|
Studium profilu senzoricky aktivních látek moravských vín
Havlíková, Markéta ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo stanovení a porovnání profilu těkavých látek vybraných vzorků červených vín původem z Moravské vinařské oblasti. Byla analyzována vína tří odrůd – Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré. Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, součástí práce bylo ověření její linearity (R2 v rozmezí 0,829–0,999). Ve vzorcích bylo identifikováno celkem 80 těkavých aromaticky aktivních látek, z nich bylo následně vybráno 23 jako nejvíce zastoupených a charakteristických pro sledované odrůdy. Hlavní pozornost byla věnována odrůdě Frankovka, u níž byla prokázána variabilita v obsahu sledovaných sloučenin nejen v rámci odrůdy, ale i v rámci sledovaných ročníků (2017 vs. 2018).
|
| |
|
Metodika nové metodologie výzkumu artefaktů pomocí pokročilých metod
Hrubý, Petr ; Bartůněk, Vilém ; Martinec, Marek ; Palounek, David ; Bíšková, Jarmila ; Gašpar, Adam ; Havlíková, Markéta ; Hons, David ; Kapusta, Jaroslav ; Kmošek, Matěj ; Malý, Karel ; Zavřel, Jan
Metodika předkládá analytické metody pokročilého zkoumání archeologických nálezů z různorodých materiálů. Zaměřuje se jak na finančně, časově i instrumentálně více či méně náročné metody, které přinášejí, největší informační přínos pro zkoumání movitých nálezů z různých hledisek. Názorným a přehledným způsobem předkládá u jednotlivých materiálových skupin výzkumné otázky, které lze pomocí pokročilých laboratorních analýz klást, a odpovídajícím způsobem i zodpovídat. Předložená metodika plynule navazuje na „Metodiku předlaboratorní selekce vzorků pro analýzy z velkých souborů“, vytvořenou a certifikovanou v roce 2021 shodným týmem v rámci projektu NAKI II (č. DG20P02OVV007) s názvem „Pokročilé archeometrické metody získávání kvalitních dat k velkým souborům artefaktů“. Předložená metodika se oproti předcházející však neomezuje pouze na nejschůdnější a nejpřístupnější analytické metody, ale naopak zahrnuje převážně pokročilejší a tím pádem finančně, časově, personálně i instrumentálně nákladnější metody, umožňující zisk co největšího množství informací z individuálních vhodně zvolených nálezů, i na úkor případné destruktivity vůči předmětu/vzorku. Informace získané pokročilými metodami slouží například k identifikaci charakteru předmětu, jeho provenience, způsobu jeho výroby a užívání. V mnoha případech je nutné jednotlivé analytické metody vzájemně kombinovat, a tím prohlubovat míru poznání předmětu. Pro řádné vyhodnocení a interpretaci je nutné získané výsledky konfrontovat s dalšími analytickými výstupy obdobných nálezů. Kvalita získaných informací se zásadně odvíjí nejen od vhodně zvolených a kvalitně provedených analýz, ale také od vhodně stanovených a artikulovaných výzkumných otázek, na které mají analýzy pomoci odpovídat. S nevhodně zvolenou výzkumnou otázkou se i sebevětší počet nákladných analýz bude míjet účinkem a neposkytne kýžené výsledky. Proto je nutné apelovat na řádné promyšlení výzkumných otázek před prováděním analýz a až na jejich základě zvolit a nechat provést příslušné analytické zkoumání. Cílovou skupinou předložené metodiky jsou převážně pracovníci archeologických institucí, provádějících terénní archeologické výzkumy a vědecký výzkum založený na studiu archeologického materiálu, dále pracovníci sbírkotvorných institucí v podobě muzeí i univerzit pracující s archeologickými nálezy ve výuce, vědě a výzkumu. Zvláště těm má metodika posloužit jako podklad pro volbu nejvhodnějších a informačně nejpřínosnějších metod, vzhledem k příslušným výzkumným otázkám. Dalšími uživateli jsou techničtí pracovníci a operátoři analytických přístrojů, kteří provádějí základní vyhodnocení surových dat. Pro ně má tato metodika sloužit k alespoň základnímu seznámení se specifiky jednotlivých materiálových skupin archeologických nálezů a výpovědním možnostem v rámci archeologického zkoumání.
Plný text: PDF; PDF
|
|
Studium profilu senzoricky aktivních látek moravských vín
Havlíková, Markéta ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce bylo stanovení a porovnání profilu těkavých látek vybraných vzorků červených vín původem z Moravské vinařské oblasti. Byla analyzována vína tří odrůd – Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré. Pro stanovení těkavých látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS, součástí práce bylo ověření její linearity (R2 v rozmezí 0,829–0,999). Ve vzorcích bylo identifikováno celkem 80 těkavých aromaticky aktivních látek, z nich bylo následně vybráno 23 jako nejvíce zastoupených a charakteristických pro sledované odrůdy. Hlavní pozornost byla věnována odrůdě Frankovka, u níž byla prokázána variabilita v obsahu sledovaných sloučenin nejen v rámci odrůdy, ale i v rámci sledovaných ročníků (2017 vs. 2018).
|
| |