|
|
Mediální obraz českého předsednictví 2022 v Radě EU ve vybraných politických podcastech
Halesova, Jana ; Groman, Martin (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Zájmem zkoumání je mediální obraz druhého předsednictví České republiky v Radě Evropské unie ve vybraných českých podcastech. Speciální pozornost je věnována podcastům zaměřujícím se přímo na dění v Evropské unii v době českého předsednictví v druhé polovině roku 2022. Konkrétně práce analyzuje podcast Českého rozhlasu Bruselské chlebíčky, podcast Deníku.cz Evropa pro Čechy a podcast zpravodajského webu Euractiv.cz Evropa zblízka. Zaměřuje se na medializaci témat a aktérů podcastů a pojednává obecně o struktuře a zpracování epizod jednotlivých médií s důrazem na specifika mediálního formátu. Nabízí i ucelený přehled o podcastingu a přináší také základní informace o Evropské unii a o předsednictví v Radě Evropské unie. Mediální prezentace je zpracována pomocí obsahové analýzy a analýzy rámců. Cílem práce je mimo jiné určit, jaké aspekty jednotlivé podcasty spojují a čím se naopak liší. Ambicí je i zjištění, zdali se médiím daří přinášet objektivní a relevantní obsah a částečně tak napravovat negativní mediální obraz z roku 2009, kdy Česko Evropské unii předsedalo poprvé, a kdy byla především kvůli pádu vlády v průběhu předsednictví její pověst v Evropě narušena.
|
|
|
Evolution of the preferences of the Council of the European Union in negotiating Transparency Register
Štefániková, Michaela ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce zkoumá vývoj preferencí Rady Evropské unie v souvislosti se schválením evropského mechanismu kontroly lobbingu, tzv. Rejstříku transparentnosti. Autorka si v práci stanovila tři výzkumné hypotézy, jejichž cílem je prokázat vliv tří různých faktorů na pozice Rady, jakožto poslední instituce, která vstupuje do procesu vyjednávání. Práce vychází z teorie racionální volby, konkrétně z dílčí teorie stanovení agendy a z dílčí teorie principal-agent. Metodologická forma výzkumu práce je založena na kvalitativní metodě process tracingu, která vysvětluje zkoumání řetězce událostí nebo rozhodovacích procesů, jejímž prostřednictvím se podmínky promítají do výsledků. Zkoumání nastolování agendy nám potvrdilo skutečnost, že ačkoli Komise jako hlavní aktér nastolování agendy na úrovni EU tuto roli plní, používá pouze měkkou sílu a diplomatický narativ, který postrádá autoritu, což jí bránilo přesvědčit Radu k aktivní spolupráci v uznání Rejstříku. Naopak, neformální role nastolování agendy Evropského parlamentu prostřednictvím publicity a interinstitucionálního dialogu dosáhla toho, že Rada k jednáním přistoupila, a to i v přísnější podobě, kterou Parlament dlouhodobě prosazoval. Významné zjištění bylo také, že stanovení agendy ze strany rotujících předsednictví Rady EU a předsednické ambice významně...
|
|
|
Evropská směrnice o bezpečnosti jaderných zařízení: rozhodování v Radě v letech 2004, 2009 a 2014
Kulda, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Jaderná energetika patří k jedněm z prvních oblastí, ve kterých docházelo k integraci evropských států v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), přesto se ale otázkou bezpečnosti jaderných zařízení začala Evropská unie zabývat až v souvislosti s blížícím se rozšířením v roce 2004. V roce 2003 předložila Komise historicky první návrh evropské legislativy zaměřené na tuto otázku. Rada ho ale nepřijala a následovalo pětileté období, během kterého byl po intenzivních jednáních vypracován zcela nový návrh, který byl následně v roce 2009 schválen. O dva roky později ovšem v souvislosti s jadernou katastrofou ve Fukushimě nastala potřeba tuto legislativu novelizovat, což vedlo ke schválení nového návrhu v létě 2014. Tato práce zkoumá hlavní faktory, které měly vliv na rozhodování Rady EU v otázce přijímání těchto směrnic v letech 2004, 2009 a 2014. Východiskem je pětice podmínek definovaných autory Manuelem Citim a Martinem Rhodesem, které mají být předpokladem pro přikročení států k integračním krokům v jisté oblasti. Těmito podmínkami jsou selhávající domácí politika spojená s dostupností lepší alternativy v podobě nabízených opatření, dále vliv vnějších událostí, kterým státy samy nedokážou odpovídajícím způsobem čelit, třetím zkoumaným faktorem pak je přítomnost přeshraničních...
|
|
|
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
|
|
|
Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie)
Fryščáková, Soňa ; Vlasák, Rudolf (vedoucí práce) ; Křížková-Pessrová, Hana (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Mgr. Soňa Fryščáková Směřování a cíle informační politiky Evropské unie (se zaměřením na knihovnictví v rámci institucionální struktury Evropské unie) (disertační práce) Abstrakt Tématem disertační práce jsou vybrané knihovny (a další informační služby) institucí Evropské unie, analýza jejich současného stavu a návrh dalšího rozvoje, jehož součástí je vyznačení problematických oblastí v práci knihoven a příprava programových cílů informační a knihovnické politiky knihoven institucí EU. Úvodní část je věnována informační politice EU v obecnější rovině a dále představuje vývoj informační společnosti v kontextu Evropské unie. V další části jsou popsány informační služby institucí EU. Konkrétně se jedná o knihovny vybraných institucí EU a také o Historické archivy Evropské unie a profesní sdružení evropských knihoven Eurolib. Poslední část práce se zabývá analýzou informační strategie institucí EU a návrhem řešení, které představují programové cíle knihovnické a informační politiky.
|
|
|
Prosazování českých priorit ve Východním partnerství: tři česká předsednictví
Franěk, Robert ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Bakalářská práce "Prosazování českých priorit ve Východním partnerství" se zabývá českou politikou vůči šestici států východní Evropy a jižního Kavkazu v období tří českých předsednictví: ve Visegrádské skupině v letech 2007/2008 a 2011/2012 a v Radě EU v roce 2009. Tato období byla zvolena, protože v nich měla česká politika největší možnost projekt ovlivnit. Práce se na základě analýzy předsednických programů a hodnocení průběhů předsednictví snaží zhodnotit, zda se české politice dařilo prosadit skrze předsednictví do projektu své zahraničněpolitické priority. Úvodní kapitoly práce se zabývají historií českého vztahu k regionu východní Evropy a popisem projektu Východní partnerství. Následující tři kapitoly jsou případovými studiemi jednotlivých předsednictví. Práce dochází k závěru, že ačkoliv se České republice daří zahrnout priority do programu i agendy, nedokáže je z důvodu malého politického zájmu a také nezkušenosti na unijní úrovni prosadit.
|
|
|
Evropská směrnice o bezpečnosti jaderných zařízení: rozhodování v Radě v letech 2004, 2009 a 2014
Kulda, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Jaderná energetika patří k jedněm z prvních oblastí, ve kterých docházelo k integraci evropských států v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), přesto se ale otázkou bezpečnosti jaderných zařízení začala Evropská unie zabývat až v souvislosti s blížícím se rozšířením v roce 2004. V roce 2003 předložila Komise historicky první návrh evropské legislativy zaměřené na tuto otázku. Rada ho ale nepřijala a následovalo pětileté období, během kterého byl po intenzivních jednáních vypracován zcela nový návrh, který byl následně v roce 2009 schválen. O dva roky později ovšem v souvislosti s jadernou katastrofou ve Fukushimě nastala potřeba tuto legislativu novelizovat, což vedlo ke schválení nového návrhu v létě 2014. Tato práce zkoumá hlavní faktory, které měly vliv na rozhodování Rady EU v otázce přijímání těchto směrnic v letech 2004, 2009 a 2014. Východiskem je pětice podmínek definovaných autory Manuelem Citim a Martinem Rhodesem, které mají být předpokladem pro přikročení států k integračním krokům v jisté oblasti. Těmito podmínkami jsou selhávající domácí politika spojená s dostupností lepší alternativy v podobě nabízených opatření, dále vliv vnějších událostí, kterým státy samy nedokážou odpovídajícím způsobem čelit, třetím zkoumaným faktorem pak je přítomnost přeshraničních...
|
|
|
Swedish presidencies of the Council of the European Union
Rosová, Lýdia ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Tato práce srovnává dvě dosavadní předsednictví Švédska v Radě Evropské unie. První část se zaměřuje na jejich analýzu. Uvádí priority, cíle a prosazená opatření. Další část hodnotí jejich úspěšnost z pohledu odborníků, kteří se tímto tématem zabývali, a zároveň vysvětluje příčiny, které stály za jednotlivými úspěchy či neúspěchy. Těžištěm práce je komparace obou zanalyzovaných období. Pozornost je soustředěna na rozdíly v postoji k institutu předsednictví, v prioritách a v přístupech k nim. Spolu s tím jsou identifikovány příčiny zjištěných odlišností. Práce zároveň ukazuje, jaké možnosti má středně velká euroskeptická země v čele Evropské unie.
|
|
|
Německé předsednictví v Radě EU
Novotný, Ondřej ; Sršeň, Radim (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá německým předsednictvím v Radě Evropské unie po skončení studené války. Cílem je charakterizovat vývoj německé integrační politiky v tomto období a zjistit, jakou roli hraje institut předsednictví v Radě EU pro jejího největšího člena. První kapitola definuje EU z pohledu více teoretických přístupů, především z realismu a idealismu. Dále charakterizuje vývoj, funkce a cíle institutu předsednictví Rady EU a rozebírá problematiku postavení velkých a malých států. Druhá kapitola popisuje cíle, průběh a výsledky všech tří německých předsednictví (1994, 1999 a 2007), na základě čehož pak v třetí kapitole dochází k jejich komparaci a analýze proměn integrační politiky SRN. V poslední kapitole hodnotím a analyzuji roli SRN v Radě EU a na základě toho navrhuji určité kroky, které by Německo mohlo podniknout v příštím předsednictví. Autor dochází k závěru, že Německo jako velký stát je schopno (na rozdíl od menších států) prosazovat své zájmy i mimo předsednictví v Radě EU, ale i tak pro něj tento institut představuje důležitý instrument pro prosazování různých politik.
|
|
|
Plzeň 2015
MATĚJKOVÁ, Martina
Práce se zabývá titulem Evropské hlavní město kultury, který je každoročně udělován Radou Evropské unie vybraným evropským městům. Je zmíněna jeho historie a první města, která titul získala. Důležitým kritériem je evropská a česká legislativa a způsob výběru oceněných měst. Pozornost je následně věnována statutárnímu městu Plzni ? Evropskému hlavnímu městu kultury pro rok 2015 a všem důležitým aspektům, které s nositelstvím tohoto titulu souvisejí.
|
host ::
RSS.