|
|
NK cells and their receptors in immune regulation - possible targets for immunomodulation
Svoboda, Jan ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Pěknicová, Jana (oponent) ; Kročová, Zuzana (oponent)
(česky) Přirození zabíječi - buňky NK hrají důležitou roli v imunitním dohledu a regulaci jednak přímým cytotoxickým působením na infikované, transformované či jinak poškozené buňky, ale také produkcí cytokínů a chemokínů. Výsledná odpověď je dána převahou stimulačních nebo inhibičních signálů, přenášených širokou paletou membránových receptorů. Zabíječské s Ig- příbuzné molekuly KIR2DL4 a LILRB1, které rozpoznávají vlastní HLA-G molekuly během těhotenství stejně jako NKR-P1 receptory lišící se ve funkci a počtu izotypů jsou druhově závislé a redukované v průběhu fylogeneze, zatímco NKG2D, reagující na stresem indukované proteiny a adenozínové receptory (AR) potlačující zánětovou reakci, zůstávají evolučně konzervované. Cílem této práce bylo studium zapojení NK buněk a jejich receptorů v několika modelech imunitních poruch a u různých savčích druhů, za účelem získání nového náhledu na jejich funkci a možnost imunitní modulace. Ukázali jsme zde, že výběr druhu ve studiu ovlivnění NK buněčné funkce může být v některých případech kritický. Reakce na glykany, s využitím syntetického GlcNAc terminovaného glykomimetika GN8P, měla protichůdné účinky na NK buněčnou funkci u lidí a C57Bl/6 myší. U lidí byla snížena cytotoxická aktivita NK buněk s vysokou expresí NKR-P1A, zatímco u myší podání GN8P aktivalo...
|
|
|
Využití buněčných kultur k testování přírodních látek rostlinného původu
Ručková, Michaela ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá přípravou vodných a olejových extraktů rostlinného původu, jejich charakterizací a testováním cytotoxicity a genotoxicity. V teoretické části byla vypracována rešerše zaměřená na základní informace o použitých rostlinách a druzích koření nebo čaje. Dále byla popsána použitá metoda přípravy lipozomů a enkapsulace účinných látek, stanovení antioxidační aktivity, charakterizace částic, kultivace buněčných kultur a princip použitých testů cytotoxicity a genotoxicity. Rostlinné extrakty byly spektrofotometricky stanoveny na obsah polyfenolů a flavonoidů a byla změřena jejich antioxidační aktivita. Do lipozomů vytvořených metodou ultrazvukové homogenizace byly enkapsulovány aktivní látky z extraktů, byla stanovena enkapsulační účinnost, a také dlouhodobá stabilita těchto složek. Metodou DLS byla určena velikost připravených lipozomů a změřením zeta potenciálu jejich stabilita. Nezbytnou součástí práce byla kultivace humánních keratinocytů. Byl proveden MTT test cytotoxicity na buněčné kultuře a SOS Chromotest genotoxicity na modelovém organismu geneticky upravené E. coli. Na závěr bylo navrženo možné použití připravených lipozomů v kosmetickém či farmaceutickém průmyslu.
|
|
|
Úloha vrozené a získané imunity v imunoterapii melanomu a pankreatického adenokarcinomu
NEDBALOVÁ, Pavla
Tato práce se zabývá úlohou vrozené a získané imunity v imunoterapii založené na kombinaci ligandů stimulujících fagocytózu, kotvených do membrány nádorových buněk, a směsi TLR agonistů. Tato terapie je cílená na aktivaci vrozené imunity a vede k mohutné intratumorální zánětlivé infiltraci jejíž součástí jsou např. neutrofily a NK buňky. Dalším úkolem této práce bylo vyhodnotit cytotoxické působení neutrofilů a NK buněk na nádorové buňky. Pro práci byly použity modely maligního melanomu a pankretického adenokarcinomu.
|
|
|
Studium vlivu lipozomálních platinových cytostatik na nádorové buňky pomocí voltametrických metod
Laníková, Petra ; Prášek, Jan (oponent) ; Hynek, David (vedoucí práce)
Úkolem této práce je studium vlivu lipozomálních platinových cytostatik na nádorové buňky pomocí voltametrických metod. Jedním z cílů práce je sumarizovat dostupné informace o působení cisplatiny na nádorové buňky, její uzavření do liposomu a působení takto uzavřené cisplatiny na nádorové buněčné linie. V literární rešerši se nachází detailní popis jednotlivých problematik. Dále zde nalezneme popis voltametrických metod, pomocí kterých lze provádět elektrochemickou detekci platiny. Na základě literární rešerše je vybrána nejvhodnější metoda, která je následně optimalizována a aplikována na samotné měření.
|
|
|
Nanočástice na bázi ruthenia a testování jejich protinádorové aktivity
Žáková, Eliška ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Heger,, Zbyněk (vedoucí práce)
Nádorová onemocnění zaujímají celosvětově druhé místo v nejčastějších příčinách úmrtí. K jejich léčbě se nejčastěji využívají různé kombinace chirurgického zákroku, chemoterapie, radiační terapie, hormonální terapie, imunoterapie a cílené léčby. V poslední době se do popředí dostává nanomedicína, která se uplatňuje zejména při cílené léčbě a chemoterapii, a je založená na nových typech komplexů v nanoměřítku. Tyto komplexy by měly mít vyšší účinnost vůči nádorovým buňkám, a přitom nezatěžovat a nepoškozovat organismus. V rámci práce byly syntetizovány 12–14 nm velké rutheniové částice s povrchem potaženým polyvinylpyrolidonem Následně byly modifikovány pomocí polyoxyethylen(40)stearátu pro umožnění navázání doxorubicinu. Cytotoxicita nanočástic byla testována na buňkách karcinomu prsu (buněčná linie MDA-MB-231), IC50=0,98 g/ml, karcinomu vaječníku (buněčná linie A2780), IC50=3,91 g/ml a neuroblastomu (buněčná linie UKF-NB-4), IC50=1,95 g/ml. Testování apoptózy a nekrózy prokázalo, při použití rutheniových nanočástic modifikovaných doxorubicinem ve srovnání s rutheniovými nanočásticemi, nárůst apoptózy o 60—64 %. Modifikace rutheniových nanočástic mírně zvýšila genotoxicitu částic vůči nemaligním buňkám, významně míru oxidačního stresu a výrazně zlepšila hemokompatibilitu. Testování prokázalo zvýšenou citlivost vůči nádorové tkáni a očekávanou protinádorovou aktivitu. Byla také prokázána vyšší toxicita takto modifikovaných nanočástic vůči buněčným liniím A2780, MDA-MB-231 a UKF-NB-4 než je toxicita jednoho z nejčastěji používaných cytotoxických léčiv cisplatiny (IC50=21 µg/ml pro A2780, IC50=9 µg/ml pro MDA-MB-231 a pro UKF-NB-4 IC50=4 µg/ml).
|
|
|
Indukce na caspasach nezávislé buněčné smrti inhibitory histondeacetylas
Groh, Tomáš ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Neuroblastom je nejčastější extrakraniální solidní nádor u dětí. I přes velký pokrok moderní klinické medicíny, některé formy neuroblastomů jsou stále obtížně léčitelné. Tato práce se zabývá sledováním mechanismů působení inhibitorů histondeacetylas (HDAC) na neuroblastomové buněčné linie. Inhibitory HDAC mohou přispět k regresi nádorových buněk ovlivněním struktury chromatinu a tím zvýšením exprese důležitých tumor supresorových genů. Tyto geny mimo jiné aktivují apoptotické dráhy, které mohou být i nezávislé na caspasach. Účinnost použitých inhibitorů HDAC jsme sledovali jak za standardních podmínek, tak i v hypoxii (1 % O2). Neadekvátní zásobení nádorového ložiska kyslíkem je pro tumory charakteristické a může se podílet na chemorezistenci. U hypoxií indukované chemorezistence nádorových buněk se předpokládá vliv HIF-1α. Některé inhibitory HDAC snižují v hypoxii množství HIF-1α a tím aktivitu transkripčního faktoru HIF. První část předkládané práce se zabývá nalezením vhodného experimentálního uspořádání sledování indukce buněčné smrti u lidských neuroblastomových buněčných linií SK-N-AS a UKF-NB- 3. Následuje studium vlivu kultivačních podmínek (standardních; hypoxických, 1 % O2) na indukci buněčné smrti cisplatinou, kyselinou valproovou, trichostatinem A a butyrátem sodným u těchto buněčných...
|
|
|
Vliv polymorfismu NKR-P1 na expresi receptorů Ly49 u hybridních kmenů myší (C57BL/6 x Balb/c, F10-F12)
Holubová, Martina ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Vliv polymorfismu NKR-P1 na expresi receptorů Ly49 u hybridních kmenů myší (C57BL/6 x Balb/c, F10-12) Abstrakt Přirozené zabíječské (NK) buňky tvoří subpopulaci velkých granulárních lymfocytů, které zprostředkovávají spontánní imunitní odpověď proti nádorovým a mikroorganismy infikovaným buňkám a představují tak důležitou součást vrozené imunity. Na povrchu NK buněk je exprimována široká škála aktivačních a inhibičních povrchových receptorů, jejichž prostřednictvím NK buňky rozpoznávají abnormální buňky; cytolytická aktivita je regulována na základě rovnováhy aktivačních a inhibičních signálů. K nejvýznamnějším rodinám receptorů myších NK buněk patří rodiny NKR-P1 a Ly49, které spadají do C-lektinové superrodiny receptorů kódované NK-genovým komplexem (NKC) na chromosomu 6 a zahrnují jak aktivační, tak inhibiční členy. Hlavním cílem této diplomové práce bylo ověřit vliv polymorfismu Nkr-p1c na expresi receptorů Ly49 a zjistit, zda se clustery genů Ly49 a Nkr-p1 lokalizované na opačných koncích NKC domény dědí nezávisle na sobě, či zda je na potomstvo přenášena celá NKC doména. Dalším cílem bylo zmapovat vliv zmíněného polymorfismu na cytotoxicitu NK buněk a růst nádorů. Pro tento účel byly použity myši inbredních kmenů C57BL/6 a Balb/c a jejich hybridi 10.-12. dceřinné generace. Genomy myší zmíněných kmenů...
|
|
|
In vitro anti-proliferační aktivita alkaloidů čeledi Amaryllidaceae
Panenková, Kristýna ; Havlík, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Veronika (oponent)
In vitro anti-proliferační aktivita alkaloidů čeledi Amaryllidaceae
Souhrn
Přírodní fytochemikálie jsou v současné době využívány při léčbě mnoha onemocnění. Nádorová onemocnění jsou právě jedním z nich a jsou řazena mezi ta nejčastější a zároveň nejzávažnější. Fytochemikálie v podobě cytostatik jsou využívány při chemoterapeutické léčbě nádorových onemocnění. Mezi cytostatika by do budoucna mohly být řazeny také některé alkaloidy čeledi Amaryllidaceae (Amarylkovité), jejichž testování na selektivní cytostatický účinek na nádorové buněčné linie kolorektálního karcinomu Caco-2 a HT-29 a na normální buněčné linie lidského střevního epitelu FHs 74 Int je předmětem této práce.
Celkem bylo testováno 17 alkaloidů izolovaných z rostlin Chlidanthus fragrans, Zephyranthes robusta a Nerine bowdenii. Významnou anti-proliferační aktivitu prokázaly zejména alkaloidy z rostliny Zephyranthes robusta a to konkrétně haemanthamin
s hodnotami IC50 = 0,99 plus/minus 0,14 mikroM pro nádorové buňky Caco-2, 0,59 plus/minus 0,01 mikroM pro nádorové buňky HT-29 a 19,47 plus/minus 8,86 mikroM pro normální buňky FHs 74 Int, lykorin s hodnotami
IC50 = 0,99 plus/minus 0,08 mikroM pro nádorové buňky Caco-2, 1,2 plus/minus 0,01 mikroM pro nádorové buňky HT-29 a 22,68 plus/minus 0,09 mikroM pro normální buňky FHs 74 Int a haemanthidin s hodnotami
IC50 = 3,29 plus/minus 0,91 mikroM pro nádorové buňky Caco-2, 1,72 plus/minus 0,11 mikroM pro nádorové buňky
HT-29 a 11,63 plus/minus 0,86 mikroM pro normální buňky FHs 74 Int.
Z těchto výsledků je patrná selektivita vůči buněčným liniím kolorektálního karcinomu. Z tohoto důvodu jsou tyto testované alkaloidy vhodné k dalšímu testování a studiu jejich biologické aktivity vůči nádorovým buňkám v podmínkách in vitro i in vivo.
|
|
|
Testy ekotoxicity na úrovni buněk
Procházková, Petra ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Endokrinní disruptory patří mezi významné polutanty životního prostředí. Nebezpečné jsou jak pro člověka, tak pro jiné organismy, tím, že ovlivňují jejich hormonální systém. Do prostředí se dostávají při výrobě, používání a likvidaci některých chemických látek, mohou však být i neantropogenního původu. Cílem této práce je podat stručný přehled o možných způsobech stanovení přítomnosti ekotoxických látek v životním prostředí se zaměřením na endokrinní látky, a to pomocí in vitro testů ekotoxicity. Tyto testy místo testovacích organismů využívají buněčných kultur. V práci jsou popsány principy testů ekotoxicity na buněčné úrovni, jako jsou testy buněčné viability, proliferace, metabolické aktivity buněk a také DNA microarrays. Podstatná část práce je zaměřena na možnosti stanovení přítomosti právě endokrinních disruptorů pomocí vybraných testů, a to testu vazby ligandu na receptor, testu s reportérovými geny (rekombinantní kvasinkové testy a testy s liniemi buněk získaných ze savců) a testu proliferace buněk, tzv. E-screen. Význam a opodstatnění využití testů k prokázání endokrinních aktivit environmentálních matric je uveden na příkladech studií, ve kterých byly tyto testy použity.
|
|
|
Studium interakcí biomateriálů s humánními buňkami
Maslonková, Ivana ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalárska práca bola zameraná na zavedenie techník kultivácie ľudských buniek in vitro a optimalizácii ich využitia v testoch cytotoxicity, prípadne na štúdium interakcií s biomateriálmi a s pripravenými organicko-anorganickými nanočasticami. V teoretickej časti boli opísané základné podmienky kultivácie, charakteristika keratinocytov ako bunkových kultúr vhodných pre testovanie, základné charakteristiky pripravovaných častíc a krátka rešerš o najpoužívanejších testoch pre zisťovanie toxicity charakterizovaných častíc. V experimentálnej časti bola prevedená optimalizácia prípravy strieborných častíc, kde bolo ako najvhodnejšie redukčné činidlo vybraná maltóza. Priemerná veľkosť takto pripravených častíc bola 35 nm. V práci bola testovaná aj možnosť prípravy kombinovaných organicko-anorganických častíc. Pripravené boli lipozómové častice, PHB častice, alginátové častice a chitozanové častice, do ktorých boli enkapsulované pripravené strieborné nanočastice. Ako najlepšie z pripravených kombinovaných častíc boli vyhodnotené lipozómové častice pripravené pomocou ultrazvuku. Ako bunkové línie pre skúmanie interakcií častíc s humánnymi bunkami boli vybraté ľudské keratínocyty. V rámci práce boli zavedené metódy kultivácie a pasážovania keratínocytov, boli optimalizované podmienky práce s bunkovými kultúrami a ich využitia k testovaniu cytotoxicity pomocou MTT testu.
|
host ::
RSS.