Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
Ebola jako zdravotnický a společenský problém
Gantsetseg, Purevsuren ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Úvod: Záměrem bakalářské práce je problematika připravenosti zdravotnických zařízení. Neočekávaná epidemie Eboly roku 2014 v západní Africe se stala mezinárodním koncernem a klíčovými otázkami se staly připravenost zdravotnických zařízení, prevence a kontrola tohoto onemocnění. Metodika: Pro vypracování bakalářské práce jsme zvolili kvalitativní metodu, formou výzkumu byl rozhovor, který byl koncipován otázkami vlastní tvorby. Rozhovor byl realizován epidemiologickými pracovníky oslovených zdravotnických zařízení. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké jsou metodické postupy zdravotnických zařízení při příjmu a pobytu pacienta s Ebolou. Výsledky: Z analýzy našeho šetření vyplývá, že organizační struktura nemocnice při zajištění péči pacienta s Ebolou je řízená usnesením vlády č. 15/2013 a zdravotnická zařízení postupují dle směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům v souvislosti s výskytem vysoce nebezpečné nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení. Dalším výsledkem bylo zjištění, že zdravotničtí pracovnici jsou obeznámeni o postupech při styku s pacientem s Ebolou, z vypracovaných algoritmů a vnitřních směrnicí. Zpětnou vazbu o informovanosti získávají průběžnými praktickými tréninky, které jsou zajištěné ve formě...
Kanylace arterií v kompetenci všeobecné sestry
Bošnovič, Michal ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Zavádění arteriálního katétru všeobecnou sestrou na pracovištích anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče je v České republice jevem spíše výjimečným, a to navzdory tomu, že tato kompetence byla poprvé definována v našem právním systému již v roce 2004 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 424/2004 Sb. Pravomoc realizovat tento vysoce odborný výkon sestrou specialistkou pro intenzivní péči není zpravidla reflektována zaměstnavatelem v její náplni práce, přičemž by to to mohla být jedna z možných cest, jak zvyšovat prestiž jejího povolání. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit aktuální stav v problematice zavádění arteriálních katétrů z pohledu všeobecných sester pro intenzivní péči, kvantifikovat jejich zájem a objasnit připravenost pro realizaci výkonu. Metodika: K výzkumnému šetření byla zvolena kvantitativní metoda anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl v elektronické formě distribuován do nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví, krajem nebo soukromým vlastníkem. V každém kraji, vyjma Prahy jsme oslovili jednu velkou nemocnici. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na jednotkách intenzivní, resuscitační a anesteziologické péče, které jsou zároveň absolventkami specializačního vzdělání ARIP/IP nebo magisterského oboru IP. Výsledky: V...
Praxe založená na důkazech v oblasti prevence a péče o dekubity v intenzivní péči
Příhodová, Markéta ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Dekubity jsou jedny z indikátorů kvality ošetřovatelské péče, jejich výskyt snižuje kvalitu života pacienta, vede k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na péči a zatížení rozpočtu zdravotnického zařízení. European Pressure Ulcer Advisory Panel neboli Evropský poradní sbor pro otázky proleženin (EPUAP) vede a podporuje všechny evropské země v úsilí o prevenci a léčbu dekubitů. Pracovní skupina EPUAP vypracovala pokyny pro prevenci a léčbu dekubitů. Jedním z nejdůležitějších faktorů co nejkvalitnější ošetřovatelské péče je schopnost sester prakticky využít poznatky vědeckovýzkumné činnosti v ošetřovatelském procesu. Vzhledem k tomu se diplomová práce zabývá problematikou efektivního využití nejnovějších poznatků v oblasti prevence vzniku dekubitů a jejich ošetřování v české intenzivní péči. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat nejnovější metody prevence vzniku dekubitů a péče o ně dle Evidence based-practice zásad EPUAPu a analyzovat jejich implementaci v praxi na vybraných odděleních intenzivní péče. Kvantitativní výzkum probíhal prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření v populaci sester pracujících v intenzivní péči. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v intenzivní péči, provádějí intervence v prevenci vzniku dekubitů v souladu se směrnicí EPUAP....
Hry pro děti se zrakovým postižením v předškolním věku
HLADKÁ, Petra
Zrak je důležitým lidským smyslem, který poskytuje člověku nejvíce informací o jeho okolí, proto každá zraková vada ovlivňuje život člověka při všech jeho činnostech. K tomu, aby slabozraké děti uměly svůj zrak co nejlépe využít, je třeba je vhodně motivovat již v předškolním období. S problémy dětí se zrakovým postižením se měla autorka možnost seznámit během studijní praxe ve dvou speciálních mateřských školách. Protože ji tato oblast speciální pedagogiky zaujala, zvolila si jako téma bakalářské práce Hry pro děti se zrakovým postižením v předškolním věku. Teoretická část práce seznamuje čtenáře se základní fyziologií zrakového orgánu a procesem zrakového vnímání, klasifikuje dětské zrakové vady a zabývá se charakteristikou a výchovou dítěte se zrakovým postižením v předškolním věku. Dále je v práci uvedena obecná charakteristika pojmu hra, klasifikace her a jejich význam pro výchovu a rozvoj dětí se zrakovým postižením. Ve druhé části bakalářské práce byly navrženy pohybové hry a činnosti, které různým způsobem podněcují zrakové vnímání a zároveň umožňují rozvoj pohybových a manipulačních dovedností slabozrakých dětí. Soubor her je zpracován na téma "Zimní radovánky" a "Z pohádky do pohádky". Pro zpracování bakalářské práce byl zvolen kvalitativní způsob výzkumu, který umožňuje podrobně popsat navrhované hry a pomocí metody polostrukturovaného rozhovoru s učitelkami dvou mateřských škol ověřit, jak se navržený soubor her uplatní v praxi. V poslední kapitole bakalářské práce byla provedena analýza zjištěných odpovědí a provedeno vyhodnocení využití navrženého souboru her v praxi. Bylo zjištěno, že navržené pohybové hry zvládly děti se zrakovým postižením na úrovni slabozrakosti bez větších problémů a při použití vhodných pomůcek a bezpečnostních opatření se tyto děti mohou účastnit všech pohybových aktivit jako jejich intaktní vrstevníci.
Znalosti sester o komplexní monitoraci kardiovaskulárního systému v prostředí intenzivní a resuscitační péče
Petruš, Michal ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Diplomová práce se zabývá neinvazivní a invazivní monitorací kardiovaskulárního systému, se zaměřením na nelékařské zdravotnické pracovníky. Cílem práce bylo zanalyzovat znalosti nelékařských zdravotnických pracovníků ve vybraných oblastech kardiovaskulární monitorace. Data byla získána formou nestandardizovaného dotazníku vlastní tvorby. Pro výzkumné šetření byli zvoleni nelékařští zdravotničtí pracovníci pracující na koronárních jednotkách a jednotkách pooperační kardiochirurgie ve vybraných pražských nemocnicích. Celkový počet respondentů, kteří se účastnili výzkumu, byl 108. Z výsledků šetření bylo zjištění, že nelékařští pracovníci se poměrně dobře orientují v problematice kardiovaskulární monitorace. Poměrně překvapivým zjištěním byla informace, že většina z dotazovaných respondentů nevyužívá ke studiu kardiovaskulární monitorace cizojazyčnou literaturu. V rámci porovnání respondentů prokázali ve vybraných oblastech větší znalosti nelékařští pracovníci z oddělení pooperační kardiochirurgie. Ve srovnání vybraných znalostí, ve vztahu k nejvyššímu dosaženému vzdělání, prokázali vyšší úroveň znalostí dotazovaní s vysokoškolským vzděláváním. Na základě zjištěných znalostí byl vytvořen studijní text pro nově nastupující pracovníky, který obsahuje základní informace umožňující lepší orientaci v dané...
Vertikalizace pacientů s periferním ECMO z pohledu ošetřovatelské péče
Křenková, Karolína ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
ÚVOD: Systém ECMO je stále rozšířenější metodou podpory, používanou u pacientů s těžkým respiračním nebo oběhovým selháním. Léčba je často spojená s významnou imobilizací pacienta, která může trvat až několik týdnů, což vede k jeho těžké dekondici, prodlužuje se tak doba hospitalizace a návrat do běžného života je velmi náročný. V posledních letech se však objevily snahy o umožnění mobilizace i těmto pacientům, kteří mohou být při vědomí a mohou si udržet svalovou sílu. CÍLE A METODOLOGIE: Cílem práce bylo získat informace o zkušenostech sester s vertikalizací pacientů léčených metodou extrakorporální membránové oxygenace, zhodnotit výskyt nejčastějších bariér, které jim ve vertikalizaci brání a zhodnotit rozdíly v postoji sester k této problematice mezi oslovenými pracovišti. Výzkumné šetření probíhalo formou dotazníku vlastní tvorby. Výzkumný vzorek tvořily všeobecné sestry, pracující na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko resuscitačních odděleních, kardiocenter v České republice, kde je metoda systému ECMO využívána. VÝSLEDKY: Vertikalizace a aktivní rehabilitace pacientů s periferním ECMO je v České republice spíše výjimečnou praxí. Respondenti na 4 z 6 oddělení uvedli, že pacienti s ECMO jsou příliš hemodynamicky nestabilní a tlumení a vertikalizace proto není možná. Na dvou...
Kvalita života pacientů s trvalým kardiostimulátorem
Sládková, Natálie ; Vaňková, Milena (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Východiska: Bakalářská práce se zabývá kvalitou života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Po implantaci kardiostimulátoru dochází k výrazným změnám, které ovlivňují kvalitu života pacientů. Teoretická část analyzuje problematiku kardiostimulace, dále je věnován prostor kvalitě života. Také je teoretická část zaměřena na kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Cíle: Hlavním výzkumným cílem je zmapovat kvalitu života pacientů s implantovaným kardiostimulátorem. Na podkladě hlavního výzkumného cíle, jsou stanoveny dílčí výzkumné cíle, které mapují názor pacientů na změny v psychickém prožívání a názor pacientů na jejich fyzickou kondici a funkční stav. Dále zjišťují názor pacienta s implantovaným kardiostimulátorem na sociální oblast jeho života. Také analyzují, jak pacienti s implantovaným kardiostimulátorem hodnotí edukaci a informace týkající se problematiky kardiostimulace. Použité metody: Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního přístupu. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti pacienty. Výzkumný vzorek byl vybrán na základě účelového a náhodného výběru pomocí metody sněhové koule. Rozhovory byly nahrány, přepsány a následně analyzovány metodou otevřeného kódování. Hlavní výsledky: Pacienti s implantovaným...
Ošetřovatelská péče o pacientku po gastrickém bypassu pro morbidní obezitu
Miksová, Jana ; Hejtmánková, Lenka (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku morbidní obezity. Morbidní obezita představuje v současné době ve vyspělých zemích stále větší medicínský a společensko- ekonomický problém. Představuji široké spektrum diagnostických metod a postupů vedoucích ke stanovení diagnózy morbidní obezity dle mezinárodně platných kritérií IFSO. Z léčebných postupů, které mohou být konzervativní, endoskopické či chirurgické se detailněji zabývám chirurgickou léčbou morbidně obézních. Hlavním cílem je demonstrovat pacientku s morbidní obezitou řešenou Minigastrickým bypassem a nekomplikovaným průběhem hospitalizace. Prvním dílčím cílem je sledování vlivu motivační síly na průběh celé hospitalizace s následným vývojem. Druhým dílčím cílem je sledování úspěšnosti daného operačního výkonu. Uvedená data jsou získána formou rozhovoru, pozorováním pacientky a analýzou zdravotnické dokumentace. Pro případovou studii jsem zvolila 37 letou nemocnou morbidní obezitou, jejíž příčinou byl nadměrný kalorický příjem. U této nemocné byl plně rozvinut i metabolický syndrom. Uvedená kazuistika dokumentuje nekomplikovaný případ chirurgického výkonu - minigastrický bypass u nemocné morbidní obezitou. Dosažené výsledky s půl ročním odstupem od provedeného chirurgického výkonu se pozitivně projevily na poklesu tělesné...
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace
Pajkrtová, Veronika ; Hladká, Petra (vedoucí práce) ; Klokočková, Šárka (oponent)
Poskytování telefonicky asistované první pomoci má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému přímo na místě události. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska a musí ji zvládat každý operátor. Tyto základní instrukce by měly být poskytnuty v mnoha různých situacích. Jednou z těchto situací je i náhlá zástava oběhu. Pokud ji operátor během hovoru odhalí, měl by neprodleně zahájit poskytování tzv telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR). To znamená telefonickou asistenci a vedení zachránce na místě události k provádění neodkladné resuscitace. Hlavním cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou operátoři zdravotnické záchranné služby schopni včas odhalit náhlou zástavu oběhu a adekvátně na tuto situaci reagovat, tzn. iniciovat volajícího k zahájení neodkladné resuscitace, motivovat ho, správně a jednoduše instruovat, uklidnit situaci a vést zachránce až do příjezdu posádky na místo. Zároveň jsou stanoveny tři dílčí cíle práce, jejichž úkolem je seznámit s prací zdravotnického operačního střediska, s náplní práce operátorů a s konceptem telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Zvolenou metodou empirické části je kvalitativní výzkum, vedený formou přepisovaného telefonického rozhovoru a jeho následná...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 HLADKÁ, Petra
2 Hladká, Pavla
1 Hladká, Petra Bc.
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.