|
|
Karel Sabina: epigon a tvůrce. Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání o Sabinově díle a jeho vztazích k dílům jiných autorů, zvláště K. H. Máchy
Charypar, Michal ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Haman, Aleš (oponent)
Text má charakter monografie o beletristickém díle Karla Sabiny, která má být doplňkem a protivahou dosavadní sabinovské literatuře, zabývající se zejména Sabinovým "morálním profilem". Jde o sérii interpretací propojených jednotným metodickým přístupem. Tímje koncepce intertextuality, založená hlavně na teoriích Harolda Blooma a Mojmíra Otruby. Hlavní cíl aplikace této metody je neetický, tj. jde o získání nových informací o Sabinově díle (na základě jeho vztahů s díly jiných autorů) a s jejich pomocí o pokus redefinovat Sabinovo místo v české literatuře a literární historii. Text ukazuje Sabinu z nového pohledu jako všestranně talentovaného pisatele, účastnícího se zásadním způsobem na většině důležitých událostí formujících celkový kulturní vývoj jeho doby (od 2. pol. 30. let do počátku 70. let 19. století), a podává tak rovněž nový obraz českého romantismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kritika pojmu estetické zkušenosti v druhé polovině dvacátého století. Dvě kontroverze: konec umění a znovuzrození přírodní krásy
Dadejík, Ondřej ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Haman, Aleš (oponent)
Tato disertační práce se zabývá kritikou pojmu estetické zkušenost na poli estetiky druhé poloviny dvacátého století. Cílem práce je obhajoba soudržnosti a potenciálu pojmu estetické zkušenosti z hlediska nastupujícího dvacátého prvního století. Práce poukazuje na určité inkonzistence na straně kritiky a předkládá některé argumenty na podporu udržitelnosti tradičního rozlišujícího rysu estetické zkušenosti - nezainteresovanosti. Pozornost je zaměřena ke dvěma dominantním diskusím moderní estetiky, které jsou postaveny na přehodnocení a kritice pojmu estetické zkušenosti, konkrétně ke sporu o estetickou povahu umění a k tzv. znovuzrození teoretického zájmu o estetickou dimenzi přírody. Práce obsahuje deset kapitol, kdy každá je věnovaná určité stránce pojmu estetické zkušenosti. Kapitoly jsou uspořádány kolem "jaderné kapitoly" (IV.), v níž je formulováno metodologické hledisko, založené na modelu deskriptivní definice (vycházející převážně z díla Stephena C. Peppera)
|
|
|
Karel Sabina: epigon a tvůrce. Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání o Sabinově díle a jeho vztazích k dílům jiných autorů, zvláště K. H. Máchy
Charypar, Michal ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrbata, Zdeněk (oponent) ; Haman, Aleš (oponent)
Text má charakter monografie o beletristickém díle Karla Sabiny, která má být doplňkem a protivahou dosavadní sabinovské literatuře, zabývající se zejména Sabinovým "morálním profilem". Jde o sérii interpretací propojených jednotným metodickým přístupem. Tímje koncepce intertextuality, založená hlavně na teoriích Harolda Blooma a Mojmíra Otruby. Hlavní cíl aplikace této metody je neetický, tj. jde o získání nových informací o Sabinově díle (na základě jeho vztahů s díly jiných autorů) a s jejich pomocí o pokus redefinovat Sabinovo místo v české literatuře a literární historii. Text ukazuje Sabinu z nového pohledu jako všestranně talentovaného pisatele, účastnícího se zásadním způsobem na většině důležitých událostí formujících celkový kulturní vývoj jeho doby (od 2. pol. 30. let do počátku 70. let 19. století), a podává tak rovněž nový obraz českého romantismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pojem umění a jeho definice. Mmezi funkcí a procedurou
Ciporanov, Denis ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Haman, Aleš (oponent) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
Tématem této disertační práce je problematika definice pojmu umění ve 20. století. Diskuse tohoto tradičního tématu dosáhla zcela nebývalé šíře a komplexnosti ve druhé polovině dvacátého století v rámci tzv. analytické estetické školy, jejímž nejznámějším vyústěním je zrod procedurální definiční strategie, pokoušející se řešit problém esence umění poukazem na jeho kontextuální, vztahový způsob existence, coby výchozí klasifikační princip, který ovlivňuje následné, na aktu identifikace nezávislé hodnocení. Opozicí takto pojaté strategie je tradiční funkcionální přístup, pokoušející se sepnout celou pestrou oblast umění určením společné (estetické) funkce, která by vytvořila konceptuální pojivo jeho pojmu. Principem identifikace je zde průzkum funkční dostatečnosti, jejíž přítomnost je podmínkou pro udělení statusu umění. Hlavním cílem práce je kritické srovnání obou strategií, které by mělo hovořit pro principiální správnost funkcionalismu. Uvážením klasického případu této strategie - teorie Jana Mukařovského coby zásadní postavy českého strukturalismu - vykročíme za rámec analytické diskuse, a na základě jejího srovnání s funkcionální teorií Nelsona Goodmana poukážeme na blízké a nápadné konvergence obou teorií, jejichž časově i myšlenkově odlišné kontexty mohou být silným argumentem pro správnost společné...
|
host ::
RSS.