|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu a poresuscitační řízenou hypotermií
Viktora, Jan ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice akutní kardiologie, konkrétně kazuistice pacienta s diagnózou akutního infarktu myokardu s úspěšnou kardiopulmonální resuscitací v terénu, umělou plicní ventilací a řízenou hypotermií. Cílem práce je představit z pohledu sestry vysoce specializovanou a náročnou péči o resuscitované pacienty s využitím nejmodernějších postupů a techniky. Teoretická část práce je rozdělena do několika podkapitol popisujících postupně anatomii a fyziologii srdečního svalu, akutní infarkt myokardu, kardiopulmonální resuscitaci a řízenou hypotermii. Největší pozornost je v této části práce upřena především na samotnou diagnózu akutního koronárního syndromu. Podrobněji se teoretická část věnuje také řízené hypotermii a sesterské péči o pacienta po kardiopulmonální resuscitaci. Nedílnou součástí je seznámení s pacientem, na nějž je zaměřena ošetřovatelská péče v praktické části, a s průběhem jeho hospitalizace. Praktická část se zabývá tvorbou, plánováním a realizací ošetřovatelské péče pomocí biomedicínského modelu a ošetřovatelského procesu. Stejně jako teoretická část je rozdělena do několika logicky na sebe navazujících podkapitol. Stěžejní částí je ošetřovatelská anamnéza s tvorbou diagnóz a jejich řešením. Závěr práce je obohacen o tematické a autentické obrázky. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Kanylace arterií v kompetenci všeobecné sestry
Bošnovič, Michal ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Zavádění arteriálního katétru všeobecnou sestrou na pracovištích anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče je v České republice jevem spíše výjimečným, a to navzdory tomu, že tato kompetence byla poprvé definována v našem právním systému již v roce 2004 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 424/2004 Sb. Pravomoc realizovat tento vysoce odborný výkon sestrou specialistkou pro intenzivní péči není zpravidla reflektována zaměstnavatelem v její náplni práce, přičemž by to to mohla být jedna z možných cest, jak zvyšovat prestiž jejího povolání. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit aktuální stav v problematice zavádění arteriálních katétrů z pohledu všeobecných sester pro intenzivní péči, kvantifikovat jejich zájem a objasnit připravenost pro realizaci výkonu. Metodika: K výzkumnému šetření byla zvolena kvantitativní metoda anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl v elektronické formě distribuován do nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví, krajem nebo soukromým vlastníkem. V každém kraji, vyjma Prahy jsme oslovili jednu velkou nemocnici. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na jednotkách intenzivní, resuscitační a anesteziologické péče, které jsou zároveň absolventkami specializačního vzdělání ARIP/IP nebo magisterského oboru IP. Výsledky: V...
|
|
|
Praxe založená na důkazech v oblasti prevence a péče o dekubity v intenzivní péči
Příhodová, Markéta ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Dekubity jsou jedny z indikátorů kvality ošetřovatelské péče, jejich výskyt snižuje kvalitu života pacienta, vede k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na péči a zatížení rozpočtu zdravotnického zařízení. European Pressure Ulcer Advisory Panel neboli Evropský poradní sbor pro otázky proleženin (EPUAP) vede a podporuje všechny evropské země v úsilí o prevenci a léčbu dekubitů. Pracovní skupina EPUAP vypracovala pokyny pro prevenci a léčbu dekubitů. Jedním z nejdůležitějších faktorů co nejkvalitnější ošetřovatelské péče je schopnost sester prakticky využít poznatky vědeckovýzkumné činnosti v ošetřovatelském procesu. Vzhledem k tomu se diplomová práce zabývá problematikou efektivního využití nejnovějších poznatků v oblasti prevence vzniku dekubitů a jejich ošetřování v české intenzivní péči. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat nejnovější metody prevence vzniku dekubitů a péče o ně dle Evidence based-practice zásad EPUAPu a analyzovat jejich implementaci v praxi na vybraných odděleních intenzivní péče. Kvantitativní výzkum probíhal prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření v populaci sester pracujících v intenzivní péči. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v intenzivní péči, provádějí intervence v prevenci vzniku dekubitů v souladu se směrnicí EPUAP....
|
|
|
Vliv sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na odděleních intenzivní péče
Fialová, Zdeňka ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
ÚVOD: Diplomová práce se zabývá vlivem sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme syndromem vyhoření, jeho rizikovými faktory, příznaky a preventivními opatřeními. Další kapitoly jsou věnovány sportovním aktivitám. Především se soustředíme na vliv sportovní aktivity, na psychickou zátěž a syndrom vyhoření. Popisujeme také možnosti zavedení sportovních aktivit na pracoviště. Hlavním cílem naší práce je zjistit, zda můžeme nalézt vztah mezi sportovní aktivitou a rizikem syndromu vyhoření. METODY A VÝSLEDKY: Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, který se skládal ze dvou částí. První část obsahovala otázky týkající se syndromu vyhoření a byl realizován s využitím validizovaného a reliabilního dotazníku MBI (Maslach Burnout Inventory). Druhá část dotazníku obsahovala otázky týkající se volnočasových sportovních aktivit sester. Výzkumný vzorek tvořilo 233 sester pracujících na odděleních resuscitační nebo intenzivní péče. Bylo distribuováno celkem 298 dotazníků, celková návratnost byla 233 dotazníků (78 %). Do výzkumného šetření se zapojila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Rehabilitační klinika...
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných v intenzivní péči
Svobodová, Karolína ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou spánku u nemocných v intenzivní péči. Spánek je základní lidskou potřebou důležitou pro správnou činnost organismu. Nemocný člověk má zvýšenou potřebu spánku a tato potřeba patří mezi jednu z nejčastěji frustrovaných. V teoretické části definuji spánek jako základní lidskou potřebu, zabývám se fyziologií a poruchami spánku. Zahrnuji i kapitolu zabývající se pracovištěm intenzivní péče a aspekty tohoto prostředí, které ovlivňují spánek nemocného. Hlavním cílem je zjistit, zda je u pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči saturována potřeba spánku. Stanovila jsem i dílčí cíle a to zjistit informace týkající se spánku pacienta v domácím prostředí. Zjistit, co ovlivňuje sestry v přístupu ke spánku a vyhledat faktory, které mají vliv na spánek z pohledu sester i z pohledu pacientů. V empirické části jsem stanovených cílů dosáhla prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. Rozhovory s pacienty jsem zjistila, že potřeba spánku nemocných v intenzivní péči není dostatečně saturována. Ze 30 dotazovaných respondentů 17 z nich považovalo svůj spánek za nekvalitní. Zároveň jsem zmapovala faktory, které mají největší podíl na uspokojování potřeby spánku. Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že většina zdravotních sester považuje spánek pacientů v rámci léčebného...
|
|
|
Průvodce rodiny po intenzívní péči - příprava webového portálu
Lau, Veronika ; Duška, František (vedoucí práce) ; Zýková, Ivana (oponent)
Klíčová slova: intenzivní péče; rodina; informační zdroje; web Dostatečná informovanost rodinných příslušníků pacientů hospitalizovaných na intenzivní péči je jednou z jejich nejdůležitějších potřeb. K předávání informací však dochází ve stresující situaci a v neznámém prostředí, které zhoršují schopnost porozumění a zapamatování informací poskytnutých zdravotnickým týmem. Vhodným nástrojem doplňujícím ústní komunikaci s rodinnými příslušníky jsou informační materiály, které mohou mít tištěnou i digitální podobu. Zatímco na zahraničních webech lze takových informačních materiálů nalézt téměř nepřeberné množství, v českém jazyce podobný ucelený soubor informací neexistuje. Cílem této práce bylo vytvoření Průvodce po intenzivní péči. Průvodce byl inspirován dostupnými zahraničními webovými materiály a upravený podle rozsahu poskytované péče na resuscitačních odděleních KAR FNKV. Jednotlivá témata Průvodce byla navržena s ohledem na možnost použití u všech pacientů hospitalizovaných na intenzivní péči a rozdělena do sekcí tak, aby poskytovala příbuzným pacientů informace v logickém sledu: Představení intenzivní péče, Příjem pacienta, Průběh hospitalizace, Ukončení hospitalizace a Návštěvy na intenzivní péči. Text byl doplněn fotografiemi z prostředí oddělení RES I a RES II FNKV. Průvodce byl vložen na...
|
|
|
Vliv syndromu vyhoření na sexualitu u nelékařských zdravotnických pracovníků mužského pohlaví na pracovištích neodkladné péče ve fakultních zdravotnických zařízeních
Machalová, Andrea ; Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Úvod do problematiky: Téma syndromu vyhoření je v současné době celosvětově poměrně aktuální téma a ne zcela důkladně prozkoumané. Cílem diplomové práce je zjištění, zda vyšší míra syndromu vyhoření má vliv na sexualitu u nelékařských zdravotnických pracovníků mužského pohlaví na pracovištích neodkladné péče ve fakultních zařízeních. Tematika syndromu vyhoření mě jako zdravotnického pracovníka v neodkladné péči zaujala. Informace získané z výzkumné práce budou součástí mezinárodní studie šetřící vliv syndromu vyhoření na lidské zdraví. V České republice tento výzkum probíhá pod vedením PhDr. Šárky Dynákové, Ph.D. a doc. PhDr. Jana Kožnara, CSc. Metodologie: Výzkum probíhal kvantitativní metodou pomocí dvou anonymních dotazníků. Výzkumný vzorek tvořili nelékařští zdravotničtí pracovníci mužského pohlaví na pracovištích neodkladné péče ve fakultních nemocnicích. První standardizovaný dotazník je zaměřený na syndrom vyhoření dle české verze Shiromovy-Melamedovy škály (Shirom, Melamed, 2006 In Ptáček, 2013), druhý dotazník je zaměřen na sexuální funkce muže dle Mellan in Kratochvíl, S. (1999). Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků. Ke zpracování bylo použito 58 dotazníků. Výsledky: Vliv vyšší míry syndromu vyhoření byl výzkumným šetřením prokázán v oblasti frekvence uspokojivých pohlavních styků (H2), na...
|
|
|
Koučink - nové téma ošetřovatelské praxe v intenzivní péči
Körnerová, Monika ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Koučink je v současné době dynamicky se rozvíjející přístup, a to zejména v oblasti řízení a profesního vedení zaměstnanců v oblasti managementu. V zahraničí je koučovací styl velmi často aplikován i do ošetřovatelské praxe, nicméně v českém ošetřovatelství se jedná o zcela novou problematiku. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na základní charakteristiku koučinku a jeho principy. Dále je věnovana problematice koučování a jeho možnostem aplikace, zejména v oblasti adaptačního procesu u absolventů na oddělení JIP/ARO. Pro zvolený kvalitativní výzkum byla vybrána metoda sběru dat pomocí nestandardizovaných polostukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek obsahoval celkem šest respondentek. Cílovou výzkumnou skupinou byly sestry mentorky pracující na různých pracovištích JIP/ARO aktivně se podílející na adaptačním procesu. Získaná data byla dále analyzovaná a rozdělena do jednotlivých kódů, které byly rozčleněny do kategorií. Možnosti získání kvalitních informací o koučovacím přístupu jsou z pohledu informantek nedostačující, zejména pak v oblasti pregraduálního vzdělávání a zmiňují také absenci kurzů koučinku pro oblast ošetřovatelské péče. I přes nedostatečné znalosti v možnostech využití koučovacího přístupu v ošetřovatelské praxi, mají informantky velký zájem změnit své zažité výukové metody...
|
|
|
Komplikace centralnich žilnich katetrů s aplikací 2011 CDC guedlines
Šťastná, Monika ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
V předkládané diplomové práci se zabývám problematikou správného zavádění krátkodobých centrálních žilních katétrů, dodržováním postupů lékařským a nelékařským zdravotnickým personálem dle guidelines 2011 CDC při zavádění a následném ošetřování v prostředí intenzivní péče ve zdravotnickém zařízení fakultního typu. Cílem diplomové práce je zjistit výskyt komplikací, hlavně infekčních, úroveň dodržování doporučených postupů v praxi dle guidelines 2011 CDC, manipulaci s centrálním žilním katétrem, porovnání reálné činnosti s doporučeními a zmapování úrovňe znalostí nelékařského zdravotnického personálu o krátkodobých centrálních žilních katétrech. Teoretická část se zabývá významem klinických doporučených postupů, centrálním žilním katétrem obecně, komplikacemi spojenými s centrálním žilním katétrem a prevencí infekčních komplikací invazivních vstupů. Pro empirickou část diplomové práce byla zvolena prospektivní nerandomizovaná observační studie kanylace a možné komplikace spojené s krátkodobým centrálním žilním katétrem dle guidelines CDC 2011 pro zjištění reálných postupů při zavádění, ošetřování a odstraňování krátkodobého centrálního žilního katétru. Tu doplňovalo průzkumné dotazníkové šetření znalostí nelékařského zdravotnického personálu z prostředí intenzivní péče a anestezie o zavádění,...
|
host ::
RSS.