|
|
Prostory dětství a jejich významy. (Topos zahrady v literatuře 20. století)
Izdná, Petra ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Anotace: Dizertační práce Prostory dětství a jejich významy (Topos zahrady v literatuře 20. století) analyzuje ve vybraných románech vztah dětské postavy a fikčního prostoru zahrady a zamýšlí se nad obecným kulturním fenoménem rajského dětství a jeho literárním zobrazením. Opírá se jednak o fenomenologické teorie prostorovosti Martina Heideggera, Jana Patočky, Maurice Merleau-Pontyho a O. F. Bollnowa, jednak o literárněhistorický kontext toposu zahrady. V interpretační části práce zkoumá fenomenologické otázky, jako jsou specifika dětského vnímání prostoru, přírodní prostor jak rozšíření lidského vědomí, posvátnost prostoru, vztah k domovu, intimita prostoru a smrt prostoru. Dále popisuje znaky, které literární topos zahrady získává ve spojení s dětskou postavou ve 20. století (zahrada dětství jako ráj, postava dítěte-boha, postava dítěte-hermafrodita, dynamika vztahu dům- zahrada, zahrada jako zmenšenina světa, hra jako nápodoba stvoření aj.).
|
|
|
Ruská emigrace vnější a vnitřní - nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu
Souček, Martin ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Urban Otto, (oponent)
Disertační práce Ruská emigrace vnější a vnitřní. Nesoustavné dějiny jednoho kulturního fenoménu je pokusem o český vhled do problematiky ruské mentality na pozadí ruských literárních a myšlenkových proudů během jednoho sta let - od prosincové revoluce roku 1825 do období po říjnové revoluci roku 1917. Fenomén vnitřní a vnější emigrace, který je pro toto období charakteristický, je zkoumán prostřednictvím autentických pramenů, tedy samotných literárních a epistolárních záznamů, i prostřednictvím české reflexe ruské duše, tak jak byla u nás aktuálně vnímána a interpretována od dob národního obrození až do dob Masarykových a po něm, jeho odkazem, až do současnosti. Cílem práce je dospět zkoumáním autentických svědectví k poznání, že ruský svět a tzv. ruská duše, přestože byly vždy konfrontovány s evropskými racionalistickými vlivy, a tedy se západním prostředím, podržely si v zásadě duchovní rozměr východních civilizací, založených nikoli na racionalitě, ale na citu. Nikoli na scholastickém dokazování vnější existence boží, ale na uvědomění si jednoty a vnitřní propojenosti materiálního a duchovního světa.
|
|
|
Téma pouti v kanonizovaných dílech české literatury
Guse, Michal ; Mravcová, Marie (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
K literárnímu výkladu si vybíráme tři zdánlivě nesourodá díla, která však při hlubším zkoumání vykazují neobyčejně velké souvislosti. Řeč je o Labyrintu světa a ráji srdce Jana Amose Komenského, Pouti krkonošské Karla Hynka Máchy a Kulhavém poutníkovi Josefa Čapka. Naším úkolem je vyložit tato tři díla z hlediska literárního a vystihnout jejich filozofický smysl a význam. Nemůžeme se vyhnout ani sociologickému hledisku. Pokusíme se také nastínit jisté souvislosti mezi tematikou těchto děl a událostmi ze života autorů. Zde totiž také nacházíme první styčné body mezi zkoumanými díly. Všichni tři autoři prožívali v procesu tvorby pocity bolesti a vnitřních muk. Jan Amos Komenský byl zklamán porážkou českých stavů po bitvě na Bílé hoře roku 1620, skrýval se nejdříve na statcích Karla st. ze Žerotína, posléze nucen odejít do vyhnanství. Karel Hynek Mácha prožíval duševní muka romantického rozervance a vyděděnce, jehož představa ideálu se rozchází s krutou realitou světa, kde se cítí být osamoceným a samojediným. Josef Čapek jakoby v předtuše bídné smrti, která na něj čekala za branami koncentračního tábora, léčí své nitro poznamenané oběma válkami tvorbou malířskou a literární.
|
|
|
Karel Sabina: epigon a tvůrce. Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání o Sabinově díle a jeho vztazích k dílům jiných autorů, zvláště K. H. Máchy
Charypar, Michal ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Haman, Aleš (oponent)
Text má charakter monografie o beletristickém díle Karla Sabiny, která má být doplňkem a protivahou dosavadní sabinovské literatuře, zabývající se zejména Sabinovým "morálním profilem". Jde o sérii interpretací propojených jednotným metodickým přístupem. Tímje koncepce intertextuality, založená hlavně na teoriích Harolda Blooma a Mojmíra Otruby. Hlavní cíl aplikace této metody je neetický, tj. jde o získání nových informací o Sabinově díle (na základě jeho vztahů s díly jiných autorů) a s jejich pomocí o pokus redefinovat Sabinovo místo v české literatuře a literární historii. Text ukazuje Sabinu z nového pohledu jako všestranně talentovaného pisatele, účastnícího se zásadním způsobem na většině důležitých událostí formujících celkový kulturní vývoj jeho doby (od 2. pol. 30. let do počátku 70. let 19. století), a podává tak rovněž nový obraz českého romantismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Walking and writing the world. An approach to modernity in Bohemia and France from the beginnig of the 19 th century to the 1948's
Matysová, Kristýna ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kyloušek, Petr (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Jít a psát. Způsob poznávání moderního světa v Čechách a ve Francii od začátku 19. století do roku 1948 V křesťanských alegorických textech je poutník symbolickou postavou na cestě do Ráje. Od druhé poloviny devatenáctého století básníci, chodci a flânéři, se pokoušejí odhalit skrytou tvář reality na ulicích velkoměst. Tato disertační práce analyzuje podoby moderního poutnictví. Chronologicky řazené rozbory děl, týkajících se tématu chůze, sledují vývoj tvůrčích postojů k modernímu světu ve francouzské a české literatuře a výtvarném umění od začátku devatenáctého století do konce čtyřicátých let století dvacátého. Studiem dílčích motivů moderních poutnických textů, zasazených do historického a sociálního kontextu doby jejich vzniku, tato práce přispívá k prohloubení poznatků o kulturních paralelách mezi Francií a Čechami. Navíc tato disertace zkoumá rozličné literární žánry, pro něž byla prvotním impulsem potřeba autora jít a psát.
|
|
|
Francouzské cestopisy o Itálii - subjekt a poetika cesty (Montaigne, Montesquieu, Sade, Stendhal)
Balcarová, Eva ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pohorský, Aleš (oponent)
Cesty do Itálie byly po staletí výrazným fenoménem evropské kultury. Tato kulturní tradice postupne vytvárela i bohatý korpus svébytné literatury. Dodnes vycházejí dosud nepublikované cestovní deníky a korespondence cestovatelu, porádají se výstavy del výtvarných umelcu, kterí se za Alpy vydali. Práve bohaté italské umení dlouho inspirující celou Evropu bylo hlavním duvodem, proc se Itálie stala cílovou destinací Grand Tour. Francouzští cestovatelé byli po Anglicanech na Apeninském poloostrove tou nejpocetnejší skupinou. Z množství francouzsky psaných textu venovaných ceste do Itálie byly vybrány ctyri: cestovní deníky Montaigne, Montesquieua, Sada a Stendhala. Výber takto výrazných osobností, proslavených predevším jinými díly než práve ztvárnením cesty za Alpy, umožnil soustredit se na to, jakým zpusobem se tato cesta v jejich další tvorbe projevila. V pohledu na Itálii se u každého z nich odráží jak svébytnost osobnosti, tak období kulturního vývoje, ke kterému náleželi: Montaigne uskutecnil svou cestu v období pozdní renesance a jeho deník je dokladem jeho humanistického myšlení, Montesquieu všestranností svých zájmu vystupuje jako predstavitel kosmopolitního osmnáctého století, u Sada je jasne formulovaná kriticnost vuci umení barokní Neapole, jeho výrazná fascinace divokou prírodou ale již smeruje k...
|
|
|
Pohádka jako fenomén (srovnávací výklad pohádek)
Vrtbovská, Petra ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Zdeněk (oponent) ; Hrbata, Zdeněk (oponent)
Naším hlavním tématem je však porozumění obsahu a významu kouzelné pohádky a objevování příčin shody pohádek vyskytujících se v mnoha geograficky i kulturně vzdálených zemích světa. Hledání odpovědi na otázku: O čem je kouzelná pohádka je společným jmenovatelem všech kapitol. Východiskem byla jednoduchá hypotéza: Pohádka (možná) vypovídá o hlubokých základních lidských zkušenostech a existenciálních situacích. Je však třeba pátrat po tom, jestli se zakládá na pravdě a o jaké lidské zkušenosti a existenciální situace se jedná. Zároveň je pohádka (možná) živým prostředníkem interakce mezi dospělými a také mezi dospělými a dětmi, která pomáhá sdílet základní lidské zkušenosti. Vyprávění a společné prožívání pohádky je autentickým rituálem sdílení hlubokých pravd.
|
|
|
Negativní humanismus Michela Houellebecqua
Kavalír, Ondřej ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Tématem následující práce je románová tvorba Michela Houellebecqa pojímaná ve dvojím kontextu - v kontextu negativního humanismu a nového realismu, který se projevuje v současném francouzském románu. Pracovní hypotézou je teze o spojitosti nového realismu a negativního humanismu v opětovném zájmu o svět společenských jevů, v obavách o jeho stav i v antropologickém a existenciálním zkoumání lidského údělu. V prvních dvou kapitolách se pokusíme vytyčit základní body této spojitosti, jak v souvislosti s tradičním realismem, tak ve vztahu k současné realisticky zaměřené románové tvorbě (Dubois, Beigbeder, Duteurtre, Quintreau). Třetí kapitola je věnována formální výstavbě Houellebecqových románů, analýze jejich intertextových odkazů a ve své druhé polovině také popisu paralel a inspirací, jež spojují Houellebecqovy romány s autory klasické realistické tradice (Balzac, Flaubert, Zola) a s Célinem. Po tomto zařazení do kontextu současného i literárně historického se ve čtvrté, závěrečné, kapitole zaměříme na způsob, jakým se negativní humanismus projevuje především v románové antropologii Michela Houellebecqa, a na jeho inspiraci (Schopenhauer, Baudelaire).
|
|
|
Ozvěny národních ideálů v trilogiích Aloise Jiráska a Henryka Sienkiewicze
Bruknerová, Tereza ; Hrbata, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaněk, Václav (oponent)
(česky) Diplomová práce Ozvěny národních ideálů v trilogiích Aloise Jiráska a Henryka Sienkiewicze se zaměřuje na komparativní analýzu historické prózy dvou nejpopulárnějších spisovatelů tohoto literárního žánru. Jejich historické romány a politická vystoupení sehrály důležitou roli během českého a polského zápasu za národní svébytnost od poslední třetiny 19. století. Práce se zaměřuje na literární reprezentaci konkrétních historických událostí a osobností spjatých s tzv. zlatým věkem národních dějin (tj. sarmatismus v polském případě, husitství v českém) - na míru, způsob i úlohu ideologizace nebo mytizace v Sienkiewiczově Trilogii (Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wołodyjowski) a v Jiráskově třídílné epopeji Proti všem. Pro pochopení nacionálních stanovisek obou autorů je v rámci analýzy děl zohledněn teoretický koncept politického mýtu.
|
|
|
Josef Václav Frič (1829-1890): V mé bibliothece
Hesová, Petra ; Merhaut, Luboš (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Malínek, Vojtěch (oponent)
Předkládaná disertační práce materiálově čerpá z dochované literární a knihovní pozůstalosti českého spisovatele a novináře Josefa Václava Friče (1829-1890), místně rozdělené a doposud neutříděné, s cílem vytvořit podklad pro budoucí práci s celým fondem v co nejširším spektru oblastí, počínaje pomůckou orientační až po zřetele badatelské a vědecké. Obsahuje seznamy Fričových rukopisů, dochovaných památek a archivovaných dokumentů, uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze, katalog Fričovy osobní knihovny, uložené v Knihovně Národního muzea v Praze, s podrobným popisem proveniencí, a podrobnou autorskou bibliografii. Komentář k Fričovu fondu se soustřeďuje na genezi a historii sbírky a zohledňuje nejpozoruhodnější exempláře, do nichž Frič vpisoval své poznámky, kritické postřehy, organizační značky, náčrty a varianty vlastních básní, dodatečné korektury, nebo i šifrované zprávy. klíčová slova: Josef Václav Frič (1829-1890) - osobní knihovna - autorská bibliografie - výzkum knižních proveniencí - česká literatura 19. století
|
host ::
RSS.