|
|
Imunita poslanců a senátorů
Popelková, Eva ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Tématem diplomové práce je poslanecká a senátorská imunita v České republice. Práce je rozdělena do dvou výslovně nepojmenovaných částí, kdy první z nich se věnuje genezi tohoto institutu. Historický vývoj popisuje vznik institutu imunity, který sahá až do 13. století. Imunitou lze nazývat ochranu poskytovanou anglickým panovníkem reprezentantům lidu, která se postupně změnila v uznání privilegovaného postavení vznikající instituce, kterou dnes v moderní době nazýváme parlamentem. Exkurz historického vývoje v časové ose 800 let nazpět má posloužit k pochopení základní myšlenky, že imunita poslanců resp. senátorů slouží jako instrument ochrany zákonodárného sboru, potažmo Parlamentu České republiky. Pokud jde o imunitu týkající se poslanců (senátorů) České republiky, relevantní kapitoly zapracovávají první pokusy o vytvoření ústavních listin na konci 19. století, kdy byly České země součástí rakouského soustátí. Za základní relevantní dokument, stěžení pro dnešní pojetí imunity poslanců a senátorů v České republice, lze považovat Ústavní listinu z roku 1920, které je v práci věnován příslušný prostor. Pro úplnost je také několik kapitol věnováno pozdějším ústavám z let 1948 a 1960. Druhá část práce se již týká současné úpravy imunity poslanců a senátorů v Ústavní listině České republiky. Imunita...
|
|
|
Vliv časného stresu na neuroendokrinní regulaci, chování a imunitu
Langová, Veronika ; Vodička, Martin (vedoucí práce) ; Buchtová, Helena (oponent)
V souvislosti s charakterem časného stresu se mohou v dospělosti lišit hladiny výchozích hormonů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální (HPA) osy, kortikoliberinu (CRH) a argininu-vazporesinu. Tento efekt může být ještě zesílen vystavením jedince akutnímu stresu. Příčinou vyšší hladiny může být podle některých autorů nižší míra metylace v promotorech genů těchto hormonů. Častým důsledkem vysoké hladiny výchozích hormonů je vysoká hladina kortikosteronu. K vyšší koncentraci volného kortikosteronu v krvi může přispívat i nižší hladina transkortinu, která je pozorovaná u dospělých jedinců po prenatální malnutrici. Lokálně ve tkáních je hladina kortikosteronu regulována 11β- hydroxysteroiddehydrogenázami dvou typů. Hyperreaktivita HPA osy může být příčinou úzkostného chování. K regulaci úzkostného chování dochází vazbou CRH na jeho receptory. Myši s vyřazeným genem pro receptor prvního typu (CRHR1) vykazují obecně méně úzkostné chování. Naopak vazba CRH na receptor druhého typu (CRHR2) může podle některých autorů úzkostné chování tlumit. U prenatálně stresovaných samců byla pozorována vyšší exprese CRHR1, prenatálně stresované samice vykazují redukovanou expresi CRHR2. Dospělá zvířata, která byla v rané fázi života vystavena stresu, také vykazují depresi podobné chování. To může souviset s přítomností některých...
|
|
|
Výskyt antigenu HLA-B27 u pacientů vyšetřovaných pro podezření revmatologického onemocnění
Lipenská, Zuzana ; Řeháček, Vít (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Autor: Zuzana Lipenská Název: Výskyt antigenu HLA-B27 u pacientů vyšetřovaných pro podezření revmatologického onemocnění Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Zdravotní laborant Cíl práce: Přehled výskytu antigenu HLA B-27 u pacientů vyšetřovaných pro podezření na revmatologické onemocnění v roce 2015. Metody: Vzorky pacientů vyšetřovaných na výskyt antigenu HLA-B27 v HLA laboratoři Transfuzního oddělení ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové se vyšetřují sérologickou metodou. Nejprve se provede izolace periferních lymfocytů pomocí hustotního gradientu, poté lymfocytotoxický test s periferními lymfocyty. Výsledky: V roce 2015 bylo vyšetřeno 1329 pacientů. Osob s antigenem HLA-B27 bylo 207, bez antigenu 1122. Z celkového počtu vyšetřených pacientů bylo vyšetřeno 754 žen a 575 mužů. Pozitivních žen bylo nalezeno 108 a mužů 99. Nejvyšší výskyt antigenu HLA-B27 je zaznamenán ve skupině 20-29 letých, další mírný vzrůst byl ve skupině 10-19 letých a 40-49 letých. Vyšetřovaní měli především skupinovou diagnózu nemoci svalové a kosterní soustavy s nejfrekventovanější diagnózou dorzalgie (M54). Závěry: Asociace mezi antigenem HLA-B27 a chorobami je již dávno prokázaná, ovšem není odhalen přesný mechanismus, který spojení mezi HLA systémem a...
|
|
|
Školní projekt s tematikou očkování pro 2. stupeň základní školy a střední školy
Jechová, Markéta ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá tématem očkování. Zachycuje jeho historii a princip. Navození stavu imunizace organismu je napomáháno pomocí očkovacích látek, které se aplikují v určitých časových intervalech podle pravidel zakotvených v zákoně. Než je očkovací látku možné aplikovat pacientům je nutné jí důkladně prozkoumat, aby byla zajištěna její bezpečnost. Výzkum probíhá neustále, aby se rozšířil počet nemocí, proti kterým bude možné chránit organismus. S očkováním je spojeno také jeho financování, ať už jde o financování výzkumu nebo očkovacích látek dostupných pro pacienty. Vzhledem k tomu, že očkování je běžnou součástí života všech nejen dospělých, ale i dětí, je nezbytné poskytnout informace žákům i studentům ve školách. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je využití projektové výuky, kterou se tato práce rovněž zabývá. Tato výuka má své výhody i nevýhody, a proto vyžaduje specifický přístup žáků, studentů i učitelů. V této práci jsou navrženy tři projekty na téma očkování, které byly vyzkoušeny v sextě víceletého gymnázia, ve třetím ročníku středního zdravotnického lycea a v osmém ročníku základní školy. Je zde zaznamenáno, jak žáci a studenti vypracovávali příslušné úkoly, jak rozpracovali téma očkování a jak se vypořádali s projektovou výukou.
|
|
|
Studium interakcí mezi mikrobiotou a obratlovci za použití axenických ("grem free") organismů
Kubovčiak, Jan ; Kreisinger, Jakub (vedoucí práce) ; Hájková, Petra (oponent)
Germ free (axenická) zvířata jsou individua chovaná ve speciálních podmínkách neumožňujících kontakt s okolními mikroorganismy. V některých vlastnostech se tito jedinci liší od přirozeně osídlených protějšků. Tyto rozdíly pravděpodobně odrážejí vliv přítomnosti komplexního střevního mikrobiálního společenství, které různými mechanismy ovlivňuje zásadní fyziologické funkce hostitele. Charakter těchto rozdílů tedy umožňuje studium vztahu hostitele, v tomto případě obratlovců a jejich intestinální mikrobioty, který se vyvinul ve složitý systém interakcí zajišťující relativně stabilní soužití. Pozornost je v germ free výzkumu tohoto vztahu soustředěna zejména na interakce mikrobioty s imunitním systémem, metabolismem, morfologií orgánů a chováním hostitele. Práce předkládá shrnutí výsledků studií výše uvedené problematiky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Universal jurisdiction and the principle of aut dedere aut judicare
Kseničová, Anna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Táto diplomová práca sa venuje téme univerzálnej jurisdikcie a princípu aut dedere aut judicare. Okrajovo sa venuje aj otázkam imunity páchateľov medzinárodných trestných činov, v súvislosti s požívaním funkcie čelného predstaviteľa štátu. V úvodnej kapitole tejto práce je rozobraný pojem jurisdikcie ako základ pre pochopenie nadväzujúceho obsahu ďalšej kapitoly o samotnej univerzálnej jurisdikcii. V kapitole o historickom vývoji je popísaný vznik univerzálnej jurisdikcie, cez okolnosti ustanovenia Norimberského tribunálu až k z medzinárodnoprávne významnému procesu s Albert Eichmannom. V svojej práci sa snažím priblížiť dosiaľ nejednoznačne definovaný pojem univerzálnej jurisdikcie, priblížiť jeho obsah a rozsah oblastí jeho uplatnenia. V druhej časti tejto diplomovej práce sa venujem zásade aut dedere aut judicare t.j. povinnosti štátov stíhať páchateľov medzinárodných trestných činov, nachádzajúcich sa na ich území, alebo ich v opačnom prípade vydať štátu, ktorý sa ich stíhania dožaduje. Na prípade pred Medzinárodným súdnym dvorom v Haagu vo veci vydania bývalého čadského prezidenta Senegalom Belgicku demonštrujem praktické dopady zásady aut dedere aut judicare. Ďalej je obsahom práce i otázka zmluvného charakteru zásady aut dedere aut judicare, čo je priblížené v kapitole o konkrétnych...
|
|
|
Role exosomů při virové infekci a vzniku rakoviny
Sekavová, Alžběta ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent)
Exosomy umožňují mezibuněčnou komunikaci a přenášení nákladu mezi buňkami. Znalost mechanismů třídění nákladu do exosomů a jejich přenosu mezi buňkami je zásadní pro vývoj vakcín a diagnostických přístupů. Exosomální přenos může přispívat jak k imunitní odpovědi organismu, tak k pathofyziologiím - zejména vzniku a rozvoji nádorových onemocnění a šíření virových infekcí. Výzkum role exosomů v životních cyklech tumorogenních virů přirozeně propojuje dosavadní poznatky o mechanismech virové karcinogenese a transportu buněčných i virových onkoproteinů a nukleových kyselin. Virus Epsteina a Barrové využívá exosomy pro přenos onkoproteinu LMP1 a regulačních RNA, zatímco virus lidské imunode- ficience využívá buněčné dráhy pro vznik exosomů k pučení z buňky zakrytý její membránou, která poskytuje úkryt před imunitním systémem. U viru hepatitidy C byl prokázán exosomální přenos infekčních částic. Onkoproteiny a virové RNA jsou v exosomech uvolňovány i z buněk infikovaných jinými lidskými tumorogenními viry. Mechanismy i důsledky těchto jevů však dosud zůstávají neprobádané. Klíčová slova: exosom, rakovina, virová infekce, tumorogenní viry, imunita, mezibuněčná komunikace, virus hepatitidy C, virus Epsteina a Barrové, virus lidské imunodeficience
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a imunita hlavy státu
Sádlová, Martina ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A IMUNITA HLAVY STÁTU Diplomová práce se zabývá institutem imunity přiznávané podle mezinárodního práva hlavě státu a aplikovatelností této imunity před Mezinárodním trestním soudem (dále jako "MTS"). Cílem této práce je analyzovat konflikt dvou mezinárodněprávních pravidel, kterým je povinnost stíhat a trestat pachatele zločinů podle mezinárodního práva bez ohledu na postavení pachatele, k čemuž se zavázal MTS, a vynětí hlavy státu z trestní jurisdikce díky imunitě, která chrání svého nositele. Podle Římského statutu (dále jako "Statut"), který založil MTS, je jeho smluvní strana povinna předat obviněného k MTS, i když tato osoba požívá imunity. Nicméně další ustanovení Statutu uvádí, že žádost o toto předání může být odmítnuto státem, pokud by předáním porušil povinnost, kterou má vůči státu, jehož občanem je obviněná osoba. První kapitola popisuje vznik a fungování MTS. Následně se práce zabývá teoretickými pojmy, jako je hlava státu, individuální odpovědnost nebo imunita. Uvádí typy imunit, které osoba v postavení státního představitele požívá a jaké jsou jejich charakteristiky. Tato část ukazuje zejména pozici hlavy státu před vnitrostátními a mezinárodními soudy. Třetí kapitola se zabývá konkrétními ustanoveními Statutu, která se věnují imunitě hlavy státu a dalších vrcholných...
|
|
|
Mezidruhový polymorfismus imunitních genů u volně žijících zvířat
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Matiašovic, Ján (oponent)
Mezidruhový polymorfismus (TSP) je popisován jako výskyt identických či podobných alel u příbuzných druhů. TSP nezahrnuje případy, kdy podobnost vznikla konvergencí, popisuje pouze situace, kdy byl sdílený polymorfismus dceřiných druhů zděděn od společného předka. Neutrální TSP je běžným jevem doprovázejícím speciaci a s narůstající dobou od divergence obvykle vymizí. Z hlediska evoluce imunitního systému a zajištění rezistence hostitele proti parazitům je mnohem důležitější tzv. balancovaný TSP. U funkčně významných lokusů imunitních genů může být dlouhodobě udržován desítky milionů let mechanismem balancující selekce. Tato práce shrnuje soudobé poznatky o TSP imunitních genů především u volně žijících živočichů. Zabývá se evolučními faktory ovlivňujícími šíři a dobu perzistence TSP, evolučními mechanismy zdánlivě připomínajícími TSP a obtížemi stanovení TSP. Většina studií zabývajících se TSP se soustřeďuje pouze na popis sekvencí vazebných míst klasických genů hlavního histokompatibilního komplexu (MHC I a MHC II). Naše znalosti o dalších imunitních genech, u nichž můžeme potenciálně předpokládat TSP, obzvláště u genů vrozené imunity, jsou pak naprosto nedostatečné. I u nejlépe prozkoumaných MHC chybějí rozsáhlé komparativní studie s dostatečným počtem jedinců na druh, které by se snažily...
|
|
|
Nové ferritinové nanočástice pro specifickou lokalizaci v experimentálním melanomu u myší: in vitro a in vivo testy.
Rajsiglová, Lenka ; Vannucci, Luca Ernesto (vedoucí práce) ; Šírová, Milada (oponent)
Nádorová onemocnění představují po kardiovaskulárních chorobách druhou nejčastější příčinu úmrtí v Evropě. Metody léčby, které se dnes používají, jako chemoterapie nebo radioterapie jsou nespecifické a mají celou řadu nežádoucích účinků. Proto jsou vyvíjeny různé systémy pro dopravení terapie přímo do nádorového mikroprostředí. Proteinové nanočástice zdají být velmi slibnou strategií pro dosažení tohoto cíle. Naše skupina ve spolupráci s CNR v Římě testovala nanočástice založené na těžkém řetězci lidského ferritínu. Tyto konstrukty, modifikované tak, aby na svém povrchu odhalovaly molekuly cílící do nádoru, byly specificky internalizovány B16F10 melanomovou linií in vitro. Byly také specificky lokalizovány v místě primárního melanomu a plicních metastáz různých velikostí v in vivo myším modelu. Tyto nanočástice mohou přenášet buď léčiva, nebo diagnostické molekuly. Tím představují vhodné kandidáty na další studium pro případné využití v klinické praxi jako diagnostického a/nebo terapeutického prostředku (teranóza). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.