|
|
Konceptuální umění a jeho vztah k estetické hodnotě
Liborová, Noemi ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Otázka estetické hodnoty konceptuálního umění patří obzvláště pro svou různorodost a ontologickou neuchopitelnost danou dematerializací a absencí média, stejně tak jako častou proklamativní anti-estetičností, ke složitým problémům oblasti estetického zkoumání. Vlnu zájmu v roce 2009 vyvolala odborná studie Kdo se bojí konceptuálního umění od Petera Goldieho a Elisabeth Schellekens. Autoři se jako první pokusili o ucelenou filosoficko- estetickou analýzu konceptuálního umění, v rámci které předložili také svou vlastní odvážnou hypotézu o podstatě tohoto fenoménu. Jejich pojem Idea idea, ve kterém se pokusili nalézt svorník veškerého konceptuálního umění tkví v estetickém idealismu. Jejich přístup inspiroval další odborníky k polemice a podnítil tak vznik několika dalších studií na toto téma. První část diplomové práce je věnována klíčovým charakteristikám, které konceptuální umění definují a které jsou stěžejní pro teoretické uchopení problému jeho estetické hodnoty. Dematerializace, ironická sebereflexe, anti-definiční charakteristika, jeho anti-estetická a intelektuální povaha tak jsou východiskem pro druhou část, která je snahou o samostatnou analýzu problému. Ta je zahájena pokusem o kritiku pojmu Idea idea. Dále je věnována pozornost obzvláště otázce ne/parafrázovatelnosti, zkušenostním...
|
|
|
Obhajoba pojmu estetické nezainteresovanosti v teorii Thomase Hilgerse
Kosyak Shuman, Ekaterina ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Navrhovaná bakalářská práce se zabývá otázkou relevance jednoho ze stěžejních pojmů moderní estetické teorie, pojmu estetické nezainteresovanosti. Tento pojem byl v druhé polovině 20. století podroben kritice zejména v rámci angloamerické estetiky a filozofie umění (např. George Dickie, Arnold Berleant či Allen Carlson) a v důsledku této kritiky odmítán jako pojem, o který by se mohlo opírat vysvětlení estetické zkušenosti. Bakalářská práce nejdříve představí základní argumenty této kritiky, následně nabídne jedno ze současných vypracování pojmů estetické nezainteresovanosti, které reagovalo na výše zmíněnou kritiku (Thomas Hilgers; pozornost bude věnována především Hilgersovu návrhu založit nové pojetí nezainteresovanosti na tzv. "praktickém sebeuvědomění" či společensky podmíněném vědomí sebe sama), a v závěrečné části vyhodnotí úspěšnost této obhajoby pojmu estetické nezainteresovanosti a relevanci této teorie ve vztahu k současným uměleckým projevům, jako je konceptuální umění, happening, performance. KLÍČOVÁ SLOVA: Estetická nezainteresovanost, praktické sebeuvědomění, Thomas Hilgers, Martin Heidegger, George Dickie, Arnold Berleant
|
|
|
Vztah komedie a "vážných umění" v myšlení Herního Bergsona
Pavelková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
v českém jazyce: Bakalářská práce se zabývá vztahem komedie a vážných umění v myšlení Henriho Bergsona. Je rozdělena na tři hlavní sekce. V první zkoumám Bergsonovo chápání vážných umění tak, jak je vyloženo primárně v knize Dvojí pramen mravnosti a náboženství a Smích. Ve druhé části se zabývám Bergsonovou teorií smíchu. Ve třetí tyto dva okruhy porovnávám a vyvozuji z nich závěry týkající se Bergsonovo pojetí obou témat a vztahu mezi nimi.
|
|
|
Nietzscheho Radostná věda a současná estetika
Samek, Tomáš ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl interpretovat estetické myšlení postavené na Nietzscheho Radostné vědě v rámci základních rysů jeho filozofie. Nejdříve reflektuje jak autorovo filozofické pozadí, jehož výraznými rysy jsou perspektivistický pluralismus a afirmace tohoto pluralismu, tak i konkrétní způsoby, jak se tyto myšlenky linou Radostnou vědou i skrze motiv smrti Boha. Na základě této reflexe potom staví autorovo estetické myšlení: kdy je (ať už umělecké nebo mimoumělecké) estetično chápáno Nietzschem jako něco, co tuto pluralitu a afirmaci reflektuje - ať už pozitivně, kdy jí přitakává, nebo negativně, kdy estetičnu hrozí nebezpečí, že se po smrti Boha stane novým zásvětím, kam se člověk bude odvracet. Tyto myšlenky budou následně konkretizovány na příkladech v rámci jednotlivých uměleckých druhů, které autor v knize zmiňuje. Klíčová slova: Friedrich Nietzsche, Radostná věda, pluralita, afirmace, perspektivismus, estetika, hodnota
|
|
|
Konceptuální umění a environmentální estetika
Esopová, Tereza ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
(česky) Diplomová práce Konceptuální umění a environmentální estetika si klade za cíl poodhalit blízkost těchto zdánlivě zcela odlišných oblastí. Celé zkoumání provází dvě dominantní problematiky. Z hlediska konceptuálního umění jde předně o otázku materiálna, která bude rozebrána s ohledem na dosavadní zkoumání Petera Goldie a Elisabeth Schellekens. Druhou problematikou, a tedy problematikou z hlediska environmentální estetiky, je snaha odlišit oblast uměleckého od oblasti mimouměleckého. Tato práce je proto rozdělena do dvou částí. První z nich přibližuje konceptuální umění a základní otázky týkající se jeho podstaty. Převažující dualistický přístup k pojetí konceptuálního umění u zkoumaných autorů je zde kriticky vyvrácen a nahrazen jiným pojetím, které znovuotevírá otázku po tom, co je součástí konceptuálního díla. Do ohniska pozornosti se tak dostává aspekt výběru média a následně též aspekt výběru environmentu jakožto součástí konceptuálního díla. Téma plynule přechází k environmentální estetice, kde je představen zásadní problém dosavadních distinkcí zabývajících se odlišením uměleckého a mimouměleckého, kterým je příliš úzké pojetí těchto distinkcí. Jejich pozornost je koncentrována výhradně na odlišení tradičního umění od přírody, některá dokonce volí ještě výraznější zúžení distinkce na...
|
|
|
Kritické reakce na koncepci psychické distance Edwarda Bullougha
Adámková, Veronika ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
V této práci se zabýváme pojmem psychické distance představeným ve studii Edwarda Bullougha ""Psychická distance" jako faktor v umění a estetický princip". Na koncept psychické distance reagovalo průběžně množství autorů, někteří pojem odmítli a jiní se jej snažili obhájit. Nejprve jsme poskytli stručnou interpretaci Bulloughovy studie, se zaměřením na pasáže, které jsou nejčastěji citovány a zkoumány v uvedených interpretacích. Postupně interpretujeme a komparujeme nejznámější příspěvky k dané problematice s ohledem na Bulloughovou originální koncepci. Poukazujeme na rozdíl mezi pojmem psychické distance a estetického postoje, protože jsou řadou autorů zaměňovány. Práce se snaží přinést nový pohled na některé příspěvky reagující na Bulloughovu koncepci.
|
|
|
Proti dualismu - konceptuální umění ve světle funkcionálně-normativní teorie
Brejcha, Michaela ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Skalický, David (oponent) ; Ciporanov, Denis (oponent)
Název práce: Proti dualismu - konceptuální umění ve světle funkcionálně-normativní teorie Autorka: Michaela Brejcha Katedra: Katedra estetiky Vedoucí disertační práce: Mgr. Ondřej Dadejík, Ph.D. Abstrakt: Disertační práce se zaměřuje na problematiku teoretické reflexe konceptuálního umění v anglo- americkém estetickém diskurzu druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Vychází z přesvědčení řady konceptuálních umělců i některých teoretiků, které se začalo objevovat v padesátých letech minulého století, a sice že konceptuální umění či tendence nemají s estetikou či estetickou teorií nic společného. Práce ukazuje, že tento domnělý rozkol je založen na zúženém chápání toho, co to estetika je, přičemž toto chápání samotné vychází z dualistického paradigmatu, jež představuje jeden z fundamentálních rámců možného přístupu ke skutečnosti. V souvislosti s analýzou vybraných textů anglo-americké estetiky bude definováno celkem osm dílčích distinkcí dualismu, které do značné míry přispěly k odmítnutí estetiky ze strany konceptuálních umělců a na druhé straně i k neuznání konceptuálního umění estetickou teorií. Jako alternativa k dualistickému přístupu bude pro definici konceptuálního umění nabídnuto fluidní a dynamické pojetí estetična vycházející z Mukařovského koncepce estetické funkce, normy a hodnoty, která je...
|
|
|
Proměny reflexe krajiny v českém umění a její nové koncepty v posledních padesáti letech se zaměřením na fotografii
Dlabáčková, Barbora ; Stibral, Karel (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Naše práce obsahuje deskripci vývoje umělecké reflexe krajiny od antických počátků, kdy se do výtvarného umění dostávaly nejprve přírodní prvky, přes renesanci, kdy krajina poprvé zaujme umělce jako celek. Později se krajina ustavuje jako samostatný náměť a dokonce i jako žánr výtvarného umění. První velký zlom reflexe krajiny přichází v období romantismu, kdy se do podvědomí dostávají i tabuizovaná témata, nejvýznamněji hory. Ve 20. století dochází k útlumu krajinomalby, naopak nastává éra fotografie krajiny, která se vyvíjí postupně se zdokonalováním techniky. Tradiční česká krajina pochází od malířů krajinářů 19. století, jedná se o horizontální a vertikální linie polí a luk složené do mozaiky. Tento tradiční model již není v dnešní době platný, krajina se výrazně proměnila, naplnila se doly, skládkami či továrnami. Díky procesu artealizace můžeme i tyto nové krajiny, v realitě bez estetické hodnoty, vnímat s libostí. Přesvědčují nás o tom fotografie Sudka, Koudelky, Holomíčka i Spurného. Nacházíme v nich koncepty nové krajiny, metakrajiny, prakrajiny, mlčící krajiny apod., tedy i teoreticky si uvědomujeme , že je třeba krajinu redefinovat.
|
|
|
Opakování a paradox žánrové fikce
Sommerová, Zuzana ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá paradoxem žánrové fikce, který nastínila Deborah Knight. Tento paradox spočívá v otázce, proč čtenáři nebo diváci tráví svůj čas čtením či sledováním příběhů, které již zhruba znají, a dopředu tak vědí, co se v nich bude odehrávat a jak dopadnou. Autorka vychází z obdobného paradoxu braku Noëla Carrolla. První část práce je věnována charakteristice estetického prožitku, principu opakování v umělecké tvorbě a definicí pojmu žánr. V druhé části jsou následně prověřovány jednotlivé podmínky paradoxu.
|
|
|
Teorie hodnocení uměleckého díla
Neubert, Jiří ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Hodnocení je neoddělitelnou součástí přistupováni k uměleckým dílům a proto je třeba se jím zabývat. Hodnocení je vždy hodnocením něčeho, předpokládá určitou znalost a představu hodnoceného. Hodnocení předpokládá konceptualizaci. Chceme li o umění, potažmo o naší zkušenosti s ním něco říci, tak aby nám bylo rozuměno, či uvěřeno, musíme se zabývat právě naší konceptuální výbavou, kterou jej nahlížíme. Předkládaná práce se zabývá jakýmsi konceptuálním minimem, které je pro hodnocení umění důležité, až nevyhnutelné. Každé setkání s uměním se neobejde bez úvahy o původu díla. Koncept autora se zdá být s konceptem uměleckého díla více než spjat. Autorství se dnes potácí mezi naprostou suverénností a rozpuštěním. Existují teorie uměleckého díla, které jeho vazbu na autora nezohledňují, ba dokonce odmítají. Umění má dlouhou tradici. Současný pojem umění je však relativně mladý a konceptuálně velmi zatížený. Na jedné straně se setkáváme s přehlížením jeho různých podob a na druhé se snahou je jednou provždy charakterizovat. Recipient chápající umění jako expresivní vyjádření vnímá, hledá významy a hodnotí jinak než ten, který umění považuje za institucionálně posvěcený statut. Rozhodující úlohu nesou způsoby jeho uvažování. Podstatný není jen koncept samotný, ale také způsob jeho myšlení. Koncept umění je...
|
host ::
RSS.