|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Historická krajina Českomoravské vrchoviny. Osídlení od pravěku do sklonku středověku.
Bajer, Aleš ; Bísko, Richard ; Dejmal, Miroslav ; Hrubý, Petr ; Malý, Karel ; Mazáčková, Jana ; Machová, Barbora ; Milo, Peter ; Plaček, Miroslav ; Šabatová, Klára ; Těsnohlídek, Jakub ; Zimola, David ; Žahourková, Alena ; Hejhal, Petr
Výstavní katalog představuje jednu z důležitých možností jak podrobně informovat veřejnost o historické krajině Českomoravské vrchoviny, dochování jejích památek, stavu jejich poznání a možnostech jejich dokumentace. Dobrá informovanost zvyšuje šanci na uchování jedinečných dokladů o naší vlastní minulosti v krajině. Krajina je důležitým svědkem historických změn v krajině. Pro pravěk je z hlediska stavu dochování archeologických památek krajina dokonce svědkem jediným. Českomoravská vrchovina je v tomto směru jednou z výjimečných oblastí. Stejně jako v minulosti tak i dnes jde o okrajové území, které není výrazně poznamenáno neustále probíhající destrukcí historické kulturní krajiny. V katalogu jsou představeny v kapitolách okruhy výzkumu. Na konci je uveřejněn katalog předmětů dokumentující hmotnou kulturu pro všechny zkoumané periody.
Plný text:  PDF
|
|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
| |
|
| |
|
|
Politické programy české reprezentace ve druhé polovině 19. století
Zikmund, Michal ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Diplomová práce Politické programy české reprezentace v druhé polovině 19. století se zabývá programovými dokumenty i praktickou činností českých politických stran, ať už více či méně institucionalizovaných, mezi lety 1848 (březnová revoluce) a 1918 (zánik Rakouska- Uherska). Nejprve poskytuje obecněhistorický úvod (kapitola 1) a následně zkoumá programy politických stran ve třech širokých oblastech, definovaných jako 1) Uspořádání říše, státoprávní otázky (kapitola 2); 2) Ústavnost, občanské svobody a postavení občana (kapitola 3) a 3) Národnostní otázky (kapitola 4). U každé toto otázky je shrnut program státoprávní šlechty, národní strany (do roku 1874), resp. staročechů (od tohoto roku), mladočechů, sociálních demokratů, agrárníků, katolických stran, národních socialistů, pokrokářů a státoprávníků, realistů a anarchistů. V závěru se autor pokouší o vlastní charakteristiku zhodnocení činnosti české politické reprezentace, jakož i jejího významu pro vývoj po roce 1918.
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Zavadil, Tomáš ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se snaží o zachycení některých aspektů vývoje trestního práva v 18. století v českých zemích. Zaměřuje se však téměř výlučně na trestní právo hmotné a o postihnutí jeho vývoje usiluje převážně srovnáváním vybraných právních institutů obsažených ve sledovaných trestních zákonících, které jsou řazeny chronologicky. Práce se skládá zúvodu, tří kapitol a závěru. Úvod práce představuje stručné uvedení do problematiky spolu s vymezením některých základních pojmů a zmiňuje i existující literaturu k tématu. První kapitola je rozdělena na tři části. První z těchto částí se věnuje stavu pramenů trestního práva na počátku 18. století a většímu prostoru se dostává kodifikaci městského práva a posléze i práva zemského. Následující část této kapitoly cílí zejména na trestní zákoníky Josefa I. a Marie Terezie, které byly publikovány v 18. století. Poslední část této kapitoly se pak zabývá dvěma dalšími publikovanými trestními zákoníky a to Josefa II. a Františka II., které už vycházejí z osvícenské filozofie, z nichž posledně zmíněný již spadá do 19. století. Druhá kapitola podává přehled vybraných institutů trestního práva hmotného. Opět je dělena na tři části, přičemž první část se zabývá trestným činem a souvisejícími instituty jako pokusem trestného činu, nutnou obranou apod. Druhá část...
|
|
|
Role Portugalska v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1943-1949
Malý, Karel ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce Role Portugalska v bezpečnostní politice Spojených států amerických v letech 1943-1949 analyzuje vztah mezi Spojenými státy americkými a Portugalskem během druhé světové války a v následném poválečném období. Portugalsko ve válečné Evropě představovalo neutrální stát. Salazarova opatrná zahraniční politika manévrovala mezi Velkou Británií a Německem. Velkou Británii viděl jako světovou námořní velmoc a tradičního spojence. Německo představovalo pro Salazara silný stát ve střední Evropě, které bylo schopné čelit sovětské hrozbě. Západní spojenci již od počátku války projevovali zájem o geostrategicky významné Azorské ostrovy. Salazarovým zájmem bylo udržet zemi neutrální, proto odmítal propůjčit západním spojencům vojenské základny na Azorech. Ke konci války, kdy byla Německá porážka evidentní, Salazar povolil Spojeným státům využívat vojenské základny na Azorech. Portugalsko se tak stalo cenným partnerem v bezpečnostní politice USA. Jeho role nabyla na významu i po druhé světové válce, kdy demokratické hodnoty začal ohrožovat Sovětský svaz. Reakcí bylo založení NATO, jehož zakládajícím členem vedle USA se stalo také Portugalsko.
|
host ::
RSS.