty v kontrastu s "oficiální" interpretací tohoto období, kterou zastává Ministerstvo školství. První část práce se zaměřuje na integrační proces Rusů do estonské společnosti, zdůrazňujíc jeho úskalí a implikace týkající se národní identity Rusů žijících v Estonsku. Druhá část práce už se věnuje konkrétním problémům (vyučovacímu jazyku a výuce dějepisu) na základě dostupných psaných materiálů, zatímco závěrečná a zároveň klíčová část práce analyzuje tyto problémy na základě terénního výzkumu na ruských školách v Estonsku.
|
host ::
RSS.