|
|
Galicijský folklór v povídkách Emilie Pardo Bazán
Tesková, Tereza ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Tato práce analyzuje folklorní prvky v povídkách španělské spisovatelky Emilie Pardo Bazán. Zaměřuje se na galicijský folklor, protože autorka z této oblasti pocházela a ve svých povídkách z něho čerpá. Pardo Bazán velkou část svého života strávila na cestách po Evropě, kde se setkala s vlivnými autory 19. století, kterými se nechala inspirovat. Zároveň se zasadila o práva žen, kritizovala tradiční výchovu dívek a dosažení řádného vzdělání závisejícího na pohlaví. Ačkoli to byla žena velmi pokrokového myšlení i chování, nezanevřela na hodnoty a dědictví, které jsou ve folkloru zakotvené. Největší důraz je kladen na pověry a dále na typické prostředí tohoto regionu a jeho vliv na smýšlení a chování místních obyvatel. Práce je rozdělena na 4 okruhy, které se zabývají folklorem obecně, galicijským folklorem, životem autorky a poslední okruh je rozbor povídek a jejich analýza. Klíčová slova: Galicie, Folklor, Pověry, Pardo Bazán, Feminismus, Povídky
|
|
|
Krátký neprofesionální film jako žánr současného folklóru. Možnosti jeho výzkumu na webu v antropologické a sociologické perspektivě
Kubík, Milan ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato explorační studie si klade za cíl vymezit krátký neprofesionální film jako relevantní předmět studia pro antropologii a sociologii. Nejprve je v práci krátký neprofesionální film vymezen jako produkt lidové kultury, který však sdílí mnohé charakteristiky s filmem komerčním. Následně je krátký neprofesionální film charakterizován jako svébytný žánr současné folkloristiky. Toto vymezení proběhne na základě jeho komparace s charakteristikami současné pověsti. Následně práce ukazuje jaké symbolické funkce může krátký neprofesionální film ve společnosti zastávat a pomáhat tak ustavovat její symbolický řád Jeho hlavní funkcí je přivádění mezních prožitků do každodenního kontextu diváka. Tímto způsobem se sledování krátkého neprofesionálního filmu stává přechodovým rituálem, který dává divákovi možnost, zažít stav liminality - narušení řádu - prostřednictvím napětí. Toto napětí však divák prožívá v bezpečném symbolické světě filmu. Při konečné katarzi, která je umocněna eliptickou zápletkou, pak nastane uvolnění napětí a obnovení sociálního řádu. Práce je spojením kvantitativního výzkumu a etnografie v kyberprostoru. Práce tak staví do středu práce postavu výzkumníka a její nezbytnou reflexivitu. Mimo to se práce snaží rovněž upozornit na metodologická rizika, která výzkum na internetu představuje....
|
|
|
Původní zdroje inspirace v českém umění 1980-2015
Steigerwaldová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Fišer, Marcel (oponent)
Práce je zaměřena na srovnání a zmapování vývoje mimouměleckých zdrojů inspirace v českém umění mezi lety 1980-2015. Podává přehled o autorech, kteří do svých výtvarných děl přejímali hotové prvky vizuální reality, a popisuje způsoby, jakými s nimi pracovali ve své tvorbě. Pozornost je zaměřena na autory, jejichž díla jsou ovlivněna některými z následujících tematických okruhů: komerce a kýč, pornografie, komiks, graffiti a street art, folklór, kultura přírodních národů a dětská kresba. Objasňuje také důvody a motivace autorů k využití těchto neobvyklých výrazových prostředků. Celá problematika je doplněna kontextem výstav, které se uskutečnily ve vymezeném časovém období a souvisejí s tématem práce. Na základě zjištěných údajů je možné udělat si představu o vývoji a významu tématu mimouměleckých inspirací v kontextu postmoderního umění.
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující zájem o folklor u členů folklorního souboru v Praze
Poppová, Anna ; Sedláčková, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Richard (oponent)
Cílem této práce je pokusit se najít odpověď na otázku, z jakého důvodu je v Praze folklorními skupinami reprodukován a pěstován moravský folklor. Tato tělesa kromě Moravanů navštěvují také Pražané, což je možné považovat za specifický jev, který si žádá objasnění. Hlavní otázkou je, jaké existují faktory ovlivňující zájem jedinců o folklor. Tedy konkrétně jaké jsou mechanismy přenosu zájmu o tuto aktivitu a jaké jsou důvody toho, že se jedinci aktivitě věnují dlouhodobě a trvale. Těmto výzkumným otázkám se věnuje empirická část práce, která se prostřednictvím rozhovorů se 13 respondenty z pražského folklorního souboru snaží tyto otázky zodpovědět. Teoretická část práce představuje východiska pro výzkumné otázky. Věnuje se například koncepci socializace, identity či kontextům a funkcím folkloru v současné společnosti.
|
|
| |
|
|
Folklórní soubory na Znojemsku
Krčálová, Monika ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o představení folkloru a několika lidových souborů působících v minulosti i současnosti na Znojemsku. Přestože Znojmo není přímo folklorní oblastí, jsou zde lidé a tradice, jež ho na Znojemsku udržují. Zejména se zaměřuji na soubor Dyjavánek, který zde působí více jak 25 let. Dále popisuji několik dalších těles, lidové kroje, písně a tance. Cílem této práce je představení hudebního života na Znojemsku, který je velmi bohatý a snaží se co nejvíce přiblížit lidem pořádáním svátků hudby a různých hudebních festivalů.
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
|
|
Fenomén divoké honby a jeho proměna v čase
Vozáb, Jakub ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce řeší problematiku fenoménu Divoká honba a její proměna v čase. Cílem práce je vytvořit ucelený pohled na podstatu fenoménu tím, že prvotně vysvětluje základní myšlenku mytologického fenoménu Divoká honba, jeho historii od mytologických pramenů, přes středověké až po současnou populární kulturu. Dále se snaží nastínit rozsah a následnou proměnu fenoménu v průběhu času. K tomuto účelu používá jak folkloristické sběry, které obsahují studovaný fenomén, ale také populární literaturu a další zdroje populární kultury, které na závěr práce srovnává. Klíčová slova (česky) folklór, mýtus, pověst, fantasy, germánská mytologie, divoká honba, revenanti
|
|
|
"Pukl, hyjta ha muzika" aneb osobní vzpomínky členů chodských folklorních souborů nejen na národopisný festival Chodské slavnosti
Batková, Žaneta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je reflektovat osobní vzpomínky členů chodských folklorních souborů nejen na národopisný festival Chodské slavnosti v období od poloviny padesátých let do současnosti. Na jednu stranu je kladen důraz na komparaci vzpomínek na tento národopisný festival v období před a po roce 1989, na druhou stranu je věnována pozornost dílčím interpretačním okruhům, jako je cestování chodských folklorních souborů před rokem 1989 nebo téma hudební kariéry jednotlivých narátorů. Jsou zde sledovány proměny politické situace a její vliv na program slavností, případně jejich organizaci či vztahy místních folklorních souborů. Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s bývalými i současnými členy lokálních folklorních skupin. Text se opírá také o archivní materiály, dobový tisk a memoárovou literaturu. Při reflexi vzpomínek na národopisný festival je sledována jak rovina historicko-politická, tak hudebně-společenská. Hlavním přínosem práce je proto prezentace tématu z rozličných úhlů pohledu. Klíčová slova: Chodské slavnosti, folklor, dudácká muzika, komunismus, cestování, orální historie
|
host ::
RSS.