|
|
Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I
Blahušová, Adriana ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognosie Kandidát: Adriana Blahušová Školitel: PharmDr. Marie Kašparová, Ph.D. Název diplomové práce: Studium sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách I Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168 hodinového působení roztoku chitosanu (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů v suspenzní kultuře Trifolium pratense L. (varieta Sprint, Tempus a DO-8). Kultura byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg/l 2,4- dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg/l 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Nejlepší elicitační účinek chitosanu na produkci flavonoidů byl u všech tří zkoumaných variet po 48 hodinové aplikaci nejnižší koncentrace 1 mg/100ml.
|
|
|
Sekundární metabolity a jejich využití v Urtica dioica agg.
Pekařová, Michaela ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Hojka, Jakub (oponent)
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je obecně známým zástupcem rodu Urtica, i přesto není její vnitrodruhová taxonomie uspokojivě vyřešena. Důvodem k neustálenému taxonomickému pojetí celého agregátu je značná morfologická variabilita. Zásadní podíl na této variabilitě má jednoznačně polyploidizace. Polyploidie pravděpodobně stojí i za úspěšností tetraploidního cytotypu při osidlování široké škály synantropních stanovišť. Pletiva kopřivy dvoudomé jsou bohatá na sekundární metabolity, z nich největší zastoupení mají mastné kyseliny, fenolové kyseliny a flavonoidy. Sekundární metabolity se získávají k různým účelům. Značné užití mají zejména ve farmacii, kde slouží k léčbě různých onemocněních. Přesto však dosud nebyl studován vztah mezi složením sekundárních metabolitů a ploidními úrovněmi.
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin II.
Hanzlíková, Tereza ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Předmětem této diplomové práce bylo sledovat, zda abiotický elicitor 2,4,6-trimethyl-N- (pyrazin-2-yl)benzensulfonamid má vliv na produkci sekundárních metabolitů v kalusových a suspenzních kulturách Hypericum perforatum L. Kultivace probíhala za použití živného média dle Murashigeho a Skooga (MS) obohaceného o růstový regulátor kyselinu α-naftyloctovou o koncentraci 1 mg/l. Elicitor byl ke kulturám přidáván ve třech koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky bez přítomnosti elicitoru se odebíraly po 6, 48 a 168 hodinách. Odebrané vzorky se usušily a následně zpracovaly do metanolových výluhů pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů (rutinu, hyperosidu a kvercetinu) pomocí HPLC analýzy. Bylo sledováno i uvolňování těchto metabolitů do živných médií. Elicitací byla ovlivněna produkce sekundárních metabolitů hlavně v kalusových kulturách, kde bylo naměřeno několik statisticky významných hodnot nárůstu jejich produkce. Nejvyšší obsah rutinu (0,169 mg/g DW) byl naměřen v kalusové kultuře po 168 hodinách působení elicitoru v koncentraci c1= (3,6057x 10-3 mol/l). Vyšší obsah hyperosidu byl naměřen u kalusové kultury po 6 hodinách působení elicitoru v koncentraci c2=...
|
|
|
Izolace antibakteriálních sloučenin z kávové sedliny
Kurzová, Pavlína ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Kávová sedlina patří mezi velmi hodnotné lignocelulózové odpady, které by bylo možné zpracovat a využít na izolaci fenolických látek. Mnoho fenolických látek izolovaných z lignocelulozóvých odpadů má antimikrobiální vlastnosti. Cílem této diplomové práce bylo izolovat fenolické látky s extraktu kávové sedliny a stanovit jejich antimikrobiální vlastnosti. Tyto fenolické látky by extrahované dvěma způsoby, extrakci do rozpouštědla (hexan, 75% ethanol, 70% aceton, diethyl éther, a ethyl acetát kyseliny octové) nebo uvolněním pomocí alkoholického kvašení. Všechny izolované vzorky byli charakterizované z hlediska obsahu redukujících cukrů, polyfenolů a flavonoidů. Následně byla posouzena jejich antimikrobiální aktivita použitím agarové difúzní a bujonové diluční metody. Pro stanovení antimikrobiální aktivity byly použity jak zástupci bakterií, tak kvasinek. Z bakterií byly vybrané dva druhy gram-pozitivních bakterií, Bacillus subtilis a Micrococcus luteus a jeden druh gram-negativních a to Serratia marcescens. Z kvasinek byly vybrány druhy Candida glabrata a Saccharomyces cerevisiae. Pro identifikaci fenolických látek v extraktech byla využita vysokoúčinná kapalinová chromatografie Při testech antimikrobiální aktivity fenolických extraktů byl jako nejúčinnější vyhodnocen extrakt kávové sedliny 70% acetonem, ve kterém byly, dle kapalinové chromatografie, identifikovány kyseliny chlorgenová, gallová, kávová a kumarová. Nejméně účinným pak extrakt ethyl acetátem. Následně byly fenolické extrakty lyofilizovány a testovány na antimikrobiální aktivitu. U lyofilizovaných vzorků byl jako neúčinnější inhibitor růst mikroorganismů vyhodnocen extrakt kávové sedliny 70 % ethanolem s obsahem kyselin chlorgenové, gallové a kávové. Fermentací kávové sedliny byly izolovány vzorky s obsahem fenolických látek. Stanovením antimikrobiální aktivity těchto vzorků bylo zjištěno, že všechny vzorky mají velmi dobrý inhibiční účinek pro růst bakterií. Nefiltrované vzorky prokázaly i antimykotické vlastnosti. Ve filtrovaných i nefiltrovaných vzorcích izolovaných fermentací kávové sedliny byly identifikovány kyseliny chlorgenová, kávová a gallová.
|
|
|
Izolace a charakterizace oleje z kávy různého typu
Vašků, Barbora ; Hoová, Julie (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací kávového oleje. Použité vzorky káv se od sebe liší odrůdou, původem, metodou zpracování zrna a intenzitou pražení. Teoretická část se zaměřuje na technologii zpracování kávových zrn, dále na bioaktivní látky, UV záření a SPF a v závěru také na metody získávání olejů. V práci byly připraveny vodné, ethanolové a hexanové extrakty, u kterých byla stanovena výtěžnost extrakce. Dále byly všechny extrakty charakterizovány na celkové množství fenolických látek spektrofotometricky, dále na obsah flavonoidů také spektrofotometricky a antioxidační aktivitu metodou ABTS. U vodných extraktů byl stanoven obsah kofeinu pomocí metody HPLC. Pro zhodnocení UV ochranné účinnosti byla vypočtena hodnota SPF a kritické vlnové délky na základě absorpčního spektra.
|
|
|
Study of natural compounds of elderberry flowers
Pončíková, Alžbeta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
The aim of this bachelor thesis was to determine the concentration of bioactive substances such as polyphenols and flavonoids and also the total antioxidant capacity in extracts from flowers of elder. The second part was the subject of an experiment to determine the antimicrobial activity. The theoretical part deals with the description of individual bioactive substances, the description of the elder and the bacteria used. In the experimental part, aqueous extracts were prepared, in which total polyphenols, flavonoids and oxidizing activity were determined. The results of the determination of polyphenols and flavonoids show that in order to achieve a higher content of flavonoids and polyphenols, it is more appropriate to use the highest possible initial temperature for leaching the base flower. No significant differences were found when comparing the antioxidant activity of solutions from the average values. The extracts did not show significant antimicrobial activity.
|
|
|
Stanovení autenticity potravin rostlinného původu pomocí molekulárních metod
Plášková, Anna ; Mikulíková, Renata (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na stanovení autenticity ovocných výživ určených pro ranou dětskou výživu pomocí molekulárních metod. V experimentální části byla provedena pomocí kitu izolace rostlinné DNA z ovoce (jahoda, meruňka, malina, jablko) a z šesti komerčních výrobků pro děti. Izolovaná DNA byla charakterizována a ověřena metodou PCR s primery specifickými pro rostlinnou rDNA (ITS2). Byly vybrány specifické páry primerů pro amplifikaci DNA z jednoho ovocného druhu. Specifičnost primeru byla hodnocena u čtyřech ovocných druhů. Ke stanovení citlivosti testu multiplex PCR byla použita směs ovocného pyré ze dvou plodů. Aby byla ověřena použitelnost navrhnuté multiplex PCR, bylo analyzováno pomocí této metody šest ovocných komerčních výrobků. Předkládaná metodika detekce ovoce pomoci qPCR a multiplex-qPCR (duplex) zahrnuje takové metodické přístupy, které umožňují diagnostikovat dva druhy ovoce (jahoda-malina, meruňka-jablko) v jedné reakci, čímž snižují ekonomické i časové nároky potřebné pro detekci.
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin I.
Graclíková, Bohumila ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Metoda elicitace je jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin. A právě touto problematikou se tato práce zabývá. Jejím cílem bylo zjistit, zda má inhibitor 2-hydroxy-4-(imidazo[1,2-a]pyrazin-2-karboxamido)benzoová kyselina ze skupiny derivátů pyrazinu pozitivní vliv na produkci isoflavonoidů v in vitro kultuře Genista tinctoria L. Isoflavonoidy totiž hrají díky své afinitě k estrogenním β-receptorům důležitou roli v terapii klimakterických potíží postihující ženy po menopauze a jsou také nadějnými látkami v léčbě různých nádorových onemocnění. Právě tato rostlina, respektive její in vitro kultury jsou jejich potenciálním zdrojem. Elicitace probíhala v kalusových a suspenzních kulturách Genista tinctoria L., které byly kultivovány v Schenk & Hildebrant médiu, kde jako růstový regulátor byla použita kyselina dichlorfenoxyoctová (2,4-D) v koncentraci 1 mg/l. Elicitor byl aplikován ve třech různých koncentracích: 3,3642 × 10-3 mol/l, 3,3642 × 10-4 mol/l, 3,3642 × 10-5 mol/l. Vzorky byly poté odebírány v časových intervalech po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách a následně byly analyzovány pomocí HPLC. Ve stejných intervalech byly také analyzovány vzorky médií, ve kterých se zjišťovalo množství uvolněných isoflavonoidů. K největší produkci isoflavonoidů...
|
|
|
Vliv dihydromyricetinu na metabolismus ethanolu
Skotnicová, Aneta ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblas, Tomáš (oponent)
Dihydromyricetin (DHM), též ampelopsin, je flavonoidní sloučenina vykazující široké spektrum pozitivních účinků na lidský organismus. Rostlinné výtažky obsahující tuto sloučeninu byly v tradiční čínské medicíně hojně využívány převážně pro své hepatoprotektivní vlastnosti. DHM též pomáhá při intoxikaci alkoholem a zmírňuje projevy kocoviny či abstinence. Vzhledem k tomu, že se dosud nepodařilo objasnit mechanismus účinků DHM na metabolismus ethanolu, byl proto v této diplomové práci studován vliv dihydromyricetinu na expresi a aktivitu alkoholdehydrogenasy (ADH), jednoho z nejdůležitějších enzymů zapojených do metabolismu ethanolu. Byly optimalizovány kultivační podmínky primárních hepatocytů izolovaných z nepremedikovaného a z ethanolem premedikovaného potkana vystavených působení EtOH a DHM. Při stanovení míry poškození buněk způsobené EtOH v přítomnosti DHM nebyl zjištěn žádný významný trend protektivního účinku DHM. Na druhou stranu byl technikou ELISA (stanovení alaninaminotransferasy) zaznamenán protektivní účinek ethanolu v hepatocytech kultivovaných v prostředí EtOH a DHM. Metodou Western blot s následnou imunodetekcí nebyla zjištěna indukce exprese ADH v hepatocytech. Dále nebyl zjištěn modulační vliv DHM na aktivitu ADH ve vzorcích hepatocytů ani na aktivitu purifikovaného enzymu. V...
|
|
|
Charakterizace meziproduktů a odpadních produktů vybraných kvasných výrob
Kilian, David ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na charakterizaci meziproduktů a odpadních produktů vybraných kvasných výrob. Teoretická část práce se zaměřuje na použité suroviny a postup k přípravě kvasu, průběh destilace, získání odpadních produktů a představení hlavních aktivních složek všech produktů. V experimentální části práce byla nejprve provedena charakterizace meziproduktů a produktů z hlediska obsahu cukru, ethanolu a polyfenolu. Všechny extrakty obsahovaly množství polyfenolu a cukru charakteristické pro různé fáze zpracování a výroby ovocných destilátů. Extrakty z různých fází výroby byly porovnány z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů, glukózy, fruktózy, ethanolu a následně byly popsány změny mezi jednotlivými fázemi. Na závěr bylo navrhnuto řešení dalšího využití odpadních produktů vznikajících při zpracování ovocného kvasu.
|
host ::
RSS.