|
|
Připravenost žáků pedagogiky na pedagogickou praxi z hlediska formativního hodnocení
Tůmová, Lucie ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na připravenost žáků z oboru vzdělání Předškolní a mimoškolní pedagogiky na pedagogickou praxi z hlediska formativního hodnocení. Práce poukazuje na důležitost využívání formativního hodnocení ve výuce a potřebu připravit budoucí učitele na jeho provádění. Teoretická část uvádí do problematiky formativního hodnocení a pedagogické přípravě budoucích učitelů, neboť tyto dvě problematiky jsou úzce spjaty s výzkumným šetřením práce. V kapitolách o hodnocení je představena základní koncepce školního hodnocení, jeho význam v pedagogickém procesu a formativního hodnocení. Kapitola o pedagogické přípravě učitelů je orientována především na kompetenční rámec absolventa učitelství a na komplexní popis kompetencí učitele. Praktická část práce přináší výsledky kvalitativního empirickému výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, zda jsou žáci připraveni na pedagogickou praxi z pohledu formativního hodnocení. V rámci výzkumu vyplynulo i zjištění, v jakém rozsahu má střední odborná pedagogická škola zařazený tento typ hodnocení do kurikulárního dokumentu v souvislosti s nutností zařazovat formativní hodnocení do škol.
|
|
|
Výtvarné portfolio jako forma hodnocení žáků ve výtvarné výchově
Šindelová, Tereza ; Novotná, Magdalena (vedoucí práce) ; Kitzbergerová, Leonora (oponent)
Diplomová práce se soustředí na výtvarné portfolio jako didaktický nástroj, formu, určenou k reflektivnímu hodnocení žáků ve výuce výtvarné výchovy na prvním stupni základní školy. Teoretická část diplomové práce obecně pojednává o hodnocení žáků ve školní výuce. Dále se blíže zaměřuje na výklad pojmu portfolio, na jeho různé podoby, typy, a jeho využití ve školní výuce. Popisuje pojetí předmětu Výtvarná výchova a způsoby, jak žáky v tomto předmětu hodnotit. Praktická část diplomové práce vychází z tvorby žákovského portfolia ve výtvarné výchově určeného k reflexi. Praktická část cílila na vytvoření výtvarného portfolia žáky v prvním ročníku základní školy. Na jehož základě byla s žáky vedena reflexe týkající se výtvarné tvorby a výsledných výkresů. Žáci byli vedeni k samostatnosti, kreativitě a rozvíjení metakognitivních schopností - např. schopnosti sebereflexe. Portfolia byla vytvářena a reflektována v průběhu prvního pololetí školního roku. Výtvarná sonda a práce s reflektivními výtvarnými portfolii byla završena ohodnocením žáků pro účely pololetního hodnocení na vysvědčení. Výtvarná portfolia nepřispěla kladně pouze k rozvoji sebereflexe žáků, ale rozvíjí i jiné schopnosti a kompetence žáků potřebné pro jejich vlastní učení. Portfolio mimo jiné dokládá posun žáků ve výtvarné činnosti, rozvoj...
|
|
|
Hodnocení mluveného projevu jako řečové dovednosti u žáků SŠ při výuce ruského jazyka
Bošinová, Veronika
Tématem diplomové práce je hodnocení mluveného projevu jako řečové dovednosti u studentů SŠ při výuce ruského jazyka. Teoretická část je věnována hodnocení v procesu učení, jeho významu, funkcím a typům. Následuje část týkající se hodnocení ve výuce cizího jazyka, poté s detailnějším zaměřením na hodnocení mluveného projevu studentů středních škol. Praktická část přináší výsledky vlastního šetření, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry se hodnocení mluveného projevu na středních školách při výuce ruského jazyka uplatňuje, popřípadě jaké typy hodnocení jsou zastoupeny. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, mluvený projev, žák, formativní hodnocení, ruský jazyk, výuka ruského jazyka
|
|
|
Vliv formativního hodnocení na sebehodnocení žáků ve výuce informatiky na ZŠ
Vaníček, Petr ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tocháček, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, jaké jsou rozdíly v sebehodnocení u žáků, kteří pracovali s formativním hodnocením, a těch, kteří byli hodnoceni učitelem a běžnou klasifikací. Cílovou skupinou byli žáci 2. stupně základní školy, sledovaným vyučovacím předmětem informatika. Cílem práce tedy bylo zjistit, jakým způsobem se projeví na žákově sebehodnocení zavedení formativního hodnocení do výuky. V teoretické části autor definuje klíčové pojmy s důrazem na typy školního hodnocení, hodnocení žáka vrstevníkem, jeho sebehodnocení a klasifikaci. Dále se dotýká výuky IVT na 2. stupni základní školy z pohledu rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie - technika zúčastněné pozorování. Výzkum probíhal paralelně v 8. A, kde byli žáci učitelem během pololetí sledováni a hodnoceni běžnou klasifikací, pouze v jeho závěru obdrželi k vyplnění sebehodnotící dotazníky. Žáci 8. B průběžně po celou dobu pracovali se vzájemným hodnocením a sebehodnocením, učitel zde zastával roli pozorovatele a mentora. Na závěr pololetí vyplňovali stejný sebehodnotící dotazník. Z výzkumu vyplynulo, že žáci třídy B uměli lépe pracovat s dotazníkem sebehodnocení, dokázali přesněji a reálněji zhodnotit své schopnosti a dosažené znalosti, a jejich...
|
|
|
Rozvoj formativního hodnocení v prostředí mateřské školy: akční výzkum
Řehořková, Adéla ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku formativního hodnocení v prostředí mateřské školy. Cílem diplomové práce je systematizovat uplatňování technik a nástrojů formativního hodnocení v předškolním vzdělávání a zaměřit se na větší spolupráci s rodiči. Teoretická část vymezuje vývoj dětské identity, význam sebepojetí v předškolním věku a jeho zakotvení v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Dále je věnována motivaci, hodnocení, možným technikám formativního hodnocení pro předškolní vzdělávání a popisuje důležitost formativního hodnocení ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Poslední kapitola je zaměřena na spolupráci s rodiči a její přínos pro výchovu a vzdělávání dětí. Empirická část je designována jako akční výzkum. Ten spočívá v diagnostice současného stavu v oblasti formativního hodnocení ve vybrané mateřské škole. Následuje řešení dané situace: založení nového portfolia jako nástroje formativního hodnocení, který funguje jako ucelený promyšlený systém, na jehož tvorbě se podílejí také rodiče dětí; zavedení technik k sebehodnocení dětí; systematizace přístupu k dětem v oblasti hodnocení. Jako metody sběru dat byly voleny: zúčastněné pozorování (dětí), rozhovory s dětmi a kolegyní z mateřské školy, dotazníku, který bude určený pro rodiče dětí. Šetření...
|
|
|
Přebírání odpovědnosti za své učení u žáků na 1. stupni ZŠ
Zemanová, Nika ; Vallin, Petra (vedoucí práce) ; Poche Kargerová, Jana (oponent)
V diplomové práci se autorka snaží přiblížit čtenářům celoroční proces, při kterém žáci přebírají zodpovědnost za své učení do svých rukou. Cílem diplomové práce je přiblížit systém na sebe navazujících a podporujících kroků, které napomáhají k efektivitě celého procesu. V teoretické části se autorka zaměřuje na přiblížení hlavních složek celého systému, které podporují výslednou efektivitu a naplnění cíle, jejich zavádění a vyhodnocování se žáky. V empirické části práce autorka popíše, mezi sebou porovná a vyhodnotí jednotlivé systémy na několika rozdílných školách. V této části se věnuje rovněž konzultacím učitel - rodič - žák. Klíčové pojmy: odpovědnost za své učení, motivace, práce s kritérii, formativní hodnocení, plánování, sebehodnocení, spolupráce s rodinou, portfolio, konzultace ve třech, třídní schůzky
|
|
|
Sebehodnocení žáků na prvním stupni základní školy
Šimková, Nikola ; Poche Kargerová, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se zabývá sebehodnocením žáků na prvním stupni základní školy. Cílem je zjistit, s jakou perspektivou se vybraní učitelé prvního stupně staví k sebehodnocení žáků. Teoretická část vysvětluje pojem hodnocení. Uvádí jeho funkce, formy a typy. Více se zaměřuje na formativní hodnocení a zpětnou vazbu ve vztahu k sebehodnocení. Dále zmiňuje sebepojetí, které se sebehodnocením úzce souvisí. Předkládá jeho definici a vývoj s ohledem na věkové zaměření na první stupeň základní školy. Více se zabývá sebehodnocením žáků. Zaměřuje se na vývoj sebehodnocení jedince, na jeho význam a funkce a podmínky pro jeho rozvoj ve škole. Zmiňuje, na jaké typy se sebehodnocení dělí a jaké metody a techniky lze použít. Na závěr upozorňuje na možná rizika a úskalí sebehodnocení žáků. Praktická část zjišťuje stanovisko, které k sebehodnocení žáků zastávají vybraní učitelé prvního stupně základní školy. Výzkum je realizován pomocí metody pozorování a rozhovoru. Výsledky výzkumu ukazují, že vybraní vyučující prvního stupně základní školy dávají svým žákům prostor pro sebehodnocení za použití různých metod a technik. Děje se tak ale v omezené míře. I přesto jsou si vědomi významu a vlivu sebehodnocení na rozvoj žáka a jeho učení. Mimo jiné jmenují i práci s chybou. Někteří znají rizika hodnocení sebe sama....
|
|
|
Přínos formativního hodnocení pohledem učitelů a žáků 1. stupně základní školy
Fišerová, Karolína ; Laufková, Veronika (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit, jaký přínos využívání formativního hodnocení ve výuce spatřují vybraní učitelé a žáci 1. stupně základní školy. Teoretická část se zaměřuje na školní hodnocení, kde je vymezen tento pojem, vylíčeny jsou hlavní aspekty hodnocení jako jsou funkce a jednotlivé typy. Dostává se také k formativnímu a sumativnímu typu hodnocení a jejich srovnání. Další část je věnována určitým principům formativního přístupu jako je formulace cílů, které jsou úzce spojeny s kritérii a zpětnou vazbou, dále sebehodnocení či vrstevnické hodnocení. Formativní hodnocení by nemohlo fungovat bez respektující komunikace a důvěry mezi žákem a učitelem, čímž se zabývá poslední kapitola teoretické části. Empirická část prostřednictvím rozhovorů s třídními učitelkami žáků (zde konkrétně 4. ročníku) a následnými rozhovory se skupinami žáků již zmíněných učitelek zjišťuje, jaké postupy hodnocení pedagogové používají a proč. Rozhovory s žáky umožňují zaznamenat žákovský pohled na školní hodnocení a metody, s kterými jejich učitelky pracují a také jakým způsobem komunikace ve třídě ovlivňuje přístup k učení žáků. Výsledkykvalitativního designu výzkumu prokazují, že formativní metody se snaží zařazovat všechny zmíněné učitelky, ovšem jen u některých se tyto metodypoužívají správně s ohledem na formativní...
|
|
|
Hodnocení mluveného projevu jako řečové dovednosti u žáků SŠ při výuce ruského jazyka
Bošinová, Veronika ; Rozboudová, Lenka (vedoucí práce) ; Konečný, Jakub (oponent)
Tématem diplomové práce je hodnocení mluveného projevu jako řečové dovednosti u studentů SŠ při výuce ruského jazyka. Teoretická část je věnována hodnocení v procesu učení, jeho významu, funkcím a typům. Následuje část týkající se hodnocení ve výuce cizího jazyka, poté s detailnějším zaměřením na hodnocení mluveného projevu studentů středních škol. Praktická část přináší výsledky vlastního šetření, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry se hodnocení mluveného projevu na středních školách při výuce ruského jazyka uplatňuje, popřípadě jaké typy hodnocení jsou zastoupeny. KLÍČOVÁ SLOVA hodnocení, mluvený projev, žák, formativní hodnocení, ruský jazyk, výuka ruského jazyka
|
|
|
Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy.
Handíková, Karolína ; Macháčková, Jana (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
HANDÍKOVÁ KAROLÍNA, Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy, Praha, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2022. Diplomová práce Vrstevnické hodnocení v matematice v 5. ročníku základní školy pojednává o způsobech hodnocení využívaných v prvním období vzdělávání žáků na základních školách. Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části práce se vymezuje pojem školního hodnocení, uvádím zde jeho stručný vývoj, funkce a rozlišuji také různé typy školního hodnocení. Na hodnocení je v práci nahlíženo ve třech rovinách - sebehodnocení, vrstevnické hodnocení a učitelské hodnocení. V práci je zdůrazněno hodnocení vrstevnické, kterému je věnována zvýšená pozornost v oblasti výzkumu. Praktickou část tvoří výzkum zaměřený na práci se čtvercovou sítí a počítání obsahu různých geometrických tvarů, kdy žáci na základě vrstevnického hodnocení prostupují různými úrovněmi. KLÍČOVÁ SLOVA Hodnocení, formativní hodnocení, sumativní hodnocení, sebehodnocení, vrstevnické hodnocení, žák prvního stupně ZŠ, obsah trojúhelníku ve čtvercové síti
|
host ::
RSS.