|
|
Akademické podvádění a jeho vztah k pracovní etice
Horák, Lukáš ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Práce se zabývá možným vztahem mezi mírou a způsoby akademického podvádění a pracovní etikou. V prvním oddíle teoretické části je shrnut dosavadní výzkum týkající se vzájemného vztahu porušování pravidel ve školním a pracovním kontextu a možností predikce aspektů pracovní etiky na základě znalosti o míře akademického podvádění daného jedince. Druhý oddíl teoretické části je popisem a diskuzí výzkumů, které se zabývaly faktory ovlivňujícími jak podvádění ve školním kontextu, tak aspekty pracovní etiky. Na základě identifikace těchto faktorů jsou v empirické části analyzována data, získaná dotazníkovým šetřením ve vysokoškolském a středoškolském prostředí. Byl zjištěn významný rozdíl v míře podvádění ve středoškolském a vysokoškolském kontextu, který je v rozporu s předchozími výzkumy. Vztah studentů k vlastním známkám a do jisté míry pohlaví, se ukázaly jako významné vlivy na míru podvádění. Výsledky analýzy přímého vztahu akademického podvádění a pracovní etiky jsou smíšené a naznačují větší, než předpokládanou komplexnost tohoto vztahu.
|
|
|
Vliv depresivního onemocnění na kognitivní funkce v období remise. K jakým změnám v kognitivních funkcích dochází během postupného zlepšování nálady až k dosažení remise?
Dušánková, Erika ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Cílem této práce bylo uvést dosavadní výzkumy týkající se kognitivních funkcí u depresivního onemocnění, a to zejména v období remise, a na jejich základě prostřednictvím longitudinálního výzkumu zmapovat, jak se mění kognitivní výkon depresivních pacientů v průběhu epizody deprese až k dosažení remise. Pro výzkum jsme sestavili testovou baterii, která se skládá ze dvou testů zaměřených na kognitivní funkce: paměť, pozornost a učení (AVLT a Řazení písmen a čísel), dvou hodnotících škál pro posouzení nálady (BDI a MADRS), dvou doplňkových dotazníků pro dokreslení celkového obrazu (Dotazník nežádoucích událostí a Dotazník sociální opory- MOS). Nedílnou součástí byl také rozhovor. Výzkum probíhal v Psychiatrickém centru Praha. Soubor se skládal z 10 pacientů s unipolární depresivní poruchou dle MKN-10, z nichž 4 byli vyřazeni: 2 kvůli zhoršení psychického stavu a 2 pro malé množství vyšetření. Výzkum jsme dokončili se 6 pacienty, ale jen 2 pacientky dosáhly remise. Uvádíme jejich kazuistiky. Ve výzkumu se ukázalo, že obraz kognitivního výkonu při depresivní epizodě může být různý. Subjektivně všichni pacienti pociťovali narušení kognitivních funkcí a měli potíže s pracovním výkonem v zaměstnání. Objektivně nebylo narušení funkcí pozorovatelné u všech pacientů. Zdá se, že pokud je narušení kognitivních funkcí...
|
|
|
Boston Naming Test a jeho využití v rámci předoperačního vyšetření u pacientů s farmakorezistentní temporální epilepsií
Libertínová, Jana ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Teoretická část této práce se věnuje problematice farmakorezistentních temporálních epilepsií a epileptochirurgickému terapeutickému řešení. Předstávuje jednotlivé metody užívané v rámci komplexního předoperačního vyšetřování, s důrazem na vyšetřování neuropsychologické. Většina základních kognitivních funkcí - paměti, IQ, řeči - je lateralizována. Funkci levého temporálního laloku odráží schopnost pojmenování. Je představen Boston Naming Test (BNT), jakožtO test visuálně konfrontačního pojmenování, odrážející funkci řečově dominantního hipokampu a užívaný proto v předoperační diagnostice farmakorezistentních temporálních epilepsií k určení lokalizace epileptogenního ložiska. V empirické části je popsána adaptace originální verze BNT do českého jazyka i způsoby jeho standardizace. Popisuje pilotní studii na vzorku 39 zdravých a 38 pacientů s temporální epilepsií. Hlavním cílem empirické části bylo ověření kriteriální validity BNT. Analýza výsledků statistickými metodami prokázala vysoce signifikantní rozdíl mezi skóry BNT zdravých a pacientů s levostrannou temporální epilepsií (p < 0,000). V naší pilotní studii vykazoval test 80% senzitivitu a 92% specificitu.
|
|
|
Validizace Stroopova testu na české populaci
Krivá, Ľuba ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Spole cn e s n ar ustem d ule zitosti problematiky pozornosti v dne sn ch kognitivn ch v ed ach se zvy suje pot reba kvalitn ch n astroj u k hodnocen pozornostn ch funkc u jedinc u z klinick e i neklinick e populace: jednu ze standardn ch metod p redstavuje Stroop uv test. Diplomov a pr ace slou z jako podklad k manu alu cesk e verze Stroopova testu. Pojedn av a o teoretick ych souvislostech Stroopova efektu a uv ad v ysledky v yzkum u ov e ruj c ch psychometrick e vlastnosti testu a vliv demogra ck ych charakteristik na v ykon v n em. Pr ace obsahuje i popis postupu administrace a sk orov an testu a p rehled mo znost klinick e interpretace v ysledk u testu. V yzkumn a c ast p redstavuje v ysledky v yzkumu na cesk e neklinick e populaci, jeho z c lem je vytvo ren cesk ych norem testu. Na vzorku 420 osob ve v eku od 20 do 79 let (166 mu z u, 254 zen; M = 46; 7 let; SD = 16; 8 let) jsme zji st'ovali vliv pohlav , v eku a nejvy s s ho dosa zen eho vzd el an osob na v ykon v testu. Testov e normy byly vytvo reny zvl a st' pro t ri v ekov e a dv e vzd elanostn podskupiny. K posouzen validity p redkl adan e verze testu jsme shrom a zdili konvergentn d ukazy o korelaci testov ych sk ore s v ysledky ve dvou dal s ch testech pozornostn ch a exekutivn ch funkc (Verb aln uence a Test cesty).
|
|
|
Efektivita tréninku kognitivních funkcí u klientů se schizofrenií a schizoafektivní poruchou
Nondek, Michal ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
V této práci jsme se pokusili zjistit efekt tréninku kognitivních funkcí u klientů (n = 41) se schizofrenií nebo schizoafektivní poruchou. Výzkum trvající dvanáct měsíců zahrnul několik pracovišť, kde se trénink kognitivních funkcí pravidelně provádí. Výzkumnou metodou byla sada tří dotazníků DEX - (Dysexecutive Questionnaire), CFQ - (Cognitive Failures Questionnaire), EMQ - (Everyday Memory Questionnaire) a variant dotazníků DEX a CFQ pro blízké osoby probandů vyplněné po telefonu. Ve výzkumu byl použit design test-retest. Analýzou získaných údajů bylo objeveno signifikantní zlepšení po tréninku u dvou ze tří dotazníků pro probandy a dále signifikantní zlepšení u obou dotazníků pro blízké osoby. Z demografických dat koreloval významně s efektem tréninku pouze věk probanda při nástupu nemoci (ve smyslu čím později, tím větší efekt tréninku). Věk, pohlaví a vzdělání nemělo u naší skupiny probandů vztah k efektu tréninku.
|
|
| |
|
|
Wechslerova paměťová škála - třetí vydání, zkrácená verze
Jenčová, Adéla ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Niederlová, Markéta (oponent)
Diplomová práce pojednává o zkrácené verzi třetího vydání Wechslerovy paměťové škály (v originále Wechsler Memory Scale-III Abbreviated, WMS-IIIa). WMS-IIIa je test určený k orientačnímu vyšetření paměti. Test obsahuje míry vizuální a verbální paměti, bezprostředního a oddáleného vybavení. Teoretická část diplomové práce je pokusem o vytvoření české verze manuálu k testu. Shrnuje poznatky o jeho vzniku, struktuře, účelu, způsobu administrace, systému skórování a možnostech interpretace výsledků. Empirickou částí je výzkum, jehož hlavním cílem je získání českých norem testu na reprezentativním vzorku neklinické populace ve věku 20-39 let. Statisticky analyzována byla dat od skupiny 154 dobrovolníků. Demografické charakteristiky výběrového souboru byly porovnány s charakteristikami české populace ve věku 20-39 let, jak byla popsána Českým statistickým úřadem.
|
|
|
Výzkum ekologické validity testu pozornosti
Bláhová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Rendl, Miroslav (oponent)
Bakalá!ská práce je zam'!ena na problematiku v+zkumu pozornosti, kterou se zab+vá p!edev(ím z pohledu neuropsychologie. Práce je empirická a je rozd'lena na dv' následující %ásti: V první teoretické %ásti je neprve p!edstavena problematika pozornosti - její vymezení, krátké shrnutí dosavadního v+zkumu a nejpou)ívan'j(í teorie pozornosti: Broadbent*v model, model Anny Treismanové, LaBergeova teorie a koncept pozornosti Michaela Posnera. Na poslední p!edstavenou teorii Michaela Posnera v teoretické %ásti navazuje i empirická %ást práce, která zkoumá ekologickou validitu jeho testu pozornosti Attention network test (ANT). Cílem v+zkumné %ásti práce je odpov'd't, zda existuje souvislost mezi v+sledkem v testu ANT a ka)dodenní pozorností. Metodou zji(,ující ka)dodenní pozornost u proband* byly dotazníky CFQ (Dotazník kognitivních selhání), EMQ (Dotazník ka)dodenní pam'ti) a DEX (Dysexekutivní dotazník). V+sledky v+zkumné %ásti nepotvrdily v+znamnou statistickou korelaci mezi v+sledky v testu ANT a skórem v jednotliv+ch dotaznících, ale práce p!isp'la k opomíjené problematice ekologické validity a jejího zkoumání. KLÍ#OVÁ SLOVA: Pozornost, v+zkum pozornosti, ekologická validita, ANT, kognitivní selhání
|
|
|
Pozitivní aspekty depresivní poruchy na sociální kognici
Beránková, Justýna ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Bartošková, Magda (oponent)
Cílem této práce je předložit netradiční pohled na depresivní onemocnění, jak ho vnímají evoluční psychologové. Důraz je kladen na nedávné výzkumy, které se zabývají pozitivním vlivem smutné nálady a depresivní poruchy na sociální kognici. Na zahraniční studie navazuje vlastní kvantitativní výzkum. Výzkumná skupina jedinců s hlavní diagnózou deprese (n = 41) a kontrolní skupina (n = 41) byla vyšetřena stupnicí Montgomeryho a Åsbergové, Beckovou sebeposuzovací škálou depresivity pro dospělé, Schwartzovou škálou a dvěma originálními metodami, které vznikly pro účel tohoto výzkumu. Metody obsahují videonahrávky - Pravda nebo lež a Schůzka na slepo, které se zaměřují na schopnost participantů odhadnout danou sociální situaci. V práci nebyl zjištěný statisticky významný rozdíl mezi výzkumnou a kontrolní skupinou v úlohách zaměřených na sociální kognici. Výkon obou skupin je zcela srovnatelný.
|
|
|
Overclaiming test - příspěvek k validizaci
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Riegel, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá validizací české verze Dotazníku přehánění vlastních znalostí (v anglické verzi Paulhus a Bruce 1990, v české verzi NÚDZ 2014). Autoři dotazníku říkají, že slouží k odhalování přehánění a sociálně žádoucího stylu odpovídání v rámci sebeposuzovacích dotazníků. Úvod teoretické části se zabývá sebeprezentaci. Další kapitoly se zaměřují na sebezlepšování v rámci dotazníků a možnosti jeho zjišťování. Závěr teoretické části se zabývá technikou přehánění a Dotazníkem přehánění vlastních znalostí. Hlavním cílem praktické části je ověření české verze dotazníku a zhodnocení jeho využitelnosti při výběrovém řízení. Výzkumu se zúčastnilo 140 osob z běžné populace a 68 účastníků výběrového řízení na pozici justičního čekatele nebo soudce. KLÍČOVÁ SLOVA Overclaiming, přehánění, sebeprezentace, sociální desirabilita, vytváření dobrého dojmu, impression management, sebeklam, sebezlepšování
|
host ::
RSS.