|
|
Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti
Týcová, Zdenka ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Diplomová práce Mediální obraz českých prezidentů v období normalizace a v současnosti se věnuje vizuální složce mediálního obrazu normalizačního prezidenta Gustáva Husáka a demokratického prezidenta Václava Havla. Práce se zabývá jejich vizuální prezentací v deníku Rudé právo, Mladá fronta a Mladá fronta DNES. Teoretická část práce se zaměřuje na vymezení role prezidenta v českém politickém systému a nastiňuje dějinné souvislosti. Výzkumná část se zabývá kvantitativní a kvalitativní analýzou fotografií zveřejněných v určených denících. Součástí práce je i charakteristika profilu činnosti oficiálních fotografů prezidenta a vyhodnocení informací získaných během hloubkových rozhovorů s fotografy. Rozhovor s bývalým fotoreportérem ČTK se týká fotografování prezidenta Gustáva Husáka. Rozhovor s Tomkim Němcem, Karlem Cudlínem a Jaroslavem Hejzlarem je zaměřen na fotografování Václava Havla. Práce hledá odpověď na otázku, zda prezident zasahoval do činnosti svého oficiálního fotografa a v čem se liší profil práce prezidentského fotografa v období normalizace a v období demokracie. Cílem práce je představit, jak se měnil mediální obraz českých prezidentů a ověřit nebo vyvrátit hypotézu, že se vizuální reprezentace prezidenta v denním tisku výrazně lišila v době totalitního Československa a v demokratické...
|
|
|
Analýza témat v časopisu Svět Sovětů se zaměřením na téma sovětské ženy
Dzeraviaha, Hanna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématické agendě časopisu Svět Sovětů v předválečné (1934 - 1938) a poválečné době (1945 - 1946) a jím formovanému obrazu sovětské ženy. Základním výzkumným záměrem bylo zpracovat komplexní soustavu témat časopisu ve zvolených časových úsecích, dále zachytit případné rozdíly v popisu v rámci zkoumaných období a následně zanalyzovat podíl tématiky o sovětské ženě v této soustavě, zejména s ohledem na následující rozbor jejího obrazu, tak jak byl uměle konstruován zkoumaným časopisem. Práce si kladla za úkol rekonstruovat podobu "obrazu" sovětského ženy a srovnat jeho proměny v období před II. světovou válkou a následně po jejím skončení. Předpokladem bylo, že vytváření obrazu zaleželo na propagační a agitační politice komunistické strany Československa i Sovětského svazu samotného, a že tento obraz procházel změnami v závislosti na politických cílech KSČ i Sovětů, které se měnily v souladu s odehrávajícími historickými události. Těžiště této práce tedy představujet obraz sovětské ženy, záměrně tvořený jako prostředek agitace a propagandy, podřízený úkolům politického boje.
|
|
|
Komparace mediálního prostředí Hongkongu a Singapuru
Cápová, Michaela ; Klvaňa, Tomáš (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce se zabývá aktuální situací mediálních prostředí dvou vybraných států jihovýchodní Asie - Hongkongu, zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky, a Singapuru. Hlavním cílem textu je provést komparaci mediálních prostředí těchto dvou států a zejména se zaměřit na svobodu médií. Komparace je založena na definici jejich politických systémů, ústav a jejich reálného dodržování, stejně jako na datech zveřejněných mezinárodními organizacemi zaměřujícími se na svobodu tisku a svobodu slova. Veškerá zjištění budou doložena příklady ze současnosti. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První teoretická část definuje základní pojmy a předkládá indexy měření svobody tisku, nastiňuje koncept asijských hodnot a teorii občanské společnosti. Deskriptivní část nabízí stručný popis dějin a politických systémů obou států a představuje jejich ústavy, zákony či pravomoci politických představitelů. Třetí část diplomové práce popisuje mediální prostředí obou států a roli tamních médií. Analytická část pak provádí komparaci mediálního prostředí Hongkongu a Singapuru. Zaměřuje se na to, zda může být potlačování svobody médií do určité míry prospěšné pro prosperitu státu. Práce vychází jak z primárních zdrojů, tedy z ústav Hongkongu a Singapuru a jejich zákonů, tak z odborných textů, článků a...
|
|
|
Mediální prostředí Čínské lidové republiky
Svobodová, Petra ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Hanzal, Jaromír (oponent)
Diplomová práce "Mediální prostředí Čínské lidové republiky" se zabývá fungováním mediálního systému v ČLR. V úvodní části byl nastíněn vývoj mediálního systému od svého počátku až do dnešních dní, přičemž důraz byl kladen na období po vzniku ČLR, ke kterému došlo v roce 1949. V této části došlo k vypíchnutí důležitých událostí, které měly důležitý vliv na současnou podobu mediálního systému. Vývoj mediálního systému byl obohacen jak o historický, tak i politický a kulturní kontext. Byla charakterizována vláda Mao Zedonga i reformátora Denga Xiaopinga, který je známý především díky ekonomickým reformám, které byly v zemi započaty během jeho vlády. Významná část práce je věnována základním charakteristickým rysům čínského mediálního systému. Jedná se zejména o regulaci médií, autocenzuru, cenzuru a propagandu. Jednotlivé charakteristické rysy byly doplněny o události, které jsou pro ně typické. V případě cenzury (autocenzury) se tak jedná například o jakési mediální spojenectví ČLR s Hongkongem či o utužení cenzury v souvislosti s protesty, ke kterým došlo v roce 2009 v muslimské oblasti Xinjiang. V případě propagandy došlo ke zmínce o letních olympijských hrách, které se konaly v roce 2008 v Pekingu. Nedílnou součástí práce je i charakteristika současného mediálního systému s důrazem na vypíchnutí...
|
|
|
Počátky sportovního rozhlasového vysílání na území Československa (1923-1948)
Michna, Tomáš ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce formou praktického výzkumu a historické analýzy popisuje rozvoj sportovního rozhlasového vysílání na území Československa. Zkoumané období začíná rokem 1923, počátkem existence Radiojournalu jako první rozhlasové stanice v Československu a je vymezeno do roku 1948. Práce je rozdělena systematicky do celkem pěti období, ve kterých jsou postupně popsány náznaky prvního zájmu o sport v pravidelném rozhlasovém vysílání, první velké sportovní akce ve vysílání Radiojournalu, organizační, personální a technické zázemí, okrajové sporty. Podrobně jsou popsány vybrané sportovní události většího i menšího významu, které byly postupně přenášeny Radiojournalem a Československým rozhlasem v jednotlivých obdobích. V práci je zmíněno také období okupace Československa během druhé světové války, ve kterém sice zájem o sport v rozhlase poklesnul, ale zcela nevymizel. Ve stejném období je nastíněna také činnost Josefa Laufra, ikony československé sportovní rozhlasové reportáže, během druhé světové války a okupace. V poválečném období poté vzniká samostatná sportovní redakce Československého rozhlasu a dochází k personálnímu rozšíření. Práce vychází z praktického výzkumu v archivu Českého rozhlasu, kdy nejvíce přínosných informací poskytla jednotlivá vydání rozhlasového týdeníku v rámci vymezeného období.
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Pirátská rádia
Horák, Ondřej ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
(abstrakt) Tato práce si bere za cíl sledovat vývoj pirátství spojeného rozhlasovým vysíláním. Dvěma hlavními prostory, ve kterých vývoj sledujeme, jsou dvě odlišná mediální prostředí - Velká Británie a Spojené státy americké. Z počátku se pojem pirátství lokálně lišil. Ve Velké Británii byli za piráty označováni ti, kdo přijímali rozhlasové vysílání British Broadcasting Company a neměli zaplacenou roční licenci pro poslech. V americkém prostředí se rozhlasové pirátství již od počátku pojilo s vlastním vysíláním. Piráti tedy byli ti, kdo svým vysíláním v éteru rušili vysílání někoho jiného. Tento koncept pirátství se dále rozvinul i ve Velké Británii a později byl spojován převážně s vysílateli, kteří svá plovoucí studia zakotvili v mezinárodních vodách. Tento druh rozhlasového pirátství se nejvíce rozšířil ve Velké Británii, a to zejména kvůli monopolnímu postavení státní BBC. V Americe se pirátství pojí především s radioamatérskými pokusy, které se při zesílení vysílání dostaly do rozporu se zákonem. V obou případech bylo pirátství počátečním impulzem pro změnu. V Británii vznikly nové kanály BBC s novým obsahem a v Americe se upevňovala pozice mikrovysílatelů.
|
|
|
Mediální obraz Chile za vlády Augusto Pinocheta v československých a českých denících
Vavřinová, Veronika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl zjistit a popsat, jak bylo v československých a českých denících zobrazováno Chile za vlády Augusto Pinocheta a poté od konce jeho prezidenství do jeho smrti. Augusto Pinochet se dostal k moci v roce 1973 jako jeden ze čtyř členů vojenské junty, která svrhla socialistického prezidenta Salvadora Allende a jeho vládu Lidové jednoty. Pinochet se brzy stal nejvlivnější osobou v Chile a od roku 1974 vládl jako prezident. Roku 1988 většina Chilanů hlasovala proti jeho setrvání v úřadu, a tak v roce 1989 jako prezident skončil. Zůstal však vlivnou osobou, která rozdělovala Chilany na dva tábory, do konce svého života v roce 2006. Teoretická část se zabývá především historií a hospodářským vývojem Chile v daném období. Dále také poskytuje krátký diskurz do československé a české historie, který má za účel především popsat vývoj tištěných médií. Práce zkoumá články v československých česky psaných denících Rudé právo, Lidová demokracie a Mladá fronta a poté v českých denících Právo, Mladá fronta a Hospodářské noviny. Do vzorku byly zařazeny texty z několika období z let 1973 - 2006. Tato období byla vybrána podle významných událostí chilských dějin, které se v těchto obdobích odehrály. Použitou výzkumnou metodou je kvalitativní analýza.
|
|
|
Význam regionálních soukromých rozhlasových stanic v dnešní době a blízké budoucnosti
Sroka, Michal ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce se zabývá zjištěním, zda v dnešní době a v blízké budoucnosti mají i nadále svůj význam soukromé regionální rozhlasové stanice. Pro tento účel byl použit kvantitativní výzkum, který byl proveden na reprezentativním vzorku respondentů, který byl vybrán na základě stanoveného kvótního výběru, a vycházel ze struktury populace posluchačů soukromých rozhlasových stanic. Výzkum dále sekundárně zjišťoval to, jaký druh přijímače posluchači pro poslech soukromých regionálních stanic v dnešní době využívají. Metodikou výzkumu byla zvolena metoda CATI, jejíž pomocí byla sebrána data ve vybraných zkoumaných regionech. Teoretická část práce popisuje historii a rozvoj regionálního rozhlasového trhu v ČR po roce 1989, obsahuje popis a vývoj regionálního rozhlasového vysílání v pětiletých periodách do roku 2015. Praktická část se zabývá použitou metodikou výzkumu, stanovením reprezentativního vzorku, samotným výzkumem, výsledky výzkumu a analýzou výsledků výzkumu. V závěru práce jsou zjištěné výsledky konfrontovány s cílem rigorózní práce a potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy. Klíčová slova analýza, celoplošné, dotazník, informace, poslech, preference, regionální, rozhlasová stanice, soukromé, technické zařízení, vysílání, výzkum
|
|
|
Tiskový zákon č. 81/1966 Sb. a jeho vliv na události Pražského jara
Henychová, Eliška ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tiskovým zákonem č. 81/1966 Sb., o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích a jeho vlivem na události Pražského jara reformního roku 1968. Chtěla jsem v ní poukázat na důležitou úlohu, jakou v procesu demokratizace komunistického režimu sehrál tiskový zákon a jím legalizovaná cenzura tisku a dalších masových informačních prostředků. Institucionalizovaná cenzura se stala impulsem k zostření kritiky vládnoucí komunistické strany. Po mnoha letech, kdy cenzurní zásahy probíhaly ilegálně, se bylo možné proti tomuto nástroji komunistického řízení, kontrolování a omezování svobody projevu zákonně bránit a požadovat jeho zrušení. Velmi silně se požadavek na zrušení cenzury ozval po IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů. Jelikož část reformně smýšlejících vrcholných funkcionářů KSČ podporovala demokratizaci systému, zasazovala se o dosažení svobody projevu, neboť si uvědomovala, že svobodná média dokáží velmi účinně napomáhat reformním myšlenkám, se kterými se ztotožňují. Dosažení zrušení cenzury pak opravdu vneslo do mediálních obsahů již značně otevřenou kritiku stávajících společenskopolitických poměrů v zemi a apel na nutnost reforem. Média vytvářela politický tlak a fungovala jako stmelující prvek veřejnosti nakloněné plánovaným změnám...
|
host ::
RSS.